CESTOVÁNÍ

TravelInfo

SRÍ LANKA & MALEDIVY 2012
(1. Úvodní výkecky a Colombo)

Před cestou

Ač je to destinace bližší než ty tradičnější, nemá Colombo zrovna konkurenční nátřesk evropsko-arabských aerolinek, a tím ani ne nějaké extra slevy. Nejlevnější letenky z Prahy tradičně mívá ukrajinský Aerosvit (13000), ale říkal jsem něco o cestě na pohodu (kámoš, co to letěl 2 týdny přede mnou, poudal, že prej "již nikdy"). Takže radši přihodíme 1500 za Emirates, které zas o pětiklíště snížíme objednávkou na emirates.com. Ale tady možná "již nikdy" zase řeknu já, pokud u Emirates zůstanou mnohahodinové přestupy. A pak stačilo přihodit dalších 1500 za zastávku na Maledivách (přes které letí jeden emiratovský spoj na trase z Colomba do Dubaje), což je na takový fakultativní výlet fajn.

Dá se (a možná i dalo) sehnat let i s ČSA a Etihadem přes Abu Dhabí, který je levnější (11-13 tisíc) a hlavně s devadesátiminutovým přestupem. Jen se většinou dá sehnat jen na webu ČSA, protože klasické letenkové servery zatím nevěří, že by spoj s ČSA do Abu Dhabí mohl dlouhodobě přežít. (Pozn. Pokus ČSA zkrachnul, jako vše jejich ostatní. Ale levnější varianty dnes se nabízí s rozvojem lowcostem zejména přes Dubaj. Například s Flydubaí se to dá povést i hloběji pod deset tisíc.)

V rámci ataku na turistické dolary zavedla Srí Lanka od 1. ledna 2012 víza (do té doby byl bezvízový styk). Vízum se dá získat elektronickou registrací na www.eta.gov.lk se zaplacneím kartou 35 dolarů (případně 40$ s platbou na letišti). Na Maledivy oficiálně je vízový styk, ale stačí vyplnit klasickou kartičku. Nic se nekontroluje, i když oficiálně by měl mít člověk zajištěné ubytování (což jsme kupodivu i měli).

25.2. Praha - Dubaj

Vyrážíme odpoledne. Batoh se snad poprvé od dávné letecké cesty do Ria dostal pod šest kilo. Emirates už přihodili na Prahu větší letadlo, takže o zábavu s vlastní televizí je postaráno. Vcelku slušně postaráno bylo také o žaludky cestujících. Kromě jednoho. Nejdřív patřil Soně, ale po urgentním dožádání jídla, byl urván od huby tác letušce, a tak Soňa dostala už jídlo hezky vybalené a rybičku i decentně nakousnutou. Před Dubaji nám vypnuli zábavu a sebrali deku, aby následně přes dvě hodiny kroužili asi dvěstě kilometrů od letiště. Většina otoček byla vždy nad jiným koutem Emirátů, takže by to byla slušná letecká prohlídka, kdyby nebyla půlnoc. Takhle jsme jen mrzli.

26.2. Dubaj - Colombo

Čekání tu máme na 7 hodin přes noc. Tu bohužel trávíme na druhém terminálu, kde je živo nonstop. Sice jsme obsadili sedačky s podnožkami, což stačilo Soně, ale já nezamhouřil ani na minutu. Tak jsem pokecal s vedlejším chlápkem z Birminghamu a zavzpomínal jsem na můj westeurocitysoctrip a zdrbnul jsem mu jeho město, že ve tmě vypadá i centrum dost nebezpečně s tou spoustou pokřikujících žebrajících Arabů bez živé bílé duše. On pak zas povídal o svém původním domově a rodišti, kterým se ukázal Pákistán. Tak jsem šel radši vyžebrat vouchery na jídlo, které se vydávají transferujícím s čekačkou přes 4 hodiny (přepážka pod schody mezi druhým a prvním terminálem) a platí do tří jídelen na letišti. My vzali tu nejbližší, což byl McDonald a kompletní chickenburgerové menu s taštičkou se vcelku k snídani šiklo.

Blbý bylo, že čekání bylo úplně zbytečné, protože Emirates mají i linku na Srí Lanku, která by letěla sotva po dvou hodinách. Ale takový luxus se u nich tvrdě platí, a i když místo v letadle by bylo, pro socky letící za 16 tisíc to holt není. Let Dubaj-Colombo je už jen na 4 hodiny, což na dohnání spánkového deficitu nestačí. Tím spíše, že jsem zase ani nezabral.

