Bohemia Crest Trail
aneb Cesta kolem Čech za 52 dní
Broumovsko (5. minietapa, 48km)
11. - 12. den (197 - 245 km) Žacléř - Jestřebí hory - Adršpaško-teplické skály - Broumovské stěny
Další etapa ukázala několik nových prvků BCT. Třeba to, že navzdory malinkatosti naší zemičky, je dostat se hromadnou dopravou do hraničních měst pořádně dlouhé. A vlakem také drahé, pokud například Českým drahám nezaplatíte úplatek za to, že dostanete slevu, která dostane cenu za lístek do normálních relací. A tak je letenka na druhý konec Evropy dnes levnější než s Českými drahami do sousedního kraje.
Dalším prvkem je to, že jsem fakt velká troska. Po dvou dnech se tvoří ohromné puchajře, někdy plné krve, někdy se jde na maso. A s tím se blbě chodí. Třetí pozitivnější prvek je ale to, že lze vždy jednoduše z trasy utéci domů. Tam se měsíc regenerovat a může se vyrazit na další etapu.
9.8.2017 Žacléř – Stachelberg – Debrnské údolí
Po roce začínám na konci krkonošské etapy – v Žacléři. I když je pouhých 130 kilometrů od domova, hromadnou dopravou je to na 5 hodin, tak beru auto a posunu základnu do Trutnova. Než vytáhnu paty ven, je po poledni a do Žacléře dojíždím v půl čtvrtý. To na celodenní túru není ideální start. A to ještě nejdu k hranicím kratší cestou, ale chci vymést bunkry po naučné stezce Opevněné Trutnovsko. Na Žacléřském náměstí doplním cukrátka a přes Prkenný Důl s dřevěnou věžičkou vystoupám lesem k soukromému návštěvnímu bunkru Stachelberg, což je klasický komplex 10 dělostřeleckých bunkrů spojených podzemní železnicí. Něco se ale nedokončilo a něco zboural sousední lom. Vlezu na zajímavou prohlídku, ale tohle ukrajuje vzácný čas fakt moc.
Žacléřská vrchovina
Do kopců nad Žacléřem
Žacléřská vrchovina
S rozhlednou Eliškou
Žacléřská vrchovina
A pevností Stachelberg
Žacléřská vrchovina
Útroby pevností
Žacléřská vrchovina
..
Žacléřská vrchovina
..
Žacléřská vrchovina
Hraniční Vraní hory
Žacléřská vrchovina
Noční větrák
Žacléřská vrchovina
Když se zas nestihlo dobré nocovíště
Vedle mají ještě dřevěnou rozhlednu Elišku s výhledy do Libavského sedla, Rýchory a Jestřebí hory. Dvoupatrových bunkrů je v lesích ještě několik, které už si mohu oblézt sám. Ale slunce zapadá a já sotva vyrazil a nocovací cíl je mnoho kilometrů daleko. Na tomto úseku ale hřebeny nesledují hranice, ale jdou kolmo proti nim. Takže nahoru a dolů a ještě tudy nevedou stezky. Vydrápu se na cyklostezku nad Mrtvým jezerem s vybydlenou vesnicí, po které se dá aspoň jít i po tmě až k hraniční čáře.
Číhám na spací místa, ale kolem jsou jen ohrady, silnička bude zahýbat jinam a v noci by to do lesních hřebenů nebylo ideální. Nad hlavou hučí větrné elektrárny, kolem skáčou srnky a bučí krávy. Ani bunkr lákající na plochou střechu nenacházím, tak to zapíchnu na louce u lesa. Snad mě nepřejede ráno traktor. Zas takový divný pocit, co kdo kolem… A mám jen alumatku, na čemž se kdovíjak nespí a vše tlačí. V noci začíná foukat vítr a turbína se rozjede, jako když mi u hlavy startuje letadlo. Ale za pár (desítek) let bych tu měl za hlavou ještě dálnici. Bídné spaní a bídná denní distance pouhých 14 kilometrů. Takhle to fakt neobejdu.
