SEMINÁRKY

Makroekonomie

Mikroekonomie


Miras.cz - Seminárky - Přijímačky - Logika (Plzeň)

Logika

Ukázkové příklady testu z logiky z dávných přijímacích zkoušek na právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni.


Pozorně si přečtěte následující odborný text a určete, co se v něm tvrdí a co nikoliv.

Nemyslím si, že by z případné pravomoci Unie omezovat vlády států ve vybírání poplatků skutečně vyplývaly ty nebezpečné důsledky, jichž se tyto vlády zřejmě obávají; jsem totiž přesvědčen, že proti zneužití takové pravomoci jsou dostatečnými zarukami názory našich občanů, obrovské nebezpečí plynoucí z odporu států a vědomí užitečnosti a nutnosti místních správ pro místní účely. Přesto jsem zde ochoten v plném rozsahu připustit oprávněnost požadavku, aby jednotlivé státy měly nezávislou a neokleštěnou moc získávat vlastní příjmy k pokrytí vlastních potřeb. A zároveň s tímto ústupkem prohlašuji, že by si podle návrhu Shromáždění tuto moc podržely (s jedinou výjimkou dovozních a vývozních cel) v absolutní a neomezené podobě a že pokus ústřední vlády zkrátit je při jejím výkonu by byl násilným zneužitím moci, k němuž by ji neopravňoval žádný článek či odstavec Ústavy.

Úplné splynutí států do jediného svrchovaného národního celku by znamenalo úplné podřízení jednotlivých částí; pokud by jim zůstala jakákoli moc, byla by naprosto závislá na vůli ústředí. Protože však návrh Shromáždění směřuje jen k částečnému svazku či spolku, vlády jednotlivých států by si zjevně zachovaly všechna svrchovaná práva, která měly předtím a která nebyla tímto aktem postoupena výlučně Spojeným státům. K tomuto výlučnému postoupení nebo spíše převodu svrchovanosti jednotlivých států by docházelo jen ve třech případech: tam, kde Ústava výslovně dává výlučnou moc Unii; tam, kde v jedné instanci dává moc Unii a v jiné zakazuje výkon takové moci státům; a nakonec tam, kde dává Unii moc, s níž by se ponechání podobné moci státům neslučovalo a bylo s ní v naprostém rozporu.

1) Autor v uvedeném úryvku tvrdí:

a) Unie má mít podobu spolkového státu,založeného na původní svrchovanosti jednotlivých států,
b) Unie by neměla mít právo omezit výkon moci jednotlivých států,
c) jednotlivé státy Unie by měly předat všechna svrchovaná práva výlučně Spojeným státům

2)Autor v uvedeném úryvku dále tvrdí:

a) vlády jednotlivých států se obávají pravomoci Unie omezovat je ve vybírání poplatků,
b) výkon státní moci mohou provádět Unie a jednotlivé její státy na konkurenčním principu,
c) jednotlivé státy by měly mít moc získávat vlastní příjmy k pokrytí vlastních potřeb

3)Autor v uvedeném úryvku dále tvrdí:

a) výlučnou pravomoc Spojených států je obtížné vymezit,
b) svrchovanost jednotlivých států Unie je překážkou její jednoty,
c) Ústava by měla upravovat výlučně moc Unie

4) Autor v uvedeném úryvku netvrdí:

a) názory našich občanů na oprávněnost samostatných příjmů místní správy se rozcházejí,
b) z vybírání poplatků mohou vyplývat nebezpečné důsledky v podobě omezení svobody jednotlivce,
c) jsou tři případy, kdy se vybírání federálních daní neslučuje s Ústavou.

Uveďte v následujících otázkách logicky správná tvrzení, která bezprostředně vyplývají z výroku:


5. "Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci."

a) Je pravda, že každý může být odňat svému zákonnému soudci.
b) Není pravda, že někteří lidé mohou být odňati svému zákonnému soudci.
c) Je pravda, že někteří lidé nemohou být odňati svému zákonnému soudci.

6. "Každý má právo na příznivé životní prostředí."

a) Je pravda, že nikdo nemá právo na příznivé životní prostředí.
b) Není pravda, že někteří lidé nemají právo na příznivé životní prostředí
c) Je pravda, že někteří lidé mají právo na příznivé životní prostředí.

