Aplikace práva státními orgány
- specifická forma uskutečňování práva
- výsledkem je vydání individuálního právního aktu (např. rozsudek soudu)
- proces je složitý a spojuje poznávací, logické, vyhodnocující a rozhodovací faktory myšlení
Stádia procesu
a) zjištění skutkového stavu řešeného případu
a. povinnost zjistit objektivní pravdu (k tomu slouží dokazování)
b. to se uskutečňuje prostřednictvím důkazních prostředků a vyhodnocením provedených důkazů
c. každý důkaz je hodnocen jednotlivě a navzájem vzájemné souvislosti
d. výsledkem jsou znalecké posudky, obsah listin, ohledání místa nebo věci
b) zjištění právní normy a výkladu této normy
a. státní orgán vychází z platné normy a z toho, že řešený případ se nesmí vymykat z časové, prostorové nebo osobní působnosti
b. musí vycházet z oficiálního textu normy (tzn. v kvalifikovaném právním přepisu)
c. musí vycházet z oficiálního výkladu tohoto textu (případně ho učiní sám)
d. v případě, že žádná norma není aplikovatelná postupuje orgán dle analogického využití práva (tj. využití nejpodobnější právní normy) - je však značně omezena a v některých případech i vyloučena (viz. trestní právo)
c) vydání rozhodnutí
a. konstitutivní individuální právní akty
i. rozhodnutí, kterými se zakládají, mění nebo ruší práva a povinnosti subjektů konkrétního právního vztahu
ii. zakládají novou právní situaci a mohou tedy působit nejdříve od nabytí své právní moci (rozsudek o rozvodu)
iii. nepůsobí do minulosti
b. deklaratorní individuální právní akty
i. konstatují existenci nebo neexistenci určitých právních vztahů
ii. mají autoritativní charakter
iii. zakládány na základě tzv. určovací žaloby
iv. např. určení otcovství, vydržení (změna vlastnictví)
v. konstatuje určitou právní situaci, která vznikla v minulosti
Osvědčení
- obsahově k deklaratorním právním aktům mají blízko "osvědčení" (písemný dokument vydaný státním orgánem, který osvědčuje, že určitá událost nastala nebo trvá)
- liší se od rozhodnutí tím, že nemá stanovené stejné obsahové a formální náležitosti
- většinou osvědčuje skutečnost, o které není spor (výpis z rejstříku trestů, lustrační osvědčení)
Normativní vs. individuální právní akty
- liší se konkrétností subjektů a jedinečností řešeného případu
- mohou nastat na základě řádných nebo mimořádných prostředků (případně jiným zákonem)
- u každého individuálního právního aktu rozlišujeme
a) účinnost
a. způsobilost a důvod k respektování
b. může nastat ve třech časových okamžicích
i. dnem, který je v individuálním aktu stanoven
ii. dnem právní moci tohoto rozhodnutí (za předpokladu zachování odkladného účinku)
iii. dnem oznámení subjektům, kterým je určen
b) právní moc
a. dnem, kdy se rozhodnutí stává závazným a nezměnitelným
b. za předpokladu, že ho nelze napadnout řádným opravným prostředkem
c) vykonatelnost
a. za předpokladu nesplnění povinností je možno tyto povinnosti vynutit státní mocí
b. individuální právní akt je vykonatelný
i. dnem své právní moci (pokud není stanovena lhůta pro splnění povinností)
ii. byl-li podán řádný opravný prostředek, který nemá odkladný účinek
iii. dnem, kdy po nabytí rovněž uplynula i lhůta stanovená ke splnění povinností