Kartelové právo
Historie
První zmínka o kartelovém právu je v § 4 rakouského koaličního zákona č. 43 z roku 1870, podle něhož neměly právní účinnost úmluvy živnostníků, uzavřené s cílem zvýšit ceny zboží v neprospěch zákazníků.
Skutečný vznik kartelového práva v Československu se datuje k 1.září 1933, kdy nabyl účinnosti zákon č.141/1933 Sbírky zákonů a nařízení státu československého, o kartelech a soukromých monopolech (kartelový zákon). Na rozdíl od současné koncepce tento zákon vycházel z přípustnosti sjednávání kartelových dohod a pouze reproboval jejich zneužití.
Společensko-ekonomické zřízení nastolené v tehdejším Československu po únorovém puči 1948 kartelové právo prakticky zbavilo účinnosti. Možnost zneužití dominantního postavení hospodářských jednotek v záměrně monopolisticky organizovaném hospodářství zanikla ve zdůrazňování předností plánovitého řízení národního hospodářství.
Reformní snahy v letech 1968 - 1969 pak znovu upoutaly pozornost k otázkám trhu a hospodářské soutěže. Předpisy tehdy vydané ke zdokonalení systému plánovitého řízení národního hospodářství (vládní nařízení č. 100/1966 Sb. a zejména pak jeho novela č. 169/1969 Sb.) obsahovaly poměrně ucelenou úpravu tří generálních klauzulí, tj. obecně formulovaných základních ustanovení spolu s příklady reprobovaných a nejčastěji se vyskytujících jednání omezujících soutěž, respektive jednání nekalosoutěžních. Do novely hospodářského zákoníku z roku 1970 však bylo převzato pouze ustanovení, které organizacím zakazovalo zneužívat svého monopolního hospodářského postavení vůči jiným organizacím a bylo ve shodě s dřívější koncepcí negace trhu a soutěže zařazeno pod záhlavím "spolupráce socialistických organizací". Přestože bylo v průběhu dalších let porůznu modifikováno, zůstalo prakticky s jedinou výjimkou nepoužito až do svého zrušení.
Vývoj v 90. letech
Právní úprava hospodářské soutěže po roce 1989 byla jedním z prvních kroků v rámci budování tržního hospodářství. Citlivé dokončení legislativního rámce pro převedení české ekonomiky mezi fungující tržní ekonomiky bylo na začátku devadesátých let prioritním úkolem.
Po přijetí základních zákonů upravující ekonomickou reformu, bylo zřejmé, že tržní ekonomika musí mít ustanovení pro nápravu tržních selhání, které se mohou objevit vzhledem ke zneužití monopolu nebo dominantního postavení nebo jako výsledek nedokonalé soutěže. Z toho
to důvodu došlo k přijetí soutěžní legislativy, která byla následována vznikem antimonopolní instituce a prováděním soutěžní politiky.Právní úprava hospodářské soutěže byla provedena v roce 1991 na základě zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže. Zákon nabyl účinnosti od 1. března 1991. Později byl novelizován zákonem č. 495/1992 Sb. a 286/1993 Sb.
Zákon o ochraně hospodářské soutěže byl vytvořen podle vzoru soutěžního práva Evropského společenství. Částečně bral v úvahu soutěžněprávní úpravy v západní Evropě. V době vzniku zákona sice ještě neexistoval současný závazek k harmonizaci práva ve smyslu Evropské dohody. Jednalo se o racionální postup za situace, kdy nebyly žádné zkušenosti se soutěžní problematikou.
Předmětem právní úpravy hospodářské soutěže byl obdobně jako v případě zahraničních právních úprav zákaz nedovolených ujednání mezi podnikateli, zákaz zneužití dominantního postavení a úprava spojování podniků.
