The Bohemia Crest Trail
aneb Cesta kolem Čech za 52 dní
Přechod Krkonoš (4. etapa)
8. - 10. den (143 - 197 km) Jakyszyce - Pramen Labe - Labská bouda - Sněžka - Jelenka - Pomezní hřbet - Žacléř
Královská etapa - přechod po hřebeni nejvyšších českých hor. A prakticky celá etapa vzorně po hřebenu a hraniční čáře, s dostatkem jídla a levných postelí pod střechou... ideální věc pro BCT. Ale i pro běžnějšího českého turistu by těchto prvních 200 kilometrů z Hřenska mohlo být vysoko v plánech na jeden akčnější týden.
Když mě poprvé tahle blbost na obejití Čech napadla, dal jsem si na úvod tuhle nejlepší etapu, že uvidím, jak mě to nakopne dál. A ukázala netušené výhody. I v těchto přelidněných horách se totiž turisté naakumulují pouze na nejprofláklejších kouscích a okraje hor, přes které na BCT musím jít, jsou i v Krkonoších téměř liduprázdné, nepoznané a neméně zajímavé. Spaní na trase a využití denní (a někdy i noční) doby do mrtě ale dokáže udělat liduprázdné místo i ze samotné Sněžky při západu slunce. Jinak ale deník z tohoto byl napsán až teď více než po dvou letech, tak není z nejautentičtějších.
12.9.2016 Jakuszyce – Pramen Labe - Labská bouda, 13km
Tenhle úvodní úsek měřil 54 kilometrů a trval 2.5 dne. Možná si to příště zopakuji poctivě z Hřenska v jednom vrzu tak, jak to tady píšu a stáhnu pár dní z rozpisu. Začínám opět v polských Jakuszycích, kam se dostanu vlakem ze Smržovky. Právě Jakuszyce jsou nejvyšším sedlem a jsou výhodnější než klasický nástup turistickým Harrachovem přes profláklé Mumlavské vodopády. Tady za polskou hranicí je jen motoblešinec. Naberu polské sušenky z benzínky a po zelené značce se vydávám žlutými travinami údolím řeky Kamenné i s několika rybníčky. Pak už cesta vede úzkou pěšinou lesíky, občas přeskočení říčky, občas na obzoru problesknou jedenapůlkilometrové hory. Pěknou zastávkou jsou i věže ze žulových pláství jménem Ovčí skály. Dál se už lesy moc nedostaly, zůstávají pahýly, kleče a sluncem vyšisované horské louky
Dostávám se k hranici a lyžařské civilizaci, která se v polském případě roztáhla až na hřeben a chatě Szrenice s dalšími skalami a výškou 1361 mnm. Vůbec polské Krkonoše jsou dost jiné. Z hřebene se prudce padá a dál se táhne nekonečná rovina až k Baltu. Žádné hradby dalších kopců jako na naší straně.
Krkonoše
Polskou stranou na hřeben
Krkonoše
Ovčí skály
Krkonoše
..
Krkonoše
Stezka českopolského přátelství
Krkonoše
Hraniční patníky
Krkonoše
Pramen Labe
Teď už sleduji stezku českopolského přátelství kopírující hranici s nejkrásnějšími a nejhorštějšími místy v Čechách. Stezka je téměř vydlážděná chodecká dálnice linoucí se skrz kleče, louky Tabulové pláně, skalní moře a žulové věže. Do toho zapadající babněletní slunce... Taky je pondělí, což o mimosezónu docela pomůže atmosféře. V okolí blbnou srnky a hraniční patníky se usadily na fešáských placech.
