• HOMEPAGE
• CESTOVÁNÍ
• SEMINÁRKY
• AKCIE
• 

SEMINÁRKY

Šance Modré šance - porovnání českých daňových návrhů

Úvod

Rovná daň se sazbou 15 % je již od posledních parlamentních voleb v roce 2002 hlavním ekonomickým "tahákem" volebního programu ODS. O to větší bylo překvapení, když v nedávných televizních diskusí politické špičky ODS pohořely s oponenty z ČSSD. Nezazněl od nich téměř žádný konkrétní argument pro rovnou daň a ani nedokázali reagovat na Sobotkovy tabulky "obyčejných" lidí, které tato reforma připraví o peníze.

Z problematiky daně z příjmů se stala celospolečenská diskuse zejména po zveřejnění záměru ministra financí Bohuslava Sobotky na snížení daní v sociálnědemokratických barvách. Bohužel 15 % rovná daň, tak jak je doposud prezentována, je opravdu nekonkurenceschopná proti tomuto návrhu. Zejména rodiny s dětmi by na návrhu ODS výrazněji tratily. Stačí však vypočítat několik základních čísel tak, aby v tomto konceptu vyšla rovná daň (téměř) pro každého výhodněji a zároveň aby nedošlo k extrémním výpadkům daňových příjmů. A to bude i záměrem této práce.

Základní body jednotlivých konceptů

• jedna sazba 15 % pro fyzické i právnické osoby a pro DPH
• zrušit odpočitatelné položky a ponechat jen jedinou na poplatníka, která by se měla zvýšit

O výhodách tohoto konceptu není třeba se dlouze rozepisovat - spravedlnost, rovné šance, snížení daní, vyšší motivace k práci, zvýšení efektivnosti ekonomiky, menší daňové úniky, úspora času a nákladů na daňovou "optimalizaci".

Jedna sazba pro fyzické a právnické osoby je logická a spravedlivá. Otázkou je, proč do tohoto konceptu přimíchávat sazbu 15 % i u DPH. Tady návaznost na daně z příjmů není a nevidím důvod pro stejnou sazbu. Jediná sazba DPH je samozřejmě správná, ale definovat takto její výši je zde zbytečně kontraproduktivní, protože běžný volič nakonec uvidí jako hlavní bod Modré šance zdražení potravin o téměř 10 %. Navíc výpadek daňových příjmů, které rovná daň přinese, bude třeba někde nahradit. A vedle úspor na výdajové stránce, o kterých se zatím příliš nemluví, je téměř jedinou možností zvýšení nepřímých daní, kde hlavní roli hraje DPH.

Proto stanovení sazby DPH na nejnižší možné úrovni 15 % by znamenalo zbytečné ohrožení stability veřejných rozpočtů. Většina evropských zemí má základní sazbu DPH vyšší. ČR má též vedle Belgie a Německa naprosto nejvyšší podíl přímých daní na celkových daňových příjmech a bylo by vhodné, aby došlo k částečnému přesunu daňové zátěže od přímých daní k nepřímým. Proto bych 15 % sazbu u DPH vyřadil z konceptu rovné daně a v programu ji zatím nahradil jen tradičním úslovím "postupné sbližování sazeb u DPH". Výsledná sazba by se mělo pohybovat v dlouhodobém horizontu možná o něco výše pro zneutralizování daňového výpadku.

Jako nejproblematičtější vidím zavedení jediné univerzální odpočitatelné položky. Sama ODS ještě neví, jakou by měla mít hodnotu a jen v Modré knize se objevuje ve třech různých hodnotách, a to většinou jen v souvislosti se zavedením negativní daně. (MF dnes 7.5.2005, Mirek Topolánek: "Teď počítáme, jak tyto položky stanovit, aby žádná skupina nebyla postižena... Zcela seriózně pracujeme s položkami od tří a půl po šest a půl tisíce měsíčně.") Nejčastěji se zatím zmiňuje částka 4000 Kč měsíčně. To by ale pomohlo jen bezdětným osobám. Již při prvním dítěti, na které se dnes uplatňují významné odpočitatelné položky, by se poplatníkovi snížil jeho disponibilní příjem. Řešení jsou dvě:

1. Výrazně zvýšit odpočitatelnou položku tak, aby ani rodiny s mnoha dětmi na reformu nedoplatili. To by ale mělo výrazný dopad na daňové příjmy, protože výrazně menší daně budou platit všichni, tedy i ti, kterých by se původně toto opatření nedotklo. Navíc by se zrušení odpočitatelných položek na děti pravděpodobně nelíbilo ani potencionálním koaličním partnerům z KDU-ČSL, kteří právě na této formě "podpory" rodiny lpí.
2. Zachovat v systému na dítě odpočitatelnou položku či slevu na dani. Tím by padl hlavní argument, kterou ČSSD proti Modré šanci používá.

