CESTOVÁNÍ

TravelInfo


BARMA/MYANMAR & INDONÉSIE
(2.+ 3. - Malajsie, ostrov Tioman, Kuala Lumpur)

24.2. Mersing

Vyplnit necelý týden v Malajsii se chtělo mořem. V Barmě si ho neužijeme, já snad ještě na konci cesty na Bali a David vůbec. Kdyby bylo toho moře víc a nebyly by nedávno zpřelámané hnáty, dal bych přednost Cameron Highlands a poflakování se v horách mezi čajovými plantážemi a džunglí. V Malajsii byly možnosti na moře vcelku tři - profláklé Langkawi, krásné neposkvrněné Perhentiany na severovýchodě a Tioman, kam jsem chtěl zamířit už před 7 lety. Langkawi by bylo na letadlo, Perhentiany jsou asi nejkomplikovanější a ten Tioman se nějak čekal, že je nejblíž a nejjednodušší.

Stačí chytit bus do Mersingu, po 5 hodinách v něm přeskočit na trajekt a za hodinku jsme tam. Toliko teorie. Busů jede pár a všechny přes noc, kromě jednoho poledního, což by se ale mohlo i stihnout. Zádrhel byl, že hlavní autobusák v centru je rozkopanej, po bludišti mezi zátarasy se dostáváme k okýnku busové agentury Transnacional, která nám lístky prodá a poté pošle na konec KL na Sri Petaling, kde by mělo být dočasné busiště a odjíždět to má za 25 minut. Metrem to je na půlhodinu, takže máme co dělat, ale kličkování mezi naháněči a závěrečný skok do rozjíždějícího busu byl efektní.

Místo v buse bylo trojnásobné proti AirAsia. Malebná malajská krajinka za oknem se skládá z města jednou za 100 kilometrů a jinak jen z lánů olejových palem. Jedinou změnou je, když to občas sežehne požár a jede se hororovým spáleništěm s pahýly.

Mersing je malé město u malajského průlivu. K Tiomanu by mělo být nejblíž, ale pluje se tam i odjinud. Na busáku je jediná, né zrovna nejdůvěryhodnější, agentura prodávající lístky na trajekt (zpáteční 70R). Jinak se dají koupit i v pokladničkách na přístavišti. Ale chytnout jsme se nechali už tady. A info nebylo moc příjemné, protože únor je na Tiomanu mimosezónní kvůli nějakejm těm větrům, a jezdí jen jeden trajekt denně, a to ještě silně nepravidělně podle toho, jak si příliv umane.

Dnes nejede už nic, ale zítra v krásné čtyři hodiny ránní máme pole působnosti volné. Takže noc strávíme tady. Pár levných hotelů tu je. Jsou to přesně ty zbývající proti těm, které nám ukázali v mapce v agentuře. Náš Goldněco sice zrovna není nejnavoněnější, ale na necelou noc víc než v pohodě. Neporušili jsme ani nejdůležitější zákaz hotel - vnos smradlavého ovoce durianu. Za tmy jsme prolezli město, nakoupili zásoby za pevninské ceny a ověřili v přístavu, že v agentuře výjimečně nelhali a ani nás nenatáhli.

Noc: hotel Goldněco 30 R/pokoj s koupelnou
Doprava: bus letiště-KL Central 8, metro RapidKL do stanice Jelantek 2.1, městský bus do centra 1, bus KL-Mersing 30
Ostatní: plechovky nealka 1.5-2, velké vody 2-3; véča chicken sweet&sour+rice 10
Expresní vízum do Barmy 150, předělání pasových fotek 10
Celkem 26$ + za víza 53$

25.2. Tioman, Salang

Tioman má několik pláží na západní straně, které všechny objede loď. Na jihu jsou čedokářské resorty s golfovým hřištěm a na východě je ještě pláž Juara, kam se dá dostat trečikem přes ostrov či předraženým džípem z hlavní vesnice. Já vybral místo od nejcivilizovanějších míst co nejvzdálenější, ale zas ne úplně mimo, protože za 3 dny musíme zas do Kuala Lumpuru. Salang by to měl splňovat, je úplně poslední z obsluhovaných míst, ale nemůžu moc posoudit, protože takhle mimo sezónu bylo prázdno všude.

Malajsie

Malajsie
Pošmourný příjezd na tiomanskou pláž Salang

Malajsie

Malajsie
Salang komplet

Za tmy v půlpátý jsme se nacpali na loď a vyrazili na ostrov, kde jsme postupně vysypávali víkendu lačné domorodce. Běloši hrají u většiny dovolenkových cílů v Malajsii menšinu, protože domorodci docela cestují. Na opuštěný Salang jsme dorazili po úsvitu.

Takže Salang - velký záliv, ale pláž a koupání je vhodné spíše jen na jihu. Sever je při odlivu plný skalisek. Nějaký podvodní život s korály je tu taky, ale dost to kazí ohromné molo, které krájí záliv na dvě půlky. V centru je obludná budova, kde se dá koupit to hlavní a kolem desítka resortů. Ty zapadlejší byly za 40 ringitů, ale vzali jsme pokojíček ve vyvoněnější chatce se zahrádkou a výhledem na moře v Zaids Place na jihu pláže (70R), kde je nejlepší přístup do vody. Na civilizovanější pláže na jihu se dá dostat jenom drsnější stezkou přes kopce.

