SEMINÁRKY

Makroekonomie

Mikroekonomie


Miras.cz - Seminárky - Informatika - Role státu v IS

Role státu v informační společnosti

Moje seminární práce na předmět "Globální informační společnost" - vyučováno na VŠE. Celkem 17 stran. Napsáno v 2001. I ve wordu.

1. Úvod - vznik informační společnosti
2. Předpoklady budování IS
2.1 Přínosy informační společnosti
2.2 Úskalí informační společnosti
3. Stát v informační společnosti
3.1 Státní správa
3.2 Sociální politika
3.3 Vzdělávání
4 Česká republika v informační společnosti
5 Prioritní oblasti české státní informační politiky
5.1 Informační gramotnost
5.2 Informatizovaná demokracie
5.3 Rozvoj informačních systému veřejné správy
5.4 Komunikační infrastruktura
5.5 Důvěryhodnost a bezpečnost IS
5.6 Elektronický obchod
5.7 Transparentní ekonomické prostředí
5.8 Stabilní a bezpečná informační společnost
5.9 Realizace státní informační politiky v ČR
6 Závěr
7 Summary / Resumé
8 Seznam literatury


1. Vznik informační společnosti

V dnešní postindustriální době za probíhající technologické revoluce se stává nejdůležitějším zbožím globalizované společnosti informace. Informace se staly hlavním prostředkem i produktem nové doby. Vzájemné propojování informačních a komunikačních technologií vede ke vzniku a rozvoji informační společnosti. Kdo nehraje aktivní úlohu v dnes dynamicky rozvíjející se informační společnosti a nepřijímá jejich atributy se postupně dostává na okraj informační společnosti, kde je odsouzen k zániku.

Pro úspěšný a harmonický rozvoj informační společnosti je třeba vzájemné kooperace a jít tak správnou cestou k budoucnosti globalizovaného světa s plnohodnotným životem všech složek společnosti. Na životě v informační společnosti se musejí podílet občané, podnikatelské subjekty, akademická a výzkumná sféra, stejně tak jako veřejná a státní správa.

Občané a zejména podnikatelský sektor již pochopili příležitosti a výzvy, které se sebou vznikající se informační společnost nese a snaží se její výsledky využít k uspokojení vlastních potřeb. Prvotní impulsem se stala opět akademická sféra. Tentokrát se však podnikatelé v USA na rozvoji velmi spolupodíleli a dali tak vzniknout fantasticky dynamickému procesu informační společnosti, který zachvátil celou planetu. Informatika a telekomunikace se stali klíčovým faktorem ekonomického rozvoje, který může přinést občanům zvýšení kvality života, uspokojení jejich potřeb a seberealizaci.

2. Předpoklady budování IS

Pro úspěšné vybudování informační společnosti je nezbytné důmyslné propojení informačních, komunikačních a mediálních technologií. Tímto dochází k dramatickému snížení prostorového i časového omezení a k téměř neomezenému získání a výběru informací všeho druhu. Takto vybudovaná globální informační infrastruktura (GII) umožňuje propojení všech informačních zdrojů a prostředků zpracovávající informace do celosvětové sítě. Předpokladem rozvoje je učinit tento přenos maximálně levný a dostupný, rychlý s téměř neomezenou kapacitou přenosu dat. proto je třeba koordinace všech složek GII - lidé, procesy, technika a technologie. Většinu z toho již vyspělý svět získal díky Internetu, který stál bezesporu u zrodu IS,  za jeho původem stál stát (armáda), jeho rozšíření se uskutečnilo bez jeho přímé asistence, i když nepřímo se na něm nepřímo podílel financováním akademické sféry. Bez zapojení podnikatelského sektoru by však byl Internet stále jen kanálem vyměňujícím několik odborných informací mezi vědci případně studentskými nadšenci.

Nové produkty a služby díky moderním technologiím pronikají do všech oblastí společnosti. Lze očekávat rapidní změny ve všech oblastech ekonomikou počínaje a všedním životem ve společnosti konče. Za použití vhodných nástrojů může doznat výrazné změny i vztah soukromé a veřejné sféry. Bod kam směřuje všechno snažení subjektů informační společnosti je spojit světové ekonomiky v jeden globální efektivní trh. To se sebou nese ohromné příležitosti, ale též se mohou vyskytnout úskalí.

