CESTOVÁNÍ

TravelInfo


   

RUMUNSKO & MOLDÁVIE
(4. Bukurešť - Constanta)

11.9.2009: Bukurešť

Ráno se zachtělo do Bukurešti. Ale ve vesnici zastavuje vlaků jen pár a první až odpoledne. Ale když se za 20 minut dostaneme do vedlejšího města Sinaia, můžeme chytnout rychlík. Naštěstí dodávky pendlují často, tak to stíháme. Stejně další hodinu čekáme než se sem vlak doklepe.

U konečné Gara Nord má být ubytování. Ale dá fušku najít aspoň jedno. Snad se jmenovalo Vila 11, patřilo zbloudilým Kanaďanům a bylo nasáklé starobou, postele neuvěřitelně vrzaly po každém pohybu a z okna byl výhled na skládku ve světlíku. Se slečinkou by byla lepší variantou oranžový hotel naproti nádraží, ale s Davidem požadovaný standard významně upadá, tak se za sto lei vzal pokoj tady (mají i dormy za 40).

Bukurešť (Bucureşti) je hlavní a největší město Rumunska s 2 miliony obyvatel ležící na řece Dâmboviţa. Je poprvé doloženo roku 1368 jako Castrum Dombovitza. V legenadách ho založil pastýř Bucur. Od 2. poloviny 15. století v něm sídlila valašská knížata. V roce 1459 se za vlády Vlada Tepese stalo hlavním městem Valašska. Roku 1595 ho obsadila a vyplenila Osmanské říše. Obnova přišla v 17. století a od roku 1862 je hlavním městem nezávislého Rumunska. Po válce byla Bukurešť přestavována v socialistickém stylu. Vznikla panelová sídliště a Bílý dům dodnes připomínající Ceauşescovu diktaturu. K vidění jsou ruiny Starého královského dvora Vlada Tepese (1462), kostel Stavropoleos (1724, Unesco), Muzeum národní historie v Poštovním paláci, červený kostel Cretulescu (1722), Královský palác, novoklasická koncertní hala s velkolepým interiérem (1888). V jižní části města je snaha o nové městské centrum kolem Piata Unirii s fontánami. Kolem je Patriarchální katedrála (1658) a Patriarchův palác (1875) a všemu tam dominuje Ceausescův palác, dnes Parlament. Na severu je Muzeum rolníků, napodobenina pařížského Vítězného oblouku (1936), Muzeum vesnice s téměř 300 kostely a dřevěnými domy. Na západě je Opera a Palác Cotroceni postavený pro královnu Marii, kam se dnes vecpal prezident a Národní muzeum.

Rumunsko

Rumunsko - Bukurešť
Trochu Bukurešti

Rumunsko

Rumunsko - Bukurešť
ze starých časů

Rumunsko

Rumunsko - Bukurešť
Ceausescův palác

Rumunsko

Rumunsko - Bukurešť
a jeho útroby

Hlavní cíl je jasný - druhá největší budova světa po Pentagonu - Ceausescův palác. Předtím se musíme prodrat předměstím Bukureště, kde se čas dávno zastavil. Sem ruina, tam bezdomovec, nějaký park, hodně silnic, málo chodníků a končíme před něčím velikým a hnusným, ale ten správný palác to není. Na svoji monumentálnost se docela slušně skrýval. Do útrob se dá nahlédnout a projít tak čtvrt procenta všech jeho místností. Prohlídky jedou jak na běžícím páse, tak po pár bezpečnostních rámech si člověk může pochodovat po huňatých kobercích mezi impozantními sály a číhnout na slavný balkón, odkud kdysi starého pána vypískali.

Dnes v paláci sídlí Parlament. Nebyl dokončen ani při Ceausescově konci, ale i za pouhých 5 let stavby toho dvacet tisíc dělníků stihlo dost. Nakonec se dostavěl s výsledkem 3100 místností a 330 tisíc metrů čtverečných prostoru. Bohužel kvůli němu zlikvidovali nejhezčí části staré Bukurešti a pár kostelů přesunuli za paneláky, aby nestrhávaly pozornost. A to byla ta lepší varianta. Celý Palác obklopili magistrálami, které musely být o metr širší než pařížská Champs Elysee. K tomu fontány, aby mohli obyvatelé okolních protekčních paneláků aspoň vidět vodu, když jim z kohoutků netekla.

