PODNIKOVÁ EKONOMIKA
6. Řízení pracovního kapitálu
Pracovní kapitál = běžná (krátkodobá) aktiva.
Řízení pracovního kapitálu má dva základní úkoly:
1. určit potřebnou (optimální, přiměřenou) výši každé položky oběžných aktiv a jejich celkové sumy
2. určit, jakým způsobem oběžný majetek financovat
Podnik by měl mít tolik oběžného majetku (zásob surovin, materiálů, hotových peněz, pohledávek), kolik hospodárný provoz podniku vyžaduje. Má-li ho méně, pak je investiční majetek podniku (budovy, stroje /výrobní kapacity/) nevyužit, což je nehospodárné a celkový rozvoj podniku je bržděn. Má-li ho více, pak je jeho část v nečinnosti, což vyvolává zbytečné náklady. Výše oběžného majetku má být optimální.
Určení potřebné výše oběžných aktiv
Při určení optimální výše oběžných aktiv lze postupovat dvěma způsoby:
1. analyticky, tj. podle jednotlivých položek oběžných aktiv
(zásoby - výrobní, rozpracované výroby, hotových výrobků, pohledávky atd.),
kde se u každé položky určí její optimální výše
2. globálně, tj. souhrnným výpočtem pomocí tzv. obratového cyklu peněz.
Obratový cyklus peněz je doba mezi platbou za nakoupený materiál a přijetím inkasa z prodeje výrobků. Charakterizuje dobu, po kterou jsou fondy podniku vázány v oběžných aktivech.
Skládá se z:
- doby obratu zásob, což je průměrná doba od nákupu materiálu do jejich prodeje,
vypočteme ji dle vzorce: (průměrná zásoba / (tržby/360))
- doby obratu pohledávek, neboli doby inkasa, což je doba, která uplyne od fakturace
výrobků do dne inkasa, vypočteme ji podle vzorce: (pohledávky / (tržby/360))
- doby odkladu plateb, což je doba mezi nákupem materiálu a práce a platbou za ně.
Tato doba snižuje dobu obratového cyklu peněz, vypočteme ji: (závazky / jednodenní nákupy)
Obratový cyklus peněz je součtem doby obratu zásob a doby inkasa a odečte se doba odkladu plateb. Je zřejmé, že čím kratší je obratový cyklus peněz, tím méně pracovního kapitálu podnik potřebuje. Zkrátit ho lze zkrácením doby obratu zásob a doby inkasa a prodloužením doby odkladu plateb (pokud toto prodloužení nezvýší náklady podniku a nepoškodí vztahy s dodavateli)
Způsob financování oběžných aktiv
Pracovní kapitál se dělí na hrubý pracovní kapitál, kterým se rozumí veškerá oběžná aktiva
používaná v podniku, a čistý provozní kapitál, který je dán rozdílem mezi hrubým pracovním
kapitálem a sumou krátkodobých pasív (krátkodobých závazků).
čistý provozní kapitál = oběžný majetek - krátkodobý cizí kapitál
V praxi se většinou používá výraz pracovní kapitál ve smyslu čistého pracovního kapitálu. Stálá (fixní) aktiva jsou financována vlastním jměním a dlouhodobými dluhy, oběžná aktiva jsou financována jak dlouhodobými dluhy (někdy i vlastním kapitálem), tak i krátkodobými dluhy. Pracovní kapitál je financován dlouhodobým kapitálem. Pracovní kapitál představuje tedy přebytek oběžných aktiv nad krátkodobými dluhy, tedy tu část, která je financována dlouhodobými finančními zdroji. Protože dlouhodobý kapitál není okamžitě splatný, je tato část oběžného majetku k dispozici vedení podniku pro jeho podnikatelskou aktivitu. Je však třeba, aby tento pracovní kapitál byl v likvidní formě (penězích, obchodovatelných cenných papírech.
