- 1 - Mělník - Plitvice - Dubrovník
- 2 - Budva - Svati Stefan - Podgorica
- 3 - Albánie - Škodra
- 4 - Rozafat
- 5 - Tirana - Vlora
- 6 - Albánská riviéra
- 7 - Sarandë - Ionína - Thessaloniki/Soluň
- 8 - Sofie - Brno - Mělník
- > - Itinerář
Cíl cesty byl jasný dlouho, chtělo se do Albánie. Proč? Protože jsem tam nebyl. Krapet exotika a země turisty a civilizací příliš nedotčená. V minulosti cestu přerušil rozvrat státu v roce 1997, kdy byly vyrabovány muniční sklady a sehnat kalašnikov bylo jednodušší než krabičku cigaret. Teď nastal čas na jeden ze zbývajících nedotčených rájů v Evropě s podobnosti s krásami rozvojových zemí.
A když už Albánie, tak projet co největší flák Balkánu. To nesdílely osoby kolem mě a ťukaly si na hlavu. Na lákavou nabídku se nikdo nechytl a jedu sám. Cestu tím, co se namane, jsem měl začít 8. června po trase Maďarsko - Srbsko - Černá Hora - Albánie - Makedonie - Řecko - Istanbul - Bulharsko - Rumunsko - Moldávie. Nicméně hlavní byla Albánie a Černá Hora. Makedonie se muselo zredukovat kvůli válce a Srbsko kvůli vízům. Další průšvih byl krach mého amerického makléře a musel jsem ještě řešit jeho konkurz. Původní měsíc se osekal, trasu ještě více a odjel jsem až o 2 týdny později. Ale cestu stopem na Balkán jsem nahradil rychlejšími přímými autobusovými linkami do Dubrovníku a ze Soluně.
22. června - 6. července 2001
(ČR) -
(Rakousko) - (Slovinsko) -
(Chorvatsko) Záhřeb - Šibenik - Split -
(Bosna a Hercegovina) - (Chorvatsko) Dubrovník -
(Černá Hora) Budva - Svati Stefan - Podgorica -
(Albánie) Shkodër- Tirana - Durrës - Vlora - Himarë - Sarandë -
(Řecko) Ioánina - Larissa - Thessaloniki - (Bulharsko) -
(Srbsko) -
(Maďarsko) Budapest -
(Slovensko) -
(ČR) Brno - Praha - Mělník