O dalším zrušení odpočitatelných položek bez náhrady již není sporu. Daňový systém není kolbištěm pro různé lobbistické skupiny pod pláštěm penzijních fondů, stavebních spořitelen či odborářských svazů. Je třeba si uvědomit, že se tak stále najdou poplatníci, kteří si uplatňují dále odpočitatelné položky na invaliditu, studenta, vyživovanou manželku a kde souběh těchto položek pro ně nenahradí univerzální odpočitatelná položka ani kolem 15000 Kč, a že tito poplatníci mohou za jistých okolností zaplatit na daních více.

Návrh ČSSD - Sobotkova "reforma"

• místo odpočitatelných položek používat slevy na dani
• mírně snížení sazeb daně u 1. a 2. pásma na 12 % a 19 % a mírné zvýšení rozpětí 1. pásma
• u daní z příjmu právnických osob již není po snížení na 24 % uvažována žádná další změna

Tyto kroky systémově neřeší nic. Nezjednoduší současný složitý a nepřehledný daňový systém, naopak prohloubí progresi a nespravedlnost. Uplatnění slevy na daně místo odpočitatelných položek je logickým krokem pro levicovou vládu, protože v současném systému jsou vysloveně degresivním prvkem. Výraznější změnou je však výše slev na dani, které představují úsporu na dani u nižších příjmových skupin.

Jahnův návrh

• posun daňových sazeb na 12, 15 a pro příjmy nad 420 tisíc ročně 24 %
• místo odpočitatelných položek používat slevy na dani

Tento návrh je přirozeně zajímavější než ten Sobotkův. V zásadě se jedná o mírný kompromis mezi oběma výše uvedenými variantami. Ale opět neřeší to hlavní - nespravedlnost a složitost systému, ale aspoň snižuje progresi. To jak málem vicepremiér Jahn dopadl při vládních turbulencích minulých dnů dokládá, jakou šanci tento návrh má.

Návrh Unie svobody

• snížit všechny daňové sazby na polovinu

U tohoto návrhu ani nevím, zda byl myšlen vážně. Spíše vypadá na zoufalý výplod zanikajícího politického subjektu a nemá smysl jím dále ztrácet čas.

Porovnání návrhů ODS a ČSSD

Z výše uvedených návrhů je zjevné, že pro přesná čísla Modré šance se má smysl dále zabývat jen konkurenčním návrhem z dílny ČSSD, který pravděpodobně ještě během letošního roku vstoupí v platnost. Hlavním tématem je samozřejmě daň z příjmů fyzických osob. V následujících řádcích nastíním, jaké kroky by měly být v konceptu Modré šance upraveny. Tento návrh budu označovat názvem "Modrá šance II".

Sazba daně
U právnických osob nabízí ODS jednoznačné snížení sazby z 26, resp. 24 % na 15 %. Žádný jiný návrh se daněmi právnických osob již nezabývá. Sazba 15 % pro fyzické osoby též není problém. Proti současnému systému znamená za jinak stejný podmínek stejné daně pro nižší příjmové skupiny a výrazné snížení daní pro skupiny s příjmem nad 9100 Kč.

Proti Sobotkovu návrhu je to již problematičtější. Opticky je jasné, že 12 % je méně než 15 %. Za jinak stejných podmínek (odhlíženo od odpočitatelných položek či slev na dani) by to znamenalo vyšší roční daně pro příjmové skupiny s měsíčním platem až do výše 17675 Kč. Poplatníci z 1. pásma by platili až o 3636 Kč za rok více. Pokud pominu nastavení celé sazby rovné daně na úroveň 12 % a méně, je jedinou možností odstranění této disproporce navýšení odpočitatelné položky o 24240 Kč ročně (resp. 2020 Kč měsíčně). Při této částce dojde v nejkritičtějším bodu ročního příjmu 121200 Kč k vyrovnání placených daní jak u ČSSD tak u ODS. Při všech ostatních příjmech je návrh Modré šance II. výhodnější.

Tab 1: Daně v různých systémech při uvažování pouze daňových sazeb

Univerzální odpočitatelná položka.
Odpočitatelná položka či sleva na dani jsou v případě rovné daně rovnocenné nástroje. Vycházejí stejně a nemají žádné progresivní či degresivní účinky. Pro účely rovné daně je odpočitatelná položky vhodnější s ohledem na možné navázání negativní daně. Tak aby univerzální odpočitatelná položka nahradila tu dosavadní, je třeba ji stanovit minimálně v současné výši 38040 Kč ročně (resp. 3170).