Část oběžných aktiv je v podniku vázána dlouhou doby (např. pojistné zásoby), část se velmi rychle obrací a je vázána kratší dobu. Úkolem finančních manažerů je rozhodnout, jak kterou složku financovat, zda dlouhodobými dluhy nebo krátkodobými dluhy (brát zřetel na riziko a z toho plynoucí náklady na dluh).
Hlavními formami krátkodobého financování jsou nevyplacené mzdy, dluhy u dodavatelů, krátkodobé bankovní půjčky, ostatní finanční zdroje (závazky ze sociálního zabezpečení, odložené daňové závazky, položky časového rozlišení aj.) a nástroje financování jako je leasing, faktoring aj.
Pracovní kapitál -toto označení se užívá pro oběžná aktiva, někdy se používá pro čistý pracovní kapitál. (ČPK=OA-OP)
Čistý pracovní kapitál (ČPK) se v češtině někdy nazývá provozní kapitál. Udává nám výši oběžných aktiv, které jsou financovány z dlouhodobých zdrojů Pokud je ČPK kladný, část oběžných aktiv je kryta dlouhodobým kapitálem. V případě, kdy je ČPK záporný, potom objem dlouhodobého kapitálu je menší než stálá aktiva a část stálých aktiv je kryta krátkodobým kapitálem. Existuje zde nebezpečí, že kvůli splácení krátkodobých závazků bude nutné rozprodat stálá aktiva. Je zde určitá kritická mez, kdy ČPK=0 a oběžná aktiva jsou financována krátkodobým kapitálem.
Poledy na ČPKExistují dva základní úhly pohledů na pracovní kapitál: pohled manažera a pohled vlastníka
Pohled manažera
Manažer se dívá, v jaké výši jsou oběžná aktiva financována dlouhodobými zdroji a zbytek je
financován z krátkodobých zdrojů. Z jeho pohledu by se při prodeji majetku, financovaném z dlouhodobých
zdrojů uvolnila část těchto zdrojů a ta by mohla být použita na financování něčeho jiného
(např. ztráty vzniklé díky mimořádné události).
V kladném ČPK vidí jakýsi polštář (zdroj), o který lze zmenšit hodnotu podniku, aniž by
to významně ohrozilo jeho existenci.
ČPK se také označuje jako čistý fond finančních prostředků. Manažer v něm má relativně vysoký podíl
volného kapitálu, který lze využít k zajištění hladkého průběhu hospodaření, snížení finančního rizika.
I to ovšem něco stojí, protože dlouhodobé zdroje jsou relativně dražší.
Pohled vlastníka Vlastník se dívá na problematiku ze strany PASIV. (ČPK = DLOUHODOBÝ KAPITÁL - STÁLÁ AKTIVA) Je zde zobrazen převis dlouhodobých zdrojů (relativně dražších) nad stálými aktivy. Udává nám, v jakém rozsahu lze zaměnit drahé dlouhodobé zdroje za zdroje krátkodobé. Z toho plyne zlevnění financování a zvýšení vlastníkova bohatství.
UKAZATELÉ ČPK
Přesné údaje o přiměřenosti ČPK nám poskytuje pouze podrobná analýza běžných zdrojů. Orientační údaje můžeme získat výpočtem přes ukazatel běžné likvidity (current ratio) a pohotové likvidity (quick ratio, také se používá název rychlý nebo kyselý (acid) test)
BĚŽNÁ LIKVIDITA = OBĚŽNÁ AKTIVA / KRÁTKODOBÉ DLUHY
POHOTOVÁ LIKVIDITA = LIKVIDNÍ OBĚŽNÁ AKTIVA / KRÁTKODOBÉ DLUHY
likvidní oběžná aktiva jsou krátkodobé pohledávky (očištěné od nedobytných a těžko vymahatelných)
nebo krátkodobé investice do cenných papírů, popřípadě peněžní prostředky.
