V suterénu jsme objevili jídelnu obsluhovanou Slováky. Tak jsme se slušně nadlábli (snídaně v ceně) a skočili jsme koupit dvě nejdůležitější potraviny (voda a sušenky) do supermarketu Salisbury local na konci ulice. Ve stanici metra jsme koupili celodenní jízdenku na městskou dopravu (4,9 na všechno nebo 3,5 liber jen na autobusy) a naskočili na metro a jeli do stanice Bank do londýnské bankovní čtvrti. Přes den se tu pohybuje na půlmiliónu kravaťáků, mimo pracovní dobu tu žije lidí tak tři tisíce. A ty rozhodně v sobotním dopoledni hlavu ven nevystrčí. Kolem starších bankovních baráků, nezbytné burzy jsme došli až k nejnovějším výstřelkům – kýčovité Okurce (podivné mají Britové představy o téhle zelenině) a zajímavějšímu dílu Lloydů od architekta Rogerse, který veškeré technické zázemí mrakodrapu zásadně dává zvenku na fasádu.
Míjíme další Monument a jsme na London Bridge, dřív nádherný most, dnes jediný čím se chlubil byly velký billboardy s odrhovačkou od Fergie. Dál: gotická katedrála, nějaká procházka podél Temže a hlavně skvost cukrářské viktoriánské gotiky Tower bridge a pevnost Tower. Obé jsme důkladně prokroužili, zdlábli sušenku před Towerem a šli hledat metro. To zrovna má výluku, tak se hledají náhradní busy.
Sice fuška, ale dostali jsme se do londýnských Doků, kde jsme přestoupili na nadzemní vlak. A jsme v Greenwichi, tady se dá nalézt do námořních muzeí či nějakých akademií (zdarma jako většina státních muzeí, ale není čas). Greenwich je kopec s parkem a na vršku malá observatoř, která si hraje na pupek světového času. Zrovna něco slavili, tak byl nějaký den otevřených dveří – spousta map, hodin, přístrojů a lidí stojících na jedné čáře na dvorku observatoře (jakože nultý poledník).
Po nezbytném dešti jedem zpátky. Zastávka na Trafalgarském náměstí (galerie, Nelsonův sloup a kašny), Baker street, kde sice čučí Sherlock, ale protože bylo už po pátý tak madam Tussaudová zdrhla z práce a nezanechala po sobě jedinou zprávu (jako třeba kdy otevřeno, kolik za to). Holt vosk bude jindy.
Skáčeme na autobus do Camdenu, který si Mára ještě matně pamatoval z minulé návštěvy jako největší londýnskou blechárnu. Sice v tuhle dobu byl hlavní sortiment už jen od hašiše po kokain, ale momentálně byl důležitější dlabanec v zavírajících se čínských a indických bufíků, které doprodávají jídlo po libře a rozhodně se na tom nešetří.
Za tmy dojíždíme zpět na Trafalgar a módemanskou štrekou pokračujeme k Picadilly Cirkus na svítící se reklamy. Udělat jednu z nejfotografovanějších londýnských záběru z neonové reklamy je frajeřina. No a ještě přes živoucí Soho, kde nás míjí jedna desetimetrová limuzína za druhou na Oxford street, kde už chcípl pes. A to by na dnešek fakt stačilo a jedeme zpátky k našemu Earls courtu.
Výdaje: 16,69 L (700 Kč)
Ubytování: 10 L/postel (Olave house, Londýn)
Jídlo: 1,79 L (sůši 0.34; velká voda 0.45; véča v Camdenu 1)
Doprava: 4,9 L (denní lístek na městskou)