Vyhlášení mé nejlepší akcie tentokrát míří k severním sousedům,
kde zopakovali můj oblíbený procentní přídavek z dob Ampexu.
Na jaře za 10 grošů, o půl roku později za 6 polských zlaťáků.
Jen ta hvězdička tam má roli jak u reklamní kampaně vodafonu.
Nákup za 10 grošů byl totiž spíše jakýsi pofidérní placený split
a pro získání těchto akcií bylo třeba nějaké staré akcie už vlastnit
a vytrpět předtím drsnější propady.
Ale i bez toho by "starý" Boryszew vloni vyhrál s přidáním více než pětinásobku.
Druhé místo patří německému Arquesu s +145 % a třetí plac argentinskému Nortelu Inversora za +100% p.a.
By mě zajímalo, proč největší akciové masakry přichází zásadně v říjnu.
Celý letošní rok stál za pendrek, prudké propady trošku žehlilo dvouměsíční uklidnění,
což se stačilo zopakovat třikrát. Vývoj v půlce září překonal vše,
uklidnění se rozhodně nedostavilo a asi jen tak nedostaví.
Zatímco dříve se jen vracely ceny do rozumnějších úrovní,
nyní jsou fundamenty dávno pasé, nikdo nikomu nevěří,
totální credit crunch, ekonomická krize buší na vrata a z tohodle
se už jen tak rychle nevzpamatujeme. Prodávat nemá cenu, kupovat i přes pěkné ceny
nějak markantně taky ne, protože na nákupy dnes nikdo moc nemá
a jasně spíš budou převládat vynucená prodeje krachujících investorů.
Dnes jedině zavřít na pořádně dlouho oči, osobně doporučuji několikaměsíční
expedici na Borneo a za tři až pět let jsme zpátky. Snad.
U portfolia, z důvodů úspory času, jsem zredukoval jejich sledování.
Nicméně během letoška jsem se loučil s Unipetrolem kolem 3 stovek a ČEZem nad 13 stovek
a dal to radši do reálných cihel. Škoda, že jsme se s nima neloučil mnohem rychleji.
Momentálně je asi poslední na řadě i Zentiva, která
až padne odkup, asi sakra rychle bude chtít
dohnat pády, o které přišla. Jinak na dnešních cenách už je zajímavé ledascos.
Vybrané americké pidifirmy díky své malosti zaznamenávají o to brutálnější propady,
jedna už to dokonce ani nepřežila a uvidíme, co zbytek. V Americe jsou ty krachy sakra rychlé.
Loni mohli být investoři nespokojení s výsledky, kdy se reálné zhodnocení nekonalo, tentokrát se nekonalo ani zhodnocení nominální. A díky rekordně vysoké inflaci se tak prodělávalo v roce 2007 ve velkém. Fondy peněžního trhu připsaly 1,5%, dluhopisové odepsaly až dvě procenta a u akciových fondů byl rozptyl od -5% po dvě desetiprocentní výjimky.
Většina firem už stačila rozdělit loňský mamon, takže byla doplněna tabulka dividend. Letos žádné terno nepřibylo. Na tisícovku za akcii si přišli zatím jen akcionáři Prazdroje a Stocku Plzeň (1480 proti 2600 loni). Pád pokračuje u Philip Morrise (600 proti 1112). Ostatní spadové tituly většinou dividendy vylepšily o pětinu až třetinu - ČEZ z 15 na 20; Telefonica z 45 na 50; Erste banka z 0.55 na 0.65€, Zentiva z 9.5 na 11.5; Orco z 0.8 na 1€ a jen Komerční banka je snížila z 250 na 150.
Po více než patnácti letech se konečně vydrápaly moje akcie na desetinásobek.
Index VIn91, vzniklý jako obraz mého portfolia dne 15. listopadu 1991,
se přehoupl přes hranici 10000 bodů dne 27. dubna 2007.
A byla to sakra dlouhá a trnitá cesta.
První pětiletka se rozbíhala pomalu, první rok bylo vše jen v
příjemně dividendových akciích Pragoexportu,
vše bylo investováno v Čechách a výnos dosáhl
za 5 let 65,5% (průměrných 10 procent ročně).
Do druhé pětiletky se naskládaly snad všechny moje průšvihy
(mizerné fondy investující do zahraničí od Hypovereinsbank,
pak krach amerického brokera, dorazilo to znárodnění IPB a velké finále v podobě pádu
burz v letech 2000-2001 završené teroristickými útoky).
Sice se začalo investovat do zahraničí, aby nám to tady všechno sockomouši nesebrali,
ale tím jsme si zpočátku moc nepomohli.
Po tom všem můžu ještě být rád, že druhá pětiletka skončila nepatrně v plusu
15,5% (ročně 3%).
Všechno tak zachránilo posledních 5 a půl let. Naštěstí taky v téhle době
tam bylo nejvíce prostředků. Třetí pětiletka od 15.11.2001-14.11.2006
vynesla 354,5%, což dělá průměrný roční výnos přes 35 %.
S tímhle by se šlo dotáhnout i na Buffetta:)
Do desetinásobku chybělo ještě 16 %, které jsme zvládli akorát za další půlrok.
Po celou dobu byla minimálně půlka portfolia v českých korunách
a zbytek zejména v dolarech (v těch jsou i investice do dalších zemí jako Argentina,
Brazílie, Čína, Kanada, Indie). Eura se opustily
a naopak se začalo nakupovat ve zlotých a forintech.
(Pozn: všechny průměrné roční výnosy jsou počítány geometrickým průměrem.
Graf má bohužel lineární osu neb Excel ani v roce 2007 nenaučili dělat
slušné logaritmické grafy.)
Průměrný výnos za moji dosavadní investiční historii přesáhl 16 %
(frajeři by to spočetli aritmetickým průměrem,
čímž by se mohli chlubit ročním výnosem 58,4 %:)
Tak snad další desetinásobek na úroveň 100000 bodů bude dřív než za 15 let.
