PRAMENY SPRÁVNÍHO PRÁVA
1) prameny v materiálním smyslu
2) prameny ve formálním smyslu
PRAMENY V MATERIÁLNÍM SMYSLU
- společenské vztahy ve VS v oblasti společenského života, kde jsou vykonávány
- musí existovat obecně závazná pravidla
- zachycují záměry a změny požadovaného chování (tzv. společenská poptávka - např. společenská poptávka ohledně zavedení školného na vysokých školách, a tím i vznik právní úpravy)
- VS je tvořena soustavně, existuje stálý vývoj právní úpravy
PRAMENY VE FORMÁLNÍM SMYSLU
- zákonem jsou stanoveny určité formy pramenů
- forma pramenů není libovolná, ale je předepsaná v zákonné úpravě
- vyplývá z principu legality
- jde o právo psané (v kontinentálním systému práva)
- výjimkou jsou obecné principy, které nemusí mít psanou podobu
- existují ve všech formách právních předpisů
- normy správního práva jsou hierarchicky uspořádané
- platí kolisní pravidla stanovující prioritu právních norem:
1) lex posterior derogat priori = pozdější zákon ruší dřívější
2) lex superior derogat inforiori = silnější zákon ruší slabší
3) lex specialis derogat generali = zvláštní zákon ruší obecný
DRUHY PRAMENŮ
Ústava:
- článek 1, odst.1 - základní ústavní principy pro správní právo
- článek 2, odst.3 - princip legality
- článek 2, odst.4 - postavení občana vůči státní moci
- článek 9, odst.9 - výklad při aplikaci právních norem
- článek 12 - nabývání a pozbývání státního občanství
- III. hlava - moc výkonná
- V. hlava - NKÚ
-VII. hlava - územní samospráva
Listina ZPS:
článek 2 a 3 - opisuje to co říká ústava
Ústavní zákony:
- o vytvoření vyšších územních celků a samosprávných celků
- o bezpečnosti ČR
- nejvyšší právní předpisy
- rozpory řeší Ústavní soud
Normy mezinárodního práva:
Vztah právních řádů upravuje článek 10 ústavy - přednost mezinárodní smlouvy před zákonem.
Existují tři možnosti vtělení cizího práva:
1) inkorporace mezinárodních norem do právního řádu (změna zákonů)
2) vydání ve Sb.
3) zákon odkazuje na mezinárodní smlouvu
Normy EU:
- vytvořeny ze tří základních společenství - EHS, ESUO a EUROATOM
- vznik komunitárního práva
- nejedná se o mezinárodní normy ani normy vnitrostátní (něco mezi)
- jsou závazné pro členské státy buď přímo nebo nepřímo (směrnice)
- vztah ČR a evropských norem - normy nemají charakter práva ve formálním slova smyslu
- asociační dohoda - snaha sladit právní řády
Zákony:
- tato úprava je oktrojována moci výkonné mocí zákonodárnou
- vláda je největším navrhovatelem zákonů
- dělí se na:
správní normy hmotně právní;
správní normy procesní;
správní normy organizační
- organizace veřejné správy (552/1991 Sb., 2/1992 Sb., 128/1992 Sb., 129/1992 Sb.)
Zákonná opatření senátu:
- článek 33 ústavy přímo popisuje tato opatření
Podzákonné normy
Podzákonné právní předpisy jsou imanentní (tvořeny veřejnou správou).
originární:
- v mezích zákona, ale nikoli v provedení zákona
- vyhlášky obcí, krajů (článek 104 odst.3 ústavy)
- upravení jakékoli oblasti samosprávy, ale jen podzákoně
derivativní:
- nařízení v souvislosti s vládou (článek 79 odst. 3 ústavy - přijímány i ministerstvem)
- nazývají se vyhlášky, pokud jsou nařízeny ministerstvem
- dále se nazývají nařízení, pokud jsou vydány kraji a obcemi
- vznikají na základě zmocnění zákona
- obce a kraje je vydávají v tzv. přenesené působnosti (musí být v souladu s vyhláškou)