POJEM STÁTNÍ SPRÁVY A SAMOSPRÁVY
STÁTNÍ ORGÁNY VYKONÁVYJÍCÍ STÁTNÍ SPRÁVU
a) ústřední orgány státní správy - ministerstva např. ministerstvo financí, zahraničních věcí, vnitra, kultury, zemědělství aj.
b) jiné ústřední orgány státní správy - např. Český statistický úřad, Český báňský úřad, Státní úřad pro jadernou bezpečnost atd.
c) jiné územní orgány státní správy se speciální působností - např. úřad práce, školský řad, ÚPZSVVM atd.
SAMOSPRÁVNÉ ORGANIZACE A JEJICH ORGÁNY
a) územní samosprávy - obce, kraje
b) zájmová samosprávy - nyní v ČR 13 komor (např. Česká advokátní komora,
Česká lékařská komora, Komora daňových poradců ČR, Komora auditorů ČR,
agrární komora atd.)
PRÁVNICKÉ A FYZICKÉ OSOBY (plní veřejnou službu) - nestátní zdravotnická zařízení, soukromé školy, právnické a fyzické osoby poskytující sociální služby.
CHARAKTERISTICKÉ RYSY STÁTNÍ SPRÁVY
- je základem veřejné správy
- je prostředkem řízení společností uskutečňovaném státem
- je to prostředek k realizaci výkonné moci státu
- je to činnost podzákonná a vyřizovací
- je to soustava příslušných státních orgánů se stanovenými pravomocemi a působností pro daný řízený úsek
CHARAKTERISTICKÉ RYSY SAMOSPRÁVY
- samospráva je činnost v oblasti VS
- je uskutečňována jinými subjekty než státem
- liší se od činnosti státu tím, že nepoužívá státní moc
- stát do ní nemůže zasahovat / s výjimkou případů, kdy se jedná o nápravu nezákonných rozhodnutí.
ZÁJMOVÁ SAMOSPRÁVA
- je přestavována samosprávnými organizacemi, které se na rozdíl od územní samosprávy zakládají na individuálním členství
- u většiny komor se jedná o povinné členství FO určité profese - (advokáti, notáři, lékaři atd.)
- členové odvádějí povinně členské příspěvky
Komory zajišťují např. tyto úkoly:
- spolupracují s orgány státní správy, např. lékařská komora
spolupracuje s ministerstvem zdravotnictví při tvorbě sazebních
lékařských úkonů
- vydávají osvědčení, dekrety, licence, bez nichž nelze vykonávat
dané povolání
- vykonávají dohled nad výkonem povolání svých členů,
čímž chrání veřejné i osobní zájmy
Organizační principy veřejné správy
Jsou to zásady, na kterých je založeno uspořádání a fungování veřejné správy.
Decentralizace = přenechání části výkonu veřejné správy subjektům odlišným od státu (např. výkon veřejné správy samosprávnými orgány - obcí)
Koncentrace a dekoncentrace = rozdělení funkcí (kompetence) mezi jednotlivé stupně organizační soustavy (státní správy - územní samosprávy)
Koncentrace = je představována např. územními orgány státní správy se speciální působností - finanční úřad je podřízen finančnímu ředitelství, a to ministerstvu financí
Dekoncentrace = představuje předání určitých pravomocí podřízeným orgánům
ÚZEMNÍ A VĚCNÝ PRINCIP
Územní princip - do jednoho územního orgánu se soustřeďuje veškerá nebo převážná část správní agendy
Věcný princip - do působnosti a pravomoci orgánů veřejné správy patří věci, které jsou absolutně stejné nebo podobné (př. Jsou ministerstva nebo územní orgány se speciální působností - např. úřad práce)
Kolegiální orgán - skládá se z více osob, které rozhodují hlasováním ve sboru, přičemž každý jeho člen má stejná práva (např. vláda)
Monokratický orgán - v jeho čele stojí vedoucí, jemuž jedinému přísluší právo rozhodovat (např. ministr)
Princip:
1) jmenovací princip - do funkce se povolává jediná osoba
2) volební princip - povolávání do funkce kolegiálním orgánem
- výsledek je vůle většiny (např. volba starosty zastupitelstvem obce)
Veřejnou správu vykonávají osoby ve veřejné správě:
a) zaměstnaní (úředníci)
b) působící v samosprávě vedle svého zaměstnání
Úroveň VS ovlivňují především profesionální úředníci.