První půlrok byl ve znamení lámání nových rekordů. Konečně většina indexů překonala svoje
hodnoty z let 2000 (vyjma technologického indexu Nasdaq, kde ale
řada firem z tehdejšího vrcholu už nenávratně zmizela. Už máme za sebou
rok od posledního sestupu a nálada na trzích sice čeká propad každou chvíli,
ale zas si přece nenechá ujít další procenta hore než ten propad přijde.
Portfolia lámaly také rekordy. Americké žuchlo v prvním čtvrtletí, ve druhém se vrátilo ještě o 10 % výš.
I když u amerických akcií už se nedá mluvit o portfoliu, protože více než desetinásobek
China Expertu portfolio naprosto ovládlo a tvoří ho z 80 %. Tím se vše kolem portfolio popírá
a případný problém tohoto titulu může zruinovat celé portfolio.
Sice by tahle firma ještě měla nějaký ten násobek zlomit,
ale částečné odprodeje by měly přijít.
(Mimochodem v pátek klesl China expert o 25%, takže
rázem by zdejší miniakcionář byl o 2000 dolarů chudší.) Jinak jsme se ještě v portfoliu rozloučili
s Enzonem a Franklinem, nad kterými jsem zlomil hůl a vyměnil je za něco akčnějšího
s větší pravděpodobností na růsty. České portfolio vzrostlo skoro o 20% od ledna a lízlo
hranici 200 tisíc korun. Po 6 a čtvrt roku jsme se tak dostali na téměř neuvěřitelný desetinásobek,
což by dělalo průměrný roční růst 45%. Desetinásobek zlomilo i moje osobní portfolio, ale
tam jsem na to musel čekat 15 let. O tom se ještě zmíním.
Rok 2006 dopadl pro investory vcelku úspěšně a
české i americké indexy si připsaly kolem 10 %,
tedy dlouhodobý historický průměr. Takové zisky v Americe
by ale českému investorovi k užitku moc nebyly,
protože díky dolaru si mohl dalších 15 % odepsat,
takže v korunách ztráta -5%.
Kupodivu Evropa na tom byla
výrazněji lépe a některé země i na západ od nás
si připsaly i přes 20 %.
Zejména s ohledem na červnový masakr to jsou slušné údaje
a kdo ještě v tu dobu stačil kupovat třeba ČEZ za pětistovku,
Erste za 12 stovek či Zentivu pod tisícovkou, tak si rozhodně stěžovat nebude
Nebývalá věc stačila postihnout českou burzu na konci roku.
Přišly totiž hned dvě nové emise - realitní ECM a textilní-netextilní Pegas.
První vypadá slušně a krapet jsem nakoupil (bohužel teď už výrazněji narostla),
u Pegasu jsem v úpisu nabídl 630 kaček, což jsem tedy dle mínění většiny hluboce podstřelil.
Uvidíme letos, jestli se něco nového neukáže, protože na burze už opět momentálně není
co nakupovat. Ještě v závěru roku se leccos našlo, ale už je to zas na maximech.
Mimochodem neuvěřitelné jsou investiční znalosti našich bankéřů,
kteří dokážou nabízet při požadavku bezpečné korunové investice na půl roku
fond peněžního trhu (potud OK) v amerických dolarech!
Takže -2% při konverzi na dolary, pak až mínus půlprocentní poplatek za vstup,
pak cca. +2-3% růst kurzu a riziko ztráty kurzu dolaru až -15%
a na závěr dalších -2% za konverzi do korun. Suma sumárum -20% žádný problém.
A chudák investor se může s novým barákem rozloučit.
Třeba ING jsem dosud považoval za jednoho z nejrozumnějších nabízečů fondů,
ale po tomhle bych je nechal zavřít.
V obou portfoliích se událo po jedné změně.
U českého se v závěru roku prodala další část ČEZu,
protože už je dost vysoko a má opět příliš velký podíl
v portfoliu. Získané peníze byly investované do dalšího titulu,
již zmiňovaného, ECM. Výsledky posledního kvartálu připsaly 15 % a
podobný výsledek (+14,3%) byl zaznamenán i za celý rok 2006.
V americkém portfoliu jsem vyměnil AMD za NewMarket Technology.
Né že by AMD stálo za pendrek, ale potřeboval jsem něco prodat,
abych mohl koupit nějakého dalšího nástupce Ampexu a NMKT by nějaký vícenásobek
mohl přidat určitě pravděpodobněji než AMD. V závěru roku se
ukázal s plnou parádou China Expert technology růstem z 2.5 na 6.3.
To silně ovlivnilo i veškeré výsledky, takže 4. čtvrtletí vyšlo na +97 %
a za celý rok 2006 dokonce +114 %.
Přímo v roce 2006 se mi nějaké akciové megastar nevylouply. Ale dva nástupci Ampexu koupené ještě v roce 2005 se v závěru roku vyškrábaly na desetinásobek nákupních cen (China Expert Technology z 0,58 na 6,33 a American Oriental Bioengeneering z 1,25 na 12). Oba tituly se umístily i v první pětce roku 2006. Vedle "nové ekonomiky" se v ní objevily i zástupci staré ekonomicky v podobě těžby a strojírenství. Abychom se moc nenaparovali, tak se taky loni objevily poklesy o více než třicet procent, tentokrát šlo vždy o zástupce "nové ekonomiky": 1. HILL -43% (celkově od nákupu -42%), 2. AMD -33% (od nákupu +40%), 3. SanDisk -31% (od nákupu +95%). A to vše vyjádřeno v dolarech, takže v korunách je to ještě o horší.
| 1. China Expert Technology | + 250 % | software |
| 2. SimpleTech | + 236 % | paměti |
| 3. American Oriental Bioeng. | + 165 % | farmacie |
| 4. Newgold/ First Gold (FGOC) | + 147 % | těžba zlata |
| 5. Vítkovice | + 129 % | strojírenství |
Byla doplněna tabulka akciových společností vyplácející dividendy. Největší dividendu na 1 tisícikorunovou akcii vyplatila Česká pojišťovna, na tu však díky loňskému vyvlastnění může drobný investor zapomenout. Na alespoň tisíc korun hrubého si mohli přijít investoři ještě u dalších pěti firem.
|
1. Česká pojišťovna 2. Stock Plzeň 3. ČSOB 4. Philip Morris ČR 5. Metalimex 6. Prazdroj |
2684 Kč 2600 Kč 2023 Kč 1112 Kč 1079 Kč 1000 Kč |
Tak dva měsíce hrůzy máme za námi,
ale možná další dva ještě před námi.
