Bohemia Crest Trail
aneb Cesta kolem Čech za 52 dní
Novohradské hory / Newcastles Mountains (16. etapa, 85km)
48. - 50. den: Vyšší Brod - nejjižnější bod ČR - Kamenec - Nové Hrady
Do tří let jsem Cestu kolem Čech alias BCT nestihl, ale o říjnové babí léto se ještě něco podaří ukrojit v orgii podzimních barev. Do Vyššího Brodu, kde se v létě skončilo, se člověk dostane rychle a po poledni krájím ulice Vyššího Brodu s doplněním zásob ve vietnamských večerkách. Jestli jsem na této cestě měl nějaké kalorie vypotit, tak už na prvním kilometru jsem je nabral i s pořádnou rezervou.
12. 10. 2019 Vyšší Brod – Koňská dráha (26km, +600m převýšení)
Nabízí se několik cest do posledních hraničních hor - vnitrozemštější a kratší přes Rožmberk, ale jsem tu kvůli hřebenům a hranicím. A zrovna nedaleko je i nejjižnější bod České republiky. Doteď jsem ty krajní výběžky míjel s odstupem, ale tady je to jen 5kilometrová zacházka.
Po zelené trase přes kopeček s křížovou cestou a kostely… tak ne, těch obcházek nebudeme dělat tolik a přímo do Studánky. Jsou plné nákupních výletníků z Rakous. Kromě chlastu, cigár a benzínu sem jezdí kupovat i kafe. O moc dál jsem se nedostal, protože je tu rovnou celý pivovar i s restaurací. To by byl hřích minout. Děsivě pomalý kuchař vynesl pokecání s Rakušáky i s pozváním na pivo a také ztrátu snad dvou hodin.
Dál na jih k hranicím je už pustina. Cesta se kroutí nad 700 metry lesy a loukami se zvlněnými kopci a dávnými vesnicemi, po kterých zbyly jen kříže a pár nalezených železných cetek. Nejjižnější bod Čech je osázen dolmenem, cedulkou, holí a botou ve větvích. Zajímavější je to přes čáru, kde je celý švédský val s opevněním a dělem, který tu vystavěli kdysi proti Prušákům.
Novohradské hory
Start ve Vyšším Brodě
Novohradské hory
Vyšebrodsko
Novohradské hory
Vše co zbylo ze zdejších vesnic
Novohradské hory
Cesta na úplný jich Čech
Novohradské hory
Nejjižnější bod ČR
Obracím se o 180 stupňů a mířím na sever po neznačených rakouských cestách podél mlýnského potoka až ke Graslmühle. Minu pár rakouských samot a s pádem tmy padám na rodnou hroudu. Přírodní park Vyšebrodsko je ideální plac na dávání dobré noci od lišek. Za Vltavicí v dáli svítí několik světýlek jediné vesnice kolem. Tma jak v pytli a velké náměstí Horního Dvořiště navozuje atmosféru zapadlé aljašské osady. Pár postaviček a echt vesnická hospůdka. Teď už pospíchat fakt nemusím, i když možné spací místo je ještě 7 kilometrů. Jedno pivo, dokonce i zde je wifi, tak druhý. Jen jídlo se mělo ještě pořešit, protože těch pár sušenek v batohu dost mizí a následující dva dny krám nebude.
Temným lesem přes kopec dorážím k mostu bývalé Koňské dráhy,
která nabízí trochu roviny, posekaný trávníček a přístřešek (nepoužitelný).
Val a násep přes údolí s mostní stěnou je velkolepě vysoký.
Nakonec si ustelu na jeho vršku ve zdech strážního baráčku
a můžu se zaposlouchat do šustotu padajícího listí.
Vyšší Brod – Studánky – nejjižnější bod ČR (10 km) – H.Dvořiště – Koňská dráha
13.10. Koňská dráha – Kamenec (27 km, +750)
Spalo se fajn, ale zimu v říjnu už nezachrání ani péřák. Klepu se, dokavaď se na valu objeví sluneční paprsky, což je v půlce října už docela pozdě. Ujdu pár kilometrů po dráze Budějovice - Linec, která se po kilometru za rozpadlým mostem přesune na rakouské území. A tam se přesunu i já na celý den. V následujících kilometrech se koněspřežka řádně zakroutila, zbyly po ní vysoké náspy i se zbytky mostů a pláty kolejí v lese.