Přínosy informační společnosti

1) Díky informační společnosti dochází ke vzniku mnoha nových sektorů v ekonomice a k výrazným změnám v již existujících odvětvích, které vedou k rapidnímu nárůstu produktivity.
2) Doslova revoluci a ohromné úspory lze očekávat v dopravní  infrastruktuře. S tím může dojít k pozitivnímu vlivu na životní prostředí, neboť to je dnes dušeno nejvíce automobilovou a jinou dopravou.
3) Již dnes jsou uskutečňovány první kroky k vytvoření globalizovaného trhu prostřednictvím elektronického obchodu přes Internet a další informační kanály.
4) Dojde k ještě výraznější mobilitě kapitálu za levnými výrobními faktory, tedy hlavně za levnou pracovní silou, což povede k levnější a efektivnější produkci, a tedy k celosvětovému zvýšení konkurenceschopnosti se všemi důsledky.
5) Zvětší se pracovní mobilita, lidé budou moci plnohodnotně uplatnit své schopnosti, které nejsou dnes plně využívány z důvodů informačních, sociálních a geografických bariér. Tyto bariéry se díky rozvoji IS stanou marginálními.
6) Nové možnosti se objeví ve sféře vzdělávání, ty mohou rozšířit lidský kapitál a zvýšit svou kvalifikaci a uplatnit se tak ve stále se zostřující konkurenci na trhu práce.
7) Nové dimenze se mohou objevit ve vztahu státu k vlastním občanům a odstranit tak dnes naprosto unylý způsob styku občanů s úřady.

Úskalí informační společnosti

1) Nástup IS a sní i potřeba kvalifikovanějších pracovních sil může zhoršit možnosti méně kvalifikovaných a nekvalifikovaných pracovníků, což se sebou může nést neblahé sociální důsledky. zabránit tomuto vývoji je třeba dostatečným průběžným vzděláváním, což se sebou nese další prvotní náklady.
2) Nebezpečí se pravděpodobně stane počítačová kriminalita, krádeže důvěrných informací a dalších nehmotných statků. Hrozí šíření zneužitelných a nebezpečných informací, pornografie a krádeže autorských práv, virů atd.

3. Stát v informační společnosti

Pokud stát využije alespoň části nástrojů, které nabízí rozvoj globální informační infrastruktury a informační společnosti a zainteresuje všechny jednotky státní správy na jejím využívání a implementaci, může dojít k velkému zefektivnění práce státu a jeho spolupráce s ostatními subjekty. Velmi důležité je navození důvěryhodné a efektivní komunikace a jejím všeobecným využíváním. Změny mohou nastat ve v řadě oblastech, které má stát na starosti. Důležitým prvkem pro rozmach ISp ve státě je implementace některých e-zákonů (např.zákon o elektronickém podpisu).

Státní správa

Velkým příslibem je využívání způsobu elektronické komunikace mezi občany a úřady. To může zlepšit, zrychlit a zefektivnit vzájemnou komunikaci. Dokumenty, se kterými se dnes stojí dlouhé fronty na úřadech v úředních hodinách, bude možné odevzdávat v elektronické podobě kdykoli a všude, jde tedy o úsporu času pro občany i úředníky, a také o úsporu nákladů obou stran (poštovné, ušetřený čas a počet úředníků). Bylo by vhodné implementovat jistá pravidla a standardy vzájemné komunikace (hrozba vzájemné ignorance).

Lze očekávat i jisté omezení korupce, neboť již nebude docházet k osobnímu kontaktu soukromé sféry s dotčenými úředníky. 

Elektronická komunikace umožní aplikovat správu státu levněji a efektivněji (e-volby, e-referenda). Dostupnost téměř všech informací o činnosti zvolených zastupitelů přispěje ke zvýšení průhlednosti státní správy, ztráty její anonymity a tím i ke zvýšení důvěry k němu. To může zvýšit občanskou angažovanost a přispět tak k rozvoji občanské společnosti a větší kontrole a důvěryhodnosti státního aparátu. Na druhou stranu tento způsob demokracie se sebou může přinést řadu negativních aspektů - nekvalifikované rozhodnutí mas, tyranie většiny či ztráta odpovědnosti vládnoucích zastupitelů ze kterých bude sejmuty rozhodovací pravomoci.

