Platnost a působnost normativních právních aktů
Normativní právní akt se stává platný
a) musí splňovat všechny náležitosti předepsané právním předpisem (ústavou)
b) musí být vydán příslušným orgánem (parlamentem, vládou atd.)
c) musí být řádně vyhlášen (sbírka zákonu, úřední deska)
Působnost (účinnost)
rozsah v jakém se konkrétní právní norma použije
a) časová
a. udává ohraničení období
b. platnost se neshoduje s počátkem účinnosti
c. účinnost je výslovně stanovená, pokud ne, tak platí, že nabývá účinnosti 15 dnem po vyhlášení (výjimkou může být např. lustrační zákon … den vyhlášení = den účinnosti)
b) prostorová
a. daná uzemím
b. normativní akty ústředních orgánů ČR jsou obvykle platné pro celou ČR
c. v obecně závazných vyhláškách obcí mají působnost v obvodu působnosti místních orgánů
d. výsledně však může být vymezena i na omezenější část území (např. pohraničí)
c) osobní
a. vztahuje se jak na občany se státní příslušností, tak i bez státní příslušnosti
b. některé právní normy se vztahují i na české státní občany pobývající v cizině
c. může být značně složitá (např. padělání peněz poškozující cizí země)
- norma ztrácí platnost v případě, že nabude platnosti a účinnosti nový normativní právní akt
- výjimečně je již od počátku platnosti jeho platnost časově omezena a je uvedena v závěrečních ustanoveních (derogační klauzule)
Druhy derogačních klauzulí
a) generální - obecně stanoví, že se ruší všechny právní normy, které odporují ustanovením nového normativního právního aktu (nevhodná)
b) obsahuje přesný výčet všech zrušených ustanovení (případně celých normativních právních aktů)
Výjimka v oblasti časové působnosti
Retroaktivita
zpětná působnost (skupiny případů)
a) právní norma upravuje i vztahy vzniklé přede dnem, kdy norma nabyla účinnosti (lustrační zákon)
b) vznik právního vztahu se sice posuzuje podle právní normy účinné v době vzniku, ale obsah tohoto vztahu (práva a povinnosti) jsou posuzovány dle normy nové (zrušení církevních sňatků 1951 - sňatky jsou v platnosti, ale manželům se změnila práva a povinnosti)
V trestním a přestupkovém právu je přípustná pouze tehdy, jestliže posouzení zaviněného protiprávního jednání, kterého se subjekt dopustil za účinnosti staré právní normy, je podle nové právní normy pro něj příznivější. (jinak je retroaktivita v těchto normách nepřípustná)
Systém práva
Systémem práva rozumíme splnění obou základních kritérií systému
a) jednotu
b) vnitřní diferencovanost (tzn. členění práva do částí)
a. specifické znaky, principy
Druhy právních systémů
a) kontinentální
a. systém románsko germánský
b. systém psaného práva
c. základem bylo římské právo
d. vylučuje soudcovskou tvorbu pramenů práva
b) angloamerický
a. právo soudcovské
b. obecně závazné rozhodnutí soudu (precedent)
c. USA, Kanada, Velká Británie a Austrálie (bývalé britské kolonie)
c) islámské právo
Právní normy podle společenských vztahů (vnitrostátní právní řád)
a) ústavní
a. organizace státu a základní práva a povinnosti občanů
b) správní
a. vztahy, v nichž jako subjekty vystupují orgány státní správy, které rozhodují o subjektivních právech a povinnostech fyzických a právnických osob
c) finanční
a. viz. správní právo
d) pracovní
a. pracovní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem
e) občanské hmotné
a. osobní a osobnostní práva a majetkové vztahy fyzický a právnických osob, vznik, změnu a zánik povinností a sankce za porušení
b. založeno na rovnosti subjektů
c. smluvní svobodě a nezasahování třetích osob do těchto vztahů
d. např. práva věcná, závazková, dědická, autorská a další
f) obchodní
a. viz. právo občanské
b. pokud obchodní právo nezahrnuje řešení věci, pak se přechází na právo občanské
c. postavení podnikatelů, obchodně závazkové vztahy a vztahy s podnikáním související
g) rodinné
a. vztah mezi manžely, rodiči, dětmi a dalšími příbuznými (případně náhradní výchovy)
h) občanské právo procesní
a. postupy soudů a jiných subjektů v občanském řízení při ochraně subjektivních občanských, včetně rodinných a pracovních práv (zákon chráněných zájmů)
i) trestní právo hmotné i procesní
a. chrání společnost před trestnými činy
b. stanový tresty za jejich spáchání a postup orgánů činných v trestním řízení
j) mezinárodní právo soukromé
a. občanskoprávní vztahy s cizím prvkem související nejméně s dvěma právními řády
b. kolizní normy (tzn. stanovení podle kterého práva bude konkrétní právní vztah řešen)
Základní rozdělení práva
a) mezinárodní
a. vztahy mezi státy
b. je zapotřebí transformace prostřednictvím práva daného státu
b) národní (vnitrostátní)
a. vztahy mezi subjekty na území daného státu
b. pokud nedojde k transformaci, pak je nutno se řídit normami vnitrostátního práva i kdyby odporovaly právu mezinárodnímu
Toto pojetí odpovídá suverenitě (svrchovanosti) jakožto specifickému znaku státu
- projevy vůle státu
- integrační snahy a procesy probíhající zejména ve vztazích mezi západoevropskými zeměmi vedli k úpravě tohoto pojetí
- největší dosah v tomto směru … úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod k členským státům Rady Evropy
- viz tvorba práva federativního typu