České akcie padly s velkou pompou.
Ale u většiny z nich se to nedá nazvat ani ročním minimem.
Takže pro dlouhodobé investory se moc neděje.
Však takovéto poklesy tu byly tři za posledních 15 měsíců.
Litovat lze nováčků, kteří se na burzu nahrnuli na jaře
a skupovali na marginy ČEZy a Unipetroly.
Kupovat na pražské burze s 15 - 20 procentním
zajištěním je velmi účinná sebevražda,
protože do dvou dnů člověk dokáže prodělat všechno.
Takže každý, kdo ztratil za poslední měsíce jen nějakých 10, 20 procent
a na burze zůstal, či ještě lépe něco přikoupil, si může gratulovat.
České portfolio ztratilo za čtvrtletí bezmála pětinu,
ale v ročním horizontu je to stále +40%. U amerického portfolia
China Expert pak pomohl na rekordní roční zhodnocení o 106 procent.
Zatímco snad i díky lednovému efektu v prvním měsíci byly burzy ve významnějším plusu,
tak zbylé měsíce jsou již spíše ve znamení stagnace. Nicméně česká burza stačila pokořit
další maxima a činily se zejména nováčci na parketu (Orco a CME).
Po dlouhé době se konečně místní makléřské firmy odhodlaly nabídnout polský a maďarský trh.
Oba nabídla Patria, bohužel po prvním namlsání zvedla docela výrazně poplatky
a každý nákup vyjde na poplatcích nejméně na tisícikorunu.
Od února nabízí obchody na Maďarsku i staré dobré Fio a minimální poplatek
je sotva pětinový.
Zkusil jsem pro porovnání uzavřít smlouvu i na brokerjetu,
ale pracovitost České spořitelny je vskutku klasická. Z pobočky mě vyhnaly,
že musím přímo na brokerjet.
Po návratu z Asie jsem se vydal na jejich slavný seminář, že to podepíšu.
Tam ale oni podepisovat nemohli, ale že vyplněnou smlouvu předají
na příslušná místa a jednu kopii mi pošlou poštou a otevřou účet.
Po více než týdnu si vzpomněli,
že tam nenapsali místo narození. To dostali a stále se nic neděje.
Příští týden tak oslavím jubilejní třetí měsíc otevírání účtu na brokerjet.
Portfolia pokračovaly v oslňujících růstech. Konzervativní meziročně vzrostlo na dvojnásobek
zejména díky ČEZu a Unipetrolu a americká přidalo za rok 66 %.
Bohužel loňský rok žádný nový ampex nepřinesl,
takže se mojí nejrůstovější akcií staly poněkud překvapivě české Vítkovice,
které si připsaly přes 700 %. Tento výsledek byl však poznamenán
dočasným stažením z trhu. Naštěstí na podzim přišel RM systém s
tzv. volným trhem, kde se obchoduje s akciemi, které vlastníci před časem stáhli z trhu.
U amerických top-investic jsem se musel smířit
s +340 % u American Bioengeneering, resp. s +260 % u China Technology.
Pravý Ampex jsem vloni naštěstí částečně odprodal,
protože se potvrdil notorický fakt, že kupování nejziskovější akcie minulého období
je pěkná blbost. Ze zisku +6450 % v předloňském roce
by ten, kdo ho poté nakoupil s předpokladem dalšího podobného růstu,
prodělal -50 %. Celkově jsem se musel smířit za celý rok s +55 %
a nejvíce se o to zasloužily obě největší investice (ČEZ +137 %
a Unipetrol + 116 %).
Modelová portfolia si též nevedla špatně,
i když 4. čtvrtletí tomu mnoho nepomohlo.
Za rok 2005 vydělalo české portfolio +93 %
a americké agresivní 31 %.
Absence sluníčka asi přinutilo investory v Čechách místo válení
se u vody sedět u počítače. Česká burza přidala skoro 20%.
Amerika zůstávala na svých úrovních.
Naštěstí moji dva nástupci Ampexu slova o stagnaci nenaplňují.
Novina je i v profesionalizaci mých akciových aktivit.
V září jsem si po pětiměsíčním martýriu díky novelizovanému obchodnímu zákoníku
zjednodušující zakládání společností (samozřejmě je to horší)
založil konzultantskou firmičku MIRFIN invest,
která by se měla specializovat na oblast akciových investic.
Její součástí je pak i internetová divize
zaměřená na webdesign a na internetové projekty, jako je tento.
(Ty slova jsou samozřejmě trošku(=hodně) nadnesená.
Je to eseróčko se dvěmi živnostenskými listy
a jedním člověkem(=mnou), ale takhle to zní hezky:)
Než připravím zcela vážnou a po všech stránkách ošetřenou nabídku,
tak to bude ještě nějaký čas trvat.
ČEZ i Unipetrol za poslední měsíce skoro zdvojnásobily svoji hodnotu,
což vzhledem k jejich zastoupení v konzervativním portfoliu,
udělalo z názvu tohoto portfolia trošku habaďůru.
Zisk 50 % za 3 měsíce a téměř dvouapůlnásobek za rok není špatné.
České radiokomunikace konečně v říjnu vyplatily ukradené akcie,
tak se nakoupila Zentiva, které je jedna z mála titulů v ČR,
které by ještě mohly někam v dohledné době růst.
Co se Ameriky týče, tak nástupci Ampexu se
okotili překvapivě rychle. Jeden (Cina Expert Techn.) jsem dal i do portfolia,
druhý (American Bioeng.) jsem bohužel nestihl, protože než jsem se k tomu tady dostal,
už byl skoro na dvojnásobku. Možná i tak chyba, protože dnes už je na šestinásobku.