LIKVIDNÍ OBĚŽNÁ AKTIVA = CELKOVÁ OBĚŽNÁ AKTIVA - ZÁSOBY A ROZPRACOVANOST
v případě, že se pohotová likvidita počítá z účetních výkazů
Vztah mezi dlouhodobými a krátkodobými finančními rozhodnutími
1) KONZERVATIVNÍ PŘÍSTUP
Existují určité periody v hospodaření firmy, kdy se střídá období nedostatku a přebytku hotovosti
z dlouhodobých zdrojů. Firma používá krátkodobé financování pouze k pokrytí špiček kapitálové potřeby.
ČPK je větší nežli trvalá složka oběžných aktiv a zároveň menší než maximální hodnota celkových oběžných
aktiv. V období přebytku se firma nachází v roli věřitele (investuje hotovost) a v období nedostatku
financuje z krátkodobých zdrojů
2) UMÍRNĚNÝ PŘÍSTUP
ČPK je roven vázaným oběžným aktivům. Firma z dlouhodobého kapitálu financuje trvalou složku oběžných aktiv.
Firma stále financuje dočasná oběžná aktiva z krátkodobých zdrojů.
3) AGRESIVNÍ PŘÍSTUP
Firma z krátkodobých zdrojů financuje i část trvale vázaných oběžných aktiv. Toto řešení je sice
relativně levné, ale rizikové, protože ČPK je menší, než trvale vázaná oběžná aktiva.
Existují různé typy rozdílových ukazatelů - čistých fondů finančních prostředků. Z nich nejčastěji je využívaným ukazatel vypočtený jako rozdíl mezi celkovými oběžnými aktivy a celkovými krátkodobými dluhy (zpravidla závazky s dobou splatnosti do jednoho roku).
Složky oběžných aktiv:
- Pohledávky za odběratele
- Zásoby - suroviny, nedokončené výrobky a hotová výroba
- Hotovost a cenné papíry krátkodobé
Tento ukazatel je nazýván čistý pracovní kapitál (ČPK). Je jeden z klíčových a nejčastěji používaných rozdílových ukazatelů. Rozdílové ukazatele sloužící k analýze a řízení finanční situace podniku (s výraznou orientací na jeho likviditu), se označují jako finanční fondy nebo fondy finančních prostředků.
Ukazatel čistého pracovního kapitálu je užitečný tím, že souvisí s běžným (krátkodobým) financováním,
neboli s financováním oběžného majetku. Řízení pracovního kapitálu zahrnuje dvě základní činnosti.
- určení optimální výše každé položky oběžných aktiv (jejich vhodné struktury)
a stanovení jejich celkové (přiměřené) sumy,
- výběr vhodného způsobu financování oběžných aktiv.
ČPK měří velikost relativně volné částky kapitálu
Každý podnik potřebuje ČPK, aby byla zajištěna potřebná míra likvidity
Sleduje se změna ČPK = (ČPKk - ČPKz)
Základní rovnice pro výpočet čistého pracovního kapitálu:
Čistý pracovní kapitál = celková oběžná aktiva - celkové krátkodobé závazky
nebo
Čistý pracovní kapitál = (vlastní jmění + dlouhodobé závazky) - stálá aktiva
Termín pracovní má vyjádřit disponibilitu s tímto majetkem - jeho pružnost, pohyblivost, manévrovací prostor pro činnost podniku. Čistý pak znamená, že kapitál je z finančního hlediska očištěn od břemene brzké úhrady krátkodobého cizího kapitálu, tedy od té části oběžných aktiv, již nelze použít jinak než právě k úhradě splatných krátkodobých závazků.
Celkové krátkodobé dluhy bývají pro potřeby analýzy likvidity vymezeny v odborné literatuře různě (od splatnosti do 1 roku po splatnost kratší, až 3 měsíční), což umožňuje v oběžných aktivech výstižněji oddělit onu část finančních prostředků, která je určena na brzkou úhradu krátkodobých závazků od té části, která je relativně "volná" a kterou chápeme jako určitý "finanční fond".