Žacléř (Z) - Stachelberg - rozhledna Eliška 632m (NS) – Bolkův kopec - Debrnské údolí
Dnes 14 km, up 550 metrů (od Hřenska 211 km, 11 dní a 6700 v.m.)
11. den Žacléř - Jánský vrch
10.8.2017 Jestřebí hory – Závora – Adršpašskoteplické skály – Broumovské skály
Vstávám brzo, ale než to pobalím a nasnídám se, je sedm. Trekaři prý vyráží v pět. But more smiles, less miles. To je správný heslo. Jen kousek byl hezký altán a to neluvě o krásném místě, kdybych dorazil na noc k plánovanému pramenu na hranicích. Tam se táhnu ještě 2 hodiny. Vystoupám lesem na hraniční čáru vedenou po skalním hřebenu s vrchem Jánský (697), kde se konečně zase vymetají patníky. Balvany a skály padající na českou stranu občas nabídnou pěkné vyhlídky. Okolí pramenu krásně upravili, obnovili kapličku, vody je dost, tak se tady relaxuje příjemně dlouho.
Následuje sešup k Petřovíčskému potoku a jemně do Polska s pustým kostelem. I dál pokračuje zelená stezka po hranicích, ale spíš je součástí nějakého cyklohorského okruhu. Jenže i kola brzy dojeli a stezka se navzdory mapě definitivně ztrácí.
Jestřebí hory
Zpátky na hraniční čáře
Žacléřská vrchovina
Jestřebí hory - Krausova vyhlídka
Žacléřská vrchovina
Hraniční pustina 5 km od Trutnova
Jestřebí hory
Kościół Św. Michała
Broumovská vrchovina
Poslední kus hranice na této etapě
Broumovská vrchovina
A nazdařbůh na východ
V neposekaných loukách nevede ani stopa a jdu přímo ke vzdálenému horizontu. Všude kvetoucí kytičky, jéé, včelička, a píchanec. Zas po 10 letech a zas u Ostaše. Tehdy jsem skončil v nemocnici v Trutnově. Dnes tu ošetřovatelku a auto ale nemám. Trasa se začíná odchylovat od hranice, protože chci vymést nejkrásnější oblasti skalních měst, které střihnou Broumovský výběžek.
Ani v lese stezky nejsou a plazím se trním na další hřeben. A z něj zas do luk. I nepoužívaná polní stezka tu ale má semafory na místní železniční lokálce. To u nás nevedeme ani na hlavních silnicích. Zas lezu na vysokou skalní stěnu. Nahoře je naštěstí tráva posekaná a mohu rovnou k pramenu Metuje. Musí být vydatný, hned pokračuje v hlubokém kaňonku do přehrady. Jenže teď je vyschlý na prach a jezírko skoro prázdné. Prodírám se loukou metr a půl vysokou. To bude klíšťat. Čtyři. V průměru je v Čechách infikované každé čtvrté klíště. A ještě je brutální hic.
Konečně zapadám do Adršpašských stěn. Vcházím do nich Vlčí roklí s potůčkem lákající ke koupeli. Tady na neznačené cestě není ani noha. Ale to se brzo změní na spojce Adršpachu a Teplic. Úsek rašelinového zeleného údolí mezi skalami je nádherný. Ale šrumec od lidí je brutální po těch dvou dnech bez živé turistické duše. Stejně by ale okruh skalami měl být povinnou zastávkou, kdybych tam už nebyl a nebylo to plné Poláků. Ušetřený čas měním za restauraci a piva. Ještě lepší by bylo, kdybych zapadl do nedalekého koupaliště a vyprdl se na to.
Jestřebí hory
Údajný pramen Metuje
Broumovská vrchovina
Adršpašsko-teplické skály
Broumovská vrchovina
Z nejhezčího místa nejhorší fotky o ničem
Jestřebí hory
Adršpašsko-teplické skály
Broumovská vrchovina
..
Broumovská vrchovina
..