V Sobotkově návrhu je nahrazena slevou na dani na poplatníka ve výši 7200 Kč, což znamená, že poplatník nebude platit žádnou daň až do výše ročního příjmu 60000 Kč. Na této výši je třeba minimálně stanovit odpočitatelnou položku. Je evidentní, že částka 48000 Kč by byla nevyhovující. Navíc v pásmu 60000-121200 by stále poplatník tratil, protože zde platí Sobotkova sazba 12 % proti rovné daní 15 %. Proto je třeba odpočitatelnou položku dále zvýšit o 12240 Kč {tj. (121200-60000) * (15-12)/15 } a stanovit ji minimálně na 72240 Kč ročně, resp. 6020 měsíčně.

Výpočet daně při ročním příjmu 121200 (hranice 1. a 2. pásma u návrhu ČSSD)
Návrh ČSSD: 121200 * 0,12 % - 7200 = 7344
Modrá šance II.: ( 121200 - 72240 ) * 0,15 % = 7344

Tab. 2: Daně při uvažování univerzální odpočitatelné položky/slevy na dani

Odpočitatelná položka/sleva na dani na dítě

Jak již bylo řečeno, Modrá šance nezohledňuje rodiny s dětmi. Nemají díky tomu žádnou úlevu na dani, ač doposud mohli využívat na dítě odpočitatelnou položku a od letošního roku slevu na dani 6000 Kč. Pokud by se chtělo vše zabalit do jedné odpočitatelné položky tak, aby ani poplatník se 4 dětmi netratil, musela by přesahovat 20000 měsíčně, což je samozřejmě nereálné.

Proto, pokud by se neměli disponibilní příjmy snížit žádnému rodiči, je třeba buď přidat další odpočitatelnou položku 40000 ročně (tj. 3334 měsíčně) na dítě. Výhodnější by bylo zachovat již existující slevu na dani 6000 Kč ročně. Nedeformovalo by to nastavený systém s univerzální odpočitatelnou položkou, kde lze dále nastavit negativní daň. Navíc by bylo zřejmě, že opravdu nikdo neprodělá, protože by bylo u tohoto bodu vše stejné jako dnes. Součástí slevy na dani je i daňový bonus pokud není slevu na dani z čeho počítat. I to lze zachovat např. náhradou za přídavek na dítě.

Tab 3: Daně při odpočitatelné položce/slevy na dani na poplatníka a 1 dítě

Graf 1: Výše roční daně v navrhovaných systémech (roční daň vs. roční plat)

Výsledné úpravy Modré šance II

Koncept Modré šance by měl tak být upraven či doplněn v následujících bodech:

• odpočitatelnou položku stanovit minimálně ve výši 72240 Kč ročně, resp. 6020 Kč měsíčně
• zanechat současný systém slevy na dani na každé dítě ve výši 6000 Kč ročně
• nezačleňovat do konceptu sazbu 15 % u DPH, ale postupně sbližovat sazby na výslednou cifru nad 15 % dle vývoje rozpočtu pro pokrytí výpadku daňových příjmů

Graf 2: Výše efektivního zdanění v navrhovaných systémech

Implementace do Sobotkových tabulek

Uvedené změny budu dokládat na modelových příkladech, které uvádí ČSSD ve svých tabulkách modelových jedinců jako důkaz toho, jak je Modrá šance asociální. Vždy jsou uvažovány v prvém případě poplatníci bez děti a následně se dvěma dětmi.

Tab. 4: Dělník v zemědělství - modelový příklad s měsíční hrubou mzdou 10000 Kč.

Poplatníkovi přinese nový návrh roční úsporu 486 Kč proti návrhu ČSSD a oproti současnému systému dokonce 5130 Kč.

Tab. 5: Začínající učitelka - modelový příklad s měsíční hrubou mzdou 15000 Kč.

Rozdíl mezi Modrou šancí II a návrhem ČSSD v roční výši odvedené daně je: 1452 Kč.

Tab. 6: Lékař - modelový příklad s měsíční hrubou mzdou 20000 Kč.

Rozdíl mezi Modrou šancí II a návrhem ČSSD v roční výši odvedené daně je: 3552 Kč.

Tab. 7: Poslanec se základní měsíční hrubou mzdou 54000 Kč

Rozdíl mezi Modrou šancí II a návrhem ČSSD v roční výši odvedené daně je: 48114 Kč.

