Veřejné a místní finance
11. Finanční hospodaření municipalit (význam finančního rozpočtu, příjmy a výdaje rozpočtu)
Municipalita = město + obce, představují základní stupeň územní samosprávy,
ve svých regionech je vybavena nezávislými pravomocemi a odpovědnostmi při zabezpečování úkolů,
které jí jsou svěřeny.
- státní správa (SR) + samospráva (obce a kraje)
- fin. vztahy specifické a operace probíhají v rámci eko systému mezi orgány a institucemi veř. správy a ost. subjekty (občané, domácnosti, firmy)
Principy municipálního finančního systému:
1. konzistence (soulad) místního fin. systému s veřejnými financemi - soulad rozpočtu se SR
2. určitý stupeň mun. autonomie a odpovědnosti a urč. stupeň fin. soběstačnosti
3. průhlednost - do obcí plynou daň. příjmy, dan. poplatníky zajímá na jaké účely
4. stabilita - nemělo by docházet k častým změnám v dan. soustavě a sazbách
5. účinnost mun. fin. systému, měl by podporovat výkonnost mun. eko, efektivní rozmístění zdrojů
6. administrativní nenáročnost mun. rozpočtu
Struktura munic. rozpočtu
- decentralizovaný peněžní fond, který je nástrojem
a) prosazování lokálních zájmů obyv.
b) financování potřeb veřejné eko na mun. úrovni
c) realizace, koncepce místní územní samosprávy
Rozpočtový proces:
1. sestavení návrhu
2. projednávání a sjednávání návrhu
3. plnění MR (municipální rozpočet)
4. kontrola a sestavení přehledu o skutečném vývoji MR
- návrh sestavuje fin. odbor, pokud není MR schválen před začátkem rozp.období,
tak se hospodaří až do schválení podle skutečnosti předchozího roku, podle tzv.
rozpočtového provizoria
Rozpočty územních samospráv
1. decentralizované fin. fondy, které jsou tvořeny na principech nedobrovolnosti, neekvivalentnosti a nedobrovolnosti
2. fin. bilance příjmů a výdajů
3. je rozpočtovým plánem na rozp. období
4. rozpočet je nástrojem obecní nebo regionální politiky a slouží ke splnění volebních programů
- je snaha sestavovat přebytkové, vyrovnané rozpočty
- hospodaření obcí podléhá povinnému auditu (neplnění = sankce)
- rozpočet je nástrojem prosazování regionálních zájmů obyvatelstva
- rozpočet je nástrojem k zabezpečení financování uz.samosprávy
- rozpočtová zásada publicity - v obcích je dobrá zpětná vazba - kontrola občanů při plnění
rozpočtů, volebních cílů apod.
Rozpočet obce upravuje Zákon o rozp. pravidlech územních rozpočtů
PŘÍJMY:
- daňové - z př. FO, z nemovitosti
- nedaňové - z majetku (prodej, pronájem), ze správní činnosti, poplatky
- transfery
- úvěry
- z emise komunál. obligací
- ostatní (dary)
- doplňkové (pokuty)
- od rozpočtových a přísp. organizací
VÝDAJE:
- závazky vyplývající pro obce z plnění povinností uložených jí zákony (školství, sociální oblast)
- na vlastní činnost obce
- spojené s výkonem st. správy
- úhrada úroků z přijatých půjček
- výdaje na emisi vl. dluhopisů
- ost. výdaje (dary a příspěvkovky na soc. nebo jiné hum. účely)
Příjmy MR
- rostoucí požadavek na samostatnost (soběstačnost) MR
měly by být:
- příjmy, které jsou dostatečně výnosné
- jsou závislé na aktivitě municipality (z podnikáni)
- poplatky za veřejné služby
- předem plánovatelné při sestavování MR
- administrativně nenáročné
1. Běžné příjmy:
podle původu je můžeme dělit na
a) vlastní sdílené (příjem obce a sdílené daně, které sdílí se SR)
b) z přerozdělovacích procesů (transfery ze SR)
Daňové (DPH, spotř.daň, celní poplatky, daně z převodu majetku, siln. daně)
- sdílené daně (daň z př. FO PO a ekologické poplatky)
- místní daně (místní poplatky a pokuty; - obce vybírají popl. za povolení místních oblastí, popl. za povolení reklamy, ze psů)
Nedaňové:
- z vlastního podnikání
- uživatelské poplatky
- příjmy z vlastní správní činnosti
- př. z mimorozpočtových fondů municipalit
2. Kapitálové příjmy:
- vlastní - z prodeje majetku + z přebytku běžného rozpočtu
- transfery - nenávratné (dotace - specifické účelové, všeobecné neúčelové globální d.), návratné (úvěry od bank…)
3. Ostatní příjmy:
- návratné příjmy (úvěry, půjčky, emise CP)
- př. ze sdružování fin. prostředků
- dary a výnosy z veřejných sbírek
- ostatní nahodilé př.
Výdaje MR:
Rozhodující část výdajů výdajů jsou tzv. "alokační výdaje na zabezpečení veř. statků" (výdaje na nákup zboží a služeb, na financování čistých a smíšených veř.statků, které zabezpečují organizační složky nebo příspěvkové org., na nenávratné transfery - dotace sociálně slabším občanům).