Aby byly doláče na nákup, rozloučil jsem s American Semi
se ziskem 30%. Před rokem by to bylo mnohem lepší,
ale dnes přestával naplňoval fundamentální očekávání. CXTI to vzal zostra z 0,5 na 2,
ale žádný med to s touto akcií nebude. V říjnu např. spadl z 1,9 na 0,8
aby se o týden později vrátil na původní úroveň.
Další pohodový půlrok mají za sebou burzy, a to kupodivu včetně té české.
To má ovšem jeden zásadní problém - není co nakupovat.
Po pětinásobných nárůstech během posledních 3 let je vše už krapet drahé.
Veškerou pozitivní náladu pražské burzy
zkalili diletanti v poslaneckých lavicích s neuvěřitelně nastaveným squezze-outem,
což v naší podobě není nic jiného než brutální vyvlastnění.
Takže se pomalu loučím Philipem, ČEZem i Telecomem a přesouvám
penízky do bezpečnějších míst, než zdejší Paroubko-Grebeníčkovské končiny
(např. Kazachstán, Čína, Brazílie).
A samozřejmě se pokračuje v hledání nástupce Ampexu
i na americké půdě. Dva favority už mám v portfoliu, ale zatím jen +50%.
V portfoliích nastala organizační změna. Od nynějška se budou
zapisovat průběžné výsledky pouze čtvrtletně. Vzhledem k dlouhodobé strategii
je zbytečné se tu každý měsíc piplat s výpočty. Navíc byla portfolia rozdělena
do dvou stránek.
Konzervativní české portfolio
je už na dohled ke stotisícové hranici. Nevhodná 60%-ní pozice ČEZu
bude vyřešena v následujících dnech částečný odprodejem.
Dále nás čeká vyvlastnění Č.Radiokomunikací.
V americké části se čeká na pozitivní impuls u některé akcie.
U těchto typů akcií (jichž mám pár i ve skutečnosti) stačí málo
a následuje skok o 100 % (např. březnový nákup PureWordu),
který půlroční klopýtání bohatě vykompenzuje.
Výbornými výsledky zakončila modelová portfolia rok 2004.
České portfolio vzrostlo, zejména zásluhou ČEZu, o 91,7%.
Americké agresivní portfolio získalo "jen" 13,2 %. Ale aspoň o pár procent překonalo
hlavní americké indexy. Americká burza za loňský rok sice vzrostla o přibližně 10 %,
bohužel téměř o to samé klesl dolar, takže se český investor americkými papírky
příliš nezahřál.
Mé skutečné portfolio dopadlo ještě o něco lépe a celkově vzrostlo o 96 %
(takhle ještě párkrát a splním to že až dostuduji, tak půjdu do důchodu).
Česká akcie v portfoliu vzrostly o 51 %,
evropské o 35 % a americké o 240 %.
Nejlepší moji letošní investicí bylo několik stovek akcií společnosti
Ampex Corporation, které jsem v půli ledna
koupil po 61 centech za kus. Na konci roku se už prodávala
jedna akcie za 40 dolarů, což představuje nárůst o 6450 %.
To samozřejmě zpřeházelo i pořadí mých celkových top-investic,
kdy další v pořadí jsou na tom o řád hůře - Komerční banka +555 %,
Nortel Inversora +401 %, ČEZ +267 %, Telesystem IWI +234 %
a pátý je Unipetrol s jen 222 procentním výnosem.
Toto čtvrtletí bylo v ČR ve znamení utržení ČEZu ze řetězu. Díky tomu, že má tato akcie rozhodující váhu v modelovém portfoliu (a nejen v něm;-), překonalo konzervativní portfolio výchozí hodnotu už třikrát. Byly vyplaceny také dividendy u ČEZu a Telecomu v hodnotě cca. 4 %, což je několinásobek toho, co byste dostali na bankovních účtech. I jen kvůli dividendám se vyplatí kupovat české akcie. Americké portfolio si vybralo poněkud horší čtvrtletí, ale stále meziročně vydělává více než 40 %.
Uplynulé dva měsíce byly pro burzu po delší době hodně mizerné -
irácký průšvih, ropná krizička, hrozba terorismu a nakonec to dorazil
pád české vlády. Minimálně to poslední problém moc dlouhodobý nebude.
I když Gross bude hodně velký tragéd, Špidlu a jeho partu hic překonat moc nejde.
A koneckonců některé země se za časů největší korupce, udavačství, trestních
stíhání (tím samozřejmě nechci říci, že by za Grosse něco takového hrozilo)
pohly kupředu více než fanatické vize archeologických snílků.
V mém vlastním portfoliu byly po delší době větší změny. Transformoval se předposlední fond
- Křišťálový. Peníze jsem přesunul z této země do bezpečnějších a svobodnějších končin
- zejména Indie, Čína a Rusko. V červenci se otevře poslední IF Obchodu.
Tím skončí moje největší a nejúspěšnější akciové akce - spekulace na otevření podílových
a investičních fondů.
Konec roku byl zakončen dalšími slušnými nárůsty, které výrazně vylepšily
celkovou roční bilanci portfolií. Malý investor tak mohl vydělat
na české burze (konzervativní portfolio) přes 47 %. Celkem se už
hodnota portfolia od nákupu v březnu 2001 zdvojnásobila.
Situace v americkém portfoliu byla složitější, ale o to radostnější.
Na konci října bylo provedeno navýšení portfolia na přibližně 50 000 Kč,
vše se ale počítá v dolarovém ekvivalentu, který činí 1617 USD.
S tím však souvisí pro českého investora měnové riziko, tudíž
jeho výnos by byl v českých korunách menší, pokud dolar bude proti koruně oslabovat, což lze očekávat.
V první fázi (kdy byly jen dvě emise v nákupní hodnotě 20 000 Kč)
se portfolio zhodnotilo o 70,9 %. Tento vynikající výsledek však stačil
pouze na vymazaní ztrát z minulého roku. Ve druhé fázi (od 10. 10. 2003)
bylo za necelé tři měsíce vyděláno dalších 27,8 %, takže celkově
se hodnota portfolia během jediného roku vzrostla o 118 %.