Skrz záliv protéká říčka, ve které dovádějí dvoumetrový varani. Voni se tvářej kamarádsky, kolem nohy se to líně plazí po betonu, ale furt ta podoba s krokodýlem tam je. Odpoledne hrozby přichází ze vzduchu, když z džungle útočí na koše a vše nepřipevněné makaci.

S Davidem jsme si rozdělili chrápání, já zapadl do postele a David se šel škvařit na pláž. A protože z nějakého důvodu odmítá na sebe mazat krémy, po poledni už byl se spáleninami a úpěním v pokoji. Tak jsem na pláž vyrazil já, abych mohl taky později litovat. Mezitím jsem se plácal na písečku, doplaval na ostrůvkové molo, kde se dá docela vyblbnout. I když moře na konci období dešťů zrovna viditelností nekypí.

Malajsie

Malajsie
Válecí placy...

Malajsie

Malajsie
...na Salangu

Válel jsem se až do pozního večera, což se ukáže jako problém. Nejsem první, kdo poznal nevýhodu Salangu, a to písečný blechy či co, které řadí večer. Vyžrali mě dokonale, což jsem poznal až k ránu, kdy hlavně na nohou vyskákalo asi 300 štípanců, které vydržely různě svědit dva týdny.

Na véčeři jsme zašli na druhou stanu pláže, kde rybáři nabízeli čerstvé ryby, na které se vrhá hlavně David. No ďíbnu taky i s ice shakem, kde led jednoznačně vítězí nad fragmenty ovoce. A protože tenhle ostrov, jako jiné turistické v Malajsii, je zároveň dutty free zóna, je tu levný alkohol. Hlavně pivo, kdy sklenička na pevnině je dražší než celé jídlo, se zde dostává na rozumné 3 ringity za plechovku.

Noc: Zaids Place - 70R/chatka s koupelnou
Doprava: Mersing - Tioman 70R zpáteční + 10R přístavní taxa
Ostatní: véča - fish 12, icešejk 4, piva 10/3ks
Celkem 36$

26.2. Tioman, Salang

Normálnímu člověku by po probuzení v deset mohlo stačit válení na pláži, ale né. Vedle přes džungli a kopec by měla být pustá pláž. Začali jsme stoupat kolem drátů. Ale v tomhle vedru to bylo drsný. Sloupy jsou označeny čísly, takže po dlouhém trmácení člověk hned ví, že ušel vzdálenost 5 sloupů a ještě mu jich zbývá na vedlejší obydlenou pláž 115. Mapka nebo aspoň blbej dotaz by se hodil. Takhle se hledala odbočka, která ve skutečnosti neexistovala a ta pláž byla prostě cestou. Trmácelo se dlouho a kotník s terénem moc nekamarádil. Prošlápl jsem ho snad pětkrát. Poslal jsem radši Davida na průzkum s nejasným výsledkem.

Malajsie

Malajsie
Dávno opuštěný resort

Malajsie

Malajsie
Vysmátá kobylka

Potupně jsme se obrátili a furt hledali odbočku. Nakonec jsme se prodrali skrz pěšinu, která asi pěšinou nikdy nebyla, až jsme skončili ve zdánlivě luxusním letovisku na stráni nad zálivem. Zdálky vypadalo normálně, ale dostavěný areál se stovkami pokojů a desítkami budov nikdy nezprovoznili. Doteď je v pokojích nerozbalený nábytek, dřevěné budovy stojí bez výraznějších újm, ale vše zarůstá neprostupnou džunglí. V palácích duchů jsme prolezli skrz několik baráků níž, hledaje marně cestu odsud. Bazénu se zelenou vodou chyběl jenom krokodýl žeroucí zbloudilé turisty. Mělo to dokonalou atmosféru úpadku.

Takže půl dne v pytli a my byli zpátky na naší pláži. Kromě blech se ukázala další její nevýhoda, a to ropné skvrny, které byly občas líp, občas hůř, skryté v písku. Proč mi to tu občas zavonělo benzínem, jsem zjistil až večer na pokoji, kdy zadní část plavek po jednom takovém dosedu do ropného písku vypadala, jak když povolí svěrač. Jenže následky svěrače by se aspoň vyprali, ropa nee.

Noc: Zaids Place - 70R/chatka s koupelnou
Ostatní: véča-kari fish 10+hot lemon 2; snídaně-omeleta+čaj+friedrice 3+1+7; voda á3.5
Celkem 22$

27.2. Tioman - Mersing

Odlet do Barmy jsme měli pozítří odpol, ale kvůli vydávání víz jen odpoledne jsme museli být v KL o den dřív. A abychom stihli odpoledne, nejpozdější možností byl odjezd z Mersingu dnes večer nočním busem. A noční bus, který jede pětapůl hodiny zrovna noc moc nepokryje. Jediný trajekt z ostrova jel po poledni, tak jsme se ještě dopoledne flákli na pláž. Dnešek vycházel na neděli a tuhle jedinou loď z ostrova jsme už na první pláži slušně přeložili. Na dalších plážích se chtěli dovnitř dostat další, někteří ven. S posilovými spoji to nějak vyřídili, ale každobrďo jízda trvala 3 hodiny.

Představa že se tyhle davy vrhnou po lístkách do KL, které nemáme zařízené, by asi byla slušnej průšvih. Z lodi jsem vyskákal první a hnal na nádraží, předhonil všechny taxíky a vykoupil poslední dva lístky na dnešní noc do KL (30R). Trojským bonusem jsme získali další půlden v Mersingu. Vylezli jsme na kopec s mešitou a panoramatem na klidné městečko a šli se válet na pláž. Tedy na pobřeží. Písečný to sice bylo, ale písek vidět nebyl přes odpadky všeho druhu. Ale mělo to takovou oceánskou sílu. Vyřádí se tu i mušličkokamenosběrači. Mušle budiž, ale co je to za manýr vozit z ciziny hromady šutrů? A to je další případ Davida, který jimi napěchoval jediný sběruvhodný předmět, co měl u sebe - značně jetou ponožku. Po setmění se dal murtabak v indickém bufíku. A protože kromě štípanců mě chytil dost silně krk a prášky zůstaly neomylně doma, začalo velmi léčivé léčení strepsilsem. Čas se dorazil na internetu a v deset jsme vyrazili do hlavního města.

Noc: v autobuse
Doprava: trajekt Salang - Mersing (35), bus Mersing - KL 30 (Transnacional)
Žvance: snídaně-nudle+čaj 5+1.5, strepsils 2.8/6ks; véča-kuře s rýží 6, kuřecí murtabak 5... Celkem: 27$

Malajsie

Malajsie
Mersing

Malajsie

Malajsie
Říční přístaviště v Mersingu

Malajsie

Malajsie
Mersing

Malajsie

Malajsie
"Pláže"

28.2. Kuala Lumpur

Do KL jsme přijeli na pátou. První metro jede v šest, tak na rozdíl do ostatních bělochů lačnící se dostat taxíkem do Chinatownu hned, se posadíme na opuštěné židličky za parkovištěm a vychutnáváme úsvit nad panoramaty velkoměsta. Chinatown je pustý ale i v sedm, levné hotýlky buď zmizely nebo jsou ještě zavřené. Mít vyšší nároky a momentálně nedostatkové ringity, tak se dá prospat slušně za stovku. Takhle za sebou po ulicích tahám Davida, který zuby nehty táhne svůj batoh narvaný šutry, knihami a dalšími krámy. Nakonec se najde klasická trojlůžková kobka. Dopol se prospí a odpol se vyrazí k ambasádě busem směr Ampang z lokálního busiště. Už bez obštrukcí, takže zítra konečně začne cesta.

Skočíme do KLCC neboli Petronasek, které akorát poskytnou úkryt před pravidelnou várkou večerního deště. V útrobach jsme něco zdlábli z fastfoodů. Páchne se i do McDonaldu, což je jediné místo, kde seberu odvahu v asijských končinách na zmrzlinu. A taky je to způsob jak přijít k porci čokolády, jíž je ChocoTop politej. Nějak jsme to procourli tady, tam a v Chinatownu. Na internetu jsem objednal noc s vyzvednutím na letišti v jednom ze dvou profláklých cestovatelských rangúnských hotelů. A ještě se stačil další murtabakový nášup ve staré dobré indické restauraci u metra Pasar Seni.

Noc: hotel v Chinatownu (roh Lee a Jalan Sultan) 30/třílůžák s hnusnou společnou koupelnou
Doprava: metra 1.5-2, městské busy 1.5
Jídlo: oříšky 1, hotdog 1.5, zmrzlina v mekáči 1.7, véča v KLCC 7+pití 2.5; véča u nádraží-murtabak 5.5+čaj 1.5.
Celkem: 21$ (64RM)

1.3. Kuala Lumpur

Ráno byl plán vyrazit na prohlídku Petronasek než se rychle vyprodají lístky. Vstáváme v 7:30, mě ale hned skolí bolest hlavy a krku, tak je nechám napospas Davidovi. Přišel tam stejně pozdě, naštěstí v půlce fronty byly Finky z mersingského autobusu, tak proklouzl.

Malajsie

Malajsie
Fronta na Petronasky

Malajsie

Malajsie
Výhledy z mostku mezi věžemi

Já dopoledne prochrupnul, na netu spokojeně přečetl potvrzení rezervace a vyzvednutí v Rangúnu a po poledni vyrážíme o stát dál. Nadzemkou na KL Sentral, hodinu busem na LTCC (lowcostový terminál), neformální žranice na rozloučenou, úřední ceremónie, čtvrthodinová procházka po letištní ploše. Na letištní autobusy se nehraje, každý si to musí pěkně vyklusat sám mezi stovkou zaparkovaných letadel. Letadlo AirAsia tentokrát vypadá moderněji a sedačky jsou větší.

Týden fuč a skoro nic z toho. Jen hodně tlachání. Ale teď už vážně začínáme.