1. podle eko hlediska
- běžné - na mzdy a platy, nájemné, energie, sociální dávky placené sankce, poplatky, dary,dotace vlastním org. složkám…
kapitálové - nákup CP, dotace poskytované přísp. org., splátky úvěrů
2. podle rozpočtové skladby
- organizační (kapitoly)
- odvětvové (skupiny, oddíly a paragrafy)
- druhové (položky, skupiny položek)
3. podle infrastruktury
- eko - výdaje určené na výrobní účely, zejména pro mun. podniky zabezpečující služby, patří sem i dotace a půjčky soukrom. sektoru na podporu podnikání v municipalitě
- sociální - určeny na vzdělání, péči o zdraví provoz soc. zařízení
4. z hlediska rozpočtového plánování
- plánované - V na provoz škol, na učební pomůcky
- neplánované - V sankčního charakteru, sankce za porušení rozp. kázně
5. podle funkcí veřejných financí
- výd. na alokační činnosti (nákup služeb nebo zboží od soukromých firem, úhrada ztráty mun.
podniku, financování čistých veřejných statků)
- výdaje na redistribuční činnosti souvisí s transfery pro obyv.
- výdaje na stabilizační činnosti - mun. má své výdaje využít jako prostředek k dosažení žádoucí míry zaměstnanosti, cenové stability a odpovídajícího tempa eko. růstu
Největší skupina výdajů jsou na financování veřejných statků:
- statky soukromé : jsou to statky, které lze dělit a poskytovat oddělené různými jednotlivcům (bochník chleba lze rozdělit)
- statky veřejné : je to komodita z níž mají mít všichni lidé stejný prospěch, prospěch z daného statku je nedělitelný a lidé nemohou být vyloučeni z jeho používání, nedělitelnost spotřeby vede k nevylučitelnosti ze spotřeby
- čistý veřejný statek - jeho spotřebu nelze dělit na jednotky, jsou spotřebovávané ve svém úhrnu a společně všichni potencionálními spotřebiteli
- smíšené veř. statky - jsou dělitelné co do množství - tz. lze určit podíl jednotlivce na spotřebě
úhrada: poskytování dotací poskytovateli veř. statků
cena pro spotřebitele je nižší než je eko cena, zbytek doplácí obce (např. MHD)
stanovení popl. Za službu na eko nutné výši, dotování pouze ziskové přirážky, obce může poskytovat dotace spotřebiteli
plné financování služby z V MR (z daní) školství, zdravotnictví
Výdaje v ČR:
- do r. 2000 byla odpovědnost za výdaje na místní úrovni rozdělena mezi obce a okresní úřady
- přechodné období od 1.1. 2001 do 31.12. 2002 - kraje - Okresní úřady - obce
- kraje jsou financovány dotacemi ze SR do té doby než budou stanoveny náklady na úkoly převedené na kraje
- kompetence - vl. majetek a samostatně s nim hospodaří, provádějí st. správy, ukládají pokuty, starají se o silnice 2. a 3. Třídy, rozhodují o školství, zdravotnictví a soc. otázkách na svém území
- výdaje: zdravotnictví, rozdělování soc. dávek postiženým, provoz kojeneckých ústavů a ústavů mládeže
- hasiči
Finanční vztahy
- vztahy k podnikatelským subjektům, na straně příjmů nebo výdajů
- vztahy ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajských úřadů, mimorozp. fondů
- k bankám - úvěry nebo vklady
Mimorozpočtové fondy obcí
- decentralizované peněžní fondy
neúčelové - na rozvoj obce, rezervy
účelové - nemělo by jich být moc
- fond pro rozpočet obce
- fond pro financování neplánovaných potřeb
Neziskové organizace a jejich vztah k rozpočtům obcí
Rozlišují se podle typu a podle zřizovatele
V ČR 2 základní typy:
a) organizační složky státu
b) příspěvkové organizace
Organizační složky státu
- je pro ně typické, že dosahují malých příjmů a ty odvádějí do rozpočtu svého zřizovatele
- všechny výdaje jsou financovány z rozpočtů zřizovatele formou záloh = bruto rozpočtový způsob financování
- nemají právní subjektivitu
- jsou napojeny na rozpočet svého zřizovatele pouze saldem vlastního rozpočtu = netto rozpočtový způsob financování
- má tedy vlastní rozpočet a rozdíl kryje zřizovatel
- pokud v průběhu roku chybí zdroje, tak jsou poskytnuty prostředky ve formě běžného nebo kapitálového příspěvku od zřizovatele
- většinou rozpočet končí se záporným saldem
- příjem, tak si ponechávají pro financování výdajů
- nejsou finančně soběstačné, proto je zřizovatel financuje: příspěvky na provoz a příspěvky na investice
- mohou dostávat dary
- mohou vytvářet své peněžní fondy
- mají právní subjektivitu, ale platí pro ně zvláštní režim určité úkony mohou činit pouze se souhlasem zřizovatele (jako např. využití úvěru, půjček, ručení za závazky jiných subjektů, přijímání CP jako protihodnota pohledávek…), některé činnosti mají zakázány (např. kupovat CP, poskytovat dary)
- vytvářejí fondy - rezervní, investiční, fond odměn, fond kulturních a soc. potřeb
- hospodaření podléhá kontrole zřizovatele