Právní vztahy
- jedna z forem existence a regulace společenských vztahů
- vztah oprávněného subjektu s určitým subjektivním právem (nárokem) k povinnému subjektu, který má k subjektivnímu právu oprávněného odpovídající povinnost
Předpoklady právních vztahů (vzniku, změny a zániku)
Právní norma
- uplatnění za předpokladu hypotézy předpokládané skutečnosti
Právní skutečnost
1) jsou volním (vůle) chováním
1.1 právní jednání (je v souladu s právní normou nebo alespoň s ní není v rozporu)
Rozlišujeme dva základní druhy
1.1.1 právní úkony, což jsou projevy vůle subjektů, se kterými právní předpisy spojují vznik, změnu nebo zánik právního vztahu. Aby úkon byl úkonem právním a nebyl neplatným, musí být učiněn:
1.1.1.1 svobodně (př. jednání pod nátlakem fyzického násilí, psychického donucení nebo bezprávé výhružky)
1.1.1.2 vážně (př. výroky při hře, učiněné žertem, v rámci výuky apod.)
1.1.1.3 srozumitelně (př. je-li formulován takovým způsobem, že není možné zjistit obsah)
1.1.1.4 určitě (př. pokud má věcné nedostatky, které nelze překonat i za použití výkladových pravidel)
1.1.1.5 stanovenou formou (ústně, písemně, konkludentně čili mlčky)
1.1.1.6 nesmí svým obsahem odporovat zákonu (př. rozpor s kogentními právními normami)
1.1.1.7
zákon obcházet (př. není se zákonem v přímém rozporu, ale ve svých důsledcích by vedlo k nedodržení zákona)
1.1.2 konstitutivní individuální právní akty státních orgánů, které zakládají, mění nebo ruší právní vztahy (např. rozhodnutí stavebního úřadu o kolaudaci atd.)
1.1.2.1 musí jít o individuální akt konstitutivní (nikoliv deklaratorní)
1.2 protiprávní jednání (delikt)
1.2.1 projev vůle subjektu, kterým tento subjekt porušuje svoji právní povinnost
1.1.2 následkem je právní odpovědnost (delikvent)
2) nejsou volním chováním
2.1 právní události
2.1.1 váže se na ně vznik, změna nebo zánik právního vztahu, avšak nebyly vyvolány činností dotčených subjektů
2.1.2 uplynutí promlčecí nebo prekluzivní lhůty
2.1.2.1 promlčecí lhůta (v případě, že povinný subjekt splnil svou povinnost po uplynutí promlčecí doby, plnil po právu a dodatečně)
2.1.2.2 prekluzivní lhůta
(v případě, že povinný subjekt splnil svůj závazek vůči oprávněnému subjektu po uplynutí prekluzivní lhůty, je to plnění bez právního důvodu …bezdůvodné obohacení - možnost navrácení)
2.1.3 např. narození a smrt fyzické osoby, vydržení podle občanského zákoníku (změně vlastnického práva přímo ze zákona)
2.1.4 právní následky z právní události vznikají, mění se nebo zanikají buď
2.1.4.1 přímo na základě toho, že k takové události došlo (smrt manžela - zrušení manželství, bezpodílové spoluvlastnictví manželů atd.)
2.1.4.2 následování jiné právní skutečnosti (např. po uplynutí promlčecí lhůty dlužníka, je nutné, aby dlužník podal dovolání o promlčení, jinak na toto promlčení nebude brán zřetel
2.2 protiprávní stavy
2.2.1 výsledky nezaviněného chování subjektu nebo výsledky událostí, které jsou v rozporu s platným právem, přičemž právní norma ukládá určitému subjektu povinnost takový stav napravit (a to i při nezavinění)
2.2.2 např. pracovní úraz
K realizaci právního úkonu může
a) činností subjektu
a. např. při nedodržení pracovního poměru na dobu určitou a následné její přetažení bez výzvy zaměstnavatele se přeměňuje vztah z doby určité na dobu neurčitou
b) nečinností (opomenutím) subjektu
a. viz. přiklad předchozí
b. typickým příkladem je neuplatnění práv ve stanovených lhůtách (kdy po uplynutí nastává promlčení nebo prekluze)
Právní úkon může být
a) jednostranný
a. vydědění potomka, závěť, dání výpovědi, okamžité zrušení pracovního poměru
b) dvoustranný (mnohostranný)
a. pracovní smlouva, dohoda dědiců o vypořádání, dohoda o užívání společné věci atd.
