André Kostolany
"Život investora není tak jednoduchý, jak se laikům může zdát. "Na kapitálovém trhu 2*2 nikdy není 4, nýbrž 5-1. Nicméně musíte mít dostatečně silné nervy, abyste ustáli to mínus jedna", říkával s oblibou věhlasný a sarkastický investor André Kostolany. Považoval se za investora, finančního poradce, novináře, spisovatele a v neposlední řadě za spekulanta. Úspěchy Andrého Kostolanyho na kapitálovém trhu nebyly nijak výrazněji odlišné od legendárního Warrena Buffetta. I když ten se profiluje spíše jako vizionářský stratég a důsledný vyhledávač levných nákupů.
"Je mnoho způsobů, jako můžete zruinovat svou reputaci - nejrychleji gamblingem, nejpomaleji alkoholem, nejzábavnější metodou jsou ženy, ale skutečně nejjistější je tvorba ekonomických prognóz", říkával, když se jej ptali na jeho vyhlídky na konkrétní aktiva. Trh také definoval po svém: "Ekonomika a kapitálový trh jsou jako člověk kráčející se psem. Člověk kráčí pomalu a vyrovnaně, zatímco pes pobíhá dopředu a dozadu. Oba se však pohybují stejným směrem. Ten člověk je ekonomika a pes zas kapitálový trh".
André (Bertholomew) Kostolany se narodil 9. února 1906 v Budapešti v rodině zámožného průmyslníka. Zpočátku začal v rodném městě studovat filosofii a historii umění (chtěl se stát hudebník kritikem), nicméně otec jej donutil vzdát se studia. Jeho cíl byl jasný - poslat syna na západ.
Kostolany vyplnil otcův sen a v roce 1927 se ve svých jedenadvaceti letech nechal zaměstnat v jedné pařížské makléřské společnosti jako broker. Zde začíná jeho kariéra spekulanta a arbitra. Prvního většího uznání se mu dostalo v souvislosti se spekulacemi na pokles burzy krátce před hospodářskou krizí v roce 1930. Ve Francii setrval až do roku 1940, kdy utekl před německou okupací za svobodou.
V letech 1941 až 1950 zastával v New Yorku pozici generálního ředitele, prezidenta a hlavního akcionáře G. Ballai and Co Financing Company. Od konce 50. let mu již "velké jablko" nestačilo, střídavě pobýval v Paříži, Mnichově nebo na Azurovém pobřeží. Po druhé světové válce výrazně vsadil na rekonstrukci Německa a následný ekonomický boom mu pomohl vybudovat značnou část svého úspěchu.
Kostolany byl známým kritikem tzv. zlatého standardu (monetárního systému, v němž byly měnové parity zafixovány vzhledem ke zlatu), jelikož se domníval, že kdykoli je tento systém použit, dochází k útlumu ekonomického růstu a následně k cyklickým krizím. Hlasitým kritikem byl i v případě fiskální politiky Bundesbanky v 80. a 90. letech. V pozdějším věku se Kostolany vrhl na psaní sloupečků v magazínu Capital (celkově napsal více než 400 příspěvků) a organizování seminářů o principech fungování kapitálových trhů v Německu, díky čemuž vstoupil v širší povědomí jako expert na kapitálové trhy.
Velice plodná byla i jeho další publikační činnost - mezi mnoha vzdělávacími materiály vystupuje 13 knih, jichž se prodalo více než 3 miliony kusů. Z těch nejznámějších se přitom nejčastěji skloňují např. Der Friede, den der Dollar bringt (vydána v roce 1957), Und was macht der Dollar? Im Irrgarten der Währungsspekulationen (1987), Kostolanys Börsenpsychologie (1991), Kostolanys Bilanz de Zukunft (1995) nebo Die Kunst über Geld nachzudenken (2000). Jeho sláva a autorita experta byla založená z větší části na jeho praktických zkušenostech, které se mu podařilo během 70 let aktivní kariéry v obchodech s různými investičními instrumenty a na různých trzích světa nasbírat. Zemřel v Paříži 14. září 1999 ve věku 93 let.