CESTOVÁNÍ

TravelInfo


Taiwan, Sumatra & Indočína 2013
(3. Kenting a Tainan)

20. 1. Přejezd na jih

Původní plán byl dostat se autobusy přes kopce k Sun Moon Lake, ale cesta by to byla dost komplikovaná. Autobus jezdí jen do města Dayuling a dál už po zdánlivě významné silnici nejezdí vůbec nic. Prý se to má řešit stopem. Ale vzhledem k tomu, že je to v nadmořské výšce přes 2 kilometry, tak vytuhnout tu na noc by takhle v lednu nebylo asi nic skvělého. Radši jsme vzali klasičtější variantu po pobřeží. Škoda, bylo by to hořejškem asi super, ale na to by byla asi síla až po řádném okoštování místních podmínek nebo s vlastním pohybovadlem (o kterém se také uvažovalo, ale mezinárodní půjčovny zde snad nejsou a podmínky těch lokálních bylo poněkud podezřelé – zejména spoluúčast v případě krádeže v řádu statisíců). Čekáme na první ranní autobus, se kterým sjedeme až do velkého města Hualienu na pobřeží. Ráno jsme si přivstali v pět a skočili na focení a ranní sprchu do Water Courtain. Na focení sice lepší světlo moc nebylo, ale sprška v tunelu dost osvěžila, a byl to jediný dnešní pohyb nožek, protože nás čeká na úplný jih ostrova a asi nejdelší taiwanský přesun.

Taiwan

Taiwan
Hualien

Taiwan

Taiwan
Jízda vlakem na jih

Hualien je jedno z největších měst na východním pobřeží a jezdí odsud na jih více vlaků než z Taroko Station. Široké silnice, všude čínské znaky, zas už jsme v klasické Číně. Naštěstí rychle kupujeme lístky (autobus má po objetí města konečnou přímo u nádraží), nějaký žvanec v 7eleven a sedáme do vyšúrovaného vlaku směřujícího pod zeleným předhořím mezi zatopenými políčky až do jihotaiwanského města Fangliao. To byla docela díra a nedaleko hlavní křižovatky jsme našli agenturu prodávající autobusové, né úplně za babku, lístky do Kentingu. Vyvoněným busíkem jsme dojeli po půldruhé hodině do centra Kentingu.

Turismus ale obsadil jen dvě ulice na malém, ale o to živějším, úseku. Držely se nás obavy z ubytování, tak na první noc jsme měli rezervovaný double přes hostelworld za 8 stovek. Ale zrovna Kenting je asi jediné místo, kde bylo ubytovacích možností nepřeberné množství za slušné ceny. Ale zas, kdo ví, jak je to ve špičce. Teď se sem koupat fakt nejezdí a i tak moc mrtvo tady není. I když jsme měli název i adresu hotelu, tak najít to, není úplně samozřejmě. Anglické nápisy se nevedou ani tady a navíc i název z webu nesouhlasil s vývěsní cedulí. Nakonec to bylo v průchodu za obchodem plným plyšáků a stolů se zcela neidentifikovatelnou hrou, se kterou plyšáci měli nějakou souvislost. Pokoj byl ale velmi slušný a velký. Nicméně stejně jsme obešli okolí, co nám tady ještě nabídnou a i naprosto dokonalé pokoje s masážními vanami uprostřed pokojů s hvězdnou oblohou a výhledem na moře tu byly za půldruhou tisícovku. Na líbanky jak dělané. A i když místním náš honeymoon radši nevyvracíme, jdeme spíše po prachách a na příští noci domlouváme pěknou škatuli v postranní uličce s klídkem za šestikilo.

Hlavní kentingská ulice pořádně žije, je tu plno stánků s čerstvými mořskými potvorami. Dáváme (respektive hlavně Zuzu) pár grilovaných chobotnic a dalších slizkých mas (po dvacce až třicce za kus). Ale už ani tady nechybí KFC a McDonalds. Naopak pobřežní promenáda je naprosto pustá a utopená ve tmě.

