CESTOVÁNÍ

TravelInfo

EuroCityTrip 2009 - Británie, Španělsko, Portugalsko
(6. Anglie - Manchester, Chester, Birmingham)

22.6. Manchester

Postel ze mě zrovna ranní ptáče neudělala (ale to vlastně nedokázal ani 54lůžkáč v Santiagu), tak po nějakém tom dlabanci vyrážím skoro k poledni přes Warrington k nádraží. Centrum je docela v pohodě. Dnes se jede půlhodinu vlakem do Manchestru a tam hned na Old Trafford. Jede se metrolinkem, což je něco mezi tramvají a vlakem se systémem nákupu lístků, který mě stál 3 kilometry pěšo zpět navíc.

U stanice je kriketový stadion, kde akorát hulákají na zkoušku Take That. Přes předměstské uličky se dojde k ohromné konstrukci východní tribuny. Kolem stadionu je docela příjemně, i když s těmi 80 tisíci lidmi při zápasu to působí jinak. Vevnitř se dá dostat do Muzea (cca 9 L) a na hodinovou Tour po stadionu (dohromady 12.50, zlevněné pod 8). Na tu je docela nával, takže se to doporučuje dopředu rezervovat přes web. Dnes to naštěstí třeba nebylo a čekalo se jenom hodinku, za kterou se prolezlo muzeum, kde mají stovky pohárů a z historie snad úplně všechno (i o Poborském, který tady před 13 lety moc nezazářil, se tu dalo najít několik stránek informací, fotky a videa jeho gólů).

Anglie

England
Stadión Manchesteru United

Anglie

England
Trošku blíž - východní tribuna

Anglie

England
Ještě blíž

Anglie

England
V útrobách hráčské šatny

Na tour jsme vyfásli týpka, který byl podobný poděs jako Jason, i když o 30 let starší. Nejdřív jsme přes útroby dolezli na stadion, pak bulvárem s věčným plamenem na leteckou katastrofu, při níž před 50 lety zahynula půlka týmu, na nejlepší místo k focení stadionu (jedna strana se totiž nedá rozšířit, takže nedodává celkovému pohledu dojem impozantnosti). Dál tu máme VIP místnosti, hráčský bar a dřevěná strohá šatna a nakonec se dá vběhnutí tubusem na hřiště, ke kterému ještě pustí z ampliónu nahrávku předzápasový atmošky. Jinak nás kráčí asi 30, většinou do United pobláznění Malajci, kterých tu je díky AirAsii poslední dobou dost. I když někteří teda fandí Sunderlandu, což je snad ještě větší úchylka než na Mělníku fandit DACu Dunajská Streda. Končí se v megashopu s čímkoliv, na co se dá plácnout rudá barva.

Dál pokračuju do The Quays kolem Manchesterského kanálu, který zde udělali v počátcích průmyslové revoluce, aby se dostali k moři. Poslední století to klasicky pustlo, až poslední roky dělají revitalizaci a vzniká tu příjemná čtvrť na vodě s pár zajímavými stavbami a Imperiar War muzeem.

V centru prohlídnu okolí, nějaké vyložené pecky tu moc nejsou, snad náměstí s radnicí ve viktoriánské gotice, kulatou knihovnou ve stylu římského Pantheonu. Nejstarší barák pod ruským kolem je vysloveně pěst na oko, ale díky přítomnosti knajpy ho obklopují stovky pijanů. Kaufnul jsem balík kešu ořechů, sůši a vydal se do hospody (respektive intelektuální kavárny) Cornerhouse, kde jsem se večer srazil se Standou.

Noc: barák ve Warringtonu
Doprava: vlak Warrington-Manchester a zpět 6.80, metro Manchester-Old Trafford zpáteční 2.40
Žvanec: véča 13 - pizza 6, pivo á2.4; nákupy škodlivin v Aldi
Ostatní: Manchester Utd Muzeum & tour 12.80 či 7.83 / Celkem 32 L

23.6. Chester

Dnes byl dablplán na Liverpool a Chester. Postel zase zlákala, pak ještě průšvih na netu a vypadl z toho sanitární den a námět na jeden z dalších eurovíkendů do Liverpoolu (z Prahy lítá teď přímo Wizír). Večer jsme nastartovali anglickou felinu a vyrazili do Chestru na hranici s Walesem, což je jedno z nejhistoričtějších anglických měst s jedinečným dvoupatrovým centrem plným viktoriánských a tudorovských baráků. V přízemí jsou obchůdky, nad nimi v patře podloubí s dalšími obchůdky a nad tím aspoň dvě obytná patra, to všechno zabaleno do vyřezávané černodřevěné a bílé hmoty.

Anglie

England
Centrum Manchestru

Anglie

England
Centrum Chestru

Anglie

England
Eastgate Clock v Chestru

Anglie

England
Kanály kol

Centrum je obehnáno průchozími hradbami s několika věžemi a branami. My vcházíme tou nejznámější s "druhými nejslavnějšími anglickými hodinami po Big Benu" (taková kýčovitá věžička nad jednou branou, 1897). Centrum bylo ale zrovna obehnáno okruhem pro cyklozávod. I přes svou historii nic nebrání místním vyprsknout do útrob města nechutný betonmolochy. Ale u mnoha říček a kanálů je pohoda. Však se sem cpe smetánka z Liverpoolu i Manchesteru. I veřejné záchodky jsou z mramoru se zlatými kohoutky. Krvavý západ slunce nad dálnicí nás doprovází zpátky do Warringtonu a cesta se dostala na svůj finiš.

Noc: barák ve Warringtonu / Doprava: autem Warrington-Chester
Žraso: curychipsy 2; pečená megabageta 2, cola 1, basička plechovek 4.1 / Celkem 9.1 L

24.6. Birmingham - Praha

Odjíždí se proklatě brzo, naštěstí mě Standa hodil na nádraží. Snad se příště srazíme dřív než po 10 letech. Za hodinu a půl jsem v Birminghamu. I v devět všichni chrápou, tak do sebe něco slupnu, prohlédnu mimojiného "největší zastřešenou vetešárnu v Anglii" a vnitřek Bullringu. Jen jsem už tak línej, že než abych si konečně udělal pěkný fotky Selfridgu místo těch desítek propršených zpřed 2 týdnů, tak se ani na konec ulice už nevleču. Nějak mi tehdy přišlo smysluplnější dřepnout na zastávku a čekat na bus na letiště. Těšil jsem se aspoň na pěkné letecké fotky urbanisticky zajímavých předměstí Birminghamu, ale nějak jsem to zalomil ještě před vzletem. Tentokrát anglické počasí číhalo až v Praze, doklouzám se dom a příště zase jindy.

Noc: doma v pelechu
Doprava: vlak Warrington-Birmingham 6.50, bus v Brumu na letiště 1.70, let Birmingham-Praha 1 Kč
Žvanec: pizzabagety 2*0.80, pití 0.60 / Celkem 10.40 L

Nakonec tahle 15denní sranda vylezla stejně na 10 tisíc. Ono při vstupech za pětistovku holt ty města zalezou do šrajtofle o fous víc než toulání se po horách. K litru za letenky přibyly za další dopravu ještě tři. Za ubytování pak 2650 kaček a zbytek se projedl a prokoukal. Na tomhle se ještě vyřádila statistická úchylka v itineráři.