I pro mé skutečné portfolio to byl nejúspěšnější rok mé
třináctileté akciové kariéry. Celkem se moje investice
rozhojnily o 40 %, přičemž česká část portfolia vydělala 43 %,
americká část 88 % (pokud bych nepočítal indexové akcie, tak dokonce 203 %)
a evropská fondová část dopadla samozřejmě nejhůř: 6 %.
Co se Evropy týče, počkám ještě, co udělá lednový efekt a evropské investice
prodám dokud je aspoň to euro nahoře.
Měsíc říjen byl ve znamení přeskupování v portfoliích.
Hlavním impulsem bylo otevření IF Bohatství. K tomu došlo přesně před 6 měsíci,
ale to byla uplatňována srážka ve výši 6%. Právě 10. října srážka klesla na nulu.
Proto jsem IF bohatství rychle prodal (portfolio v dluhopisech není pro tuhle dobu
zrovna to pravé) a peníze jsem přesunul do Českých radiokomunikací (ČRa).
ČRa v sobě mají ještě nějaký růstový potenciál, který je zejména ukryt
ve 40%-ním podílu v T-mobilu. Je třeba však upozornit, že tím se konzervativní
portfolio stává poněkud rizikovější, neboť se jedná již o druhý telekomunikační
a dosti volatilní titul. Ale podle mě se toho momentálně v Čechách moc lepšího nenajde
(poslední měsíc jsem v reálu kupoval mimo ČRa i Telecom, ČEZ
a Českou pojišťovnu.
Velké změny však postihly agresivní americké portfolio.
Poslední měsíce jsem si v reálu docela lebedil při pohledu na růsty mých amerických akcií.
Ale portfolio, které tu prezentuju je spíš ve ztrátě, což není nejideálnější obraz
tohoto webu. Ostatní firmy to dělají naopak, na webu si vymyslí nějaké modelové portfolia,
které mají závratné zisky (tím samozřejmě nenaznačuji, že by svá portfolia
nějak měnily do minulosti) a ve skutečnosti svým klientům připisují jednu ztrátu za druhou.
A já to tu mám naopak - ve skutečnosti úspěchy, na webu ztráty.
V říjnu i můj čtvrtý (ze čtyř) titul TIWI překonal výnos 100 %.
Takže v brzku bude nějaké přeskupení.
Oba současné tituly (AMD a TLGD) se konečně vydrápaly ze ztrát.
TLGD prodávám, jelikož už jeho ukazatele nevychází nejlépe
a doufám že titul, který ho nahradí si bude vést lépe.
Je jasné, že dát peníze jen do dvou titulů je maximálně riskantní,
bohužel díky poplatkům je tak ideální mnimální částka na jeden nákup 10000 Kč.
Aby mohlo být portfolio trošku více rozloženo,
chtělo by to koupit alespoň takových 5 titulů (ideálních je tak 10-20).
Tak do portfolia vkládám 30000 Kč
(za těch 2 a půl roku od založení prvního portfolia
si virtuální investor určitě již něco přivydělal jinde ;-).
Když už se to jmenuje agresivní portfolio, budu se držet "nové ekonomiky",
čili výkyvy můžeme čekat dosti velké,
ale již by nás neměl tolik ohrozit problém jedné společnosti.
Určitě bude i zajímavější shlédnout vývoj portfolia s pěti tituly než
se dvěma. Výsledkem je, že vedle AMD se nově objevily
All American Semiconductor, Enzon Pharmaceuticals, Franklin Electronics
a Winland Electronics.
Pražská burza pokračuje v nevídaném růstu. Západoevropani, a hlavně Němci, zřejmě pochopili, že jejich ekonomice pod velením Unie pšenka nepokvete, a tak se snaží vyždímat nějaké procenta alespoň u svých sousedů dříve než i ty potopí bruselští vodníci. I přes výrazný růst však nelze říci o českých akciích, že jsou již nadhodnocené. Ale přeci jen kupovat teď ČEZ za 140, když jsem ho před několika měsíci kupoval za 90 se mi moc nechce. Naopak jsem se rozhodl dát definitvní vale zahraničním podílovým fondům Hypovereinsbank, které se do mé investorské historie zapsaly nejčervenějším písmem. Před šesti lety bohužel moc šancí investovat do zahraničí jinak nebylo. Ale že by po celou dobu musely oba mé fondy být vytrvale horší než trh a připisovat mínusy v desítkách procent. Když k tomu přidáte pravidelné výpisy z účtu, za které si strhávají desítky euro, nezbývá nic jiného než poslat celou velkou milou HVB do háje.
Dlouho jsem tu nic nezanechal. Hlavní úkol byla kompletní generálka webu. V dohledné době začnu psát další články na téma investování. Mezitím se burzy vyvíjely zcela odlišně než, jak jsme si zvykly. Pražská burza rostla do výšin a nebrala v potaz krize v zahraničí. Od jara vytrvala překonává mnohaletá maxima. Podobně si vedlo i konzervativní (české) porfolio. Byla přeletěna hranice 30 tisíc a dnes již vydělává přes 60 %. Americká burza dlouho pokračovala v pádu do hlubin. Tento vývoj se otočil v okamžiku, kdy tekla krev v Iráku. Od té doby newyorská burza roste. Teméř chci říci bohužel, protože jsem měl akorát připravený balíček peněz na americké akcie. Růst však dosti umazává nebývalé oslabování dolaru, který za tu dobu oslabil o 10%.
Philip Morris vyrostl nad 12500 korun. Tím překonal nákupní kurz o 100%. Nepovažuji to za dočasný výstřelek, tuhle ceny bude asi držet. Vzhledem k dividendám bude i při cenách přes 10000 korun přinášet přes 10%. Ve svém skutečné portfoliu jsem jeho váhu snížil o polovinu a nakoupil za to ČEZ po 92,50. ČEZ jako energetická společnost má také podobný defenzivní trend. Ale vzhledem k privatizaci a nabídnuté ceně od EDF (209 miliard, což je několikanásobek dnešní ceny) je možný strmější nárůst ceny než u PM. Proto jsem i v portfoliu provedl první prodej-nákup. Americké trhy opět objevovaly nová dna, což se odrazilo v agresivním portfoliu.