Je sice nádherné počasí, ale rosou smáčené pěšiny po loukách dělají z botek rybníček. Míjím hlavní silnici E55 i místo kde jsem při prvním autostopu před dvaceti lety vystál důlek a pokračuju po hraničních silničkách přes ospalé vesničky u Malše. Jeden by řekl, že těžko hledat osamělejší a klidnější obydlená místa než zdejší Leopoldschlag. Hned druhý den se tahle vesnička dostala do hlavních zpráv. Bydlel v ní uprchlík z Afghánistánu od doby, co mu před čtyřmi lety zamítli azyl. V pondělí se mu ve středisku pomoci pokoušeli nabídnout práci, což ho přirozeně dost nasralo. Zdravotníka se pokusil podříznout, utekl a cestou ve vsi zavraždil ještě 63letého farmáře.
Novohradské hory
Úctyhodné náspy Koňské dráhy z Budějic
Novohradské hory
Rozvodí na Leopoldschlagsku
Novohradské hory
Pomník toulavým botkám
Novohradské hory
Kostel v Cetvinách
Novohradské hory
Další přechod hranic
Novohradské hory
Novohradsko
Novohradské hory
Jankuskirche
Novohradské hory
Ontheway
Novohradské hory
Kamenec 1072 mnm - nejvyšší hora českých Novohradek
Teď je ale neděle, a to je v Rakousku potíž. Všechno je zavřené, ani kapka vody, ani drobek sušenky, jejichž hojná zásoba během dne zmizela. Nicméně Leopoldschlag má hezké náměstí a jako každá vesnička i parkoviště se stojany na elektromobily před radnicí. Tady to s tím myslí asi vážně. Teď ještě ty sídliště. A taky tu mají koupací rybník. Ale fajn na chození na podzim je, že se člověk moc nepotí. Nebo o tom neví.
Dál podél Malše je trochu nudnější krajina a u celní budky si odskočím do bezpečí Čech. Cetviny kromě ruin budov pohraniční stráže mají opravený kostelík, od kterého jde křížová cesta na kopec Na Čepici s lesní a skalní kaplí. Zázračný pramen Panny Marie Lurdské je vyschlý stejně jako má lahev a nezbývá než doufat v poslední vesnici na cestě.
Windhaag je už větší, kostely mají nějaké čakry, vše je perfektně upraveno, je tu nějaké muzeum Zeleného pásu a jedna otevřená restaurace. Jako nevím, proč ty Rakušáci jezdí k nám na oběd, protože schnitzel s hranolemi a pořádným salátem vyjde na stejný peníz jako v těch našich hraničních hospodách.
Doplním vodu a stoupám do zdejších tisícovek Novohradských hor, alias Freiwaldu. Zkratkou se ztrácením ve skalách a po prudkých stráních s ostružiním se probojuju na téměř ferratovou skalku Jankuskirche s výhledem až za Dunaj.
Značení se už moc nevyskytuje. Mapka sice čáry má, ale to jsou jen okruhy kolem vesnic, tak je to třeba hnát rovnou na východ a ona se nějaká lesní pěšina připlete a přes louky se to bere přímo. Jen místo rosy už se boty máčí v čerstvě rozmetané kejdě. Do toho není dobré padat. Poslední údolíčko, padající tma a mě čeká výstup nazdařbůh na nejvyšší českou horu Novohradek jménem Kamenec.
Konečně hraniční patníky, jenže tady zapomněli i na železnou oponu. Na celé hranici je plot. Nachodím podél párset metrů, ale žádný průlez. Bytelné to moc není, přelezení moc bezpečné není, tak se jak za starých časů podplížím pod kovovými oky do bezpečné země. Nějak se to obrátilo. Na českém území mi chybí půlkilometr na nejvyšší bod temnou nocí se skomírající baterkou a hlubokým bahnem.
Nejvyšší bod má pořádné skalnaté kupy v hlubokém lese ve výšce 1072 mnm.
Bývalý hostinec je dávno mrtev a maximem civilizace dneška je ohniště,
ale měl by tu být i jakýsi převis. Moc se mi zde spát nechtělo, je to vysoko
a ušlých kilometrů málo. Dole by bylo určitě tepleji, ale cesta je krkolomná a temná,
tak obejdu přilehlé skalky a najdu převis s pláckem akorát pro jednoho nocležníka.