Subjekty právních vztahů
a) fyzické osoby
b) právnické osoby
c) státní orgány (tzn. orgány veřejné správy)
d) samotný stát
Druhy způsobilosti
a) způsobilost k právům a povinnostem (právní subjektivitu)
a. přiznaná způsobilost být subjektem určitého druhu právních vztahů
b. např. vlastnické právo
c. aby tato způsobilost byla realizována, musí zpravidla nastat některá právní skutečnost (právní, protiprávní událost nebo protiprávní stav)
b) způsobilost k právním úkonům
a. způsobilost právně účinným způsobem se chovat
b. brát na sebe práva a povinnosti zakládat, měnit nebo rušit právní vztahy
c) způsobilost k právní odpovědnosti
a. subjekt je odpovědný za vlastní protiprávní jednání a musí snášet i jeho následky
Věková způsobilost je různá dle zákonu, který se k ní váže. Např. podle občanského zákoníku nabývá fyzická osoba způsobilosti mít práva a povinnosti svým narozením a způsobilosti k právním úkonům nabývá až svou zletilostí.
Druhy právnických osob (viz. občanský zákoník)
a) sdružení fyzických a právnických osob (obchodní společnosti, občanská sdružení, politické strany)
b) účelová sdružení majetku (nadace, fondy)
c) jednotky územní samosprávy (obce, vyšší územně správní celky uvedené v ústavě)
d) jiné subjekty, o kterých to stanoví zákona (vysoké školy a jiné státní organizace
- státní orgány mají vymezenou svojí činnost a působnost (jednají ve jménu státu)
- stát vystupuje jako subjekt právních vztahů v mezinárodních právních vztazích, ve vztazích veřejné správy a může být subjektem vlastnického vztahu dle občanského zákoníku
Obsah právních vztahů
Obsahem jsou práva a povinnosti subjektů právních vztahů. Můžeme zahrnovat dvojí způsob chování:
1) směřující k uspokojování potřeb a zájmů oprávněného tzv. subjektivní právo (vlastník)
1.1 právo absolutní
1.1.1 oprávnění určitého subjektu odpovídá povinnosti všech ostatních subjektů
1.1.2 viz. právo vlastnické
1.2 právo relativní
1.2.1 odpovídá právní povinnosti určitého subjektu
1.2.2 právní povinnost - nutnost subjektu právního vztahu jednat tak, jak jej obecně závazný předpis (právní norma zavazuje)
1.2.3 viz. oprávnění věřitele a povinnost dlužníka
2) spočívající v možnosti od jiného subjektu požadovat, aby
2.1 něco dal (např. prodávající je povinen předat kupujícímu prodávanou věc)
2.2 něco vykonal (např. zaměstnanec je povinen vykonávat sjednaný druh práce)
2.3 něčeho se zdržel (např. vlastník se musí zdržet všech činností, kterými by obtěžoval okolí)
2.4 něco strpěl (např. vlastní nemovitosti, která je zatížena věcným břemenem je povinen strpět výkon práv)
Objekty právních vztahů
Objektem právních vztahů je uspokojování potřeb a zájmů subjektů.
a) věci (tzv. ovladatelné hmotné předměty)
b) objekty mající povahu živých tkání
c) výsledky tvůrčí duševní činnosti
d) hodnoty nemajetkové povahy (právo na zdraví, na život atd.)
e) výsledky určitého chování a činnosti směřující k zajištění zdravotních, sociálních, vzdělávacích a kulturních potřeb
V případech, kde výsledek není oddělitelný od činnosti se částečně překrývá obsah a objekt právního vztahu.
Druhy deliktů
1. trestné činy
a. sankce může uložit pouze soud
b. jsou definované v trestním zákoně
2. správní přestupky
a. spočívá v kvalifikovaném porušení (viz. obecně závazný správní předpis)
b. např. stavební zákon, celní zákon, přestupkový zákon
c. sankce ukládají obvykle orgány státní správy (orgány policie)
3. kárné (disciplinární delikty)
a. zaviněné porušení pracovních nebo služebních povinností zaměstnanců
b. sankce ukládají obvykle nadřízení zaměstnancům (případně statutární či jiné orgány)
4. ostatní delikty
a. delikty upravené soukromoprávními předpisy (normami)
b. např. majetkové odpovědnosti, smluvní pokuty (viz. obchodní či občanský zákoník)