CESTOVÁNÍ

TravelInfo

Havajské ostrovy 2012
(9. Helicopter Tours nad Kauai)

15. 11. Kauai totál

Ráno kromě obligátních kohoutů nás budí i ranger kontrolující povolenky. Normálně je stačí přivázat viditelně na stan, k čemuž se dostává i apartní igeliťáček. No příště. Aspoň můžu obhlídnout okolí při rozednění. Celý kemp je jedna apokalypsa. Všude kohouti. Jdu juknout na pláž, kde se v dáli cosi válí. Asi šutr. Ale je to někde kolem cedulí varující před seal. Blíž to furt vypadá jen na vyplavenou kládu, ale nakonec se z toho vyklube spící lachtan ve vyhrabaném lůžku. Chrápe a při focení se na chvíli jen rozespale pootočil s jedním očkem s jasným výrazem, „co otravuješ, kreténe“. Vůbec nějaký nevrlý ochrápaný samotář. Někoho mi připomíná.

Kauai

Kauai - Helicopter Tours
Vrtulník Island Helicopters

Kauai

Kauai - Helicopter Tours
Z útrob

Mára zatím debužíruje. Balíme. Stejně vyrážíme až v půl osmý. No, když vezmu starty na jiných cestách, tak tohle byla ještě cesta ranních ptáčat. Dneska jsme trochu přidali, abychom nepřišli o vrtulníkový let. Ale to jsme vzdálenosti a provoz na tomto ostrůvku hodně přecenili. Stihli jsme tak alespoň okouknout zdejší dlouhé jednopruhové mosty. O kus dál, kde byla předevčírem práce na silnici, se semaforem v zabezpečování svahu, bylo najednou prázdno. Prostě každý den po skončení pracovní doby celou silnici uklidí, posunou bariéry a zbytek dne a noci se může jezdit naplno. Stejně tak si hoši silniční máknou na asi nejfrekventovanější části silnice z Kappa do Lihue, která má sotva 3 pruhy, ale každé dopoledne ji předělají pomocí spousty značek a kuželů na dva pruhy do Lihue a o polední zas všechno uklidí na standardně namalované 2 pruhy z Lihue. Před Lihue ještě v 7eleven vybereme dolary, abychom uškudlili 4 %, které si chtěli za platbu kartou naúčtovat. Tady nám pro změnu zkásnul 3 dolary bankomat za výběr (kromě tradiční stokoruny).

Ke stánku Islands Helicopters jsme přijeli hodinu před vzletem, tak jim tu likviduju čaj a bandasku sušenek. Platíme těch 167 dolarů. Bohužel by nás mělo být plné éro 6 lidí a já propadám sýčkování, že tutově skončím v zadní řadě někde uprostřed. A jako tenhle výlet helikoptérou a nesedět ani u okýnka, to by byl slušnej propadák.

Kauai

Kauai - Helicopter Tours
Let nad Kauai

Kauai

Kauai - Helicopter Tours
Let nad Kauai

Kauai

Kauai - Helicopter Tours
Let nad Kauai

Kauai

Kauai - Helicopter Tours
Let nad Kauai

Mikrobusem náš převezou k heliportům, kde nastává rozřazování. Po prohlídce našeho dobře živeného amerického párečku, přesouvají jednoho od nás do vedlejšího vrtulníku, takže je nás pět a černého Petra dostane jen jeden. Mám tip. Ale kupodivu my ne a dostáváme první dvojsedadlo, což znamená výhled úplně na všechny strany, včetně ty nad hlavou i pod nohama. Ale na focení není ani to, protože slunce háže odlesky do skla, takže pro pořádné focení jedině vzít ty vrtulníky pro 4 bez oken, které ale startují spíše z letišť více na západě.

Pilot i vrtulník evidentně pamatují ještě vietnamskou válku. Čudlíků to má ještě víc než Opel, tak snad starý pán trefí občas ten správný. Dostaneme sluchátka, kterými občas má zbloudit do uší nějaká informace. Zakroužíme nad letištěm a kol prvních hor u Lihue. Přelétání sedel, kdy podlahou téměř drhneme o koruny stromů, je zajímavým zážitkem. Ale zas nějaká horská dráha na poblití to taky není. Přes Jurský vodopád se pomalu prokousáváme do hor. Tady je asi největší překvapení ostrova. Pobřeží Na Pali s túrou je vcelku profláklé, ale Waimea kaňon je ještě věc monumentálnější a zajímavější. Po právu se mu přezdívá Pacific Grand Canyon s odkazem na západoamerického bráchu. Vypadá hodně podobně. Stěny padají dolů také o kilometr a barevně je to taky stejné. Ale že je něco takového na ostrůvku 50 krát 40 kilometrů je neuvěřitelné.

Kauai

Kauai - Big Pacific Canyon
Big Pacific Canyon

Kauai

Kauai - Big Pacific Canyon
alias Waimea Canyon

Kauai

Kauai - Big Pacific Canyon
ještě..