Na komentáře nebyl čas a vzhledem k výsledkům burz, portfoliím mých i skutečných profíků je to spíš dobře. Od března konzervativní portfoliu sice zhodnotilo své jmění o čtvrtinu, naopak agresivní agresivně však spadlo dolů. Ve světě padá vše, nejvíce samozřejmě technologické tituly. Česká burza prožívá neskutečné období - roste. A to navzdory dvoum nejhorším katastrofám od druhé světové války - povodním a nové Špidlově vládě. I když ta druhá katastrofa je mnohokrát horší. Stoletá povodeň napáchala škody za 90 miliard. Tuhle sumu však Špidla a spol. utopí každých půl roku (jen plánovaný deficit na rok 2003 je přes 150 miliard)! Byla-li tu 500-ti letá voda, na spláchnutí škod, co napáchá Špidla bychom potřebovali povodeň čtyřtisícíletou.
Česká burza se začala konečně trochu hýbat vzhůru.
Prudce posiluje česká koruna, u eura šla dokonce
pod 30 korun. Erste bank porušuje dohodu při privatizaci a začala vykupovat
akcie ČS, s tím že je pravděpodobně dokonce stáhne z trhu. Svoji nehoráznost
si "vylepšuje" darem 2.5 miliónů všem politickým stranám.
Podobně se českým
poměrům přizpůsobila i Deutsche Bank, která zase vycucává České
radiokomunikace.
Unipetrol dál padá do hlubin, což opravdu potěší vzhledem k tomu,
je to moje největší investice. Takže jsem "zcela logicky" přikoupil
další akcie. Jinak jsem se zbavil absolutně neschopného fondu - ŽB
Interkonto a připsal jsem si za 3 roky famózní zisk 25 Kč. Kdysi to byla
jedna z mála možností, jak utéct z Čech (bylo to po nastolení vlády socanů).
ŽB ale změnila strategii a poslední dobou měla všechno v euru na
termínovaných účtech. No, těžko by se hledala blbější investice. Na
fondy už definitivně kašlu a když už nebudu kupovat přímo akcie, tak kupuju indexové
certifikáty (např. QQQ). Portfolia si vedla solidně - konzervativní
nepatrně oslabilo a růstové posílilo o 9 %, v dolarech dokonce téměř
13%. V dubnu se čeká další tučná dividenda u Phillip Morris.
V únoru jsem nebyl v Čechách,
takže (naštěstí) nevím co tu Zeman a spol vyváděl. Každopádně
privatizace Unipetrolu (moje největší investice) dostala pěkně po čuni.
Uňouš ztratil za dva měsíce polovinu svoji hodnoty. Hlavně že se vláda
celou dobu chechtala předchozím vládám, že
privatizovala českým pseudopodnikatelům (a tím Babiš s Agrofertem
bezesporu je). I když i přes poklesy zisku by bylo dnes P/E Unipetrolu někde
kolem 5 (zisk 8 Kč na akcii), což by normálně mělo kurz posunout někam dvojnásobek.
Česká burza se drží kolem 400 bodů, ztráty Telecomu
bohatě vynahrazují Spořitelna a Komerčka. I Radiokomunikace, které jsou v
podstatě před likvidací, rostou a se započtením vyplacených dividend (víc
jak 400 Kč na akcii za poslední rok) jsou už dražší než za kolik je prodával
stát. Koruna dál mírně posiluje, centrální banka se i díku tomu konečně
odhodlala krapet snížit svoje sazby na 4.25%.
Po delší době jsem si koupil i já pár akcií. Opět šlo o
otevíraný fond bývalé IPB, dnes ČSOB. Den potom konečně rozhodl soud o
žalobě na otevření. A jaksi negativně, takže se otevření zase zpozdí. I
když hlavní problém je spíš v totální neschoponosti správce fondu.
V podobné situaci byly všechny fondy, ale většina je jich už dávno
otevřená. A to dokonce i fondy České spořitelny. Jediný, kdo toho nebyl
schopen jsou fondy ČSOB a bývalé IPB. Aspoň se vydařil můj
poslední nákup Ameriky, protože SimpleTech přidal další
dolar a vydělává už 300% za 4 měsíce.
Portfolia v prvních měsících docela ztrácela.
Konzervativní díky Telecomu kleslo o 3%. Růstové
"portfolio" spadlo skoro o třetinu díky Tollgrade.
Tak koukám, že se jaksi zapomnělo na komentáře, takže stručně k poslednímu čtvrtroku.
Svět se rychle vzpamatoval z útoku na USA a jal se to vyřizovat s parchanty po světě.
Zcela "překvapivě" byl první na řadě Afghanistán a jeho
zfanatizovaná vláda Talibanu. Celá akce netrvala ani měsíc, hlavní viník
Usama bin Ladin byl ale už za kopečkama. Hlavní světové mocnosti našly
k sobě taky jednou cestu, a tak politika burzám v růstu nebránila. Co jim v
tom spíš brání je pád světové ekonomiky do globální recese. Ta by snad
neměla (alespoň v případě USA) být nějak dlouhá. Koncem roku se svět
také loučil se dvanácti evropskými měnama a vítal definitivní nástup
eura, což i přes čtvrtinový pokles za poslední dva roky a další poklesy očekávané
je po dlouhé době pro evropskou ekonomiku alespoň pár kapek živé
vody na její pole zaplevelené bandou bruselských byrokratů, levičáků a
jejich nesmyslných výtvorů, které zcela ničí konkurenceschopnost EU.
Závěr roku v Čechách byl ve znamení privatizace. Socani už
nemají peníze, a tak se snaží rozlifrovat, co se dá, aby mohli ještě před
červnovými volbami chytit méně racionálně uvažující občany na svoje vějičky.