Taiwan

Taiwan
Hlavní ulice Kentingu

Taiwan

Taiwan
Čtvrtmetrový pavouček

Zuzupoznámka: Bílých turistů sem fakt moc nejezdí a pokud je náhodou potkáme, hodí se pár slov, takové fajn cestovatelské souznění, nebo aspoň úsměv a zamávání. My jsme potkali sakumprásk do deseti – ten Frantík na kole; Kanaďanka bioložka, co tu učí 4 roky angličtinu a stejně nemá šanci se to písmo naučit, i když se už domluví jakžtakž. Welšan, co měsíc cestuje po ostrově, a pak Filipínky a Američan, co tu taky učí. A nakonec jsme tu ještě potkali na třech různých místech australskou rodinku s průvodcem a se synátorem, ze kterého Zuzu „trsá, trsá“. Zaslechla se i ruštinu nějaké grupy na kolech.

Noc: Kenting, Australia Stars, 800/pokoj
Doprava: bus Tiensiang-Hualien 180, vlak Hualian-Fangliao 350, bus Fangliao-Kenting 180
Celkem bez jídla cca 1110 TWD (37$)

21. 1. Nejjižnější Taiwan

Na dnešek jsme si půjčili kolo a vyrážíme na nejjižnější bod Taiwanu. Ale cíle jsou o dost odvážnější a chceme objet řádný kousek pobřeží. Hlavní silnice má sice 4 pruhy, ale tolik aut vedle sebe dlouho neviděla. Jsou tu cedule varující před přecházejícími kraby. Předjíždíme i Číňanky na motorkách, pokocháme se trochu plážemi a vyhlídkovým šutrem Sail Rock než dojedeme k parku s majákem. Parkoviště naznačuje pěknou masovku, i když jde v podstatě jen o pěkný park s uzavřeným majákem a cestičkami mezi skálami tvořené dávnými korály. Sluníčko z toho dělá fajn procházku, vzdálenější místa i trochu připomínají přírodu, kor když před obličejem narazím na třiceticentimetrového žlutého pavouka.

Taiwan

Taiwan
Park na jižním cípu Taiwanu

Taiwan

Taiwan
Jižní pláže

Dál už silnice značně ochabla, škrábeme se do kopce, z něhož je odbočka a cesta na skutečně nejjižnější bod země, což je malý milník na skalnaté černé rozvrásněné plošině. Pokračujeme do kopce, kde už řádně šumí kleče po skalinách, míjíme vojenskou základnu a několik hodně pěkných výhledů na útesy a prázdné nádherné pláže s vlnami. Ale to už čas řádně pokročil, je jasné, že celý okruh pokračující do útrob kentingského národního parku nemáme šanci dojet, Zuza má hlad, tak zkoušíme se prodrat nějakými polňačkami skrz poloostrov. Kupodivu to docela jde, mineme velký hřbitov a pár křižovatek a nakonec se dostaneme na asfaltku, po které sjedeme zpět na pobřeží do víru nočního života.

Noc: Kenting, Kenting hotel, 600/pokoj
Doprava: půjčení kola 300/2 dny
Vstup do parku u majáku 40/studenti 20
Celkem bez jídla cca 470 TWD (16$)

22. 1. Kenting

Opět kolo a tentokrát vyrážíme na druhou stranu k atomové elektrárně. Tu objedeme, okoukneme nějaký openair textilní muzeum a sjedeme k rybářskému přístavišti Houbihu na očich rybího smradu. Návštěvní centrum elektrárny je hned vedle, tak se jdeme trochu pokochat panáčky Atomíky a několika werky (zdarma). Díky moři tu nemají žádné chladící komíny a na atomku to moc nevypadá. Ale tsunamky, tajfuny a všudypřítomná zemětřesení z toho asi největší sichr taky nedělají. Zvlněnou krajinou dorážíme na západní pobřeží. Po palmovém boji získávám čerstvý kokos a po ještě větším boji z něj vydoluju pár kapek mléka. Nacházíme i zátoku s pláží Baisha, kam zapadneme na trochu povalování a první mořské koupání. Vlnky tu jsou docela slušné, moře bylo pěkně studené, ale pár bláznů tam občas zalezlo. Tady poprvé potkáváme australskou rodinku. Ale i v těchto zapadlých končinách je ovoce pořádně drahé. Po vyrochnění ve vlnách se ještě zastavujeme v ptačí rezervaci na břehu moře Longluan, kde je vybudované pozorovací středisko na břehu.