Tab. 8: Bankéř - modelový příklad s měsíční hrubou mzdou 100000 Kč

Rozdíl mezi Modrou šancí II a návrhem ČSSD v roční výši odvedené daně je: 137364 Kč

Tab. 9: Rodina se dvěma dětmi - modelový příklad dvou dospělých s průměrnou měsíční mzdou 18000 Kč.

Rozdíl mezi Modrou šancí II a návrhem ČSSD v roční výši odvedené daně je: 5424 Kč

Porovnání s dalšími návrhy

Nový návrh Modré šance II. vychází ve všech ohledech lépe i než Jahnův návrh. U odpočitatelných položek/slev na dani a do částky ročního příjmu 109200 je Jahnův návrh zcela stejný jako návrh ČSSD, a tedy Modrá šance II je zde výhodnější. V rozmezí 109200-121200 je Jahnův návrh méně výhodný než ČSSD (Jahn 15%, ČSSD 12%). V rozmezí 121200-420000 je Jahnův návrh téměř totožný a "jen" o 360 Kč horší než Modrá šance II. Od úrovně 420000 již je jednoznačně výhodnější Modrá šance II, protože dál pokračuje rovná daň 15 %, zatímco příjmy u Jahna by se zdaňovaly již 24 %.

Oproti současnému systému pak vychází návrh Modré šance II jednoznačně lépe. Sazba je vždy přinejhorším stejná a u nejnižších skupin se výrazně zvedá odpočitatelná položka z 38040 na 72240, což postačí bohatě na kompenzaci ostatních zrušených položek.

Dopad na veřejné rozpočty

U daně z příjmu fyzických osob rovná daň 15 % s odčitatelnou položkou sníží daňové příjmy o cca. 40 mld. (z 144 mld. na 104 mld. - výpočet Patria). Sleva na dani na dítě přinese rozpočtu ztrátu 5 mld. již příští rok. U právnických osob lze výpadek odhadnout na maximálně 50 mld. (pokles z 121 mld. na 71 mld.). Tyto čísla však nezohledňují pozitivní efekty - nárůst ostatních daňových příjmů (např. pokud ušetřené peníze budou použity na další spotřebu, zvýší se výběr DPH o 15 miliard) a další hůře kvantifikovatelné ukazatele - vyšší výkon ekonomiky, snížení nezaměstnanosti, zvýšený výběr daní a úspora nákladů na jejich výběr a další. Skutečný schodek lze odhadnout v prvním roce na cca. 60 - 80 miliard, v dalších letech by se výpadek pravděpodobně dále snížil. Tento schodek lze vykompenzovat zvýšením daní ze spotřeby, zejména postupným zvyšováním snížené sazby DPH z 5 % na 19 %, což by mohlo přinést až 100 miliard ročně.
Pozn.: Ukázkovým příkladem dopadu snížení daňových sazeb na veřejné rozpočty se udál právě v roce 2005. Sazba daně z příjmů právnických osob se snížila o 2 procentní body (tj. cca. o 7%). Přesto výběr této daně vzrostl téměř o čtvrtinu.

Závěr

Aby na Modré šance vydělal každý, je třeba koncept rovné daně upravit v několika ohledech - ponechat současný systém slevy na dani na dítě 6000 Kč ročně a univerzální odpočitatelnou položku stanovit minimálně ve výši 72240 Kč ročně. Výpadek daňových příjmů lze nahradit zvýšováním snížené sazby DPH. Tím by došlo k vypuštění 15% sazby u DPH z Modré šance.

Politicky určitě zajímavé by bylo zavést jako složku DPH i speciální sazbu, nazvanou např. DDSD = daň za dluhy sociální demokracie, jejíž výtěžek by byl účelově vázán na splácení státního dluhu, kterou vláda ČSSD za posledních 8 let způsobila. Pokud by na každém paragonu, při každém placení, občan viděl, kolik peněz musí díky sociálnědemokratickým experimentům zaplatit navíc, možná by si uvědomil, že schodek veřejných rozpočtů není jen jakýmsi vzdáleným nicneříkajícím pojmem.

Případný přebytek těchto úprav, které se pravděpodobně výhledově projeví, pak lze dále použít např. na zrušení majetkových daní, dědické dani, zrušení zdanění úspor. Nelze ani zapomínat na výrazné úspory při výdajových škrtech. Je obtížně představitelné, že polovina existujícího deficitu státního rozpočtu je utracena na ministerstvu zemědělství na to, abychom si mohli kupovat dražší potraviny (dotace, kvóty, úředníci). Proto považuji "ambici" Modré šance na vyrovnané hospodaření až v roce 2011 - 2012 za velmi slabou. Tohoto cíle by mělo být dosaženo mnohem dříve.