Jako ukazatel je čistý pracovní kapitál výjimečný v tom, že bezprostředně souvisí s běžným krátkodobým financováním, tedy v podstatě s financováním oběžného majetku (tj. toho majetku, který má rychlý, krátkodobý obrat a z hlediska času je doba obratu kratší než 1 rok).
Celková vázanost kapitálu ve věcných formách oběžných aktiv se nazývá kapitálovou potřebou. Úkolem finančního řízení je vybírat (a získávat) pro uspokojení potřeby oběžných aktiv vhodné vlastní a cizí zdroje a v případě přebytku peněžních prostředků vyhledávat výnosnější alternativní formy jejich umísťování (např. do krátkodobých cenných papírů, do finančních investic aj.), vždy však s ohledem na zajištění likvidity podniku.
Vrcholové vedení podniku chápe čistý pracovní kapitál jako část oběžného majetku, financovanou dlouhodobým kapitálem (ať už vlastním nebo cizím), tj. je částí dlouhodobého kapitálu vázaného v oběžném majetku. Představuje tudíž relativně volný kapitál, jehož manažeři využívají k zajištění hladkého průběhu hospodářských činností. Právě dovednost při hospodaření s čistým pracovním kapitálem je jedním ze základních kritérií hodnocení manažerské úspěšnosti. Z uvedených důvodů chápou manažeři čistý pracovní kapitál jako fond finančních prostředků, jehož mají co nejlépe využívat
Poněkud jiný přístup má k čistému pracovnímu kapitálu vlastník podniku. Ten racionálně (a v zásadě opatrně) vyžaduje takové financování podniku, aby dlouhodobý kapitál byl větší než stálá aktiva. Vlastník tedy sám v podstatě určuje, kolik z dlouhodobého kapitálu připadne na financování běžné činnosti.
Kritika pracovního kapitálu:
I přes to, že je pracovní kapitál považován za významný indikátor finančního postavení podniku, není zcela ideálním nástrojem finančního řízení.
1. Je odvozen z mnoha položek účetních výkazů, z nichž jen část lze určit přesně
(např. položky kvantifikovatelné s jistou neurčitostí - obtížně prodejné zásoby, nejisté pohledávky,
rizikové krátkodobé cenné papíry atd.)
2. Krátkodobé závazky jsou stanoveny ryze formálně (lhůta splatnosti do 1 roku včetně)
3I. Pracovní kapitál se počítá jako rozdíl běžných aktiv a krátkodobých závazků,
tj. jako rozdíl dvou součtů značně nepřesných čísel. Jeho variabilita je značně vysoká.
4. Ne všechny položky aktiv, z nichž se pracovní kapitál určuje, jsou skutečně likvidní.
To snižuje roli pracovního kapitálu jako nástroje operativního řízení.
Z těchto i dalších důvodů se může stát, že "papírového" pracovního kapitálu je v určité chvíli dostatek, ale není čím uhradit závazky.
Optimální výše ČPK
- Měl by být kladný, aby firma byla schopna platit krátkodobé závazky
- Ne příliš velký (snižuje rentabilitu a pracovní kapitál nevydělává)
Poměr mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky má podstatný vliv na platební schopnosti podniku. Přebytek, ve zdravé míře likvidních, krátkodobých aktiv nad krátkodobými zdroji dává tušit, že firma má dobré finanční zázemí. To je důležité k tomu, aby si podnik zachovával určitou likvidnost, která mu umožní pokračovat ve své činnosti v případě, že by jej potkala nějaká nepříznivá událost s neočekávaným výdejem peněžních prostředků. Vyšší objemy pracovního kapitálu tedy mohou činit život podniku pohodlnějším, avšak mohou představovat dosti drahý a mnohdy i zbytečný luxus. Obzvláště v situacích vysokých nákladů na kapitál a nízkých ziskových marží je nutné velice pečlivě zvážit a analyzovat pozitivní a negativní účinky spojené s určitou úrovní pracovního kapitálu.