V zájmu lepší informovanosti a komunikace s občany je třeba zřídit jednotný státní informační portál, odkud může člověk z jednoho se dostat na weby jednotlivých úřadů. Všechny státní úřady je třeba propojit jednotným informačním systémem, který může přinést značné finanční, realitní i personální úspory. Mimo efektivní komunikace s občany je třeba se soustředit i na vzájemnou komunikaci mezi úřady prostřednictvím jednotného IS a registrů.

Příznivý vliv se projeví i ve fiskální politice, kde mimo snížení nákladů na státní aparát, prostřednictvím lepší komunikace finančních orgánů na zvýšení daňové vymahatelnosti a zvýšení tak příjmů státního rozpočtu. V prvé fázi budou kladeny větší nároky na financování celé akce přechodu na nový IS. Tyto náklady však budou brzy kompenzovány úsporami a příjmy.

Hrozbou je zejména ztráta důvěrných dat o občanech. Zejména soustředění dat v jednom centrálním registru se může stát velkou výzvou pro různé nekalé živly. Chyba či úmysl v centrálním registru může ochromit celý systém dat na všech výstupných místech. Je třeba zabezpečit bezpečnou komunikaci a jasnou identifikaci komunikujících (hrozba zneužití či krádeží e-identity). Na místě jsou obavy z výraznější kontroly státu nad občanem.

Omezení lze spatřovat v nerovném přístupu k prostředkům IS zejména u méně kvalifikovaných, chudších a starších občanů, což zvýší nerovnosti v rozvrstvení společnosti. Velmi diskutovaným problémem je toto zejména na mezinárodní úrovni, nebo´t země třetího světa si nemohou dovolit investice do IS/IT a další prohloubení mezinárodních rozdílů může vyústit v další vnitřní i vnější sociální i vojenské konflikty a tím i k masovým exodům lidí do vyspělých států, které na tuto eventualitu nejsou a ani nemohou být připraveny. Je třeba aktivně se podílet na odstranění těchto bariér v přístupu k IS/IT. Hrozbou je odosobnění kontaktu s úřady, a tím i částečné ztráty zodpovědnosti obou stran.

Vzhledem k těžkopádnosti státní správy a existenci byrokratického imperativu lze očekávat těžkosti při implementaci nových systémů řízení a správy. Je třeba velké výdrže a bojovat s psychologickými, finančními a leckdy i iracionálními důvody ze strany byrokracie.

Rozmach Internetu a dalších kanálů může ve svém důsledku i přímo ohrozit stát či společenský systém šířením nebezpečných informací. Tomu se snaží stát bránit cenzurou či podobnými nástroji, je však otázkou co je nebezpečné, a zda tento okruh se nebude postupně rozšiřovat až k naprostému odumření celého smyslu informační společnosti. Nebezpečím se může zdát získání vlivu některých skupin nad masovými komunikačními kanály a ovlivňování myšlení lidí. Na druhou stranu nekalé živly a úmysly vznikají spíše v důsledku omezeného přístupu k všeobecným informacím a neznalostí jiných kultur a zvyků, proto bych spíše očekával snížení negativních nálad - např. xenofobie a rasismus.

Sociální politika v ISp

Pozitivní změny lze očekávat na trhu práce, neboť rozvoj ISp vytvoří nová pracovní místa, které umožní pracovat z domova a umožní zapojit se do pracovního procesu i lidem, kteří byli odsouzeni k setrvání ve svém bydlišti z rodinných či zdravotních důvodů. Toto přispěje ke zkvalitnění osobního života jak kvůli úspoře času ztraceném dojížděním, tak třeba i ke zvýšení příjmů rodin.
Maximální informovanost všech subjektů je předpokladem fungování jakéhokoli trhu, tedy i zavedení IS na trh práce zvedne vzájemnou komunikaci mezi pracovníky a zaměstnavateli a tím povede ke zmenšení nezaměstnanosti a lepšímu využití lidského kapitálu (pracovníci si najdou snáze pracovní místo odpovídající jeho kvalifikaci a zájmům).

