Sir John Templeton
Sir John Marks Templeton je jeden z nejznámějších investorů, průkopník globálního investování a zakladatel americké investiční společnosti Templeton Investment Management. Narodil se roku 1912 v Tennessee a vyrůstal ve Winchesteru jako vnuk chirurga. Sám si myslel, že skončí jako presbyteriánský misionář. Ale během studií na univerzitě v Yale si všiml, že mnoho bohatých kamarádů kupuje akcie. To, že ignorovali zbytek světa, se mu zdálo arogantní. Po ukončení studií cestoval sedm měsíců po cizích zemích a poté pracoval v jedné z newyorských makleřských firem. Nyní jako britský občan žije v Nassau na Bahamách. V roce 1987 získal za své zásluhy od britské královny Alžběty rytířský titul Sir.
Koncem 30. letech proslul svou originální strategií: když propukla v roce 1939 druhá světová válka, vypůjčil si peníze a na všech hlavních amerických burzách nakoupil po 100 kusech akcie 104 společností, jejichž cena byla jeden dolar a méně, včetně 34 společností, které ohlásily bankrot. Během čtyř let na své investici vydělal čtyřnásobek, přičemž pouze akcie 4 společností se následně ukázaly jako ztrátové.
V roce 1940 založil svou vlastní firmu zabývající se investičním poradenstvím. O zhruba půl století došlo k její fúzi s hned několika společnostmi - v roce 1992 se přidala společnost Franklin založena v roce 1947 Rupertem Johnsonem, v roce 1996 se připojila Franklin Mutual Services následována o 5 let později dvojicí Fiduciary Trust Company International a Bisset. Vlajkovou lodí tohoto finančního kolosu je Templeton Growth Fund, který sir Templeton jako portfolio manažer spravoval plných 33 let. Fond patřil mezi nejvýkonnější fondy svého druhu, když v období let 1954 až 2000 vykazoval průměrné roční zhodnocení kolem 15 %.
"Historie ukazuje, že pro investiční úspěch je potřebný čas, nikoli časování trhu. Nejvhodnější čas pro nákup akcií je vždy, kdy máte dostatek peněz", tvrdil s oblibou. Jeho investiční strategie byla založena na vyhledávání levných ale kvalitních titulů, které nabízejí zajímavé perspektivy růstu. Jasným příkladem této strategie byl právě válečný nákup oněch 104 firem. Úspěch slavil rovněž v Japonsku - v roce 1962 masivněji otevíral pozice v zemi, jejíž kapitálový trh do devadesátých letech patřil mezi nejdynamičtěji rostoucí trhy.
Při rozhodování o nejvhodnějším trhu Templeton doporučoval vyvarovat se zemím, které vyznávají socialismus nebo mají potíže s inflací. Preferovat bychom měli ty, které z dlouhodobějšího hlediska vykazují růst, přičemž je nutné klást i důraz na další liberalizaci ekonomiky či zvyšování transparentnosti trhů. Po vyřešení těchto "záležitostí" by si měl každý investor uvědomit, že:
1) z dlouhodobého hlediska existuje jenom jeden cíl, a to maximalizace zisku,
2) úspěch si vyžaduje mnoho práce a studia (pro mnoho investorů je to těžší než si myslí),
3) být lepší než ostatní investoři si vyžaduje dělat i to, co oni nedělají,
4) je nejlepší nakupovat v době, kdy je pesimismus trhů na maximu, prodávat v době, kdy optimismus na maximu,
5) je dobré nakupovat, co jiní prodávají (ale s rozumem),
6) pokud nakupujete to, co jiní, nedivte se, že vyděláte nebo ztratíte to samé, co oni,
7) medvědí trh netrvá věčně, ceny se vydají vzhůru poté, co hospodářský cyklus projde svým dnem,
8) popularita je sezónní, pokud nějaký sektor vyjde z módy, s největší pravděpodobností zůstane "out" několik let,
9) z dlouhodobějšího hlediska ceny akcií fluktuují kolem trendové linie EPS,
10) je lepší zaměřit se na hodnotu emise navzdory tomu, že většina investorů hledí na vyhlídky do budoucnosti a trendy,
11) je potřeba být flexibilní, žádná metoda nebo aktivum není věčné,
12) následovat dav se nevyplácí,
13) timing se vyplácí pouze v případech, kdy nakupujeme poté, co krátkodobí vlastníci ukončili prodeje, respektive prodáváme poté, co oni ukončili nákupy (tedy vždy v opozitu s "módou"),
14) investovat po celém světě má své kouzlo.