II. Faerské ostrovy (hlavní ostrov Streymoy a info)
5. 7. Plavba na Faery (úterý)
Ráno ještě sjedu na nedaleký maják nad Hirtshalsem na písečných útesech, které jsou prošpikovány bunkry a betonovými zákopy Hitlerova Atlantického valu. Je třeba zabalit, co si vzít na těch 35 hodin na palubu, protože během celé plavby se k autům nesmí. Na rozdíl od dnešních letadel a vlaků jezdí lodě včas a stačí přijet hodinku a půl předem a veškeré odbavení proběhne v klidu z auta. Jen u budky juknou na pas, dostanu klíč od kajuty a řadím se do kolon v desítkách pruhů, které jsou pomalu spolkávány lodí. Auta jsou ve 4 patrech, v útrobách se různě točíme v nájezdech, aby ani decimetr nepřišel vniveč. Ale dostat během hodiny 8 stovek aut, terénních monster, kamiónů, autobusů a dokonce i vrtulníků do útrob lodě a vyrazit včas je hezky sehraný výkon.
Atlantik
Plavba na Faerské ostrovy
Atlantik
..
Atlantik
Paluba
Na tuhle plavbu už nebyly normální kajuty, ale jen volné postele v kušetách, tedy sdílená lůžka v nejhlubším podpalubí, i pod úrovní autopater. To bylo hodně spartánské (a přitom za stejnou cenu) - 6 postelí jen s matrací, takže v tomhle případě se sebou šikne i spacák a povlečení. Aspoň nebyly vyprodány, na chodbě je koupelna s teplou vodou, tak se za chvíli zcivilizovaně můžu vydat na průzkum lodi. Hlady tady člověk neumře, jsou tu restaurace, bufet a úplně nahoře barokavárna. Ani to není drahé, snídaně vyjde asi na 18 euro, oběd či večeře na 35, což je stejné jako na dánském břehu. Zajímavější pro leckoho může být dutyfreeshop, kde kromě trochu jídla, suvenýrů z faerské vlny hraje prim bezcelní alkohol. Plechovka piva vyjde pod euro. Na lodi je i tělocvična, vířivka či bazén a rozsáhlé paluby na kukání, jak se vzdalujeme od pevniny. Já měl dost seriálových restů natahaných do mobilu, tak jsem zalehl na postel. První kinedril padnul hodinu před odplutím a dle receptu poctivě každé dvě hodiny přidávám další, tak spánek přišel rychle. A hlavně i dlouho trval. Nějak v tu dobu se v kušetu mihlo pár spáčů, ale probral jsem se, když už tu nikdo nebyl. Ten kinedril je hroznej driják, ale takhle v komatu plavba utekla příjemně rychle. Loď byla prozkoumána, tak jsem v posteli vydržel v podstatě až do okamžiku, kdy nás dvě hodiny před připlutím začali vyhánět z kajut. Oni mají pak docela frmol to všechno vyklidit, uklidit a načančat pro nové pasažéry, protože loď se v přístavu zdrží jen 2 hodiny.
6. 7. Připlutí do Thorshavnu (st)
V hlavním městě Thorshavnu na hlavním ostrově Streymoy přistáváme v sedm večer, tak to celé trvalo jen 33 hodin. Faerské ostrovy mají celkem 18 ostrovů, jeden neobydlený a polovina má jen skromné osady s pár obyvateli, kam funguje jako MHD vrtulníky a lodě. Je tu o hodinu méně, slunce zapadá po 23 hodině a vychází asi ve tři, takže světlo je furt. Platí se tu faerskými a dánskými korunami. Bankovky mají vlastní, ale přirozeně pak v Dánsku s nimi již nepořídíte. Jinak jak to není EU, tak samozřejmě telefonní tarify jsou někde jinde, tak se vyplatí za 200 dánských korun koupit simka se cca 10 GB.
Ono si možná řeknete, že na ty malý ostrovy tahat auto je kravina, ale prostě v očekávaném počasí plném deště a vichru nechcete být odkázání na veřejnou dopravu, která ale tady vcelku funguje. Objel jsem tu skoro všechny silnice, což dalo slušných 1200 kilometrů. Všechno jsou to pěkné asfaltové cesty, žádný štěrk jako na Islandu a žádné cesty pro 4kolky tady nejsou. Benzín byl levnější než na dánské pevnině. Jezdí se maximálně 80 a mohou překvapit dlouhé jednosměrné tunely. Prostě jedete rovným tunelem, proti vám světla protijedoucího auta a ve správnou dobu je třeba to stočit na výhybnu. Tunely vůbec tady jedou asi jako v žádné jiné krajině. Každé údolí je docela odříznuté od okolního světa, ale snaží se všechny místa a ostrovy spojit. Teď už jdou i pod oceány a jsou tu tři velké podmořské tunely spojující největší ostrov (platí se v nich mýto 100, resp 175 korun na internetu do týdne po projetí – když tu jste déle, vyplatí se předplatné za 4 stovky, v němž cena za průjezd padne o 75 %). A pracuje se na tom, aby se prokrtkovali až na ty nejjižnější ostrovy, což už je projekt na úrovni eurotunelu. Jen tady to nespojí se světem 60miliónovou Británii, ale pětitisícihlavý ostrov Sudoroy. Supermarkety, včetně známého islandského prasátkového Bonusu, jsou v každém městě za korunové relace jako u nás, jen teda je rozdíl v tom kurzu dánské vs české koruny.