U Internetu a interaktivní zábavy trápí velké množství času právě ti nejmladší. Využitím těchto prostředků v dobrém slova smyslu, lze tyto děti a mladistvé zabavit až poučit a zabránit tak negativním vlivům, kterým jsou vystaveny nejvíce pokud se nudí (sídlištní party, drogy, krádeže).
Velkým problémem  se pravděpodobně stane výrazné odlidštění při vzájemné komunikaci zejména na úřední úrovni (jak jsme tomu dnes svědky na VŠE). Lidské problémy či některé specifické situace, které nebudou a ani nemohou být ošetřeny se stanou velmi výrazným omezením pro řadu členů informační společnosti.

Vzdělávání

Implementace informační společnosti do systému vzdělávání je pravděpodobně nejdůležitější, neboť ovlivní úspěšnost všeho výše uvedeného. Bez prolnutí vzdělávání a nových informačních technologických možnosti nelze budovat státní ISp, jelikož by nebylo "na čem stavět". Pokud má stát problémy i zde (Česká republika), lze s hrůzou očekávat věci příští v této oblasti. Hlavní prioritou je mladým lidem zpřístupnit a naučit ovládat nástroje informační společnosti alespoň ve vzdělávacích institucích, kteří tak hravě mohou celý systém pochopit a odstranit tak obavy či neznalost. Právě to je předpokladem toho, aby se spolupráce s informačními technologiemi stala celospolečenským jevem. Na znalost standardního softwaru je již dnes zaměstnavateli kladen výrazný důraz.

V systému vzdělání bude umožněno studovat elektronickou formou a tudíž nebude třeba fyzické přítomnosti studentů či vyučujících. To zpřístupní vzdělání komukoli a kdekoli - geografické, finanční, časové, zdravotní či sociální bariéry se stanou marginálními. Může dojít i ke zkvalitnění výuky, jelikož větší podíl výuky bude prováděn odborníky na nejvyšší úrovní, kteří se dnes z finančních a hlavně časových důvodů nezapojují. Úspora času bude k na obou stranách, které ho tak mohou efektivněji využít.

S tím souvisí i umožnění maximální dostupnosti a utřídění všech informačních materiálů ke studiu a dalšímu vzdělávání na Internetu. Tyto materiály budou moci býti průběžně aktualizovány a opracovávány. Nahrazení papírové literatury se sebou vede také pozitivní hledisko šetření peněz, času, místa a životního prostředí. Výukový software vzhledem ke své interaktivnosti, názornosti a komplexnosti výrazně zvýši efektivitu studia.
Je třeba klást také důraz na informační gramotnost i obyvatel, kteří se dnes nezúčastňují vzdělávacích programů. Vzhledem k výrazné orientace mladších generací směrem k informačním technologiím, kam směřuje i vývoj společnosti a ekonomiky by mohlo dojít k dalšímu prohloubení mezigeneračních konfliktů.

4. Česká republika a informační společnost

Pokud chce stát hrát důstojnou roli v probíhajícím globálním rozvoji informační společnosti, je třeba dbát na mezinárodní spolupráci a získávání a podávání zkušeností. To nabývá v případě ČR na významu zejména s ohledem na připravovaný vstup do Evropské unie. Připravuje se harmonizace naší legislativy s právem EU a při tvorbě státní informační politiky se musí zejména přihlížet k dokumentům schválených evropskou unií pro danou oblast (e-Europe). Je třeba přímé spolupráce s pracovními orgány Unie, účast v mezinárodních projektech a programech a zajišťovat tak průběžnou a včasnou implementaci do legislativy a povědomí.
Důležitější aspekt české informační politiky je probíhající začleňování České republiky do NATO, kde se pracuje na vytvoření jednotného systému kolektivní bezpečnosti, k němuž je bezprostřední nutností důmyslný a hlavně bezpečný informační systém.