7) Jiří je vysoký a tmavovlasý. Vaším úkolem je vybrat z dále uvedených možností ty, které potvrzují pravdivost této teze:

a) Jiří a Pavel se spolu skamarádli už před lety, protože jsou vysocí,
b) Eduard, Josef a Jirka nejsou světlovlasí,
c) Petr a Josef jsou přátelé, kamarádí se spolu řadu let.

Následující tvrzení se vztahují pouze k předloženému textu. Která z nich jsou správná.


8) Česká republika se člení na obce, které jsou základními územněsprávními celky. Vyššími územněsprávními celky měly být původně země, případně kraje, posléze však zvítězila myšlenka opírající se o druhé jmenované. Územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu. Jakožto veřejnoprávní korporace mohou vlastnit majetek, mohou o něm svobodně rozhodovat v předepsaných postupech a hospodaří s ním podle vlastního rozpočtu, do jehož sestavování jim nikdo nemůže zasahovat. Ačkoli je možný i opačný postup, platí, že dvě, případně i více sousedních obcí se podle zákona o obcích může na základě rozhodnutí občanů tvořících tato společenství sloučit v tzv. místním referendu sloučit. Území obce po sloučení potom tvoří území původních slučovaných obcí.

a) obec se může rozdělit na dvě nebo více obcí,
b) územními společenstvími občanů jsou obce a kraje
c) kraje jsou veřejnoprávními korporacemi.

9) Řidič vyrazil na velmi dlouhou cestu, měřící cca 12O kilometrů, spolu s několika přáteli. Řídil vůz značky Honda, jeho přátelé řídíli vozy jiných značek. První vyrazil on, ale jeho kolega v Renaultu vyjel krátce po něm, zatímco Astra vyrazila až v době, kdy ujel už přes 1OO kilometrů. Honda nakonec dorazila dříve nežli Rover, ale nepřekonala Astru, ačkoli ta vyrazila s takovým zpožděním. Naopak Renault sice dorazil dříve než Astra, ale nakonec nestačil ani na starého Forda.

a) Honda dorazila třetí,
b) Astra dorazila čtvrtá,
c) Renault dorazil třetí.

1O) Jestliže platí, že "Každý má právo vlastnit majetek," pak platí, že :

a) Je pravda, že nikdo nemá právo vlastnit majetek.
b) Je pravda, že někteří lidé nemají právo vlastnit majetek.
c) Není pravda, že někteří lidé mají právo vlastnit majetek.

11) "Věc A je movitá nebo nemovitá."

a) Věc A není movitá a je nemovitá.
b) Věc A je movitá a je nemovitá.
c) Věc A není movitá ani nemovitá.

12) Odsuzuje -li soud pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný trestný čin, uloží mu trest podle toho zákonného ustanovení, které se vztahuje na čin nejpřísněji z nich trestný, současně s uložením tohoto souhrnného trestu zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším. Proto platí, že

a) při spáchání více trestných činů se ukládá souhrnný trest vždy,
b) při spáchání více trestných činů se souhrnný trest ukládá jen ve stanovených případech,
c) při uložení souhrnného trestu se rozsudek odsuzující pachatele za dříve spáchaný trestný čin ruší