První novelizace zákonem č. 495/1992 Sb., který nabyl účinnosti 29. října, nepřinesla významnější obsahové změny a víceméně pouze reagovala na připravované rozdělení státu. Současně byla z touto novelizací zpřísněna některá procesněprávní ustanovení o správních poplatcích a pokutách. Dále bylo odvoláno zmocnění vlády k vydání prováděcích předpisů pro posuzování kartelových dohod a dohod o fůzích, pro zjišťování a pro posuzování monopolního a dominantního postavení podnikatelů a případů jeho zneužívání. Při této příležitosti byla též vypuštěna do té doby "mrtvá" ustanovení o kartelovém rejstříku a zachování tajemství.
Další mnohem významnější novelou zákona byla druhá a zároveň poslední novela č. 286/1993 Sb. , jenž nabyla účinnosti 29. listopadu 1993. Novela kromě rozdělení státu reagovala především i na některé změny právního řádu, které nastaly v souvislosti s přijetím obchodního zákoníku, zákona o živnostenském podnikání a dalších předpisů, jenž v době přijetí původního zákona nebyly součástí tehdejší platné právní úpravy. Touto novelou bylo podstatným způsobem změněno sice jen devět ustanovení zákona, nicméně se jednalo o klíčové instituty.
Následuje přehled nejdůležitějších změn, které novelizace přinesla:
- rozšíření působnosti zákona na ochranu konkurence (soutěže) z předchozí nedostačující ochrany konkurentů;
- zpřesnění vymezení účastníků hospodářské soutěže tím, že osobní působnost byla rozšířena na všechny subjekty, které se mohou účastnit hospodářské soutěže, výslovně potom bylo stanoveno, že zákon se vztahuje na svazy podnikatelů, komory, živnostenská společenství a jiné formy sdružování podnikatelů;
- termín kartelové dohody, který mohl vzbuzovat pochybnosti, zda se vztahuje i na vertikální dohody, byl nahrazen obecnějším pojmem dohody narušující soutěž;
- oprávnění ministerstva udělit všeobecnou výjimku z určitých kategorií zakázaných dohod pomocí vyhlášky, za předpokladu, že omezení soutěže je převáženo výhodami pro jiné účastníky trhu, zejména spotřebitele;
- rozšíření pojmu spojování podniků, protože pojem fúze nepokrýval všechny možné formy spojování, které mohou mít negativní vliv na tržní strukturu. Novela výslovně stanovila, že i jednání, pomocí kterého jedna nebo více osob, které kontrolují společnost, získají přímou nebo nepřímou kontrolu nad jinou společností, např. prostřednictvím získání akcií, obchodních nebo členských podílů, může být považováno za spojování podniků;
- novou úpravu řízení u ministerstva včetně nové definice účastníka řízení a úpravy ukládání pokut.
Původně se uvažovalo o vypracování nového zákona. Po vzniku samostatné ČR však bylo rozhodnuto pouze o již zmiňované novelizaci. Novela též sledovala otázku přiblížení se právu Evropských Společenství, nikoliv však systematickým způsobem. Přesto byla slučitelnost novelizovaného zákona s právem ES vyjádřena na 75 %.
Následuje stručná přehled komparace s právem ES :
- zákon převzal článek 85 a 86 Smlouvy o EHS tedy primární právo ES
- byly převzaty základní instituty sekundárního práva ES zejména pokud jde o rozsah působnosti zákona, oblast restriktivních dohod, zneužití dominantního postavení a spojování podniků
- zákon používá formu generálních klauzulí, které ponechávají prostor pro výklad ve smyslu nařízení a doporučení ES, případně v budoucnosti i judikátů Evropského soudního dvora
Současnost
Dne 24. dubna 2001 došlo k přijetí nového zákona o ochraně hospodářské soutěže č. 143/2001 Sb., který nabyl účinnosti 1. července 2001. Plně nahradil zákon č. 63/1991 Sb., z 30. ledna 1991. Návrh zákona byl vypracován Úřadem na základě usnesení vlády ČR ze dne 28. června 1999. Primárním účelem přijetí tohoto zákona bylo dosažení plné slučitelnosti se soutěžním právem Evropské unie, a to ve všech oblastech veřejného soutěžního práva (v oblasti dohod narušujících soutěž, zneužívání dominantního postavení a kontroly spojování podniků).