Zapadající mimosezónní slunce ale má taky svoji nevýhodu. Že bude brzy tma. A já dnes sotva začal a neušel ani 10 kilometrů. Od hranice musím na povinnou zacházku k pramenu Labe s nezbytnou skruží a erby měst, kterými Labe protéka. Od labského českého konce jsem tak po 155 kilometrech na začátku jeho pramene. Voda to bere dvojnásobnou oklikou a přes Hradec jí to trvá 370 km (a dalších německých 725 km do Hamburku). Mám čas už jen dorazit do nedalekého obludného paneláku jménem Labská bouda. Je sice pustá, ale otevřenou mají i hospodu. Mají tu turistické ubytování za 4 stovky se snídaní. Pokoj nemá vůbec nic, ani postel a předpokládá se vlastní spacák. Ten na rozdíl od karimatky mám, ale i na zátěžáku se dá zdravě vyspat. V celém monstrpaneláku už je jen jedna babka, která mě druhý den lehce předběhla. Personál v počtu sedmi hraje silnou přesilovku, ale ani tak nás z hospody nevyženou brzy a natankují lokální pivo do zásoby.
Vyrazím na noční kochot od měsíce osvícených tichých hor. Zato zdolávání tisícovek se moc nepovedlo, Krkonoše jich mají přes padesát, ale dnes jsem navzdory výstupu do 1400 nestanul na jediném. A o té bídě 13 kilometrů na vlastně mém prvním dálkovém hiking-dni ani nemluvě. Možná i ten prvotní název cesta kolem Čech za 80 dní byl optimistický. Naštěstí těch kilometrů a hlavně dní bude nakonec méně.
Jakuszyce (Z) - údolí Kamenné - Szrenice (Čv) - Tvarožník - pramen Labe - Labská Bouda
Dnes 13 km, up 580 metrů (od Hřenska 156 km a 8 dní)
8. den Jakuszyce - Labská bouda
13.9. Sněžné Jámy – Kameny – Sněžka - Jelenka, 21km
Ranním rozlitým sluncem stoupám krakonošovou zahrádkou hrající všemi podzimními barvami přes 35metrový Labský vodopád a vydlážděnou Koňskou cestou zpátky na hřeben. Tady pláně končí na polské straně čtvrtkilometrovými stěnami Sněžných jam s výhledy do údolíček s horskými plesy, resp loužemi. Čtvrtou nejvyšší českou horu Vysoké kolo (1509mnm) cesta krásně obchází přes kamenné moře. Dál už zase po hranici relativně rovinatou hřebenovkou, která je pravidelně vylepšována kamennými kupami a začínají se sbírat první tisícovky, kterých dnes padne pět. Docela lituju, že táhnu jen starý a sotva funkční foťák, který do fotek dělá rudá kola a skvrny od škrábanců na objektivu. Jenže je zas lehký a vydrží 1500 fotek na jedno nabití.
O ránu do oka se postará vysoký jeřáb u vyhořelé Petrovky. A další žluté louky, temně zelené kleče, šedé kamenné kupy, na obzoru hory a konečně i Sněžka opanovává obzor. Pod cestou jsou už pořádné jezera polských mořských ok (Velký a Malý Staw). I tady je pustota. Cestičky jsou vydlážděny kvalitněji než naše maloměstké promenádní chodníky za čtvrt miliardy. Ve Slezském sedle je pár krkonošských boud. Ale ceny se s tímto pojmenováním moc nepotkávají, tak obědovou útratou jdu raději podpořit bratry Poláky za hraniční čáru na chatě Odrodzenie.
Krkonoše
Stezka českopolského přátelství
Krkonoše
Hraniční patníky
Krkonoše
Vysoká pláň
Krkonoše
Sněžné jámy
Krkonoše
Vysoké kolo - 1505mnm
Krkonoše
Stezka mořem pod Kolem
Krkonoše
Wielki Staw
Krkonoše
..
