Veřejné a místní finance
10. Místní územní samosprávy (faktory postavení, úkoly, principy finančního systému
Státní správa (SR) + samospráva (obce a kraje). Fin. vztahy specifické a operace probíhají v rámci eko systému mezi orgány a institucemi veř. správy a ost. subjekty (občané, domácnosti, firmy). V ČR je více než 6 tisíc obcí s průměrným počtem obyvatel 1600.
Obce:
základní samosprávní celek je samostatný eko. subjekt (PO) který:
- vlastní majetek a hospodaří s ním
- má vlastní fin. prostředky
- sestavují svůj vlastní rozpočet
Obec má vymezenou finanční suverenitu:
- může vstupovat do smluvních vztahů, rozhoduje o nich a nese odpovědnost za důsledky svých rozhodnutí
- uskutečňuje demokratický výkon místní moci a samosprávy
- demokratický výkon samosprávy se zabezpečuje prostřednictvím
1. volených orgánů (municipalit) vytvořených podle hlasování obyvatel ve volbách
2. přímým hlasováním obyvatel v místním referendu
3. prostřednictvím veřejných schůzí
Obec je vymezena třemi zákl. znaky:
1. území,
2. občané (PO, FO),
3. samospráva veřejných záležitostí v hranicích obce.
Obec plní funkce vymezené zákonem
a) samostatná působnost (má určité pravomoci, právo se samostatně rozhodovat)
b) přenesené funkce
Postavení obce
Obec jako územně samosprávní celek:
a) je veřejnou korporací (tj. společenství občanů)
b) je reprezentantem veřejného zájmu (např. vydání stavebního povolení)
c) pečuje o všestranný soc.-eko rozvoj (např. schvaluje územní plán obce)
d) je samostatných eko subj. - PO, má právní subjektivitu
e) zabezpečuje veřejné služby pro své občany (může k tomu zakládat neziskové org)
f) musí mít finanční suverenitu - jako nestátní subjekt má právo hospodařit dle vlastního rozpočtu, popř. vytvářet mimorozpočtové fondy; rozhoduje o použití finančních zdrojů
g) je nositelem veřejné moci (může zřídit městskou policii)
Práva a povinnosti obce
- zvelebovat vl. Obecní majtek (nemovitosti, movité věci, majetková práva, peněžní prostředky, CP)
majetek obci slouží k veřejně prospěšným účelům, k výkonu samosprávy, podnikání
obec může majetek nakupovat, pronajímat, prodávat, vkládat do podniků organizací, ručit s ním
- zabezpečovat veřejné statky pro své občany
- zohledňovat místní zvláštnosti, zájmy a preference svých obyvatel
- spolupracovat a rozvíjet vztahy s jinými obcemi nebo s kraji (např. společná čistička odpadních vod pro více obcí)
- maximální hospodárnost
Zabezpečování veřejných statků obcí prostřednictvím:
1. neziskových org a komunálních podniků
2. pomocí podniků a neziskových org. zakládaných jinými subj. (tzn. i prostřednictvím veřejné zakázky u soukromého sektoru)
3. některé statky může obec zabezpečovat a financovat prostřednictvím podniků, u kterých je spoluzakladatelem (záchranná služba, hasiči, místní policie, vodovod, čistička, MHD….)
Orgány obce
a) zastupitelstvo - kolektivní volený org.; může rozhodovat ve všech
samospr.záležitostech v rámci obce; jednání zastupitelstva jsou veřejné; počet členů se odvíjí
od počtu obyvatel a velikosti obce (např.do 500 obyv. = 5-9 členů, 50-150 tis.obyv. = 25-45 členů);
zastupitelstvo schvaluje: program rozvoje obce, rozpočet obce a závěrečný účet, rozpočtová opatření,
poskytnutí půjčky, výši odměn starosty a členů zastupitelstva, emisi komunálních obligací obecně
závazné vyhlášky, rozhodovat o majetkových záležitostech…)
b) rada obce - výkonný orgán; podléhá zastupitelstvu; počet členů je lichý a nesmí přesahovat 1/3 počtu členů zastupitelstva; v čele rady je starosta a místostarostové; jednání jsou neveřejná
c) starosta a jeho zástupci - místostarostové
starosta - je představitelem obce; je odpovědný zastupitelstvu;; připravuje, svolává a řídí schůze
rady; odpovídá za objednávání a provedení auditu hospodaření obce; jmenuje a odvolává
(se souhlasem krajského úřadu) tajemníka obecního úřadu (není-li fce tajemníka zřízena,
je jím starosta)
místostarosta - zastupuje starostu při jeho nepřítomnosti
d) Výkonné orgány - oddělení s placenými zaměstnanci; jsou to i komise,
které předkládají doporučení rady obce
e) Výbory - jsou iniciativními a kontrolními orgány zastupitelstva obce;
jejich počet závisí na rozhodnutí zastup.; počet je lichý; předsedou každého výboru je vždy
člen zastup. Musí být vždy zřízen finanční a kontrolní výbor.