Faerské ostrovy
Zeměě
Faerské ostrovy
Krajinka s campercombíkem
Faerské ostrovy
Katedrála v Kirkjubouru
Je šokující počasí - slunce, obloha vyčištěná do blankytna a vůkol krásně zelené ostrovy. Tak žádné zdržování, jednoduše vyjedeme z lodi a jsme bez nějakých kontrol ve městě. Ale jinak Faery nejsou členem EU, tak sem platí nějaká celní omezení na alkohol a cigarety. Rychle vyjíždím nad město za prvním turistickým cílem v Kirkjubour na druhém břehu ostrova. Cestou pár kochácích zastávek na zelenou krajinu bez jediného stromku vyplněnou menšími jezírky, ze všech stran padajících do oceánu a obsypanou ovcemi. Fotky faerských kostelíků jsou ikonické, ale zde není výjimečně dřevěný, ale pokusili se tu postavit kamennou gotickou katedrálu a šutry dovážely z Norska. Moc to nedopadlo a zbylo obezděné torzo. Okolní baráky už jsou typicky dřevěné natřené krví velrybích mláďat a pokryté zelenými drny.
Pláže se na Faerech moc nevedou a ostrovy padají do moře v patrových skalních útesech. U vesniček jsou balvanovité krátké pláže, případně aspoň nějaká skalní zátočina, kam se daly výtahem spouštět rybářské čluny. Staré silnice jsou nahrazovány modernějšími a přímějšími s tunely, a ty staré tak zůstávají pro nás kochající se turisty. Jedna se hned krásně vine celým hlavním ostrovem s odbočkou do údolí Nordradalur. Sunset, výstup na nějaký kopec za ještě hezčími výhledy.
Faerské ostrovy
Hlavní město Thorshavn
Faerské ostrovy
První výstup
Faerské ostrovy
údolí Nordradalur
Ani na Faerech není volné kempování povolené. Mají tu pár kempů, ale vypadají strašně, malé plácky obsypané bílými velkými obytňáky a někde společné prostory byly více než spartánské. S camperkombíkem doufám v nenápadnost, parkovací spoty z aplikace nebo v to, co se připlete do cestu. V Dánsku se prý za kempování považuje, když přes noc zůstanou kempovací cajky venku. Pokud za tmy jen stojí auto, tak prostě parkuje a každému je prd, co kdo dělá uvnitř. Samozřejmě to pak nesmí kolem zesrat, ale veřejných toalet je na ostrově dost v každé vesnici. A některé mají i teplou sprchu, takže luxus. No dnes jsem toho okecal dost, tak nasadit klapky na oči (ty se tu sakra hodí) a hezky na kutě na opuštěném místě u přehrady na druhém konci ostrova, kam se dovinula asfaltka.
7. 7. Hlavní ostrov - Thorshavn, vodopád Fossa, Tjornuvik, papuchalci u Gjogvu (čt)
Takže co na Faerech? Nabrali se nějaké prospekty a mapy, ale program určí počasí. Pokud by bylo náhodou krásně, dá se nějaký dlouhý trek. Takže se spíš nedá – ale já se tu prostě někde tahat v dešti a mlze celý den nebudu – na to jsou ty ostrovy furt krásné i z paluby auta s občasným výlezem na vyhlídky. Jó, jsem už lemra. Na déšť se hodí poznat města, či se civilizovat v bazénech. Pokud by podobnost s Islandem vás začala lákat i na hotspringy, tak je tady přesně jeden, má asi 16 stupňů a při troše vůle by se do něj dala ponořit dlaň. Na ostrově je všechna půda soukromá, tak za průchod na některá nejznámější místa začali lokálové vybírat i dost nevybíravě vstupné (třeba na vyhlídku na ikonickou bránu Drangarnir je třeba mít i průvodce ve skupině za 550 DKK). Vybírá se ale za to, kudy chodí lidi. Ale tak stačí si najít vlastní cesty, kde nejsou lidi a jsou zdarma. Vesnice jsou často spojeny cestami přes hory či podél pobřeží, pokud tam nevede asfalt.
