Daně u neziskových organizací
Zákon 586/1992, neziskové organizace; předmět daně z příjmů, členské příspěvky, nájemné, dary, co není předmětem daně, osvobození od daně, odčitatelné položky, daňové přiznání; daň darovací; daň z přidané hodnoty, předmět daně, způsob výpočtu daně, koeficienty. Circa z roku 2007.
1. Zákon č. 586/1992 Sb, o daních z příjmů
Definice pojmu nezisková organizace
Zákon o daních z příjmů vymezuje neziskové organizace jako poplatníka, který není založen za účelem podnikání. Podle § 18 odst. 8 se za poplatníky, kteří nebyli založeni nebo zřízeni za účelem podnikání považují zejména následující subjekty:
- zájmová sdružení právnických osob, pokud mají právní subjektivitu a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti
- občanská sdružení včetně odborových organizací
- politické strany a politická hnutí
- registrované církve a náboženské společnosti
- nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti
- veřejné vysoké školy
- obce, organizační složky státu, vyšší územní samosprávné celky
- příspěvkové organizace, státní fondy
- subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon
1.2 Předmět daně z příjmů
- příjmy z reklam
- příjmy z členských příspěvků
- příjmy z nájemného
Příjmy z členských příspěvků
Členské příspěvky jsou u neziskových organizací předmětem daně,
ale na některé se vztahuje podle §19 odst. 1 osvobození od daně.
Jsou to především členské příspěvky podle stanov, statutu,
zřizovacích nebo zakladatelských listin
a příspěvky přijaté zájmovými sdruženími právnických osob,
profesními komorami s nepovinným členstvím
(např. zákon o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR),
občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami
a politickými hnutími.
Příjmy z nájemného
Výjimku u těchto příjmů tvoří nájemné získané z pronajímání státního majetku,
kde takto získané příjmy jsou odváděny do státního rozpočtu,
nikoliv ponechány neziskové organizaci.
Další výjimku tvoří příjmy z pronájmu nemovitostí,
které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku.
Dále též příjmy plynoucí z pronájmu uměleckých děl,
které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku.
Takto získané příjmy jsou od daně osvobozeny.
Problematika nadací je však podrobněji upravena zákonem č. 227/1997 Sb.,
o nadacích a nadačních fondech ve znění pozdějších předpisů.
Není předmětem daně (§18 odst.4, písm.a)
U neziskových organizací nejsou předmětem daně příjmy z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší. Tato podmínka se posuzuje za celé zdaňovací období podle jednotlivých druhů činností.
Činnosti, které jsou provozovány neziskovou organizací jako její poslání a jsou tedy důvodem její existence, jsou zařazeny pod činnost hlavní. Tyto činnosti jsou upraveny např. statutem, stanovami, zvláštními předpisy nebo zřizovacími a zakladatelskými listinami neziskové organizace. Činností, které jsou provozovány jako hlavní, může být i několik. Důležité je však z hlediska zákona o daních z příjmů to, že nelze kompenzovat náklady a výnosy mezi jednotlivými činnostmi, které jsou provozovány jako hlavní činnost organizace. Na každou činnost se pohlíží odděleně a pokud dojde k situaci, že u některé činnosti jsou dosažené příjmy vyšší než související náklady (výdaje), jsou tyto příjmy předmětem daně.
Převážná část činností, které provozují neziskové organizace jako činnosti hlavní, jsou však v drtivé většině ztrátové, takže ve skutečnosti je odváděná daň z takovýchto aktivit spíše výjimkou. Při zakládání neziskové organizace je dobré promyslet, které činnosti budou provozovány jako hlavní a které jako vedlejší, aby vykazovaný základ daně byl pro organizaci co nejpříznivější. Toto je však třeba zajistit při samotném vzniku společnosti ve statutu, zřizovatelské listině apod. Důležité je však přitom stále sledovat poslání a cíle organizace, které by měly být provozovány pod hlavičkou činnosti hlavní.
Dále nejsou předmětem daně podle §18 odst. 4:
- příjmy z dotací a jiných forem státní podpory a podpory z rozpočtu obcí
- úroky z vkladů na běžném účtu
- příjmy z pronájmů a prodeje státního majetku, které jsou podle zvláštního předpisu (zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících předpisů) příjmem státního rozpočtu
1.3 Osvobození od daně
Na neziskové organizace se vztahuje řada osvobození od daně. Tato osvobození jsou upravena v §19 a jsou to především tato:
- členské příspěvky podle stanov,
- výnosy z kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboženských společností,
- příjmy státních fondů a dalších fondů stanovené zvláštními předpisy,
- příjmy plynoucí z pronájmu nemovitostí, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z pronájmu uměleckých děl, která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku,
- úrokové a dividendové příjmy plynoucí z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku,
- příjmy plynoucí z úroků z finančního prostředků, kterou jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, za podmínky, že jsou uloženy na zvláštním účtu u banky,
- příjmy plynoucí z autorských a patentových práv, která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku.
1.4 Odčitatelné položky od základu daně
Dle ustanovení §20 odst 7 mohou neziskové organizace základ daně snížený podle §34 (tj. o daňovou ztrátu a tzv. reinvestiční položku a výdaje na výuku žáků ve studijních a učebních oborech SOU a učebních oborech učilišť) dále snížit až o 30%, maximálně však o 1.000.000,- Kč, použijí-li takto získané prostředky ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to ve 3 bezprostředně následujících obdobích. U veřejných vysokých škol pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti. V případě, že 30% snížení činí méně než 300.000,- Kč, lze odečíst částku ve výši 300.000,-- Kč, maximálně však do výše základu daně.