Jestřebí hory
Útok kočkovitých šelem
Broumovská vrchovina
Nádraží Bohdašín
Broumovská vrchovina
Další vyvoněné nocoviště
Ale furt chci dojít až za Broumovské skály, nebo aspoň do půlky k turistické chatě. Jenže telefony na ní nefungují. V Teplicích naberu jídlo, nanuka a pití a vyrážím do polí za město. Stoupám do dalšího krásného hřebenového koutku Čech, který vede ideálním směrem. Je dost ve stínu Adršpachu, přitom zejména východní část je skvělá. Ale to se tu dá říci v okolí o většině skalních míst, Ostaši a těmi těsně za hranicemi. Míjím opuštěnou vlakovou zastávku Bohdašín na trati, kdy všechny zastávky byly z jednoho architektonického pytle. Za ním mravenčí les s desítkami pořádných mravenišť na pár metrech.
Broumovské stěny vymetám důkladně a doufám v nález převisu na přespání. I generál Laudon se tu před 260 lety před Prušákama důkladně zakopal. Na úvod hřebenu je Honský špičák, ale ten slouží spíše ke sraní. Až časem se objevují výhledy na horami ohraničené Broumovsko. Slunce zapadlo, tak probludišťuju pořádnou skalní kopu Panny. Nahoře není nic, vše balvanovité a žádný převis. Až nepatrná rovinka, nad ní šikmá skála a na jejím vršku skalní viklan. Tma jak v pytli, takže ministan na scénu.
Dnes jsem konečně překonal 30 kilometrů, i když to je jen slabá záplata za včerejšek. Ale snad to půjde. Původně jsem myslel, že to bude minimálně průměrná denní dávka. Taky dnes padlo nejvyšší převýšení. Usnu rychle, ale přichází silná bouřka a hromy. Začínám mít pocit, že na mě spadne ten převislý balvan. Radši vylezu, schoulím se pod skálu a čumím do lesa osvíceného bouřkou. Nádherné obrazy živlu. Ve stanu zatím prší stejně jako venku. Jen je tam k tomu rybníček. Vylejvám vodu a usínám.
Debrnské údolí - Jánský vrch 697m (Z) - Lubawka - Krupná hora - Hodkovice - pramen Metuje - Vlčí rokle -
Teplické skály (Ž/M) - Teplice n/M (ČV/Z) - Bohdašín - Honský Špičák (M) - Panna
Dnes 32.5 km, up 1200 metrů (od Hřenska 243.5 km, 12 dní a 7900 v.m.)
12. den Jánský vrch - Broumovské stěny
11.8.2017 Panna – Hvězda
Ráno furt prší, pomalu balím a žeru zbytky. Čas je zas v pytli a to jsem chtěl dojít na silnici Kladsko-Náchod či až do Orlických hor. Vyrážím, ale po chvíli se zase schovávám pod skálu před další smrští. Stezka je docela namáhavá, samé klouzání a šplhání po šutrech a skalách. Ale jinak nádherné místo. Helemese slunce. Jenže jen pár minut a další bouřka. Sotva stíhám dolézt k chatě Hvězda a schovat se u kiosku. Hospoda je ještě zavřená. Je to marný, dnes už nic nestihnu a předpověď je tragická. Že bych se na to vykašlal? Po včerejšku jsem zřízenej. Přes 30 km je nějak moc. Nohy mám plný puchejřů. Auto je proklatě blízko… Prostě šlus. Dnešek s 1,5 kilometrem prostě nestojí ani za zmínku.
Jestřebí hory
A ještě vyvoněnější ráno
Broumovská vrchovina
Záblesk světla
Broumovská vrchovina
Broumovské stěny
Bus odsud jede jen o víkendu, tak jdu dolů do vesnice. Na parkovišti při další bouřkové dávce se ale pro mě vrací Brňáci a berou mě až do Police. Super. Oblezu skromné náměstí s právě chystající se poutí. Mají i muzea merkuru a papírových modelů. Ale vymetat muzea příště a mimo tenhle trek. Hrozně to zdržuje. Teď busem přes Náchod do Trutnova pro auto. Během toho se ženou další bouřky, že se sotva dá jet. Odpoledne zrovna v tomhle koutku bouře derecho zplanýrovaly několik vesnic. Ani už toho útěku moc nelituju a za 9 dní jsem tady zas.