Následuje přehled nejdůležitějších změn, které nový zákon přinesl:
- zákon výslovně upravuje způsob aplikace soutěžních pravidel také na oblast soutěžitelů, kteří poskytují na základě zvláštního zákona nebo rozhodnutí vydaného v jeho souladu služby obecného hospodářského významu;
- v souladu s komunitární úpravou se nově rozlišují dohody horizontální a vertikální, současně jsou nově stanoveny prahové hodnoty, při jejichž splnění dohody nepodléhají zákazu, tím odpadá nutnost schválení takovýchto dohod Úřadem, zákon rovněž obsahuje zmocňovací ustanovení, které umožňuje Úřadu formou prováděcích vyhlášek povolit obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž;
- v oblasti ochrany před zneužitím dominantního postavení zákon v souladu s judikaturou Soudního dvora EU zavádí pojem společné dominance, vymezuje dominantní postavení na základě tržní síly, jenž je souhrnem více kritérií, než jen tržní podíl; patří mezi ně mimo tržní podíl i finanční a hospodářská síla soutěžitelů, právní či jiné překážky vstupu na trh pro další soutěžitele, stupeň vertikální integrace soutěžitelů atd. Zákon zároveň zrušuje dosavadní povinnost dominantních soutěžitelů ohlásit Úřadu takovéto postavení;
- nově je definováno spojení soutěžitelů, nově jsou stanoveny podmínky pro povinnou notifikaci spojení, kdy hlavním kritériem není tržní podíl, ale obrat spojovaných soutěžitelů, zákon přináší stanovení pevných lhůt pro rozhodnutí Úřadu o povolení spojení
- zavádí se povinnost Úřadu vést veřejně přístupný kartelový rejstřík, který obsahuje dohody, z jejichž zákazu Úřad povolil výjimky;
- soutěžitelé mohou podat Úřadu návrh na určení, zda určitá dohoda, kterou hodlají uzavřít, by byla považována za zakázanou;
- zákon zavádí také novou definici pojmu účastník správního řízení, kdy Úřad může přiznat postavení účastníka řízení rovněž osobám, jejichž práva nebo povinnosti mohou být rozhodnutím Úřadu podstatně dotčeny;
- samostatně jsou řešeny pokuty, Úřad má možnost uložit porušitelům zákona vedle pokuty také opatření k nápravě zjištěných závad, popřípadě uložit pouze toto opatření u méně závažných porušení zákona;
Z důvodu zajištění co možná nejkvalitnějšího provádění nového zákona o ochraně hospodářské soutěže v souladu s právem Evropských společenství a na základě zmocnění obsaženého v zákoně (§ 26 zmocňovací ustanovení) byly Úřadem vypracovány prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu o povolení obecných (blokových) výjimek ze zákazu dohod narušujících soutěž. Jedná se o vyhlášky č. 198 - 205 / 2001 ze dne 5. června 2001 o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod.:
- pro určité druhy vertikálních dohod;
- pro určité druhy dohod o výzkumu a vývoji;
- pro určité druhy dohod o poskytování technologií;
- pro určité druhy dohod o specializaci;
- pro určité druhy dohod v oblasti pojišťovnictví;
- pro určité druhy dohod týkajících se konzultací o cenách v osobní letecké dopravě a přidělování volného letištního času.
- pro určité druhy dohod o distribuci a servisu motorových vozidel;
- pro určité druhy dohod v oblasti drážní, silniční a vnitrozemské vodní dopravy.
Zdroje:
Bejček, J.: Kartelové právo, Brno 1995
Česká republika: http://pravo.statnisprava.cz
Úřad pro hospodářskou soutěž: http://www.compet.cz
Waidhoffer T.: Správně právní aspekty ochrany hospodářské soutěže, Brno 2001
Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže