CESTOVÁNÍ

TravelInfo

Cesta kolem světa za 120 dní
USA: Utah, Zion, Bryce, Byway 12, Capitol Reef

28. den: 8. 10. ZION National Park

Zase bychom měli asi nějak měnit čas. USA mají 4 hlavní časová pásma, ale jejich hranice jsou podivné, nejsou vždy podle hranic států, občas se podivně proplétají členitými katastry měst, a i když mapa o žádné změně mezi Utahem a Arizonou nemluvila, hodina haprovala na všechny strany. Ještě že hodinky tady nepotřebujeme. A pokud by nás někde mohla ohrozit zavírací hodina, stejně přijedeme pozdě bez ohledu na aktuální čas.

Arizona

USA Roadtrip
Glen Canyon Dam

Utah

USA Roadtrip
Národní park Zion

Projíždíme Grand Stairace Escalante National Monument, ale nějak nám utíká, o co by tu mohlo jít. V návštěvnickém centru mají nějaké odkazy na dinosaury, které tu asi vykopali. A také informaci, že na Cottonwoodské silnici skrz park s několika pěknými zapadlými zastávkami včetně úchvatných kaňonků spadl most a naplánovanou cestu do Bryce NP budeme muset vzít 200 kilometrovou objížďku, do které alespoň nacpeme jiný park. V Kalabu se konečně do cesty připlete můj nejoblíbenější fastfood – Taco Bell s mexickými záležitostmi, plackami, quesadilly, burritos (oběd za 6 babek). Doplníme pár zásob a dál.

Dost bylo rudé, přijíždíme do národního parku Zion, kde se skály v horní části zbarvují do bílé a žluté a z jejich spár se prosazují jehličnaté stromky. Stále se pohybujeme v nadmořské výšce přes 2000 metrů. Před dlouhým tunelem vylezeme po skále na Kaňonový výhled a klesáme pár serpentinami na dno údolí k obrovskému parkovišti u visitors centra. Zion kaňon je asi 10 kilometrů do útrob hor, ve kterém jezdí pouze shuttle busy. Jenže než se na ně dostaneme, stíháme sotva poslední a dáme v rychlosti jen trail kolem Smaragdových jezírek a přilehlý vyschlý vodopád. Škoda, tady už je cest víc napříč celým (malým) parkem. I když v kaňonu už je to zas rudější.

Utah

USA Roadtrip
Zion Canyon

Utah

USA Roadtrip
Zion NP

Pavel nás nějak zkazil a posunul laťku soccampervaňáctví níž. Tentokrát žádné jezera ani vodopády na sprchování, ale prostě jen do barelu natočit vodu a v temném parčíku se polejt. Přilehlá zařízení ani kemp zde neměl totiž sprchové vybavení, tak v klidu můžeme ještě sjet na zbytky bývalé silnice (což je vždycky ideální plácek) před národní park do pustin daleko od piknikujících domorodců pod hvězdičky. A taky do větší zimy. (240 mil)

29. den: 9. 10. BRYCE National Park

Ráno sjedeme na Red kaňon, který, jak z názvu logicky vyplývá, okolní krajinu rozjasnil žlutými skalami. Po třech dnech je konečně slunce a fotoprdlavka z toho dokáže vymáčknout pěkné obrázky. Zatímco tady nebyla ani noha, o kus dál značka jménem Bryce udělala z vesničky na přilehlé silnici velkoturistickou základnu plnou hotelů, chat a dalších kýčovitých turistických vábniček. Jde o malý národní park, kterým vede jedna 28 km dlouhá silnice podél kraje kaňonu ke 13 vyhlídkám na střechy ostrých věží. Pohybujeme se už ve výšce kolem 2500 metru a na poslední vyhlídce Yovimpa Point jsme v 2778 metrech nad mořem.

Utah

USA Roadtrip
Red Canyon

Utah

USA Roadtrip
Red Canyon

Brůc je jedním z nejmalebnějších národních parků s neuvěřitelnou krajinou nejrozmanitějších barev a tvarů načervenalých vápenců. Je zde labyrint věžovitých útvarů zvaných „hoodoo“, jako růžovo-oranžovo-červeno-hnědo-bílé skalní jehly, pilíře, oblouky a vymodelované stěny. Do dolních útrob vede řada stezek a i pod celým útesem ve skalních městech prochází několik desítek kilometrů dlouhá trasa.

Tradičně jsou skalní útvary a věže pojmenováno po kdečem, od královny Viktorie, papeže, Thora s kladivem, londýnským Tower Bridge či Čínskou zdí. Indiáni v tom zase viděli postavy bojovníků a je fakt, že to má nádech zerodované terakotové armády. Kaňon je pojmenován po mormonovi Ebenezerovi Bryceovi, který se zde kolem roku 1880 pokoušel chovat hovězí dobytek, ale zmatené krávy se mu v bludišti jen ztrácely.

Utah

USA Roadtrip

USA Roadtrip

USA Roadtrip
Bryce NP

Utah

USA Roadtrip

USA Roadtrip

USA Roadtrip
Bryce NP

I zdejším parkem projíždí shuttlebusy už od křižovatky, ale dá se projet i auty. Sice teď už jsme domluveni nebyli, ale u visitors centra potkáváme Pavla s Marcelou, tak i celý dnešek strávíme ve čtyřech. Tak kterou vyhlídku? Všechny. Stihnout se to dá. Některé jsou slabší, tak je fajn, když se to vysbírá postupně se zvyšující čumící intenzitou z prostředka dozadu a s vyvrcholením v Bryce Amfiteátru s trojicí vyhlídek s nejčastějšími názvy vůbec (Sunset Point, Sunrise Point a Inspiration Point). Pohled na to je neuvěřitelný. Červené hlavičky tisícovek věží, i když z výšky nemusí vypadat ještě tak monumentálně, mají na výšku stovky metrů a mezi nimi ty pixely jsou proplétající se človíčci. Dolů slezeme mezi věže po Queens Garden Trail spolu s Navajo Loop a nahoru se vyplazíme serpentinami po Wall Street vedle Silent City. Pavel ještě stačil vylovit z propasti pro Marcelu dostihový klobouček. Přejedeme turistickému zázemí parku, kde konečně jsou i sprchy s teplou vodou (2$ za velkorysý časový úsek). Přejíždíme do městečka k jezeru, kde je pro Marcelu k volnému odchytu životně důležitá wifina. Něco jsme taky nasosali, ale na spací parkování mezi baráky na parkovišti přece jen nemáme a jedeme pár kilometrů na lesní parkoviště do klidu Červeného kaňonu k tunelům. (dnes 130 mil, celkem 4400)

30. den: 10. 10. Scenic Byway 12

Včera jsme moc kilometrů nenalámali, park tu střídá park, Bryce od Zionu byl jen 100 kilometrů a k dnešnímu národnímu parku to nebude o mnoho dále. Nejdřív ale z parkoviště v rámci ranní rozcvičky vylezeme na skalní hřeben s výhledem na nejznámější část parku, kdy silnice procházíme dvěma minitunely. Nebýt občasných jehličnanů, člověk by si připadal jak na obrovských červených dunách. (http://www.mountainphotographer.com/8-dayhikes-in-the-utah-canyons/)

