CESTOVÁNÍ

TravelInfo


SRÍ LANKA & MALEDIVY 2012
(10. Maledivy, )

15.3. Malé - Villingili

Hodíme drobnou hotelovou snídani, necháme batohy v recepci a od pikolíka vykšeftujeme ještě pár rufií, které jsme včera úspěšně prožrali. Další dlabanec následuje vzápětí po nalezení včerejší pekárnocukrárny, čímž máme zásoby i na oběd. Přesouváme se na jihozápad ostrova, odkud jezdí časté trajekty na sousední ostrov Villingili, kde se dá už zavadit o pláže. Po cestě míjíme čerstvě nalepené plakáty svolávající na akci při příležitosti dnešního Mezinárodního dne proti policejní brutalitě. Tak přeci se to tu úplně neuklidnilo.

Maledivy

Maledivy
Malé

Maledivy

Maledivy
Malé z lodi na Villingili

Lodí vyrážíme na blankytný oceán. Plavba je záležitost čtvrthodinky a koštuje symbolické 3 rufie. Z téhle strany vypadá Malé o něco moderněji, ale mnohem hezčí jsou bílé pláže ostrova Villingili. Připomíná karibskou vesnici, ulice jsou zatím tvořeny pískem, baráčky dvoupatrové v pestrých barvách, spousta stromů a bílé pláže kolem větší části ostrova. Na jižních plážích jsou houpací sítě a mezi kokosovými palmami prakticky prázdno. Jen by opět neuškodila nějaká úklidová akce Zet. Západ ostrova je prakticky skládka a ulice ostrova dostávají bohužel betonový povlak z šedé zámkové dlažby, vzor kost.

Zapadneme na severní pláž a konečně omokřím šnorchl. Korálový život se už bohužel moc nekoná, většina vodní flóry je zničená, ale ryb tu řádí pořádná hejna. V moři se snad přímo potím a teprve po 300 metrech mělkého rífu, kdy se dno propadá prudce do mořských hlubin, je plavatelno a osvěžení. Po návratu na břeh už byla Soňa od koupele odrazena. Zrovna neměla u sebe ideální muslimský plavací úbor balící ženu do pytle až po uši, který zde nosí i čtyřleté holčičky. A kdoví, co by normální plavky udělaly s občas ochometnuvšími se mladíky. Tak mi nezbylo nic jiného, než si užít cachtání v Indiku i za ní.

Maledivy

Maledivy
Útroby ostrova Villingili

Maledivy

Maledivy
Maledivská klasika

Abychom se jen neváleli, vydali jsme se napříč ostrovem přes občerstvení na náměstíčku na jižní pláž, což dalo dobrých 300 metrů. Naproti jsou i resorty. Zapadneme hluboko do síťových houpaček a já razím do blankytné modří. Najednou koukám, že na břehu začíná šrumec. Ještě aby mi tak čórli pantofle. Vylejzám na břeh a kolem se hrotí stovka lidí. Asi školní výlet razící na společné fotografie. Radši schovám pohozené fusky a šnuptych vlající u síťové houpačky, ve které se polonazí válíme. To už si to dav sune k nám a jeden prcek napřahne ruku na potřesení. Fusky zahodím, šnuptych v poslední vteřině před stiskem aspoň přehodím do druhé ruky. Jak se prej mám. Já dobrý, co ty kámo? Prej taky dobrý. To už jsem si všiml i kamer... aby to tak byl ještě hrdinný prezident, který sem pro sichr zdrhnul před demonstracemi na hlavním ostrově. V propagandistických momentkách tohoto pučisty ve večerních zprávách bych zrovna být nechtěl. Samozřejmě, že to prezident byl. Na něj jsme narazili ten den na ostrově ještě párkrát za doprovodu davu, ale těžko bylo rozeznat, jestli mu provolávali slávu nebo nenávist. Každopádně na nás házeli hlášky jen ti, kteří patřili k druhému táboru, že prý tohle není jejich prezident a ať radši vypadneme, že to tu není safety. Trošku nás nahlodali, aby ještě třeba nepřestaly jezdit lodě, což by byla věc nemilá, tak se radši přesouváme na mainland.

Maledivy

Maledivy
Prezident na špacíru

Maledivy

Maledivy
Špacír proti prezidentovi

V restaurační aleji u přístaviště dáváme dlabanec, který se opět skládá z nejrůznějších pečivových kousků s přílohami masa a krémů. Pikolík přinese obrovský tác se stovkami kousků, které dle výběru nám přesouvá na talíř (kousky po 2-5 rufií). Tímhle jsme se zaplácli dokonale. Právě se sem dostává i čelo demonstrace, jejíž průvod vydá na hodinu. Ono taky táhnout mnohatisícový dav v uličkách tohoto miniměsta je jak v atárkových stonožkových hrách. Požadují nové volby, propuštění politických vězňů atd. Výraznou převahu mají ženy, což je vlastně poprvé, co je na veřejnosti zaznamenáváme.

K hotelu se dostaneme za tmy. Nakoupíme zásoby na cestu a prézenty do domoviny. Na nábřeží skáčeme do loďky k letišti, kde si teprve oddechneme, že už nás zádrhely snad nepotkají. Mají tu i sprchy s teplou vodou, což je věc vítaná. Hodí se i 24hodin otevřená pošta a suvenýrové obchody na poslední resty. Pak už jen klasické procedury a před půlnocí zvedáme emiratovské krovky.

16.3. Dubaj - Praha

Let bohužel není z nejdelších. Úvod navíc sebere večeře, takže se moc spánku nekoná. V Dubaji máme zas čekání nechutných 7 hodin. Tentokrát zamíříme do prvního starého terminálu, kde se přespává výrazně lépe. Je celý kobercový, prakticky bez lidí, sedačky bez opěrátek, takže zde vcelku slušně zabereme. K ránu jdeme vysomrovat vouchery do mekáče. A dál už jen Boeing, Iveco, Mytiščin, Karosa, vlastní nožky a práh domova.

A něco plytkých klišé na závěr. Srí Lanka rozhodně nezklamala, a že očekávání na ní kladená byla docela vysoká. Od každého je tam toho dost zajímavého a dohromady to na malém prostoru tvoří ideální mix. A bonusový fakultativní výlet na Maledivy z neturistické perspektivy byl tóže zajímavý. Ale asi na nějaké blízké opáčko obou končin to nevidím. Finanční sumárum těchto 3 týdnů vychází asi na 23000 Kč, z toho letenka na Srí Lanku 14200, let na Maledivy 1700 a na útratu 350-400 dolarů. FIN a všechna čest a dík těm, kteří to celé přečetli.