Je tu i kuchyňka s grilem, ale ta horní skalní poklice zrovna důvěru
nepřidává a mám nemilý pocit, že na mě v noci spadne. Ale nějaký milion let
to už drží a dnes se nehne ani lísteček. Spalo se perfektně a byla
to snad první noc, kdy jsem se v noci musel svlékat a ne přioblékat.
Koněspřežka – mosty v Eisenhutu - Leopoldschlag - Malše - Cetviny -
Křížová cesta Panna Marie Lurdské - Windhaag - Jankuskirche – Kamenec (1072 mnm)
14.10.2019 Kamenec – Dobrá Voda – Nové Hrady (32,5km, +400)
Dnes je to padesátý den tehle etapové cestičky kolem Čech.
Na tenhle vrchol se davy fakt nehrnou.
Ony ani nemohou, protože z nějakého pofidérního důvodu dole u silnice
rozvěsili vyhlášku o úplném zákazu vstupu do celé široké oblasti
včetně turistických cest. Teplo mizí s klesajícími metry, kdy na loukách
a mokřinách začne zalézat všudypřítomné vlhko. Cestička se kroutí do jediného
sídla široko daleko. Skládá se ze tří chat, rozbořeného kostela a starého
hřbitova spolu s cestičkou do Rakouska. Nádherné místo se vzpomínkou o 15 let zpět.
U kostela sním poslední drobky a juknu na hřbitov topící se v podzimním slunci.
Odsud nevedou ani turistické stezky, ale lesní cesta podél hranice míjí místa dávných vesnic. Napojuju se na Lužnici protékající několika rybníky. Většina cesty je už lesem, včetně nejstaršího Žofínského pralesa, kde přežily barevné statné buky. Jiné lesy už nudí, tak to beru na rybník Zlatý Ktíš. Je hezky i na koupel, ale v říjnu to velké plavání není.
Lesní cesta mě vytáhne na silnici do Hojné Vody. Konečně zase louky, prameniště a výhledy na vůbec poslední tisícovku jménem Vysoká. Tu si odpustím a doufám v kus žvance ve vesnici. Marně, je tu jen zvon s výhledy z prudce padajících strání do Třeboňské pánve zahalené inverzí.
O kus dál je Dobrá Voda s velkolepým poutním kostelem Panny Marie Těšitelky. Je čerstvě opravený se zázračnými prameny ve sklepě. Vedle v chatce je skromné bistro milých důchodců, kterým vyluxuju vitrínku s pochutinami. I tady nahoře měli ráno 15 stupňů, ale dole ve Stropnici jen čtyři.
Novohradské hory
Sestup do..
Novohradské hory
Pohoří na Šumavě
Novohradské hory
Hřbitov
Novohradské hory
..
Novohradské hory
Novohradské hory
Novohradské hory
Žofínský prales - nejstarší česká rezervace
Novohradské hory
Zlatá Ktiš
Novohradské hory
Do civilizace
Novohradské hory
Poutní kostel Panny Marie Těšitelky v Dobré Vodě
Novohradské hory
Zvon setkávání na úplném konci hor po 1250 km
Novohradské hory
Ale ještě skoro 100km k cíli
Novohradské hory
Terčino údolí
Letím dál, busy jsem měl sice posichrované již odsud, ale je ještě čas a každý kilometr
dobrý. Za hodinku dolů do Horní Stropnice s náměstím a hradním kostelem.
A to je už blízko do Nových Hradů. K nim se dá dojít hezkým přírodním parkem Terčino údolí
s mnoha romantizujícími zásahy a stavbami lázní a tvrzí. Na vstupu je i oficiální nocoviště.
Škoda, že musím domů a zbývá už jen finální 3denní etapa do Landštejna.
Na ostrém kopci se rozkládá náměstí, hrad a zámek Nových Hradů. Vlaková trať s nádražím
stejnojmenné město moc netrefila. Busem na vlakové nádraží, tam dlouhé čekání
a přes Budějovice jsem před půlnocí doma. Na podzimní krátký den to byl slušný
více než 30 kilometrový výkon a třídenní etapa dala 85 km. O půlku více než na
těch mých prvních etapách před 3 lety.
Kamenec - Pohoří na Šumavě – Žofínský prales – rybník Zlatá Ktíš – Hojná Voda – Dobrá voda - Stropnice – Terčino údolí – Nové Hrady (bus na vlak a ČB v 18:30)
Dnes 32 km, 400 v.m. (od Hřenska 685 km, 13800 vm a 28 dní)
16. etapa – 85 km, 1750 v.m. a 3 dny, na cestě 48.-50. Den