Veřejné a místní finance
6+7. Rozpočtový deficit a veřejný dluh
Rozpočtový deficit
- rozp. deficit - jde o příjmy a výdaje běžného roku
- státní dluh - souhrn rozp. deficitů
- veřejný dluh - st. dluh + dluhy míst. rozpočtů
RD se nejprve objevuje mimořádně jako jen doprovázející během války. V období výrazných hosp. poklesů od pol. 70 let se stává trvalým jevem veř. financí Je známkou špatného vládního fin. hospodaření a projevem expanzivní fiskální politiky státu (původním záměrem bylo oživit ekonomiku, dnes u levicových vlád i jen kvůli zalíbení se svojí voličské skupině)
Druhy RD:
Aktivní (strukturální) deficit - záměrný, důsledek subj. rozhodnutí vlády
a podstatou je chtěnost, příčiny chtění - expanzivní fiskální politika,
vládní populismu (získat pol. prospěch před volbami - snížit daně či zvýšit dávky),
snaha rozložit důsledky výdajového šoku do více let - prudký nárůst cen a surovin
Pasivní (cyklický)- důsledek působení vnějších faktorů nezávislých na vládě, zvýšení cen zákl.
surovin, mimořádné události, úrok z veřejného dluhu
Financování rozp. deficitu:
1. prodej vl. obligací soukromému sektoru (Eurobondy - emitovány v zahraniční měně)
2. půjčka od CB - ovlivňuje měnovou bázi, zvyšuje, monetizace dluhu, CB nakupuje dluhopisy
a musí emitovat peníze, ve většině zemí jsou tyto půjčky omezené zákonem, v ČR to nejde
3. prodej vládních obl. do zahraničí - vzniká zahraniční zadlužení
Maastrichtské dohody (1992):
konvergenční kriteria pro vstup do EMU (měnové unie) -> fiskální kriterium:
- rozp. deficit by mel být menší než 3% HDP
- veřejný dluh menší než 60% HDP
Veřejný dluh (vznik, význam, možnosti řešení)
Financování:
- vládní obligace - subjekty je nakupují buď doma nebo v zahraničí,
krátkodobé do 1 roku splatnost (často jako pokladniční poukázky),
střednědobé - 1-10 let, dlouhodobé nad 10 let
- pro přesnější vyjádření dluhu se používá ukazatel Relativní váha veřejného dluhu
- typickým rysem posledních let je, že se ve většině zemí nezvyšuje pouze absolutní objem,
ale roste i jeho relativní váha
- příčinou je trvalý rozpočtový deficit
- v každé zemi se dluh zvyšuje (jeho absolutní výše) = růst cen, růst eko, růst počtu obyvatel
Důsledky veřejného dluhu:
- má zpětné působení - posilování tendence k celkovému deficitu v budoucím období
- povinnost je hradit úroky, úroky jsou další zátěží pro eko a pro budoucí generace
Možnosti řešení:
- rozpočtové řešení - splácení dluhu včetně úroků z přebytků běžného roku (rozpočtu)
- krytí výnosu mimořádně veřejné dávky - prodej st. majetku, výnos z privatizace
- monetární řešení - monetizace dluhu (odkup st. dluhopisů v ČR zakázáno)
- politicko-administrativní řešení - pozastavení platby úroků např. (africké země mají
napůjčováno od MMF, ale nedokáží dluh splatit = dluh se smaže)
Veřejný dluh v ČR = st. dluh + dluh všeobecného pojištění + dluh mimorozp. fondů + dluhy územních rozpočtů (tedy včetně např. Česká konsolidační agentura, Fond národního majetku, rozpočty krajů a obcí, dluhy VZP, mimorozpočtové Fondy dopravy apod.). Výše dluhu v ČR na 1 občana přes 100 tisíc Kč.
Státní dluh
Suma rozpočtových deficitů za určité období (např. od 1993 - 2004).
V současnosti výše státního dluhu je 537,9 mld. Kč ( každý občan v ČR dluží 52.700 Kč)
Metody zjišťování veř. dluhu
1. Metoda ESA 95 - odpovídá směrnicím EU - používá se pro posuzování Maastrichtských kritérií
(ČR = 37,6 % HDP veřejný dluh)
2. Metoda GFS MMF - je vždy o něco nižší než 1. metoda, protože MMF nezapočítává některé závazky
státu.
Vývoj veřejného dluhu v ČR
| 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | Odhad 2004 | |
| 1.metoda | 391 mld.(18,2%) | 586 mld.(25,2%) | 696 mld.(28,9%) | 956 mld.(37,6%) | 1033 mld.(38,5%) |
| 2.metoda | 352 mld.(16,4%) | 517 mld.(22,3%) | 565 mld.(23,5%) | 706 mld.(27,8%) | 810 mld.(30,2%) |
- v současnosti se neplní ani Maastrichtská kritéria, která jsou důležitá pro přijetí EURa