CESTOVÁNÍ

TravelInfo


   

RUMUNSKO & MOLDÁVIE & PODNĚSTŘÍ
(6. Tiraspol, Bender, Kišiněv)

15.9.2009: Tiraspol - Bender

Další cestovní zářez nabídla Podněsterská moldavská sovětská socialistická republika (či Podněsteří, nebo Transdněstr). Dokonce ji uznaly za 19 let existence už tři další republiky, z nichž dvě uznaly další tři, které už uznaly státy normálně uznané. Čas se zde zastavil v roce 1990. Tanky i Lenin si dál lebedí na svých piedestalech. Ani se tu nevedou tradiční divoké balkánské politické nepoměry, kterými oplývá poslední dobou hlavně Praha a Kišiněv. Až na občasné barikády a kontroly docela pohoda, žádné převraty ani zbytečná nervozita způsobená volbami a všemu vévodí od začátku komanč Igor Smirnov se svojí rodinkou a sovětskou armádou za zády. I když prezidentské volby se konají a Igor zvládl získat i 103.6 % hlasů. Pozn.: O dva roky později v 2011 Moskva otočila, volby se zmanipulovali a Smirnov se pakoval. Nahradil ho Ševčuk, který byl následně obviněn ze zpronevěry a utekl ze země na člunu přes Dněstr. Ale zemi stejně řídí holding Sheriff. Již dávno před Andrejem zde praktikují heslo řídit stát jako vlastní firmu.

Podněsterská moldavská republika (Podněstří, Podněstersko, Transnistria, Transdněstr, Zadněstersko), je de facto nezávislý stát, který se odtrhl od Moldavska, na levém břehu řeky Dněstr. Hlavním městem je Tiraspol, rozloha 4163 km2 je pětinou moldavského území, počet obyvatel klesá k půlmilionu. Nejvyšší kopeček má 180 metrů, krafe se tu ruštinou, moldavština se píše cyrilicí, modlí se tu pravoslaví a platí se podněsterským rublem, jeden je za dvě koruny. Známé je svým koňakem Kvint a fotbalovým mančaftem FC Šeriff.
Šeriff tu vládne všemu i parlamentu a prezidentovi a ta šerifská hvězda ve znaku fakt není náhodná.

Moldavské úřady oni zemí mluví jako o „Levém břehu Dněstru“. Podněsterské úřady termín Transněstr odmítají s odůvodněním, že jde o termín rumunských fašistů, který za druhé světové války označoval větší území dnešní Ukrajiny (Podolí), kam byli odsouváni rumunští Židé. V roce 1992 proběhla krátká válka mezi moldavskou armádou a podněsterskými ozbrojenými silami, podpořenými 14. ruskou armádou. Válka skončila na mrtvém bodě a vláda v Tiraspolu si vytvořila vlastní stát, mající všechno od policie a soudů, přes vlastní měnu až po armádu. Nejeden ministr byl hledaný Interpolem. Ochrannou ruku nad Podněstřím drží Rusko, které se snaží uchránit třetinu etnických Rusů. V referendu se občané údajně drtivě vyslovili pro "udržení politiky snahy o mezinárodní uznání nezávislosti země a její budoucí připojení k Rusku".

Podnestří

Podněstří
Tiraspol

Podněstří

Podněstří
Kostel v parku Kirova

Podnestří

Podněstří
Podněsterský parlament

Podněstří

Podněstří
Socha Suvorova

Do Podněsteří jezdí dost autobusů, jede se přes dvě celnice, kde se dostává bumážka a cizinci se musí zaregistrovat za nevelký poplatek. Přeci jen jsou obě Moldavska prakticky ve válečném stavu a společného mají snad jenom fotbalovou ligu. Snad by se tu neměla trávit noc a pokusy o přejetí na Ukrajiny vydá za pěknou řádku eur na úplatcích. Nicméně jednodenní výlet s návratem zpátky do Moldávie bývá bez problémů.

Odjíždíme z centrálního busáku, jehož okolí je přecpáno prodejem všeho možného. Zkouším i kvas, což je nápoj ze snad zkvašeného chleba. Zní to tak hnusně, že jsem to kdysi na Ukrajině nedal, ale po 4 letech jsem sebral odvahu a kupodivu to nebylo hrozný. Skoro jako chlazený nestea. Hranici překračujeme ještě na pravém břehu Dněstru, jehož jediný kousek ubránili Sověti kolem Tiraspolu. Přes most kolem nejmodernější podněsterské stavby stadionu FC Šeriff přejedeme do Tiraspolu po hlavní třídě 25. října, která v centru na pár metrů zaujme sovětské rozměry. V minibuse s námi jede ještě Čech dělající v Moldávii projekty pro českou vesnici Holuboje (Novograd). Jedou i švýcarští novináři, ale ti se do Tiraspolu nedostali. Spíš zavřeli toho, který na ně čekal na hranicích. A na mobilu naskočilo tarifní pásmo, které kromě tohodle území už mají snad jen Šalamounovy ostrovy a Pitcairn.

