Tak dnes nastal velký den megapřesunu a smutný den loučení s touto krajinou. Byli jsme náhodou vzhůru o něco dřív, tak jsme se zdekovali na dřívější autobus. Byla to malá kraksnička a ještě horší bylo, že necelých dvacet kilometrů jel ten "bus" neuvěřitelných 100 minut. Tím nám o desetiminutovku ujel přímý bus do Užgorodu. O půlhodinku později jel nakonec ještě jeden autobus k Uži. Zaplatili jsme jízdné přímo řidiči, čímž jsme to měli o 20 % levnější než oficiální jízdné.
Luhy leží v údolí Bílé Tisy a je to ještě klasická horská vesnice.
Je odsud nejlepší výstup na Černou Horu, která nás tak čeká někdy příště.
Sousední Bohdan už však sovětské časy stačily poznamenat.
Je z něj východisko tras na Petros a Pop Ivan. Bus zpátky
z Rachivu přes Bohdan do Luhů jede odpoledne kolem třetí a páté.
Černá Hora má 2020 metrů a je druhou nejvýznamnější horou Ukrajiny.
Dříve to byl vůbec nejvýchodnější bod Československa.
Na vršku je torzo meteorologické stanice,
které spíš vypadá jak Tajemný hrad v Karpatech. Postavili ji Poláci
v roce 1939, takže si ji moc neužili. Uvnitř lze přespat
a lze se vyškrábnout i na vyhlídkovou věž.
Bohužel to byl maximální courák a do Užgorodu jsme se přicourali až po šesti hodinách. Aspoň jsme si navíc prohlídli centrum Mukačeva. Podle informací od Čechů z Karpat měl jet poslední autobus kolem patnácté hodiny. Logicky jsme museli přijet v 15:05 a navíc ne přímo na autobusák. Měli jsme ale štígro, protože ještě jeden bus tam byl a měl odjet za 10 minut. To byla bohužel sakra krátká doba na to, abychom si něco koupili a hlavně vyměnili zpátky hřivny na dolary. Takže stovky hřiven jsem dovezl až do Čech. Tož buď najdu nějakýho blázna, co tam pojede, nebo si to tam budu muset jet utratit příští léto sám. Hřivny jsem neudal ani v buse, slovenský kačky jsem neměl, takže jsem jel za český. Ještě jsme odehnali vovky, které po nás chtěli převézt kartony cigaret (krabka tu stojí od pětikoruny do deseti kaček u nejznámějších značek). Na hranicích nám prohrábli zavazadla, skoukli jsme řidičovi kšefty s celníkama, obligátní tanečky s vovkama a po hodině jsme jeli dál.
Z Michalovců jel vlak do Prahy (ale za 1300) a poslední autobus do Košic. vyměnili jsme tu za doláče nějaké slovenské koruny. Z busu se vyklubal nakonec přímák do Mladé Boleslavi. To jsme zjistili o něco pozdějc. Navíc pokud by pokračoval podobným tempem jako těch 60 kilometrů do Košic, tak bysme domů jen tak nedorazili. Obstarožní karosa totiž vymetla snad naprosto každou vesnici, která se mezi Polskem a Maďarskem nachází. Ale ta exkurze po východním Slovensku byla taky zajímavá. Zejména rómské osady si nezadají ani s těmi nejbrutálnějšími jihoamerickými slumy.
Z Košic odjíždí většina busů do Čech mezi 17 a 20 hodinou. Takže jsme zdánlivě stihli ještě poslední dva spoje. Lístky se už koupit nedaly, tak jsme museli zkusit štěstí u řidičů. Student agency byl bez šance. Pak najela ještě karosa do Kladna a tu obstoupilo asi třicet Rómů. To jsem radši nechal v hlavě vyklubat náhradní plán, že vyrazíme na zahrádky do centra Košic ochůtit taje místních piv a půlnočním busem sjedeme do Bratislavy a ráno pak budem pokračovat do Prágy. Když se všichni Rómové nasoukali do karosy, tak se zaklapli vrátka a přijel klasický luxusní dálkový autobus od téže společnosti. Tam místo bylo, tak jsme zacvákli lístky a vyrazili dom.
Výdaje: 883 SK + 26.25 H (820 Kč)
Ubytování: - (v buse mezi Blavou a Prágou)
Doprava: 860 SK + 23.5 H (Luhy-Rachiv 3.5 H; Rachiv-Užgorod 20;
Užgorod-Michalovce 50 Kč/52 SK; Michalovce-Košice 76 SK(studenti -50%)+20 bágl;
Košice-Praha 750 SK)
Jídlo: 23 SK + 3.25 H (sůši 2 H; nanuk 1.25 H; bageta 23 SK)
Po dobu jízdy se nic zvláštního nestalo. No vlastně stalo. Pořádně zatuhly všechny svaly na nožkách a já jsem nebyl schopen vůbec sejít schůdky z autobusu. Kamil na tom nebyl o moc líp. No, museli jsme vypadat bezvadně. V Praze jsme se rozloučili a každý zamířili do svého města.
Týden na Ukrajině přišel na 1700 korunek, po započtení přesunu z Čech se to vyšplhalo na 3 tisíce za 10-denní cestu. Ukrajina překvapila v dosti směrech. Na výlet o 100 let zpátky zapomeňte nebo přidejte ještě pár tisíc kilometrů na východ. Je to pohodové místo, příjemní lidé, relativně levno, krásná příroda... No prostě pokud nebude příští léto žádná jiná cesta, tak se sem vrátím, a to nejen kvůli tomu, abych se zbavil těch hřiven.
Výdaje: 70 Kč
Ubytování: - (v buse mezi Blavou a Prágou)
Doprava: 52 Kč (metro 14; bus Praha-Mělník 38)
Jídlo: 18 Kč (cola 18)