Fórum o informační společnosti jež se konalo v roce 1998 ve Vídni se věnovalo problematice zefektivnění funkcí veřejné správy a snažilo se ji přiblížit občanům. Účastníci se shodli ve "Vídeňské deklaraci" na šesti cílech a řadě dalších doporučení potřebných k jejich dosažení.
1)    Právo občanů na informace
2)    Poskytování veřejných služeb skrze elektronické prostředky a jejich dostupnost pro občany
3)    Partnerství soukromého a veřejného sektoru
4)    Poskytovat pokud možno informace bezplatně
5)    Prostřednictvím pan-evropských iniciativ osvojit standardy a nejlepší postupy (5th Framework, IDA, TEN Telecom, Info2000)
6)    Připravit informační platformy pro nepřetržitý sběr informací o iniciativách využívajících nové technologie pro veřejné služby.

5. Prioritní oblasti státní informační politiky

Vláda České republiky vytyčila v rámci zavádění informačních technologií do všech oblastí státu a společnosti osm prioritních oblastí, které hodlá sledovat. Tyto oblasti se vesměs shodují s výše uvedenými aspekty zavádění ISp ve státě.

Prioritní oblasti a jejich cíle:
I. Informační gramotnost
Cílem je dosažení informační gramotnosti všech občanů jako nezbytného předpokladu pro rozvoj a uplatnění osobnosti v 21. století.
II. Informatizovaná demokracie
Cílem je realizace práva občana na přímý přístup k informacím.
III. Rozvoj informačních systémů veřejné správy
Cílem je s využitím informačních technologií zlepšit služby poskytované občanům veřejnou správou.
IV. Komunikační infrastruktura
Cílem je vybudování komunikační infrastruktury jako podstatného předpokladu rozvoje informační společnosti.
V. Důvěryhodnost a bezpečnost informačních systémů a ochrana osobních dat
Cílem je zabezpečení důvěryhodnosti, bezpečnosti a pořádku v specifických podmínkách informační společnosti s využitím elektronických identifikátorů a zajištění ochrany osobních dat.
VI. Elektronický obchod
Cílem je vytvoření předpokladů pro rozvoj elektronického obchodu jako nutné podmínky k zapojení do globální ekonomiky.
VII. Transparentní ekonomické prostředí
Cílem je vytvoření transparentního ekonomického prostředí jak v soukromé, tak i ve veřejné sféře.
VIII. Informační společnost: stabilní a bezpečná

Nyní se bude jednotlivým oblastem věnovat podrobněji, neboť nastiňují předpokládanou roli státu v informační společnosti, jejíž budeme v nejbližší době svědky. 

1) Informační gramotnost

Informační gramotnost všech občanů je dnes nezbytná pro plnohodnotné zapojení člověka do společnosti. Proto je třeba nově přihlížet na zvýšené požadavky na vzdělání i za pomoci nových technologických prostředků (multimediální technika, distanční vzdělávání), které mohou zvýšit efektivitu vzdělávání. Lze očekávat, že v budoucnu bude trh práce velmi měnící se v požadavcích na pracovní síly.
Základním předpokladem pro rozšíření a zažití nových technologií je implementace všech informačních a komunikačních technologií do vzdělávacích institucí, čímž by se měli stát běžnou součástí života společnosti. Základem je napojení všech škol na Internet a jeho využívání ve výuce. Práci s informacemi za využití informačních a komunikačních technologií musí ovládnout jak studenti, tak zejména učitelé. Je třeba integrovat IS/ IT do osnov předmětů.

Stěžejním pro implementaci IS/IT do veřejné správy je vzdělávat zaměstnance, veřejnost a vrcholné odborníky, kteří se podílejí na vytváření IS. Je třeba podporovat i novější formy vzdělávání (celoživotní a distanční vzdělávání, rekvalifikace, sebevzdělávání) a zvyšovat tak vzdělanost celé společnosti.

2) Informatizovaná demokracie

Jedním ze základních práv musí být přímý přístup občana k informacím. Nové technologie mohou posílit individuální práva občanů a zlepšit výkonnost, komunikaci a kvalitu veřejných služeb k plné spokojenosti společnosti. Je třeba propojit všechny stupně veřejné správy a samosprávy v jeden celek a zajistit občanům snadné a kvalitní elektronické propojení ke  všem orgánům veřejné správy. Mezi nejdůležitější garantovaně šiřitelné informace patří zejména informace o pracovních příležitostech, lékařské a sociální péči, pomoc v nouzových případech, informace o dopravě, kultuře, politickém životě a také dostupné veškeré veřejné listiny, zákony, ekologické informace, dopravní a bezpečnostní situace.