V Colombu si dali slušně načas s bágly, kor když ty naše dorazily úplně poslední na speciálním vozítku. Čas by se dal asi využít k návštěvě malarického centra, jehož reklamu jsem zahlédl po odchodu. Ono to s malárií na ostrově je všelijaké. Někde je, ale prát do sebe kvůli tomu lariamácký svinstva je spíš kontraproduktivní. Klasický okruh je většinou mimo hlavní nebezpečí, na sever a východ by se už nějaké pilule hodit mohly. My měli jen staré plato lariamů na případnou stand-by léčbu, kdyby vyskočila horečka ke čtyřicítce a něco podobného. Ale nějaký doktor by se tady asi dal najít lehce. Zas taková pustina Srí Lanka není.

V informacích jsme se jali nafasovat turistické materiály. Anžto jsme dostali dva, sice hezké, ale nemnoho říkající prospekty. Ve směnárnách se vyčenžovaly dolary při kurzu kolem 116 srílanských rupií, což máme jejich stovku za našich patnáct kaček. A šlo se na silnici u terminálu, na jehož konci zastavuje rozhekaný bus na nedaleký autobusák (zadarmo).

Co první od letiště? Často se jezdí vydejchat cestu na nedaleké pláže kolem města Negombo, ale... Za á) tam nejezdí přímé busy a je to na spáry tuktukářů, kteří vypadají stejně jako v Thajsku, ale v otravnosti mají docela náskok. Za bé) na plážovou špínu kolem letiště bych rezignoval a za cé) to chce nějakou akci než se hned rozvalit na pláži. Nicméně vzhledem k tomu nevyspání a jak jsem následující den dopadl, by to asi nebyla blbá varianta. Jezdit do hlavního města Colomba nemá cenu vůbec, kromě brutálního hicu, prachu a provozu tam nic moc není.

Já chtěl do Kandy, nejautentičtějšího srílanského města v centru ostrova. Je trochu na Vysočině a ten hic by nemusel být tak hrozný. Snad i z letiště tam mají jezdit přímé busy, ale teď už máme smůlu. Takže otravně a dlouze - přejet na busák u letiště, odtud do Colomba (klimatizovaný minibus za, v pozdějších relacích, předražené dvě stovky). Autobusových spojů je tu šílené kvantům, ale neskutečně jim to trvá. I když máte pocit, že se jede rychle, málokdy se dostanete na 30 kilometrů za hodinu. Každý autobus má kromě řidiče svého naháněče a průvodčího, který se dokáže procpat k pár bankovkám i tím nejnarvanějším autobusem. Má neuvěřitelnou paměť, kam kdo jede, ale hodí se mu připomenout přesné výstupní místo.

Vyskakujeme na přecpané ulici kdesi v centru Colomba u autobusáku, odkud se jezdí do Kandy (Colombo má těch autobusáků několik). Sotva jsme stačili koupit vodu (klasická petka všude za 50-70 rupií). Už čekají klasické autobusy jako všude v rozvojových zemích od Peru po Indonésii - trochu vyšperkované, hodně Bohů kolem řidiče rozblikávajících se do divokých rytmů při brzdění a miniaturní sedačky, které pro zadky Evropanů dělány nejsou. Místo klimatizace stačí vymlácené okna. Jen ale Srílančané cestují zásadně bez zavazadel. Sice nikdo neví kam a proč, ale cestují hodně a všichni.

Silnice jsou většinou asfaltové ve slušné kvalitě. Jen se po nich potuluje naprosto všechno od prduchů a všudypřítomných tuktuků, po náklaďáky a krávy. Natřásáme se přes tři hodiny. Právě tady v nejnepravděpodobnějším místě usínám. Bohužel mě docela často probouzí rány do hlavy o železnou tyč na sedačce přede mnou.

Srí Lanka

Srí Lanka - Kandy
Kandy

Srí Lanka

Srí Lanka - Kandy
Kandy

V Kandy vyskakujeme v centru u hodinové věže až za tmy. Že by to tady nějak žilo, to fakt ne. Hlavní kandyjské placy na ubytování jsou kdesi nad jezerem, což ani moc není na pěší štreku a než se dát do spárů nočních tuktuků, bereme nejbližší pokoj dle lonelyho. Jiný jsme stejně nemíjeli a moc novot na klasickém okruhu tu za těch 8 let od starého vydání nenastalo a dokonce se ani ceny příliš nelišily. Skončili jsme tedy v mládežnickém buddhistickém hotelu YMBA nad věznicí. Ony i ty pokoje docela připomínaly detašované pracoviště věznice, ale to momentálně bylo jedno. Hlavně že bylo otevřeno a na chodbě tekla voda.

Noc: YMBA Kandy 650r/pokoj s koupelnou na chodbě 2/10
Doprava: minibus letiště - Colombo 200, bus Colombo - Kandy 145
Ostatní: voda 50-60, wc 10.. Suma 740r (6,5$)