CESTOVÁNÍ

Info o zemích

TravelInfo

FILIPÍNY & BORNEO
Emiráty, Malajsie, Brunej, Thajsko
(12. Kota Kinabalu)

(Nějaký nudný a krátký, ale vecpat se to sem muselo, aby to nerušilo následující vrchol cesty a fotosmršť z Mount Kinabalu.)

11. únor: ...Clark - Kota Kinabalu

Let trval přes hodinku, nic se nevidělo, nic se nedávalo, tak se chrnělo. Letiště v Kota Kinabalu je docela slušné a asi 10 kilásků od centra. Dál jsem vykecával s Ricardem, kterého vyzvedávala jeho holka, tak jsem se k nim vetřel a hodili mě na Australian Place, kde je pár batůžkářských hotýlků pod kopcem kousek od centra. Ještě bychom se jako mohli zítra sejít na pivčo. (Ale to by seznam.cz nesměl být imbecil - odesílaný email mi vyhodnotil jako spam a požadoval vyplnit potvrzovací písmenka jako ř, ů, š a samé další výborné znaky, kterými anglickomalajská klávesnice jen kypí. Nakonec se to nějak zkopírovalo, ale mail mi druhý den vrátil stejně zpátky.)

Profláklý Backpacker Lodge byla pěkná bída - zaplněná komůrka pro 8 lidí. O baráky vedle bylo plno, až v Kinabalu Lodge měli solidní vyklimatizovanou ložnici pro šest, kde však počet lidí za celou dobu nepřesáhl 2, včetně mojí maličkosti. V centru bylo hotýlků taky dost. Ceny se za ty roky krapet zvedly a za cenu pokoje je teď stěží dorm (20-25). V centru to pěkně šlapalo, vše neuvěřitelně upravené a čisté. Po měsíci na Filipínách je to jak rána kladivem. Vyzobnul jsem něco z Maybanky a hurá do vařící sprchy.

Noc: Kota Kinabalu, Kinabalu Lodge, 20R postel (6dorm s AC)
Cesta: bus Baguio-Clark 300P?, let AirAsie Clark-Kota Kinabalu 2208P + zavazadlo 70P
Žvanec: oběd na letišti 60P a dablpizza 100P, véča v letadle 95, voda 1.8R
Ostatní: letištní poplatek v Clarku 500P
Celkem cca 550P a 22R (13 €) + 2278P

12. únor: Kota Kinabalu

Borneo

Malajsie
Kota Kinabalu krapet z vršku

Borneo

Malajsie
Kejkelský Clocktower

Dnešek se vyhlásil za sanitární den a jen se poflakovalo po městě, užívalo se civilizace a nahrazovaly se předchozí ztráty. Město samé bylo docela zlikvidováno za války, nezbylo skoro nic kromě Clocktoweru, což je pěkná malinká dřevěná věžička. Ale jinak má město vcelku kompaktní atmosféru a život se soustředí do mnoha nepřehledných obchoďáků. S mořem tu moc nekamarádí, na nábřeží není skoro nic kromě nějakého trhu a spalujícího slunce bez špetky stínu. No sumasumárum, není tady moc k dělání. Navíc je vedro k padnutí, tak jsem radši zalezl do obchoďáků a koupil pár zbraní proti slunci.

Noc: Kota Kinabalu, Kinabalu Lodge, postel za 20 (6dorm s AC)
Žraso: oběd 10-sweet sour fish, rýže,stoplus; véča-kuře a rýže 6.5 a fresh orange džus 3.5 atd.
Ceny colových a džusových plechovek a malých flaší jsou od 0.8R v supermarketech do 2R na ulicích a v restauracích; velká voda je od 0.7R do 1.5R, sušenky jsou kolem 2 ringitů - to dál už fakt rozepisovat nebudu
Ostatní: sluneční brýle 10, vlajková nášivka k zamáznutí díry od myši v batohu 4.4, čepička na hlavu 8, internet 4
Celkem cca 52R (11€) + 22R

13. únor: Ostrov Mamutik, Kota Kinabalu

Po obligátní minisnídani gratis vyrážím do přístavu na jednodenní výlet na blízké ostrovy, které jsou národním parkem Tunku Abdul Rahman. Je tu několik společností, které se můžou vcelku ukřičet, když vidí čerstvou kavku. Mám nějaký kupon z hotelu, který zpáteční tiket sundává na 13 babek (k tomu se přidává dalších 6 jako přístavní poplatek a 10 za vstup do parku). Od rána jezdí minimálně každou hodinu loďky na ostrov, poslední se však vrací už kolem páté, a to ještě musí být lidi (jakože nebyli). Mám v merku ostrov s krásnou písečnou kosou, který mi i doporučil recepční kluk z hostelu. Na něj jezdí málokdo, protože tam není žádný zázemí, a snaží se mi ho vymluvit naháněči. Těžko chápou, že to je právě ten důvod, proč tam chci. Bohužel jsem sám a minimální počet jsou dva, tak se aspoň přifařím do lodi směr ostrov Mamutik.

Ostrovy slouží jako hlavní výletoviště pro místní, kteří končí na první pláži. Jde tady i stanovat a přespávat. Obcházím ostrov, trošku se proderu džunglí do kopečka a za 30 minut jsem zpátky na pláži. Tam se rozvalím, zámkem na kolo přivážu věci k palmě a jdu se rochnit. Jsou tu nějaký korály, dost rybek, ale jinak zčeřený a obehnaný bójkami. Zase mě schvátila kolika či co, tak jsem si pěkně zaumíral. Naštěstí po dvou hodinkách jsem se nějak vzpamatoval. Docela fajn je to na konci druhé strany pláže se šutriskama, bez lidí a k infarktu rád dopomůže mrskající se dvoumetrový varan.

Borneo

Malajsie
Ostrov Mamutik

Borneo

Malajsie
Syčící kamarád z pláže

Ve čtyři jsem trefil správnou loď. Vedro ve vypáleném městě je brutus proti ostrůvkům. Azylem se stává nejbližší obchoďák a jeho žrádelní koutek, kde jsem po dlouhé době dal westernfood, což jsou klasické naše blafy za trojnásobek malajských cen. Ale není tam rýže, a to se hodí. Od lasagnového oběda uběhly asi 3 hodiny, tak se hledalo dobré místo na véču. Domácí v Lodgi mě nasměrovali do indického Curryhouse kousek od radnice s vynikajícími roti (cosi jako omeleta s iks přílohami) a kuřecí verzí murtabak ayam. Na vrh zalité různými omáčkami kari. A tím jsem se stal zarytým hledačem roti, což není žádná sranda, protože to zas tak úplně všude nemají. A když jo, tak to né vždy připomíná to, co bylo tady tak dokonalé. Kromě toho se tradičním nákupním tovarem v Malajsii stává strepsils na věčně nachcípaný krk. Večer se pár hodin zabilo na netu. Ono taky nebuďte tam, když je ČEZ za 6 stovek a jeho kamarádi na tom nejsou o moc hůř, jak za starých dobrých nákupních časů.

Noc: Kinabalu Lodge 20 za dorm
Cesta: loď K.K.-Mamutik 13 zpáteční, přístavní poplatek 6
Žvanec: Oběd 10-lasagne, papaya džus 3.5, véča-murtabak ayam 5.5 + icetea 1.3; vanilková cola 1.8, pineapple džus s éčkama 2.5; chipsy 2.8, kilo mandarinek 2.9, strepsils 2.9...
Ostatní: vstup do národního parku 10, internet 1.5R/hod
Celkem cca 90R (15€)