Pozorně si přečtěte následující odborný text a určete, co se v něm tvrdí a co nikoliv.
Jako druhá podmínka rozhodné výkonné moci bylo uvedeno trvání úřadu. To má vztah ke dvěma věcem: k osobní pevnosti nejvyššího představitele při používání jeho ústavních pravomocí a ke stabilitě správního systému, který může být pod jeho záštitou přijat. Co se týká prvního, musí být zcela zřejmé, že čím bude funkční období delší, tím bude pravděpodobnost dosažení této důležité výhody větší. Patří k obecným rysům lidské povahy, že zájem člověka na tom, co mu náleží, bude úměrný jistotě či zpochybnitelnosti práva, jeho prostřednictvím dotyčnou věc vlastní. Člověk bude méně oddán tomu, nač má jen chvilkový či nejistý nárok,než něčemu, čeho užívá díky nároku trvalému a jistému; pro tuto věc bude ovšem také ochotněji riskovat. Tato poznámka se stejně dobře vztahuje na politickou výsadu, poctu či pověření i na jakýkoli kus majetku v běžném slova smyslu. z toho vyplývá, že bude-li si člověk na místě nejvyššího představitele vědom, že musí úřad opustit ve velmi krátké době, bude na něm pravděpodobně mít příliš malý zájem, než aby se vystavoval zásadní kritice či nepříjemnostem plynoucím z nezávislého vykonávání svých pravomocí nebo ze střetu s nenpřízní, třebas přechodnou, který by mohla převážit ve značné části společnosti či dokonce ve většinovém proudu v zákonodárném sboru. Pokud by to mohl učinit jen za tu cenu, že poté již nebude znovu zvolen, a on by o znovuzvolení stál, jeho přání spojené s obavami by tím silněji směřovalo k tomu, aby zkorumpovalo jeho bezúhonnost a podkopalo jeho statečnost. V obou případech se bude jeho stav vyznačovat slabostí a nerozhodností.

13) Autor v uvedeném úryvku tvrdí:

a) délka funkčního období nejvyššího představitele výkonné moci je důležitá politická otázka,
b) nejvhodnější řešení pro délku funkčního období nejvyššího představitele výkonné moci je krátká doby (maximálně dva roky),
c) snaha o znovuzvolení nejvyššího představitele povede k úsilí zkorumpovat členy zákonodárného sboru.

14) Autor v uvedeném úryvku dále tvrdí:

a) výkonná moc by neměla být podřízena kontrole zákonodárného sboru,
b) nejvyšší představitel výkonné moci by si měl být vždy vědom, že musí úřad ve velmi krátké době opustit,
c) čím bude funkční období nejvyššího představitele delší, tím větší bude jeho snaha tuto funkci zneužít.

15) Skupina osob bydlí v domě konstruovaném tak, že v každém z jeho pater je umístěn pouze jediný byt. Přitom Tomáš bydlí pod Jiřinou a Markéta bydlí zase v bytě nad Soňou. Soňa má okna na severovýchod a dva balkony, bydlí v bytě pod Tomášem, který má balkon jen jediný. Zatímco Pavel bydlí úplně nahoře, v nejvyšším patře, v bytě bez balkonu, Jiřina bydlí s Robertem.

a) kromě Roberta a Jiřiny spolu bydlí ještě i Petr a Soňa,
b) s Markétou bydlí Tomáš,
c) zatímco Pavel bydlí nejvýš, Soňa bydlí ve nejspodnějším bytě.

16)Uveďte v následujících logicky správná tvrzení, která bezprostředně vyplývají z výroku: "X. Y. je poslancem nebo soudcem."

a) X. Y. je poslancem a není soudcem.
b) X. Y. je poslancem a soudcem.
c) X. Y. není poslancem ani soudcem.

17) "Zákon Z je v souladu s ústavou nebo je protiústavní."

a) Zákon Z je v souladu s ústavou a není protiústavní.
b) Zákon Z je v souladu s ústavou a je protiústavní.
c) Zákon Z není v souladu s ústavou a není protiústavní.

18) Řidič jel z města X do města J. Hned za městem K se zastavil ve městě S, které leží v polovině cesty.

a) nejkratší trasou je část cesty z X do J,
b) nejdelší trasou je část cesty z S do J,
c) nejdelší trasou je část cesty z X do K.

19) Kdo najde ztracenou věc, je povinen ji vydat vlastníkovi. Pokud však není vlastník znám, je nálezce povinen ji odevzdat příslušnému státnímu orgánu. Nálezce má právo na nálezné, a to ve výši 1O% ceny nálezu. Má také právo na náhradu nutných nákladů. Pokud se vlastník věci do jednoho roku nepřihlásí, věc připadne do vlastnictví státu. Z uvedeného plyne, že

a) vlastník věci, který věc ztratil, je povinen přihlásit se o ni u nálezce a zaplatit mu nálezné,
b) nálezné hradí nálezci vždy vlastník věci, případně jeho dědicové,
c) není -li znám vlastník ( nepřihlásí se), nálezné se nehradí, protože je nemá kdo zaplatit.