3) Rozvoj informačních systému veřejné správy

Rozvoj IS veřejné správy musí zlepšit služby poskytované státem. Veřejné informace se stanou univerzálně dostupnými, což vyžaduje reformu veřejné správy tak, aby byla schopna využít celé instrumentarium nových technologií pro zefektivnění vlastní činnosti.
Vybuduje se společná maximálně chráněná databáze dat, která má skloubit do jednotné neveřejné sítě státního informačního systému, se kterým budou moci jednotlivé úřady definovaným způsobem pracovat a komunikovat. Na tuto síť budou navázány veřejně přístupné služby umožňující elektronicky kontaktovat veřejnou správu, získávat či poskytovat informace. Dnes již částečně legislativně vyřešena je otázka elektronických podpisů a autentizace, díky nímž bude možno podávat například daňová přiznání a další žádosti a formuláře. Dnes se hovoří o elektronické správě (e-Government) odstraňující nadbytečnou byrokracii a přiblíží tak stát občanům a podnikatelům. Nezbytným a velmi důležitým předpokladem e-Governmentu je ochrana proti zneužití dat a zajistit kontrolovatelný přístup ke sdíleným údajům. Na tvorbě se však musí kooperovat se soukromým sektorem a neomezit nikterak jeho práva a svobody.

4) Komunikační infrastruktura

Na rozšíření Internetu měli zejména v USA největší vliv liberalizované telekomunikační společnosti. Evropa včetně ČR v tomto ohledu velmi zaostávala, neboť veškeré telekomunikační služby byly poskytovány pouze národními monopoly za monopolní a tedy nadměrné ceny. Z tohoto důvodu probíhá liberalizace, která by měla snížit poplatky na přijatelnou úroveň a zároveň nabídnout zákazníkům kvalitnější služby, prostřednictvím níž, by se mohli spolupodílet na vytváření informační společnosti. 

5) Důvěryhodnost a bezpečnost IS

Zajištění ochrany osobních dat je prioritou státní informační politiky. Pro rozvoj ISp je předpokladem využívání elektronických identifikátorů (elektronický podpis), které jsou bezpečným základem pro jakékoli e-procesy, kde je důležité bezpečná identifikace a ukládání chráněných dat. V ochraně osobních dat se musí angažovat stát legislativními úpravami a kontrolními orgány.

6) Elektronický obchod

Elektronický obchod je nezbytným předpokladem zapojení se do globální ekonomiky a jejich trhů. S rozvojem elektronického obchodů ztrácí na významu národní ekonomika a ekonomické dění se bude odehrávat na jednom společném trhu. Mezi nesporná pozitiva patří malé náklady na vstup na trh, nízké provozní náklady, vysoká rychlost a efektivita všech procesů, vzájemné interakce mezi subjekty není omezena ani časově ani teritoriálně, nebývalé rozšíření nabídky a poptávky po zbožích a službách což povede k větší konkurenci a větší efektivitě a tedy snížení cen a zvýšení kvalitu k větší spokojenosti zákazníků. Hrozbou elektronického obchodu se může stát otevření dalších prostorů pro daňové úniky a praní špinavých peněz a šíření protizákonných a asociálních jevů.

Stát se má snažit dát subjektům využívajících elektronického obchodu jistotu, že se jedná o dostatečně bezpečnou, prakticky i formálně akceptovatelnou formou jednání. Je třeba zajistit a prosazovat vytvoření legislativních a technickoorganizačních předpokladů pro zajištění věrohodnosti jednání a transakcí elektronickou formou. Právní ochrana musí být ve stejném rozsahu jako se týká ostatních právně závazných forem. Důležité je fungování centrální certifikační autority.