Konečná u nádraží je na konci města, ale to vzdálenosti do centra, respektive tomu kousku hlavní ulice, nevadí. Procházíme zpustlým parkem Kirova, jehož socha se nedochovala a zůstal jakýsi pokus o stavbu kostela. Naproti je továrna nejznámějšího artiklu - koňaku Kvint. V podnikové prodejně je za směšné ceny, tak se v protější směnárně vybavím za pětieurovku 68 podněsterskými rubly, což bohatě stačilo na 3 flašky a oběd. Líh fakt nemusím, ale tohle nebylo vůbec marný.

Na hlavní třídě jsou capitolské propriety - prezidentský domeček s billboardy, jak si místní prezident třese s Putinem a Medvěděvem, socha Lenina, ruský tank s pomníkem neznámých vojínů, jezdecká socha Suvorova na velkém ploščadi, velký sjezdový palác a velvyslanectví Abcházie a Jižní Osetie, což jsou ty jediné země, které to tu uznávají a po celém městě vlají jejich bratrské vlajky. Sídlo parlamentu nevypadá líp než okresní kino. Jinak slunce a teplo, že by člověk skoro skočil na pláže Dněstru mezi zrezlé lodě.

Podnestří

Podněstří
Back in the U.S.S.R.

Podněstří

Podněstří
Prezidentský palác i s tančíkem

Podnestří

Podněstří
Lodní dorava na Dněstru trošku vázne

Podněstří

Podněstří
Fotbalový stadion FC Šerif Tiraspol

Podnestří

Podněstří
Protější město Bender

Podněstří

Podněstří
Ulice

Skáčeme do zrezlého trolejbusu jedoucího přes most do města Bender. Díky hranici za paneláky se tu kšeftuje víc a je o dost živější. Lenina, sovětský palác a tančíkovou promenádní ulici mají taky. Fasády sice nezáří novotou, ale jinak čisto. Z busiště jezdí maršjutky do Kišiněva a přejezd hranic zpátky už je rychlejší.

V Kišiněvě jde David zjišťovat místo a časy odjezdů na zítřek do Rumunska. Nikdo moc neví, odkud to jede, tak se musí David táhnout za město, kde jakési informace vydoluje, ale moc důvěryhodně nevypadají. Já razím do internetu, který je díky sousedství včerejší restaurace i místem srazu, ale to už David nedokáže najít. Ta jeho jízda domů bude zajímavá. I hluboko po půlnoci na hlavním náměstí je stále otevřena řada stánků květinového trhu, které nonstop prodávají čerstvé květiny. Na rozdíl od chlastu.

Celkem 260 ML (400 Kč) + 72 PR (120 Kč)
Noc: hotel Zarea 270 ML/pokoj
Doprava: minibus Kišiněv - Tiraspol 21 ML, minibus Bendar - Kišiněv 23 PR, trolejbus 1 PR
Kvasu 2 ML, voda 6 ML, pivo 13 ML, pirožky 2-3 ML, file+hranole 50 ML; ruská zmrzlina 2 PR, flaška koňaku Kvint 20 PR...

16.9.2009: Kišiněv - Budapešť a dál

Dopoledne vyrazím na nákupy nejznámějších moldavských vín ze sklepů Cricova, pár suvenýrových kýčů a hadrů, abych přijel do obchodní civilizace jak štramák. Jen pokusy o pohledy selhaly. V poledne David tradičně nemůže najít místo srazu a cestou k autobusáku se ztrácí u stánků. Moje nervozita s nalezením busu na letiště poněkud kontrastuje s jeho bezstarostností. Dávám mu spěšně sbohem a jeden místní mě odvede do přecpaného ikarusu, který se po vydejchání veškerého vzduchu rozjede správným směrem k vypulírovanému letišti, kterému dominuje vycpané tůčko 154.

Čeká mě let s Moldavian Airlines a 30místným letadélkem Saab 2000. Asi to nebude nejlepší letadlo, vzhledem k tomu, že Moldavské aerolinky vlastní skoro třetinu všech vyrobených letadel. I tady ale dostaneme lepší služby než v xkrát větších érech. Krásně zakroužíme nad Budapeští, odkud pokračuju ještě menším Embrearem 120 naprosto neznáme aerolinky. Povedlo se nás tam vmáčknout dvacet, očíhla se pilotní kabina a ještě jsme dostali krásnou letušku.

Moldávie

Moldávie
Kišiněvské letiště

Moldávie

Moldávie
Další štreka tímhle - Embrear 120

A tím v zásadě poslední balkánská cesta do mozaiky končí. I když ještě zůstal drobný rest v podobě řeckých Atén, který se zalepil až po dvaceti letech v roce 2018. Po pracovní zajížďce přistávám na Ruzyni. Tady na mě čeká sladké přivítání, včetně tašky s kompletním sortimentem sušenek a dalších škodlivin.

Po useknutí z cesty zůstalo 11 dnů za 6 tisíc. Rychlé tempo, aby od každého byl ždibec, není ideální. Určitě by nevadilo mít od všeho mnohem víc, kromě Bukurešti. Ale na úvodní seznamku s novým členem naší spokojené bohaté eurorodinky to šlo. Rumunsko bylo v pohodě. Ale ještě nekončíme...