Poskytování darů neziskovým organizacím
Dle § 20 odst. 8 lze od základu daně sníženého podle §34 odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajů, organizačním složkám státu, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zákona č. 117/2001 Sb, o veřejných sbírkách, a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud hodnota daru činí aspoň 2.000,- Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 5% ze základu daně sníženého podle §34. Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou zřízeni za účelem podnikání.
1.5 Daňové přiznání
Neziskové organizace nejsou povinny podat daňové přiznání, pokud mají pouze příjmy, které jsou od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, kromě příjmů podle §36 odst. 6 písm. a).
Neziskové organizace však nejsou zproštěny povinnosti podat daňové přiznání k dani darovací, pokud jsou nabyvateli daru. I když žádná daň z tohoto poskytnutého daru zaplacena nebude (protože je od daně osvobozena), musí se učinit nárok na osvobození od daně právě v tomto přiznání.
2. Zákon č. č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí
Pro neziskové subjekty je významná především úprava daně darovací, neboť jedním ze zdrojů jejich financování jsou právě dary. Dar přijatý neziskovou organizací je sice předmětem daně darovací, ale je od daně osvobozen.
Obdobně je u neziskových organizací uplatňováno osvobození, pokud jde o bezúplatný převod na veřejně prospěšné účely, podle ustanovení §20 odst. 4 toho zákona jsou to především bezúplatná nabytí majetku:
- Českou republikou,
- územními samosprávnými celky a jimi zřízenými rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi,
- dobrovolnými svazky obcí,
- určená na financování zařízení a humanitárních akcí v oblasti kultury, školství, vědy a vzdělání, zdravotnictví, sociální péče, ekologie, tělovýchovy, sportu, výchovy a ochrany dětí a mládeže a požární ochrany, pokud je majetek nabyt právnickými osobami, které byly zřízeny k zabezpečování těchto činností a které mají sídlo na území České republiky,
- státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi,
- obecně prospěšnými společnostmi a politickými stranami a politickými hnutími určená na jejich činnost,
- nadacemi nebo nadačními fondy, jakož i majetku poskytnutého nadacemi nebo nadačními fondy v souladu s účelem a podmínkami stanovenými v nadační listině nebo ve statutu.
3. Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty
Uplatňování daně z přidané hodnoty a její princip je u neziskových organizací obdobný jako u ostatních podnikatelských subjektů. Vztahuje se však pro ně řada osvobození a výjimek.
3.1 Předmět daně
Předmětem daně jsou veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez úplaty včetně nepeněžitého plnění v tuzemsku. U neziskových organizací se za zdanitelná plnění považují ta plnění, u nichž příjmy z těchto plnění podléhají dani z příjmů. Jedná se tedy o takové aktivity, které jsou provozovány jako činnosti "vedlejší" nebo "ziskové".
V §25 zákona o dani z DPH je vyjmenována řada činností, na které se tato osvobození od daně vztahuje. Pro oblast neziskové sféry jsou důležitá především tato osvobození:
- u výchovy a vzdělání,
- u zdravotnických služeb a zboží,
- u sociální pomoci.
Od daně jsou osvobozena zdanitelná plnění prováděná v rámci hlavní činnosti subjektu, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání.
3.2 Způsob výpočtu daně
Neziskové organizace mají oproti ostatním podnikatelských subjektům drobnou nevýhodu. Nemají totiž nárok na plný odpočet daně na vstupu, ale musí dojít k jeho "krácení". Dochází tedy často k situacím, kdy toto zkrácení znamená nemožnost odpočtu daně na vstupu vůbec.
Určitou výjimkou v oblasti "podnikatelské" je však případ, kdy se uskutečňují v rámci podnikání také zdanitelná plnění osvobozená podle §25, kde také není nárok na plný odpočet daně na vstupu, ale musí dojít stejně jako u neziskové organizace, k jeho krácení.
Daň na vstupu * koeficient = nárok na odpočet daně
Celková daň na výstupu - nárok na odpočet daně = výsledná daň
Je-li výsledná daň kladné číslo, musí se tato vypočítaná částka odvést do státního
rozpočtu (daňová povinnost). Je-li výsledná daň záporné číslo = nadměrný odpočet.
Koeficient: K = S/Z
S - součet cena bez daně za uskutečněná zdanitelná plnění, u nichž vzniká nárok na odpočet
Z - součet čitatele plus zdanitelná plnění osvobozená od daně podle §25 (patří sem také tržby z hlavní činnosti, příspěvky včetně členských příspěvků, dotace, granty a další prostředky z veřejných rozpočtů)
Pokud je koeficient menší než 0,05, pak se tento koeficient rovná nule a nárok na odpočet dně na vstupu uplatnit nelze.
Pokud je koeficient větší než 0,95, pak se tento koeficient rovná jedné a lze uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu v plné výši.
Koeficient se zaokrouhluje na čtyři desetinná místa. U neziskových organizací dochází nejčastěji k situaci, kdy je koeficient menší než 0,05 a proto nelze uplatnit žádný odpočet daně na vstupu.