I kvůli připravovanému vstupu ČR do EU je třeba odstraňovat současné překážky a harmonizovat některá pravidla elektronického obchodu (cla, daně, účetnictví). Nový státní IS by se měl vyvíjet na stejné platformě jako systém EU, aby se v budoucnu mohl bezproblémově začlenit do společného evropského IS, používat již dnes principy a postupy EU. V budoucnu implementovat do legislativního rámu početné mezinárodní dohody, právní akty, normy a doporučení EU, OECD či WTO.

7) Transparentní ekonomické prostředí

Největší podporou pro rozvoj podnikání je informačně transparentní prostředí, tedy veřejně přístupné majetkové a vlastnické situace podniků. Předpokládá se zřízení elektronického registru ekonomických subjektů. To může pomoci zejména menším podnikatelským subjektům, které nemají dostatečné prostředky pro zjištění situace o svých obchodních partnerech a dostávají se tak do prekérních situacích, kterým by se mohli při dostatečných informacích vyhnout.

Hospodaření s veřejnými finančními prostředky (tedy penězi všech občanů) je nutné podrobit maximální kontrole veřejnosti a vytvořit tak tlak na maximálně efektivní hospodaření státu. Tohoto lze dosáhnout prostřednictvím Internetu, který umožňuje zveřejňovat v reálném čase detailní informace o veřejných rozpočtech, dále např. zveřejňovat poskytnuté dotace, připravovaná výběrová řízení a jejich výsledky.

8) Stabilní a bezpečná informační společnost

Pro spolehlivou státní informační politiku je třeba zajistit stabilní existenci a vývoj subjektů, objektů i zdrojů produkčních, řídicích a zabezpečovacích institucí a systémů. 
Moderní informační technologie aplikované v energetických a výrobních soustavách může zvýšit efektivitu produkce a zlepšit ekologické parametry výroby a přispět tak ke zlepšení životního prostředí. Velmi důležitou úlohu mohou sehrát v krizových situacích vojenského či přírodního charakteru. Informace a komunikace vedou k zajištění bezpečnosti a zvýší efektivitu soudní moci. Implementací IS do bezpečnostních systému může dojít k větší pravděpodobnosti zajištění míru a stabilního globálního bezpečnostního prostředí. Zároveň je však třeba dbát na redukci možností zneužití těchto prostředků.

Realizace státní informační politiky v ČR

Základním předpokladem pro realizaci státní informační politiky (StIPo) je legislativa, přidělování finančních zdrojů, řízení a koordinace příslušných orgánů veřejné správy a kontrola.
1) Zajištěním realizace StIPo je pověřena Rada vlády pro státní informační politiku spolu s Úřadem pro státní informační systém. Bude připraven " Akční plán státní informační politiky", který bude zpracováván na dvouletky. Jeho náplní jsou úkoly realizace StIPo, které by měli být plněny formou projektů (obsahem by měli být verifikovatelné cíle, termíny, zdroje a odpovědnost orgánů). Realizace plánu by měla být pravidelně vyhodnocována.
2) Uvědomění si vzájemné kooperace se všemi subjekty země - státní správa a samospráva, občané, podnikatelé, informační průmysl a výzkumné sféra. 
3) Ustanovení Českého informačního fóra pro spolupráci státu s podnikatelskou veřejností a akademickou a výzkumnou sférou.
4) Pro oblast budování informačních systémů je připravena " Koncepce budování IS veřejné správy".

6. Závěr

Informační společnost je důsledkem technologické revoluce v informační a komunikační oblasti, ale též globální společenské změny chápající svět jako jeden integrovaný celek. Používá veškeré dostupné nástroje a prostředky a na nich stojících služeb. To se stává hlavním faktorem nové dimenze fáze růstu ekonomik, čímž pozitivně ovlivňuje celou společnost (růst hodnoty života, HDP, zaměstnanosti). To vytváří podmínky pro hodnotnější a spokojenější život obyvatel a jejich seberealizaci. Vhodným zapojením aktivit státu se může celý proces významně urychlit a zjednodušit. Nesmí se zapomínat na to, že státní politika by měla být pouze jedním z nástrojů budování informační společnosti. Je též třeba zdůraznit též hrozbu prohlubujících se sociálních rozdílů, které se snaží marginalizovat veřejné politika.