V Canyonville u visitors centra opět narážíme na Pavla s Marcelou. Ale už je to naposled, i když minimálně dvakrát k tomu moc nechybělo. Směrovali by nás tu opět na úzké barevné kaňony, ale jsou to desítky kilometrů po šotolině. Zdejší silnice číslo 12 až do Torrey patří k nejfotogeničtějším, kdy se hlavně za Escalante motá po bílých skalnatých vlnkách (také má svoji brožurku Scenic Byway 12 i s webem a hnědé turistické značky na trase). U kaňonu řeky Escalante je pár delších trailů, včetně vodopádů v Calf Creeku. Není ale čas a je tu hodně aut, tak si kaňon obhlídneme jen ze silnice, která nad ním vede po hřebeni s výhledem na všechny strany a sjedeme po šotolince za Boulder Town do jiného kaňonu, kde nejsou už jiné nohy. Kaňon je zde tvořen pořádnými hladkými červenými skalami zbarvenými svislými pruhy, do kterých jsou občas chodby o šíři pár decimetrů. My sledujeme potůček v zeleném údolí mezi skalami, kde máme i koupelnu pro dnešní den. Silnička by pokračovala i dál, ale s padající kvalitou. Dvanáctka se vyhoupla v Boulder Hills až na 2926 mnm a podél ní je pár vyhlídek a jezírek, kolem kterých si jdeme nafotit pestré podzimní barvy lesů na pozadí azurové oblohy.

Utah

USA Roadtrip

USA Roadtrip
Scenic Byway 12

Utah

USA Roadtrip

USA Roadtrip
Boulder Hills

Do Torrey dojedeme za tmy, kde je v návštěvním centru menší změna, je tu chlap, ale i on milej, ještě nám nechal puštěnou wifi, i když už zavíral, ať si na parkovišti zařádíme na internetu. Zuzu stále řeší předčasný odjezd, naštěstí se nutnost odjezdu trochu posouvá až na konec měsíce, kdy jsme navíc našli docela levnou jednosměrnou letenku z Aucklandu se Singapore Airlines (14tisíc), takže projedeme spolu ještě celou Ameriku a Cookovy ostrovy. Pak bude muset vystoupit z letu v Aucklandu, kde si ještě dva dny užije města a hlavně tím alespoň formálně obkrouží planetu a cestu kolem světa bude mít i ona. A já nakoupil hotelovou postel na popozítří v Las Vegas. Na noc přejíždíme až na konec liduprázdného údolí Capitol zdejšího malého národního parku. (170 mil)

31. den: 11. 10. CAPITOL REEF National Park

Ráno sem sice zajede někdo z parku, ale tradičně jen pro vysypání košů. Docela širokým kaňonem pokračujeme dál už pěšky. Na stěnách je několik indiánských rytin, ke kterým pár blbců přidá sprejem modernější písmenka. Vylezeme podél několika minijezírek až mezi ňadra parku. Vedle se skrývají jeskyně s varováním před radiací, kam buď příroda nebo člověk uložil trochu víc uranu než je zdrávo. I když tenhle park nám moc doporučován nebyl, i zde jsou pěkná červenoskalní panoramata. Podobný kaňon je Grand Wash, kterým lze dojít až k hlavní silnici. Škoda, že u tohohle parku dávají mizernou mapu, kde žádné traily nejsou zakresleny.

Utah

USA Roadtrip
Capitol Reef NP

Utah

USA Roadtrip
Capitol Reef NP

Utah

USA Roadtrip
Petroglyfy

Utah

USA Roadtrip
Hickmanův most

V návštěvním centru parku Fruita Historic District je pár stavbiček dávných časů, včetně miniškoly (název Capitol Reef je odvozen od zdejších typických bílých kopulovitých pískovcových dómů, které připomínají budovy Kapitolu nacházející se v každém hlavním městě všech amerických států).

O fous dál na hladkých skalních stěnách jsou indiánské petroglyfy. Přežily ve slušné formě, na rozdíl od skály, ze které odpadávají skalní bloky i s petroglyfy. Trochu chůze je do horních partií skal k Dómu a Hickmanově oblouku. Silnice se pěkně krouží i dál na východ, kde nám chybí asi 30 kilometrů k Hanksvillu, kde jsme před týdnem projížděli. Motáme se tady jak hadr na holi, tak je čas to napálit trochu na západ.

Přes několik hřebenů Dixie Forestu prokličkujeme zase jednou na mezistátní dálnici, která následně míjí Zion z druhé strany, kam ještě zajedeme na nejvyšší vyhlídku nad Kolob kaňonem na hvězdičky. Je to už naše šestá noc v Utahu, tak vítěz roadtripu je evidentní. (230 mil)