SEMINÁRKY

Makroekonomie

Mikroekonomie


Miras.cz - Seminárky - Podnik - Podniková ekonomika X.

PODNIKOVÁ EKONOMIKA
10. Rozborová činnost - podstata, vymezení

Podstata

Pro úspěšné řízení podniku je nezbytná analýza ekonomických jevů a procesů existujících a probíhajících v podniku.

V hospodářské praxi se spíše než analýza ekonomických jevů a procesů (ekonomická analýza) používá pojem rozbor, resp. rozbor výkonnosti podniku, nebo rozbor hospodaření podniků.

Rozbor je společně s podnikovou statistikou, rozpočetnictvím, kalkulacemi a účetnictvím součástí informačních ekonomických disciplín.

Rozbor využívá výstupů informačních ekonomických disciplín zabývajících se sběrem a tříděním informací a transformuje je do informací pro rozhodování a řízení.

Rozbor tvoří zázemí pro zvládnutí manažerských rozhodovacích problémů.

Metody rozboru

Pomocí ekonomické analýzy je možné zkoumat ekonomickou realitu a pochopit síly stojící v pozadí ekonomických jevů. Ekonomické procesy a jevy, které jsou z hlediska studovaného jevu významné, se snaží zjednodušeně postihnout ekonomické modely. Pro kvalitu rozboru je rozhodující kvalita vstupních informací a adekvátní použití vhodně zkonstruovaného modelu.

Je možné rozlišit čtyři základní typy ekonomických modelů:
1. Deskriptivní model - snaží se popsat určitou reálnou situaci. Patří sem i simulační modely aplikované jako kopie chování reálného systému, jejichž výsledky mají na rozdíl od jiných matematických modelů odvozený a nikoli všeobecný charakter.

2. Normativní modely - snaží se optimalizovat, předepisují optimální postup pro dosažení stanoveného cíle. Tyto modely mají účelovou funkci, která se optimalizuje (maximalizuje nebo minimalizuje), přičemž podléhá určitým omezením.

3. Heuristické modely - hodí se pro případy, kdy je nutné aplikovat intuitivní pravidla a metodu přibližného výpočtu

4. Prediktivní modely - používají se při předvídání budoucího vývoje

Dále lze podle času rozlišovat modely Statické (bezčasové) a Dynamické (jakmile se proměnné závislé na čase vztahují k různým časovým okamžikům nebo obdobím, zohledňují časový průběh procesů).

V modelech je možné předpokládat různou povahu vztahů mezi proměnnými. Podle toho se jedná o deterministické modely - předpokládají funkční vztahy tzn. k určité hodnotě jedné proměnné je přiřazena hodnota druhé proměnné veličiny) nebo Stochastické (vztahy jsou náhodné tzn. k určité hodnotě jedné proměnné odpovídají s určitými pravděpodobnostmi různé hodnoty druhé proměnné.

Předpoklady ekonomického modelu:
1. Je konstruován za určitým účelem. Jasné stanovení otázky, tzn. problému, který bude model řešit.
2. Opírá se o:
- nesporné předpoklady, tzn. ekonomickou teorii, kterou jsou dány základní nerozporné axiomy a definice,
- sporné předpoklady, tzn. hypotézy o chování a stanovení cílů v modelu se vyskytujících subjektů. Tyto předpoklady musejí být blízké skutečnosti, protože jde o vysvětlení skutečných ekonomických procesů.
3. Je nejjednodušším způsobem řešení.

Při formulaci modelu je nutné stanovit proměnné a parametry, které do modelu zahrneme. Parametry jsou vzhledem k proměnným konstantami.

V další a rozhodující fázi formulace modelu je nutné zformulovat podmínky, při nichž bude model fungovat. Jsou trojího druhu:
1. Definiční vztahy plynoucí z definic příslušných ekonomických pojmů
2. Funkční vztahy, tj. závislosti předpokládané v modelu
3. Předpoklady pro fungování modelu ve stavu rovnováhy nebo nerovnováhy, které lze rozdělit na tokové a stavové podmínky.