Stát zatím hraje v informační společnosti velmi malou roli a nedokáže využít obrovský potenciál, který mu doslova leží pod nohami. Za vážný problém je považována nedostatečná infrastruktura, ale důležitější je dle mého vybudovat prostředí, které bude k rozvoji ISp přátelské. Často si státní orgány stěžují na nedostatek financí, ale hlavní problém spatřuji v neochotě a nezájmu přijímat nové technologie a postupy a obavách z něčeho nového. Proto je hlavním problémem aktivní role státu v ISp byrokratický imperativ. To se samozřejmě nejvíce projevuje v kontinentální Evropě, která stále nepochopila, že zaostávání za Spojenými státy nedožene přijímáním nejrůznějších direktiv a směrnic, a zlepšení vybavení IS nedokáže zasedáními i třeba svých nejvyšších orgánů.

Zaostávání státní sféry je nicméně celosvětovým jevem. V České republice však nabývá obludných rozměrů, přesto je zde soukromá informační sféra rozvinuta velmi slušně, a to i přes neustálé „házení klacků pod nohy“ pod záštitou státu (viz státní telekomunikační monopol Český telecom). (Pregnantním vystižením české situace byla návštěva litevského předsedy vlády v ČR před více než rokem, kdy se mu pan Zeman chlubil, že do roku 2003 zavedeme do každé školy Internet. Na to mu litevský premiér odvětil, že je to skvělý nápad, který může jen doporučit, a že to v Litvě udělali již v roce 1997.) Určité činnosti ze strany české vlády a parlamentu vedoucí k rozvoji informační společnosti byli již v poslední době uskutečněny a jsou na ně vyčleněny i určité peněžní částky ze státního rozpočtu. Zatím tyto snahy vyznívají spíše do prázdna a vzhledem k tomu, že si česká vláda bere za příklad jednání Evropské unie i v této oblasti, nelze očekávat pronikavé rozšíření ISp do všeobecného povědomí.

7. Summary

Author of this work liked to analyse possibilities, which are offered to state in continuity with development of information society and technologies. This process offer a lot of possibilities but also offer risks for all parts of society, which are described in details in this work.

In first part are described realities taken by information society. In the next part author researched share of state in this process. Individual kinds of information society, where can be state active, were researched and rated respect their opportunities, risks, challenges and threats. The last part of work is dedicated to realisation of Czech information policy.

Author declared that more state activity in some area in the information sociaty is necessery. The Czech government want to connect the state to development of information society, but their efforts are unsuccessful. This fact is in continuity with the admittance of Czech Republic to EU.

7. Resumé

Autor této práce se snaží analyzovat možnosti které se nabízí státu v souvislosti s rozvojem informační společnosti a souvisejících technologií. Tento proces s sebou nese ohromné možnosti, ale i rizika pro všechny články společnosti, které jsou zde podrobně popsány.

V první části jsou popsány skutečnosti, které s sebou informační společnost přinesla, přináší a přinese. V další části se autor věnuje možnostem státu se aktivně spolupodílet na tomto procesu, jednotlivé oblasti pro aktivitu státu byly rozebrány a zhodnoceny s ohledem na jejich příležitosti, výzvy i rizika a hrozby. Poslední část práce je věnována realizaci české státní informační politiky.

Byla konstatována nutnost aktivnějšího zapojení státu v několika oblastech. Ze strany české vlády je zřetelná snaha směřující k zapojení státu do rozvoje informační společnosti, která však vyznívá spíše naprázdno. Tento fakt souvisí zejména s ohledem na připravovaný vstup České republiky do Evropské unie.


8. Literatura

literatura:
Dohnal Jan – Globální informační společnost - materiály k přednáškám
Gála Libor – Aplikace Internetu – materiály k přednáškám
periodika:
Hospodářské noviny, 2001, Economia
Ekonom, 2000-2001, Economia
Business world, 2001, IDG
Internet:
Úřad vlády České republiky
http://www.vláda.cz
Sdruženi pro informační společnost
http://www.spis.cz
Euroskop – Ministerstvo zahraničí
http://www.euroskop.cz

Lébl, M. - Role státu v ISp; Globální ISp - VŠE; 2001