Krkonoše
Konečně Sněžka na obzoru
A to už zapadá slunce a já se sotva začínám plazit ořetězovaným schodištěm na Sněžku - nejvyšší hory republiky. Z vrcholku akorát odjíždí poslední vozítka české lanovky a vše ostatní je zavřené. Vychutnávám si západ slunce nad nekonečnou hradbou českých kopců sám. Je docela teplo a pokukuju po místu, kde by se dalo usnout. Přespání přímo na Sněžce do svítání by byl asi fajn nápad. Jenže já jsem docela troska a tělo z hlubin vytahuje všechny resty. A jen 4 kilometry odsud je chatička a v ní sprcha, postýlka a snídaně se smaženými vajíčkami…
Váhám, ale sestupuji úplnou tmou po nekonečných schodech o 400 výškových metrů hezkou stezkou v kleči, co si pamatuji zpřed 10 let. V zářijové noci to má ale jiné výhody. Je to asi nejopuštěnější část Krkonoš a tmou se rozléhá neuvěřitelně hlasité troubení jelenů. Chata se nejmenuje Jelenka asi náhodou. Naštěstí tu byl poslední volný pokoj na spacák se snídaní (330 + 80 Kč). Asi by bylo užitečné si to příště zamluvit. Řídí to tu Slovák, čepují pivo a je tu fajn atmosféra... Echt horská chaloupka je docela rozdílem proti včerejšímu paneláku. Jeleni tu v noci chodí až na zápraží.
Labská Bouda (Ž/Čv) - Mužské Kameny 1417 - Dívčí Kameny 1414 - Čihadlo 1213 - Sněžka 1603 - Svorová hora 1411 - chata Jelenka
Dnes 21 km, up 850 metrů (od Hřenska 177 km a 9 dní)
9. den Labská bouda - Jelenka
Krkonoše
Krkonošský hřeben
Krkonoše
..
Krkonoše
..
Krkonoše
Sněžka
Krkonoše
..a cesta k ní
Krkonoše
..a na ní
Krkonoše
Sněžka
Krkonoše
Polská strana
Krkonoše
Česká strana
14. 9. Jelenka – Pomezní Boudy - Žacléř
Slunečné ráno, smrkové stromy roztroušené ve zlatavých polích borůvčí, za zády Sněžka a hraniční čára s dlážděnou pěšinou pokračuje po nejvyšších bodech hraničního Lesního hřebenu až ke sjezdovkám Pomezních Boud (4km). Na jejich konci je hraniční přechod, obchody, restaurace a autobusy, které odváží turistický přechodový lid do útrob Čech. Ale byla by škoda končit tady. Ještě jeden krkonošský hřebínek pokračuje po hranici dál. Pomezní hřeben s nejvyšší Lysečinskou horou se vypne do výšky 1188 mnm. Lidí tady chodí hodně málo a zelená stezka je už jen úzkou pěšinou mezi hraničními patníky v nízkých lesících a pomalu klesá k Rohu hranic (14.5km). Na obzoru si pořád trůní Sněžka z pomalu měnících se úhlů.
Rohem hranic opuští krkonošské hřebeny nejen hranice ale i má trasa a klesám přes luční osadu Rýchory k městu Žacléř. Příjemná změna ta horská architektura a pastviny malebné krajiny v Podkrkonoší. Jinak Krkonoše ještě pokračují do útrob Čech až k Turnovu Rýchorským hřebenem s pár tisícovkami. To moje modrá turistická už má poslední zastávku u Žacléřského zámku. Jeho gotická i pseudogotická minulost je ale hodně dlouho domovem spící Šípkové Růženky. Po dnešních 20 kilometrech jsem na žacléřském náměstí s několika elegantními domy a autobusem odjíždějícím na trutnovské železniční nádraží. Na krkonošský přechod vyšlo dokonalé počasí a nasčítalo se 55 kilometrů s převýšením 1800 metrů. Východním směrem pro letošek končím a do Žacléře se vrátím na zatím nejúmornější etapu o rok později.
Krkonoše
Sněžka z Tabule
Krkonoše
Lesní hřeben
Krkonoše
Pomezní hřeben
Krkonoše
U Lysečinské hory
Krkonoše
U Rýchor
Krkonoše
Žacléř
chata Jelenka (M) - Tabule 1280 – Pomezní boudy (Z) - Lysečinská hora 1188 – Roh hranic (M) - Rýchory – Žacléř
Dnes 20 km, up 380 metrů (od Hřenska 197 km a 10 dní a 6150 výškových metrů)
10. den Jelenka - Žacléř