CESTOVÁNÍ

Info o zemích

TravelInfo

RUMUNSKO & MOLDÁVIE
(4. Bukurešť - Constanta)

11.9.2009: Bukurešt

Ráno se chtělo do Bukurešti. Ale v této vesnici zastavuje vlaků jen pár a ten první až odpoledne. Ale prej když se za 20 minut dostaneme do vedlejšího města Sinaia, můžeme chytnout rychlík. Naštěstí dodávky mezi městečky pendlují dost často, tak to i stíháme. Stejně další hodinu čekáme než se vlak přes eurovýluky doklepe až sem.

U konečné Gara Nord má být nějaké ubytování. Ale dá pořádnou fušku najít aspoň jeden. Snad se jmenoval Vila 11, patřilo to zbloudilým Kanaďanům a bylo nasáklé starobou, postele neuvěřitelně vrzaly po každém pohybu, výhled z okna byl na skládku ve světlíku. No být tu se slečinkou, určitě by byla lepší varianta oranžový hotel naproti nádraží sotva dvakrát dražší. S Davidem jako spolujezdcem požadovaný standard významně upadá, tak se za sto lei vzal pokoj tady (jinak tu mají i dormy asi za 40).

Bukurešť (Bucureşti) je hlavní a největší město Rumunska. Má 2 miliony obyvatel (2,6 mil. pak metropolitně) a leží na řece Dâmboviţa. Město je poprvé doloženo roku 1368 pod názvem Castrum Dombovitza. V legenadách ho založil pastýř Bucur. Od 2. poloviny 15. století v něm sídlila valašská knížata. V roce 1459 se stala hlavním městem Valašska za vlády Vlada Tepese. Roku 1595 ho obsadila vojska Osmanské říše a vyplenila je, obnova a rozkvět přišly až v 17. století. Od roku 1862 je pak hlavním městem nezávislého Rumunska. Po válce byla Bukurešť přestavována v socialistickém stylu - vznikla panelová sídliště a i tzv. Bílý dům - stavba dodnes připomínající Ceauşescovu diktaturu.
K vidění ruiny Starého královského dvora Vlada Tepese (1462), kostel Stavropoleos (1724, Unesco), Muzeum národní historie v Poštovním paláci (1900), červený kostel Cretulescu (1722), Královský palác (královské sídlo od 1834), koncertní hala v novoklasické Rumunském Atheneum s velkolepým interiérem (1888). V jižní části města je snaha o nové městské centrum kolem Piata Unirii s fontánami, kolem je Patriarchální katedrála (1658) a Patriarchův palác (1875) a všemu tam dominuje Ceausescův palác neboli dnes Parlament. Na severu je Muzeum rolníků, napodobenina pařížského Vítězného oblouku (1936), Muzeum vesnice s téměř 300 kostely, dřevěnými domy a farem v pestré směsici stylů. Na západě je pak budova Opery a Palác Cotroceni, postavený původně pro královnu Marii, kam se dnes vecpal prezident a Národní muzeum.

Rumunsko

Rumunsko - Bukurešť
Nejdřív trochu Bukurešti

Rumunsko

Rumunsko - Bukurešť
ze starých vzpomínek

První a hlavní cíl je jasný - druhá největší budova světa po Pentagonu - Ceausescův palác. Předtím se ale musíme prodrat předměstím Bukureště, kde se čas zastavil hodně dávno. Sem ruina, tam bezdomovec, nějaký park, hodně silnic, málo chodníků a končíme před něčím velikým, hnusným, ale ten správný palác to nakonec není. Na to, že má být tak monumentální, se docela slušně skrýval.

Do útrob paláce se dá nahlédnout a projít si asi tak čtvrt procenta všech jeho místností. Prohlídky tu jedou jak na běžícím páse, tak po pár bezpečnostních rámech si člověk může pochodovat po huňatých kobercích mezi impozantními sály a číhnout na slavný balkón, odkud kdysi starého pána vypískali.

Rumunsko

Rumunsko - Bukurešť
Ceausescův palác

Rumunsko

Rumunsko - Bukurešť
a jeho útroby

Dnes v paláci sídlí Parlament. Nebyl dokončen ani při Ceausescovu konci, ale i tak za pouhých 5 let stavby toho dvacet tisíc dělníků stihlo dost. Nakonec se to dostavělo s výsledkem 3100 místností a 330 tisíc metrů čtverečných prostoru. Bohužel kvůli této stavbě zlikvidovali nejhezčí části staré Bukurešti, pár kostelů přesunuli za paneláky, aby zbytečně nestrhávaly pozornost. A to byla ta lepší varianta. Celý Palác obklopili magistrálami, které museli být o metr širší než pařížská Champs Elysee. K tomu fontánky, aby aspoň mohli obyvatelé okolních protekčních paneláku vidět vodu, když jim z kohoutků netekla.