Rumunsko

Rumunsko - Bukurešť
Palác od fontán náměstí Unirii

Rumunsko

Rumunsko - Bukurešť
Třída Unirii

Rumunsko

Rumunsko - Bukurešť
Divadlo Odeon

Rumunsko

Rumunsko - Bukurešť
Budova ústředního výboru komančů, dnes Senát

Z hlavní třídy Unirii vypadá Palác nejlíp. Uprostřed je náměstí s největšími fontánami, obchoďáky a zašitými kostely. Z historické části moc nezbylo. Podél třídy Victorei je pár významnějších staveb, kterým vévodí Královský palác a bývalé ústředí komančů (dnes Senát). Tmou pak slušně bloudíme zpátky. Naštěstí při bloudění držím směr a první záchytný bod po hodině bezradnosti byl 3 minuty od hotelu.

Normálně bych končil, možná přiznal nákup, ale vrzavost postele překročila všechny rekordy, že jsem se přestěhoval na zem mezi šváby. I ti byli na místní podmínky moc malí a začaly se ke mě tulit dvě kočky (jako zvířata). Další kočka se nakvartýrovala na skříň. Evidentně tento pokoj s děravým oknem sloužil za noclehárnu mrouskajícím se kočkám ze širokého okolí. Pár drsných úderů a nakonec se dalo usnout.

Celkem: 145 lei (880 Kč). Noc: Vila 11 - 100 lei/pokoj
Bus Bucegi - Sinaia 3, vlak Sinaia - Bucurest 33.90, pizza 22, vstup do Paláce 15...

12.9.2009: Constanta

Hlavní autobusák tady nevedou. Jeden pro směr na černomořské pobřeží je zapadlý dvorek, o kterém dost lidí nemělo tuchy. Do Constanty ale jede každou hodinu dálkový bus za padesát lei. Rovinu za čtyři hodiny narušil jen přejezd Dunaje a končíme před constantským nádražím s vyplivlou lodí. Špatné zprávy přinesl průzkum dalších spojení. Směr Kišiněv nic (jezdí šestkrát týdně a schválně na jaký den připadal ten, kdy to nejede). Ani na hranice to není lepší. Vypadá to už na polední odjezd. Ještě se dlouze a zbytečně přesouváme na druhý autobusák, kde ale zastavují jen busy vyjíždějící z předchozího. Aspoň tu mají dobré kebaby či co.

Většina dne je pryč, moře se nevidělo a zítra zas o hranici dál, takže historické centrum padá. Městskou přejedeme do nedalekého letoviska Mamaia, které se profláklo i do našich končin těch méně šťastných, kteří se za komančů nedostali o hranici dál do Bulharska. Mamaia se rozkládá mezi dlouhou písečnou pláží a jezerem. Hotely jsou paneláková klasika. Nějak jsme čekali, že ubytování na jednu noc asi nebude moc sranda, ale hned v hotelu Ovidiu dostáváme fajn pokoj s výhledem na moře.

Constanţa (Kustendji, Tomis) je největší rumunský přístav. Byla založena na počest Konstancie, sestry římského císaře Konstantina Velikého (274 - 337). Nedaleko se nachází Trajánův val a dochovaly se starověké budovy, včetně nejdelšího mozaikou zdobeného chodníku na světě. Od 9. století byla součástí Bulharska, ve 14. století ji dobyli Turci. Po připojení Dobrudži k Rumunsku v roce 1878 se stala Constanţa rumunským přístavem.

Rumunsko

Rumunsko
Ždibec Constanty

Rumunsko

Rumunsko
Promenáda v Mamaii

Rumunsko

Rumunsko
Mamaia

Rumunsko

Rumunsko
..

Od pláže je promenáda vycpaná obchody, restauracemi a vodorovnou lanovkou. Vše v pohodě, jen je znát, že je po sezóně. Se zástavbou to kapánek přehnali a nedá se dostat na pláž. Ta je plná lehátek takhle večer při vichru a zimě se kupodivu nikdo nekoupe. Až na dva blbce. Na úvod drsný, ale v pořádných vlnách se člověk nenudí. K žvanci zkusím pivo Skol, které se jmenuje stejně jako moje dávné první cestovní pivo v Brazílii. Ač mé chuťové buňky piva zásadně nerozeznávají, tak tohle bylo opět tak legendárně hnusný, že se tomu nevyrovná ani nealko Staropramenu v měsíc nemyté sklenici. Se zásobou osvědčeného Ursiho sedneme na rantly pobřežní hlídky a čumíme na večerní moře.

Celkem cca 150 lei. Noc: hotel Ovidiu 90lei/pokoj
Bus Bucurest - Constanta 50, constantské mhd po 1.5, smažené kuře 15, sarathwa (kebab) 9, nanuk 3, známky do ČR 2, pohledy 0.5