To, že to odnesou budoucí generace, jim je jedno. Co taky chtít od
sedmdesátiletých dědků, kteří si chtějí akorát vybudovat pomníky (Grégr).
Nicméně i když výsledek privatizace dopadl většinou podle očekávání,
objevila se tam jedna zcela nečekané věc - privatizace plynárenství.
To získala německá RWE, zaplatila docela dost a hlavně celá akce vypadá
docela čistě a v pořádku, což je u vlády ČSSD věc naprosto nevídaná.
Akciové kurzy nabraly úctyhodné tempo, i když to stačilo
tak akorát na vydrápání se z letitých minim, jež dosáhly na konci září.
NASDAQ vzrostl o třetinu a zavíral rok těsně pod 2000 body. Dokonce i česká
burza rostla zároveň se světem, což je jev ne zrovna častý. Celkem přidala
skoro pětinu a ukončila rok pod 400 body.
Portfolia také chytila druhý dech a konečně jsou obě významně
v plusu. V duchu růstu technologických titulů nejvíce, téměř dvojnásobek,
přibral Telecom a AMD. Konzervativní za tři měsíce přidalo přes 20% (říjen
+8.5%; listopad +5%; prosinec +6%), růstové rostlo ještě dramatičtěji, a
to o více než tři čtvrtiny (říjen +30%; listopad +24.5%; prosinec
+10%). Po AMD jsem si koupil pár akcií SimpleTechu, kterou jsem vybral na
základě asi 10 fundamentálních kritérií.
Asi bych si ty kritéria měl někam napsat, protože
za dva měsíce z 1.5 dolaru na 5 není zas až tak špatný.
Pouhopouhé procento chybělo k
tomu, aby burza dosáhla nového historického minima. V průběhu
dne ho dokonce překonala a spadla až k 314 bodů. Jednoznačným okamžikem
ovlivňující vývoj burz na celém světě byl teroristický útok
na New York. Americké burzy byly dokonce na týden uzavřeny, aby
poté dosáhly tříročních minim. Další vývoj bude pravděpodobně ovlivněn
očekávaným útokem USA na Afghánistán. Jedničkou
v takových chvílích se tak stávají defenzivní akcie, a tu máme u nás
v podstatě jen jednu - Philip Morris ČR. Ten dosáhl nového ročního maxima a
za poslední 3 měsíce posílil a 20 procent.
Portfolia tak opět silně klesala Konzervativní o 3,8% - mimo dalšího poklesu Telecomu se projevil
pokles trhu i na pokles ČOJ IF Bohatství. Teroristický útok a pád amerických
trhů se silně projevilo v kurzu AMD.
Já se po delší době vrátil na americké trhy a koupil jsem AMD i v reálu.
Vybral jsem si skvělý okamžik - 10. září čtvrt hodiny před zavřením
trhu.
Burzy stále v celém širém světě zkomírají a jinak tomu není ani u nás. Pražská burza se
pohybovala nad hranici 350 bodů a pravděpodobně si vzala oddech před dalším
pádem dolů a ztratila jen 2,2 procenta. Famózní závěr
vzala privatizace Č.Radiokomunikací, které komplet sakumprásk prodává vláda
za pouhopouhých 7 miliard. Logika investic vlády ČSSD je vskutku fascinující
- 49% Eurotelu kupuje polostátní Telecom za 60 miliard a 39% Radiomobilu-Paegasu
prodává za 7 miliard, a k tomu návdavkem celé Radiokomunikace, Contactel a spol.
Výsledky portfolií tentokrát rozmazávat moc nebudu, jednak
to píšu pozdě, a jednak radši nemluvit. Konzervetivní opět díky Telecomu
kleslo o necelé tři procenta a růstové dokonce o 18 % díky dalšímu velmi
silnému poklesu AMD. O dvacetinu poklesl také kurz dolaru ke koruně.
Česká burza opět dokázala, že
pro ni není nic nemožné a začala velmi vážně atakovat historické minimum
z 8.listopadu 98, které činilo 316 bodu. Už stačí jen něco málo
přes 10 procent. To jednotlivé tituly mají teoreticky ještě kam padat,
protože jejich jednotlivá dna jsou ještě hodně hluboké. A jak se ukazuje
jediná stabilní hranice je nula (Spořka by
mohla klesnout o víc než 80 % (dnes 250/minimum 40), KoBa je dnes taky na čtyřnásobku
minima (950/250), Unipetrol (45/35), ČEZ (70/40) a naše telekomunikační
hvězdy - Telecom může mít před sebou ještě skoro třetinu (300/200) a
Radiokomunikace i přes svůj 85 % pokles za rok byly ještě o dvě třetiny níže
(380/110). Takže se můžeme opravdu na co těšit a čekání, jestli se prolomí
minimum nebo ne, bude asi jediné vzrůšo následujících dnů.
V červenci padaly opět telekomunikace, a to dle zvyku bez důvodů.
Investoři se asi zalekli ovládnutí Komerčky Francouzi.
U ČEZu zaúřadovala německá vláda, která dala za pravdu stihomanským
teoriím o její zkorumpovanosti (dnes říkáme lobbing), konkrétně koncernem
EON. Pěkná reakce by mohla být vyloučení německých firem z privatizace,
aspoň aby se neřeklo. Stejně tato vláda snad na žádném privatizačním
projektu nevydělala. Frašky typu prodej bank, který trvá dva roky, nalije se
tam 50 miliard, aby se se slávou prodala za miliard 40. A ještě nás
vláda nezapomene poučit, že se mělo privatizovat už dávno (jako že se taky mělo).
Nicméně tyto prohlášení od socanů, kteří nás roky otravovali
nacionalistickými kecy o vyprodávání českého stříbra do rukou zlotřilých
kapitalistů z imperialistického západu, jsou drzostí. Z
privatizace Telecomu se také stává řádná fraška, o Č.radiokomunikacích
ani nemluvě - ty se snaží vláda privatizovat už dva roky. Škoda, že nepředvádí
tolik elánu, jako pří znárodnění a poté darování IPB - to byla věru
rychlost. Čímpak to asi bylo?