Kauai

Kauai - Big Pacific Canyon
..počtvrté

Proletíme několika postranními kaňony a přes hřeben se přehoupneme nad pusté pobřeží Na Pali, kde máme pod nohami rozeklané útesy s mořskými tunely. Poctivě zalétáváme do postranních údolí, kde nad hlavou padají desítky vodopádů. Sice žádné hektolitry vod, ale na výšku sto metrů není žádná míra. Obletáváme celé pohoří, včetně nejdeštivější části, která si urvala dokonce primát nejdeštivějšího místa na světě. Nad hlavou samozřejmě tady máme mraky, ale aspoň si můžeme nabrat vodu skoro z vodopádů nemít tam ty dveře. Hodinka vcelku uběhla. A v zásadě i stačila. Ale paráda.

Kauai

Kauai - Na Pali Coast
Na Pali Coast

Kauai

Kauai - Na Pali Coast
Na Pali Coast

Kauai

Kauai
Zelené tisícimetrové stěny hor

Kauai

Kauai
s vodopády

Sjedeme do Lihue nabrat permity na zbylé dva dny. Po zhlédnutí kaňonu je jasné, že se budeme mrsasit spíše tam, tak bereme kemp u jihozápadního pobřeží s prý slušnou pláží. Zajedeme ještě k Wailua Falls, což byl poslední vodopád na našem letu. Vypadat efektně, kdy masa vody padá do ukázkového ďolíku. Točil se tu i nějaký děsně slavný seriál. Asi jako na každém jiném místě tady. Pro ty případy vydávají mapu, kde co kdo z Holywoodu dělal. My se dolů nějak nedostáváme, i když snad i kdysi to šlo. I přes tradiční zákazové cedulky se dohrabu alespoň lesem k řece a horní hraně vodopádu. Do posledních centimetrů nevypadá, že vodička a tělíčko bude padat iks desítek metrů. No, tělo si to teda rozmyslelo a nasedlo do auta za civilizačními chorobami jako je wifina, nákupy a oběd (Kukui Grove market na jihu města). Nákup to chtělo, bó nás čeká po zbytek cesty jen čirý venkov. Výjimečný to byl nakonec i nákup, neb jsme nekoupili ani jedny sušenky. A opět ani žádné ovoce, jejichž pár kousků v marketech je nehorázně drahé. S ovocem to holt chce vychytat ony fruitmarkety, které se různě posouvají ostrovem. Na mapě je máme i vyznačený s časy, ale nikdy se nám už nepovedlo na ně narazit.

Kauai

Kauai
Vodopády Wailua

Kauai

Kauai
Na hraně vodopádu

Jedeme na jih s drobnou odbočkou do městečka Koloa skrz Tree tunel. Už první lookout při silnici do jednoho údolí vypadal nadějně. Pořádnou kopu historických šutrů máme před Waimeou, kde je ruská pevnost z roku 1817. Rusové si totiž na havajská království brousili zuby na začátku 19. století. Celkem tu byly pevnosti snad tři a padly o 50 let později. Havajci je nechali rozbourat, ale na tomto zcela vyprahlém koutu ostrova (všechno se vyprší o těch 20 kilometrů severněji) se zbytkům docela daří. O fous vedle je pomník přistání Jamese Cooka, který sem juknul jako první Evropan v lednu 1778. Bohužel se sem pak vrátil na zimu po neúspěšném hledání severní americké cesty a po konfliktu s domorodci byl zabit.

Z městečka Waimea se začíná s padajícím slunečním kotoučem šplhat do kopců. Červený kaňon s úzkým pruhem zeleně na dně mě fascinuje tak, že stavím na každém výhledu, abych mohl udělat 200 prakticky stejných fotek, které díky padající tmě budou stejně na prdlačku. Mára aspoň má dost času na žraní v autě. S padající tmou jsme dorazili do kempu Kokee u centrály národního parku, čímž jsme dnes obkroužili prakticky celý ostrov. Míst na stany je tu jen deset v úžasném prostředí. Každý plácek má totální soukromí v květinové džungli vůkol, vlastní kohoutek, stůl i gril. Jen ty sociálky u parkoviště už jsou slabší. A samozřejmě jen studená voda, což v těchto ledových místech 1300 metrů nad mořem už není tak úplně jedno jako dole na pobřeží. Mára žere a bojí se. Totální klid a tma.

Noc: Kokee state park 9.9$
Žvance: oběd 8$ (old deli chicken 6.5 + džus); nákup v Kmartu 11.5$ (chleba *4, jogurt 0.8, rybičky 1.3, jablková přesnídávka 2.5/6ks; ananasový džus 2.5/2litry...)
Celkem: 29.4$ + let vrtulníkem 167$ a výběr z bankomatu *2,75$