CESTOVÁNÍ

TravelInfo

MAROKO & IBÉRIE
(12. Španělsko - Madrid)

22. října: Madrid

Zase ve Španělsku. Vlastně už potřetí. Tentokrát jen proto, že se mi nepovedlo najít letadlo z Lisabonu někam k Čechám. Nejblíž lítali Smarti z Madridu. Variantou to bylo ještě přes Barcelonu nebo při šťastné shodě náhod z Lisabonu s AirBerlínem do Drážďan. Ale Madrid taky není k zahození.

Ochomýtá se tu přes 3 milióny lidí, moc historie si tu neužijete. Cosi se tu začalo dít, až když Filipu II. v 16. století přelétlo přes nos udělat si hlavní štadt uprostřed náhorní pusté plošky. Spíš si tu užijou milovníci galerií a muzeí. Pupek Madridu je pak náměstí Puerta del Sol. Mají tu asi 13 linek metra, takže se dostanete všude.

Přijeli jsme za tmy před pátou ráno na nádraží Atocha. Chvíli doleháváme a vyrážíme pustým Madridem k centru. Ubytko by se mělo dát sehnat jihovýchodně od toho pupku. Podél vlakového nádraží jsou další hotely, ale ty bohužel/naštěstí nezkoušíme a Máru zanechávám na náměstíčku Santa Ana a vyrážím na spanilou jízdu po hotelech. U prvního se ofrním nad 30 eury, abych po dvaceti štacích v něm rád skončil. Jmenuje se Vetusta v ulici Huertas s domáckou atmosférou (to znamená, že je to činžákový byt, kde pan hoteliér i bydlí) a poprvé máme na cimře aspoň sprchu. Další štace nebyly o moc dražší a do 40 eur za pokoj se vejdete.

Španělsko

Madrid
Madridské Prado

Španělsko

Madrid
Monumentální stavby na Gran Vía

Samozřejmě celý den prší s menšími přestávkami. Hned vyrážíme na madridský top-hot-spot v podobě jedné z největších světových galerií Prado zejména se španělským, vlámským a italským malířstvím z 15. až 19. století. Prim hrají Španělé Goya, Velázquez a El Greco. Z cizáků hlavně Bosch, Rubens, Tuzian a Rafael. Celkem jsou tu dvě stovky místností, v podzemí ještě zlaté poklady a restaurace pro méně umělecky zaměřené čekající stvoření (v neděli, tedy dnes, je zdarma). Další díla Dalího, Miroá a Picassa, včetně jeho Guerniky, jsou v Centru de Arte Reina Sofia u nádraží Atocha.

Celodenní procházku Madridem jsme zahájili půlhodinovou schovkou před slejvákem. V okolí náměstí des Cibeles se můžete vyřádit buď v nejznámějších kavárnách (de Gijón, El Espejo, Gran Pabellón), v Národním archeologickém muzeu, pokračovat v galerijních vjemech v Thyssen-Bornemiszkém muzeu, či jen očumováním velkolepých soch a bran. Hlavním bulvárem Gran Vía podél historických vysokých baráků docházíme ke skvostu "stalinismu" na Plaza Espaňa. Tady jsme nabrali hodně špatný směr a než jsme se přes parky a zahrady dostali ke Královskému paláci v západní části města, tak ho zavřeli. Byl postaven teprv v 18. století a vevnitř je prý zajímavý, zvenku je to "jen" klasika. Naproti je strohá katedrála Naší paní Almadénské a Národní divadlo.

Ztrácíme se v uličkách čtvrtě Latina s bazilikou Svatého Františka. Zhlédli se tu trošku v Potěmkinovi a některé zdi jen pomalují elegantními fasádami jakoby domů. Madridská radnice (ayuntamiento) ze 17. století a další gotické mudejáry jsou opodál na Plaza de la Villa. Dorážím v polomrtvém stavu na Hlavní náměstí obehnaném celistvou zástavbou s podloubími. Ale nějak to ani nevnímám a jako troska se kácím na lavici uprostřed návsi. Máru jsem někam vyslal a jak správná troska uždibuju zbytek veky holubům. Ještě dokončit trasu přes pár kostelů a Klášter bosých panen (Monasterio de las Descalzas Reales z roku 1559 s dalšími uměleckými díly) a jsme skoro doma na Puerta del Sol.

Zoufale by to chtělo jídlo, vždycky bych bral při takové příležitosti ty bufety, kde se zaplatí vstupné a sežere se, co hrdlo ráčí. To, a ani v podstatě nic jiného, nenacházíme, tak končíme na teplých bagetách s kuřetem.

Výdaje: 18.25 € (515 Kč)
Ubytování: hostal Vetusta - dvojlůžák za 30
Jídlo: kuřecí bageta 3.25 a zásoby z Portugal

Španělsko

Madrid
Královský palác

Španělsko

Madrid
Plaza Mayor

23. října: Madrid - Praha

A šlus. Letadlo domů za 1440 Kč letí ve čtyři odpoledne, tak až moc v klídku chrápeme téměř do dvanácti. Balíme na cestu a já přitom nacházím v kapse leták na restauračku "sežer, co můžeš" za 8 eur, který jsem musel dostat včera někde před Pradem a bylo to kousek od nás. Sakra. Ještě sůši, limču na cestu a metrem s dvěma přestupy se dostaneme na letiště za euro. Stovky odbavovacích přepážek mají pěkně vedle sebe, tak než dojdeme k číslu 286, máme další kilometr v nohách. Nečekaně jen půlhodinka zpoždění a nabírá nás Travelservice s čedokářema z Kanár.

V Praze čeká odvoz a následuje noční švanda u velvarských hvozdů, kdy nám rupne kolo. Márova ségra to vyměňuje, zatímco Mára svítí baterkou a já hrdinně umisťuju výstražný trojúhelníček. Nojo, pánové na cestách.

A to je všechno. Původně měly být tyhle podzimní výlety jen decentní voraz na 10 dní, ale tohle se nějak zvrtlo. Ač jsem teda získal 3 lety jen za 4300 korun, na cestě se za těch 25 dní utratilo další 14200. Ale za 3 dny v Londýně, jeden na Gibraltaru, 11 v Maroku, 5 u Portugalců a 4 ve Španělích to jde. K zimním asijsko-americkým štrekám to má daleko, ale vcelku pohoda. Kdybych si měl zamorousit, tak až na to studený moře, déšť, skoro žádnou přírodu, až moc starých baráků a že zimní cesty v Asii vlastně vyjdou na stejný peníze. To ale morousím dost. Ale né, pohoda, vše good a ták. Stejně to budu muset zopakovat, protože ten Džabal Tubkal neuteče. Mimochodem akorát po příjezdu postihly jižní Portugalsko a Španělsko rekordní povodně. Což je docela nečekané, protože většinou přichází, už když tam jedu.