Konzervativní portfolio se vyvíjelo v souladu s trhem, nicméně
díky svému složení ztratilo "jen" 5 procent.
To růstové portfolio bylo jiné kafe. Ti, kdož ho před prázdninami prodali a
vyjeli k moři by mohli o měsíc později nakoupit to samé o třetinu
levněji. Ti kdo to neudělali, zaznamenali solidní
pokles o necelých 30 procent. Kvůli
strategii "buy and hold" jsem to neudělal ani já.
Ono by to tady stejně nebylo moc důvěryhodné.
Na portfolia stylu pehevin MFdnes, kde vždycky zpětně udělají portfolio z
akcií, které ten rok nejvíce vzrostly, a pak rozdávají
se Zahradníkem a finančními poradci ze SLONu rozumy, opravdu klesnout nechci.
Na burzách zavládla už letní
letargie. Českým trhem nadále hýbaly zprávy
kolem privatizace - prodej KB, která byla nakonec přiklepnuta
francouzské SocGen. Nicméně zajímavá cena přes
40 mld. korun by odpovídala vysoko nad 1500 za akcii, takže uvidíme.
Konzervativní portfolio opět přidalo, žádný hrůzy nás snad už nečekají,
protože už to nemá v podstatě kam padat. Růstové portfolio si vybralo po velkých nárůstech
minulých měsíců oddech a kleslo o pět procent. Pokud by si majitel portfolia
chtěl udělat prázdniny, mohl by akcie s klidným srdcem prodat a frčet třebas k moři.
Byl by to vcelku optimistický měsíc, pražská burza po dlouhé době zamířila
vzhůru (zejména akcie bank přiváděly akcionáře k údivu, KB přidala 30%
- ještěže vládě teče do bot a potřebuje prachy, čili musí
privatizovat), americký trh si zachoval solidnější úroveň získanou minulý
měsíc. Index Dow Jones zamířil nad 11000 bodů. Ovšem největší průser
pro české obchodníčky byl krach Private Investors.
Člověk se naprdne na českou burzu, když vláda v podstatě znárodňuje
banky (IPB) a přesune své penízky za oceán. Tam půlku sebere propad
NASDAQu a druhou půlku mu rovnou šmajznou.
Také jsme přišli o skvělý informační server o amerických trzích, který byl provozován
Online Investors. Důvěru investorů v obchodování to určitě
nezvedlo a podobný web s kurzy, informacemi o podnicích a trhu jsem taky nenašel.
Konzervativní portfolio opět přidalo pár bodíků (+2,35%) a dostalo se
nad výchozí úroveň, tudíž už konečně vyděláváme. Situace kolem otevírání
investičních fondů se vyjasňuje, takže u IF Bohatství by už neměl čekat
žádný šok a měl by dál jemně stoupat. Konzervativní portfolio stále
stoupá, tentokrát o víc než sedm procent. Nemalou zásluhu na
tom mělo oslabení eura (no to je tedy překvapení) a tedy i koruny. Otázkou by tedy bylo,
co by bylo s portfoliem, kdyby bylo nakoupeno přes Online Investors.
Stejně tak nemám ani tipy pro tento měsíc díky onomu pádu serveru www.oi.cz.
Po delší době byl zaznamenán vzestup amerických trhů,
a ten by snad mohl pokračovat ve světle posledních údajů amerického HDP za
1.Q, kdy vzrostlo o 2% (v 4.Q 2000 jen růst o 1%).
Pražská burza se tradičně na růstech světových trhů nepodílela (poklesy však kopíruje
velmi věrně) a PX50 poklesl na dlouhodobé minimum (své přidaly hlavně České
radiokomunikace).
Konzervativní portfolio vzrostlo o 2 %
(trh naopak klesl o 2 %),
jednak zásluhou naděje na blízké otevření uzavřených
fondů po zamítnutí žaloby Vokrouhleckého (měl by ho někdo zažalovat
za zadržování peněz a ušlý zisk). Také přišla vysoká dividenda od Philipu Morris
940 (po zdanění 799), tuto částku bych spíš radil prochlastat v Díře,
tady to ale bude na termínovaném účtu s 0.3% měsíčně (+2.40 Kč).
Růstové portfolio také vzrostlo o téměř 10 procent,
ale NASDAQ přidal skoro 15%. I když po minulém měsíci si můžu dovolit chvíli
se zdržovat "při zemi".
Typy minulého měsíce dopadly skvěle, Foundry přidalo 100% a
Razorfish vylítl na 0,88 - tj. nárůst o 134,7 procent. Díky tomu jsem v měsíční soutěži Privatů
vyhrál další výhru. Je teda v podstatě bezcenná (hlavně proto, že
pořadatel zkrachnul), ale jde o princip. (Tak nakonec jsem víkendový pobyt
na Ještědu od pařadatele získal.)
Tento měsíc nebyl nevládl burze ani medvěd natož býk,
zavládl tu regulérní Čemusí trh (tj. většinou se motat na
mizerné úrovni a na závěr dopadnout těžce na dno).
Trhy opět dostaly těžce na frak.
Naštěstí portfolia dramatické pády extrémně nepostihly.
Konzervativní portfolio kleslo o 2.7%. Růstové portfolio dokázalo zázrak
a obě zastoupené emise vylétly o desítky procent. Své udělalo i oslabení
koruny až ke čtyřiceti korunám. Celkově se zhodnotilo o 44,4% (v dolarech téměř
40).
Dobré kousky se povedly i v investorských soutěžích
na internetu, kde jsem třikrát vyhrál.
I když, jak se skutečné peníze stávají na burze relativní.
Nějakých pár tisíc mi dokáže jenom Telekom zrubat za dva dny.
A o mém americkém portfolio nakoupené ještě v dřevních dobách minulého millenia
ani nemluvě. Ani to mě však neodradilo a i přes slíbené moratorium na nákupy
akcií jsem na pražské burze rozfofroval většinu výsledku pětiletého střádání
na stavební spoření.