Dopředu se může hodit objednat další echt čedokařinu – let/plavbu na ostrov Mykines za papuchalkama, kterých je na místním miniostrově s 15 obyvateli nejvíc. Ale mě nakonec přišel Mykines jako echt tourist trap. Další peníze chtějí i za vstup na ostrov, nejznámější cesta na maják je aktuálně zavřená kvůli sesuvům a hrozba mlhy je na tomhle ostrově vůbec nejvyšší z celých Faer. Takže jsem si oddechl, když nakonec v půlnoci před plavbou přišla zpráva, že plavba se ruší kvůli počasí a peníze vrátili hned na účet. Papuchalci jsou samozřejmě dokonalí a viděl jsem je na dalších třech místech. Týden dopředu jsou pak otevřeny i lety s místní vrtulníkovou MHD, která pokrývá všechny ostrovy od 80 DKK. Aby to turisté nevyužívali na výlety, lze koupit jen jednosměrné lety. Míst není mnoho, ale občas se může zadařit – viz dále.
Předpověď počasí tu pojímají po svém. Protože tady prší 300 dnů v roce, tak do každého předpovědního okénka narvou mrak s deštěm, což zaručuje takovou úspěšnost, kterou žádný sebelepší meteorolog nemá. A pokud náhodou neprší a je slunce, budou lidi jen spokojeni. A 12 stupňů je přes léto furt, v noci to klesá k 10. Takže plány žádné a uvidí se, co osud cvrnkne do nosu. Mám tu 12 dní, tak by teoreticky mohlo být i dva dny hezky. A jeden jsem včera vyplýtval.
Ranní probuzení bylo rychle vystřízlivění ze snů i ze včerejšího krásna, je mlha a prší. Tak ideální na návrat do Thoshavnu, získat na informacích pár brožur, koupit simku (7,5 GB za 197) a prohlédnout město, jehož skalnatý poloostrůvek s historickými 500letými dřevěnými červenými baráky s drnem na střeše jsou sídlem parlamentu i guvernéra. Pod tím bouře smáčí přístav, starší část města je ještě ze dřeva, nová už jede v betonu a vytáhla počet obyvatel k 20 tisícům. Moc času tady člověk nestráví, ale furt ještě není tak hnusně, aby se začalo lézt do muzeí.
Faerské ostrovy
Vládní budovy v Torshavnu
Faerské ostrovy
Ulice Torshavnu
Faerské ostrovy
Velrybářská stanice
Faerské ostrovy
Vodopád Fossa
Faerské ostrovy
Kaňon nad Haldosvikem
Faerské ostrovy
Vesnice Tjirnuvík na severu
Tak zpět do sucha auta a vyrážím na sever ostrova. Kolikrát stačí popojet pár kilometrů do druhého údolí či na druhou stranu ostrova a je po dešti. Zastavím ve staré zachovalé velrybářské stanici. Vodopády sice na ostrovech nejsou spektakulární, ale pro nás Středozemce, kde je vrchol Mumlava či Rešava, jsou více než uspokojující. Tahle Fossa na břehu moře je dvoupatrová, přičemž do mezipatra se dá dostat. Jen ty čárky v mapy.cz, co u nás vyznačují lesní asfaltky, zde znamenají, že tudy mezi skalami zřejmě již prošlo několik ovcí za sebou. O fous dál Haldorsvik nabídne první menší hike údolím s terasovitými políčky podél říčky do skalního amfiteátru uzavřeného vodopádem. Skoro každá vesnice má na svém začátku užitečnou plechovou mapičku s místními památkami a možnostmi cest v okolí.
Silnice končí v parádním Tjornuvíku - ukázkovém zálivu, dřevěné baráčky bez zahrad, dřevěný kostelík, pláž a na obzoru další ikonické skály s bránou. Už ve slunci prošmejdím okolní cesty, přičemž ta jedna pokračuje přes celý ostrov na druhou stranu do Saksunu. Přes most přejíždím na ostrov Eysturoy pod nejvyšší horou. Útočí na mě hejno hus, které se jako gang nasraně porůznu potulují po ostrovech. Další oblíbená vesnice severu je Gjogv – záliv stažený ze všech stran skálami s hlubokou zátočinou a přístavištěm. Útesy nad oceánem jsou ale pokryty papuchalky, které jsem tady nečekal. Jsou fakt úžasní, takoví minitučňáci s červeným zobákem. Jsou jim podobní svoji neohrabaností. Létat sice umí, ale vzlétnout asi moc ne, proto jsou na vysokých útesech, ze kterých se vrhají dolů a teprve v pádu vzlétnou. Nicméně podobnost by měla být spíše k papouškům a alkám, z jejichž slov mají ten název spojen. Tak tímhle sledováním se dokážu zabavit do konce dne a pak jen přejedu na horskou silnici do spacího zákrytu. Škoda, že ten Lumix je takovej krám, takže ty fotky za moc nestojí. Zlatý prastarý Casio za desetinovou cenu.
Faerské ostrovy
Fjordy
Faerské ostrovy
Útesy
Faerské ostrovy
Gjogv
Faerské ostrovy
Gjogvská škrblina
Faerské ostrovy
Papuchalci
Faerské ostrovy
..