f) Komise
g) Odbory a oddělení obecního úřadu - počet činnost závisí na velkosti obce,
rozsahu samostatné působnosti a přenesené působnosti (finanční odbor, místního podnikání, školství,
kultury životního prostředí…..)
Vztahy státu a uzemní samosprávy
Územní samospráva (dále jen obec) je vykonávána dle zákona nezávisle na státu, stát zazahuje jedná-li obec v rozporu se zákonem.
Vztah mezi státem a obcí je založen na:
- právu slušnosti a spravedlnosti,
- odpovědnosti,
- potřebě makroeko kontroly
Stát vs. obec:
- vymezuje zákonný rámec pro postavená, organizaci a úkoly obcí
- spolupracuje s obcí
- vykonává právní dozor nad činností obcí
Vývoj územní samosprávy v ČR
Po r. 1848 byly první snahy o zavedení mun. samosprávy, požadavek na sebeurčení obcí
v záležitostech které se obcí týkají (požadavek svobodné volby zastupitelů, místní policie).
V 1849 byly tyto práva uzákoněny a zároveň byla vydána pravidla obecného zřízení
s vysokou nezávislostí samosprávy na státu.
V 1863 byly vydány zemské zákony
o obecním zřízení ve Slezsku a v 1864 v Čechách a na Moravě (nejvyšší stupeň - země;
nejnižší stupeň - obec). Obecní zřízení dávalo obcím dvojí funkci:
1. přenesená - obce pomáhali ve výkonu pravomocí
2. vlastní - obce spravovali své vlastní záležitosti
(např. správa obecního majetku, údržba obecní komunikace)
Vznik ČSR 1918, 28.10. moc ve státu převzaly Národní výbor Československý a Okresní NV. Fungovaly do 4.12.1919, kdy byly rozpuštěny a místní samospráva byla reorganizována, další NV až po 1945. V 1938-9 se státní rozpočet rozdělil na společný rozpočet pro celé území státu a zemské rozpočty českých zemí a Slovenska
Po 2. Svět. válce vznikají NV jako místní orgány státní moci a správy.
V 1949 bylo zrušeno zemské zřízení a byla vytvořena Třístupňová soustava NV
(Krajské NV + ONV - okresní a místní). SR se sestavoval odděleně od rozpočtů NV.
Byl znárodněn majetek obcí, obce přestávají být samostatnými celky.
V 1951-52 - se rozpočty NV staly součástí SR.
- 1968 vzniká česko-slovenská federace vnitřní rozdělení na Českou socialistickou
a Slovenskou soc.rep.
- 1953-90 - se objevují snahy znovu posílit samosprávu
Reforma územní samosprávy 1990
1. změny územního členění - obnovuje se územní samospráva, zrušeny NV
2. oddělení územní samosprávy od státní správy a moci
3. vytvoření eko a práv. předpokladů pro fungování samosprávy
4. vytvoření nové struktury st.správy - dvojí působnost:
s všeobecnou působností - vláda a okresní úřady a
se specializovanou působností jednotlivá ministerstva
- od r. 90 základními samosprávními útvary jsou MUNICIPALITY - města + obce
- do r. 2000 byl u nás systém dvoustupňový
- 1.1. 2001 vznikají kraje jako regionální samosprávní centra, formálně vznikly kraje 1.1.200 a ústavní zákon rozhodl o 14 krajích, nejvyšším orgánem jsou krajská zastupitelstva, představitelem je Hejtman volený zastupitelstvem ( Kraje: Praha, Středočeský, Moravsko-slezský, Moravsko - plzeňský, Ústecký, Jihočeský, Liberecký, Jihomoravský, Královehradecký, Zlínský, Karlovarský, Pardubický, Olomoucký, Vysočina)
- cíl reformy - dosáhnout vyšší míry efektivnosti veřejné správy
- 3 stupňový systém - centrální vláda,
- vyšší územně samosprávní celky (kraje)
- základní samosprávní jednotky (obce)