Jihovýchodní Asie 2003
(Singapur - Malajsie - Thajsko - Kambodža)
21. únor 2003: Chrámy Angkoru
Včera jsme si domluvili všichni tři motorovou tříkolku s řidičem na celý den za 12 dolarů. Ráno před šestou na nás řidič čekal před hotelem a vyrazili jsme na východ slunce nad Angkor Wat. Hned jsme pak vyrazili na další stavby v Angkor Thomu, abysme získali náskok před dalšími turisty. Většina chrámů byla naprosto opuštěná. Klid narušil jen tu a tam modlící se mnich v nepřístupných komnatách. Jednu mnišku jsem vyrušil v Bayonu. Ukázala mi jejich modlící se triky a pověry. Po zapálení kadidla pak natáhla ruku a zamektala riel, riel. No, atmošku krapet narušila.
Kambodža
Fascinující Angkor Thom
Kambodža
Chrám tváří - Bayon
Angkor Thom je město obehnané 20 kilometry hradeb a uvnitř se nachází největší shluk staveb - chrám tváří (Bayon), Baphuon, Sloní terasa (na ní bývaly vojenské přehlídky na slonech), bývalé koupaliště, vodní chrámy, najdou se i pyramidální stavbičky alá Mayové či menší chrámy pohlcené džunglí. Mimoto se na vás vrhnou prodavači suvenýrů v podobě osmiletých dětí. Někdy jsou v pohodě a milý, jindy jsou sprostý jak Milouš Zeman, když si od nich nic nekoupíte. Hlady ani žízní tu neumřete nikde a ceny jídla tu jsou podobné jako ve městě (takže za pár babek).
Kambodža
Detailík Bayonu
Kambodža
Místní bussinesman
K poledni už začalo přibývat turistů, hlavně v podobě Japonců. Styl jejich cestování je úžasný. Dojdou před stavbu, kde se posadí na přistavené židličky. Přijde průvodce, který jim vypráví co, kde a proč je a promítá jim záběry ze stavby. Aby se náhodou nemuseli umazat a unavit procházením chrámů. Řidič nás pak vozil po velkém okruhu (asi 30 kilometrů), kde chrámy byly menší, některé si byly už dost podobné, ale turistů výrazně ubylo. Každopádně příroda i Khmérové dokázali vždy překvapit zcela originální stavbou a zlatým vořechem byl chrám (Ta Keo?), který byl zanechán zcela napospas džungli. Zde se třebas točil Thomb Rider. I ten velký okruh je ale jen zlomek všech khmérských staveb. V okolí 50 kilometrů od Siem Raepu jich leží stovky.
Kambodža
Sloní terasa (dlouhá 300 metrů)
Kambodža
Jak správný turista - vyžírka
Kambodža
Nejnádhernější stavba - Ta Keo
Kambodža
Džungle si bere vše zpět
Celý den jsme prochodili a prolezli, ale stejně jsme nestačili ani ty nejzákladnější stavby (hlavně a právě Angkor Wat jsme krapet odflákli). Ale dost řečí, fotky budou výmluvnější. A že jsem se nějak rozjel. Nafotil jsem tři filmy. Západ slunce jsme strávili na Phnom Bakheng (uměle vybudovaný kopec s chrámem nahoře). Připadal jsem si jak u Jiráska a proti všem jsme lezli nahoru. Všichni šli dolů. Že bysme ten západ prošvihli? Vzhledem k tomu, že se uskutečnil až za čtvrt hodiny, kdy se obloha zalila doruda, hnali se ti ostatní asi do svých hotelů na polopenzi. Po návratu dolů jsme ale nenašli našeho rikšu. Všichni odjeli a zbylo tu jen pár místních, kteří z nás měli docela švandu. Což o to, já bych své botky v korbě tříkolky obětoval, ale Tomovi se nějak nechtělo rozloučit s příslušenstvím svého foťáku. Po čase se ale náš rikša objevil, nic nepromluvil (nějak se styděl za to, že odvezl jiného a na nás se vy...). Když pak dostal svých 12 dolarů, klaněl se mi jako Bohovi.
Kambodža
Chrám Praeh Khan
Kambodža
Stones & Woods
Večer jsme brouzdali městem. Do té kočičí restaurace jsme už nezašli a dali na jistotu číny. K tomu jsem přihodil pivo Angkor, na které jsem se dost těšil. Sice jeden a půl dolaru, ale very good. V hotelu jsem pokecal ještě s Markusem, s nímž jsem se potkal přes den už asi dvakrát v Angkoru. Nějak se začínám rozkecávat. Ještě tu zůstává den a pak frčí přes Bangkok do Japonska.