Rumunsko

Rumunsko - Bukurešť
Palác od fontán náměstí Unirii

Rumunsko

Rumunsko - Bukurešť
Třída Unirii

Z hlavní třídy Unirii vypadá Palác nejlíp. Uprostřed je náměstí Unirii s největšími fontánami, obchoďáky a pár zašitými kostely. Z historické části toho už moc nezbylo. Podél hlavnější ulice Victorei je pár významnějších staveb, kterým vévodí nenápadný Královský palác a naproti bývalé ústředí komančů (dnes Senát). Za tmy míříme zpátky a Bukurešť je první město, kde se mi povedlo dvakrát naprosto zabloudit. Naštěstí jsem při tom bloudění držel směr a první záchytný bod po hodině bloudění byl asi 3 minuty od hotelu.

Rumunsko

Rumunsko - Bukurešť
Divadlo Odeon

Rumunsko

Rumunsko - Bukurešť
Budova ústředního výboru komančů, dnes Senát

Normálně bych končil, možná ještě přiznal nějaký nákup, ale vrzavost postele překročila všechny rekordy, že jsem se přestěhoval na zem mezi šváby. I ty byli na místní podmínky asi moc malí a začaly se ke mě tulit dvě kočky (jako zvířata). Další kočka se nakvartýrovala na skříň. Evidentně tento pokoj s děravým oknem sloužil mrouskajícím kočkám ze širokého okolí za noclehárnu. Pár drsných zásahů a nakonec se to dalo.

Noc: Vila 11 - 100 lei/pokoj
Doprava: bus Bucegi - Sinaia 3, vlak Sinaia - Bucurest 33.90
Ostatní: pizza 22..., vstup do Paláce 15. Celkem: 145 lei (880 Kč).

12.9.2009: Constanta

Hlavní autobusák tady nevedou. Jedno je pro směr černomořské pobřeží, ale je to zapadlý miniaturní dvorek, o kterém dost dotazovaných lidí nemělo tuchy. Do Constanty ale jede každou hodinu dálkový bus za padesát babek. Rovinatou krajinku za celé 4 hodiny narušil jen přejezd Dunaje a končíme před constantským nádražím s vyplivlou lodí. Špatné zprávy přinesl průzkum dalších spojení, směr Kišiněv nic (jezdí šestkrát týdně a schválně na jaký den připadal ten, kdy to nejede). Ani směr hranice to není o moc lepší. Vypadá to už na polední odjezd. Ale možná z druhého autobusáku. Tam se dlouho přesouváme a stejně tam zastavují jen busy vyjíždějící z předchozího autobusáku. Aspoň tu mají dobré kebaby či co.

Mňo, většina dne pryč, moře se nevidělo a zítra zas o hranici dál, takže historické centrum padá. Městskou jedeme do nedalekého letoviska Mamaia, které se profláklo i do našich končin těch méně šťastných, kteří se za komančů nedostali o hranici dál do Bulharska. Mamaia se rozkládá mezi dlouhou písečnou pláží a jezerem. Hotely jsou paneláková klasika. Nějak jsme čekali, že ubytování na jednu noc asi nebude moc sranda, ale hned v hotelu Ovidiu dostáváme fajn pokoj s výhledem na moře.

Constanţa (staršími názvy Kustendji, Kustendja, Köstence, Constantza, Tomis) je největší přístav v Rumunsku na pobřeží Černého moře. Byla založena na počest Konstancie, sestry Konstantina Velikého (274 - 337), římského císaře. Ještě v roce 950 byla známá jako Constantia a byla obehnána hradbami. Nedaleko města se nachází Trajánův val; dochovalo se také mnoho starověkých budov přímo ve městě, včetně částí nejdelšího mozaikou zdobeného chodníku na světě. Od 9. století byla součástí Bulharska, ve 14. století ji dobyli Turci. Po připojení Dobrudži k Rumunsku v roce 1878 se tak stala Constanţa rumunským přístavem.

Rumunsko

Rumunsko
Ždibec Constanty

Rumunsko

Rumunsko
Promenáda v Mamaii

Rumunsko

Rumunsko
Mamaia

Rumunsko

Rumunsko
Mamaia

Od pláže je promenáda vycpaná obchody, restauračkami a vodorovnou lanovkou. Vše v pohodě, jen je znát, že je po sezóně. S tou zástavbou to kapánek přehnali a nedá se dostat na pláž. Ta je plná lehátek ale kupodivu takhle večer při vichru a ne zrovna vedru se tu nějak nikdo nekoupe. Až na dva blbce. Na úvod drsný, ale o to lepší dál v pořádných vlnách. K žvanci zkusím pivo Skol, které se jmenuje stejně jako moje dávné první cestovní pivo v Brazílii. A ač moje chuťové buňky piva zásadně nerozeznávají, tak tohle bylo opět tak legendárně hnusný, že se tomu nevyrovná ani nealko Staropramenu v měsíc nemyté sklenici. S nějakou pitnou zásobou osvědčeného Ursiho sedneme na rantly pobřežní hlídky a čumíme na moře.

Noc: hotel Ovidiu 90lei/pokoj
Doprava: bus Bucurest - Constanta 50, constantské mhd po 1.5
Žraso: chicken on roast 15, sarathwa (kebab) 9, nanuk 3... / Známky do ČR 2.10 a pohledy 0.5-1. Celkem cca 150 lei.