Taiwan

Kenting
On the way

Taiwan

Kenting
Atom rulezzz

Zase začíná poprchávat a pomalu se stmívat, takže národní park opět nějak míjíme a už asi nedáme. Možná škoda, ústřední skalnatá věž tyčící se na míle daleko, vypadala zajímavě. Jsou tma prý i nějaké kaňony a tak. Ale stejně ještě zastavujeme na noční koupel na pláži South Bay u atomky, kde normálně bývá pěkně našlapáno a je tu pár barů a podobných plážových kravin. Teď tu už není ani noha, ale za to vlny mají o to pořádnější sílu. Po výlezu začíná pořádně pršet, tak ani nemá cenu se sušit. Nejhorší přežijeme pod stříškou a za úplné tmy dorážíme zbylých 10 kilometrů do Kentingu. Docela fuška dneska. Neříkal jsem něco o relaxu na jihu? Snad ne. A teď bude hůř.

Noc: Kenting, Kenting hotel, 600/pokoj
Doprava: půjčení kola 300/2 dny
Celkem bez jídla cca 470 TWD (16$)

23. 1. Tainan

Ráno opouštíme příjemný kutloch s metrovou plazmou a busem jedeme opět do Fangliao. Původně jsme chtěli až do Kaohsiungu (kde končí západní větve vlakových častých spojů), ale autobusové jízdenky jsou tu o dost dražší než vlak, tak to vezmeme s přestupem navíc. Kaohsiung je jedno z největších měst jižního pobřeží, ale z něj vidíme jen mrakodrapy a vcelku rychle tu přestupujeme a po hodině jsme v třičtvrtěmiliónovém Tainanu, což má být nejstarší taiwanské město.

Na nádraží jsou v turistických informacích hodně nápomocní a domlouvají nám hotel kousek od nádraží za levných 700 dolarů. Lonely nebo internet nabízel i další varianty, ale ty byly trochu z ruky na to, že jsme tu jen na jeden den. Hotel se sice zoval luxusně jako Business hotel s klasickou dřevěnou recepcí a výtahy. I pokoj vypadal slušně. Jen měl drobnou nevýhodu, a to že koupelna se záchodem nebyla ani v pokoji, ani na patře a vlastně ani na hotelu. To se muselo sjet 6 pater výtahem do podzemní garáže, kde za 140centimetrovými dveřmi byl záchodový a sprchový poklad. No co, Zuzu jsem furt připravoval na ještě horší varianty, tak aby ji dosavadní téměř luxusní ubytovací poměry moc nenamlsaly, tak to bereme. Stejně sem budu courat v noci hlavně já.

Taiwan

Tainan
Tainan, Confucius Temple

Taiwan

Tainan
Tainan, Great South Gate

Taiwan

Tainan
Tainan, Chihkan Towers

Taiwan

Tainan
a z druhý strany

Tainan je hlavně o barácích, a to starých a chrámových. Je zde okruh po dvacítce nejvýznamnějších staveb starých chrámů a vojenských staveb, tak bereme trasu z lonelyho a sledujeme ji ulicí za ulicí. Hned první areál Konfuciánského templu je pěkná řádka nejrůznějších staveb. Přes menší vesměs taoistické chrámíky (Wufei – Zuza opět "trsá, trsá", bó tu vidí svého australského zajíčka, Fahua, Kxinga Shrine, Lady Lishui´s, Dongyue), elegantní Jižní bránu, vedlejší ulice, konečně levný nákup ovoce (pořádný papaye a nějaká vosková jablíčka po pár korunách) dorážíme do cíle s chámem Matsu a věží Cihkan na až za setmění. O to to tu má hezčí atmosféru a zahrady kol jsou vůbec nejlepší. Do několika chrámů vybírali vstupné kolem 20 až 50 dolarů (studenti za polovic). Modlitební život se nejvíc udával v Matsu temple, ze které na bloky do dáli se linul černý kouř z pálení jakýchsi tlustých bichlí přáníček. Ale tohle městské pobíhání nás zničilo možná víc než následující hory.

Noc: Tainan, Business hotel, 700/pokoj bez sociálky - ta je v podzemním parkovišti
Doprava: bus Kenting-Fangliao 180, vlak do Kaohsiungu 70, rychlík do Tainanu 80
Vstupy: Jižní brána 20, Chihkan Towers 50/25
Jídlo: kilo kešu ořechů 190, papaya á18, vosková jablíčka á3
Celkem bez jídla cca 725 TWD (24$)