• HOMEPAGE
• CESTOVÁNÍ
• SEMINÁRKY
• AKCIE
• 

SEMINÁRKY

4. Ekonomický růst

Ekonomický růst - představuje zvýšení potenciálního GNP (HDP). Použije-li se pojem hranice produkčních možností (PPF), může se znázornit ekonomický růst jako posun této hranice severovýchodním směrem. Ekonomický růst se většinou měří jako roční tempo růstu reálného GNP (nebo reálného potenciálního produktu) určité země.

Tempo růstu HDP:       Yt / Yt-1 * 100 (např. 103,1 %)
Tempo přírůstku HDP:     změnaY / Yt-1 * 100 (např. 3,1 %),
                                         kde   změnaY = Yt - Yt-1

Ukazatel ekonomické síly země je vyjádřen absolutní hodnotou reálného GNP ve srovnatelné měně (obvykle v USD).

Ukazatel ekonomické úrovně země je vyjádřen reálným GNP v přepočtu na jednoho obyvatele ve srovnatelné měně.

Skutečný a potenciální produkt

Potenciální produkt - maximální úroveň GNP, které lze dosahovat při daném stavu technologie a počtu obyvatel, aniž dochází k urychlení inflace. Někdy se též nazývá "produktem plné zaměstnanosti". Dnes se chápe jako ekvivalent úrovně produktu, který odpovídá přirozené míře nezaměstnanosti. Představuje tak dlouhodobě udržitelnou kapacitu ekonomiky.

Reálný produkt - skutečně vytvořený reálný produkt, obvykle rozdílný od potenciálního produktu v závislosti na fázi cyklu.

Mezera GNP - je rozdíl mezi potenciálním produktem a reálným GNP (odlišuje-li se reálný produkt od potenciálního). Velká mezera GNP znamená, že ekonomika nepracuje na úrovni svých možností nebo, že se ekonomika nalézá uvnitř své hranice produkčních možností.

Zdroje růstu potenciálního produktu:
1) růst množství výrobních faktorů
2) technologická a organizační zlepšení a zvýšení efektivnosti využití výrobních faktorů

Teorie ekonomického růstu

1) Smithovy a Malthusovy klasické modely
Popisují ekonomický vývoj za podmínek neměnného rozsahu půdy a rostoucího počtu obyvatel. To má za následek, že nedochází-li k technologickým změnám, rostoucí počet obyvatel nakonec vyčerpá zásobu nevyužité půdy. Malthusiánská rovnováha nastává, když reálné mzdy poklesnou na subsistenční úroveň a obyvatelstvo se nebude reprodukovat, čímž se sníží nabídka práce.

2) Neoklasický růstový model
Tento model zdůrazňuje úlohu prohlubování kapitálu (tj. růst kapitálového vybavení práce) a technologických změn při růstu potenciálního reálného GNP. K prohlubování kapitálu dochází, jestliže zásoba kapitálu roste rychleji než ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Při neexistenci technologické změny povede prohlubování kapitálu k růstu výstupu na jednoho pracovníka, k růstu mezního produktu práce a k růstu mezd. To povede k poklesu výnosů z kapitálu (zákon klesajících výnosů) a k následnému poklesu reálné úrokové sazby. Při dosažení dlouhodobé rovnováhy ovšem toto prohlubování kapitálu ustává a reálné úrokové sazby přestávají klesat. Ve skutečnosti technologický pokrok zvyšuje produktivitu práce, výši kapitálu na pracovníka a celkový produkt roste. V historickém pohledu bylo tempo technologických změn dostatečně rychlé, aby vykompenzovalo klesající výnosy z kapitálu, přičemž udržovalo úrokovou sazbu a míru zisku téměř neměnné, zatímco reálné mzdy nepřetržitě rostly.

Akumulace kapitálu zvyšuje produkt a mzdy, ale snižuje výnos (respektive úrokovou sazbu) z kapitálu.

Graf 4-1: Akumulace kapitálu

Šipky značí posun jak křivky výnosu z kapitálu, tak hranice cen 
výrobních faktorů v důsledku technologického pokroku.

Okunův zákon

Okunův zákon měří vztah mezi změnou produktu a změnou nezaměstnanosti. Okunův zákon říká, že na každá 2 %, o něž GNP poklesne vzhledem k potenciálnímu produktu, se míra nezaměstnanosti zvýší o 1 %. Z této věty vyplývá, že roste-li potenciální produkt např. o 3 % ročně, měl by reálný GNP růst také o 3 % ročně, má-li zůstat míra nezaměstnanosti konstantní.

Hranice produkčních možností (PPF, Productin possibilities frontiers)
PPF je graf kombinující statky, které může daná země s danými zdroji a prostředky produkovat. Bodů ležících vně PPF (severovýchodně od ní) nelze krátkodobě dosáhnout. Oproti tomu body, které leží uvnitř PPF představují neefektivnost produkce dané země (nejsou využity všechny zdroje a prostředky).

Zdroje ekonomického růstu

Mezi hlavní zdroje růstu reálného produktu patří: růst výrobních faktorů (zejména práce a kapitálu), růst celkové produktivity výrobních faktorů, kterou podmiňují faktory jako vzdělání, inovace, technologie, úspory z rozsahu, vědecký pokrok a růst agregátní poptávky.

Extenzivní růst - růst založený na růstu výrobních faktorů.
Rostou-li faktory výroby rychleji než výstupy výroby - ubývání výnosu v důsledku extenzivního rozšíření obdělávané půdy s nižší úrodností.

Intenzivní růst - růst založený na zvyšování souhrnné produktivity výrobních faktorů.
Růst při stacionárních vstupech faktorů výrob resp., jestliže je růst výroby rychlejší než růst vstupu výrobních faktorů.

Bludný kruh chudoby

Převážná část obyvatel světa (cca 80 %) žije pod hranicí chudoby, která je definována jako minimální přiměřená životní úroveň. Příčinou tohoto jevu je nízká produktivita a v důsledku toho nízký produkt na jednoho obyvatele. V důsledku toho jsou nízké investice a následně pomalý ekonomický růst, takže tyto země zůstávají chudé. Obvykle je tato situace prohlubována vysokými demografickými přírůstky, takže bludný kruh chudoby se uzavírá.

Ačkoliv nízká ekonomická úroveň a pomalý ekonomický růst jsou důsledkem převážně kulturních faktorů - tj. nízké kvalifikace, absence moderních společenských institucí a omezené možnosti podnikat, hlavní příčinou je nedostatečná motivace k práci a absence jistoty, že lidé mohou využívat výsledky své práce. Předpokladem nastartování ekonomického růstu je dosažení minimálně desetiprocentního podílu investic na HDP (W. W. Rostow). Nastartování ekonomického růstu je poháněno tzv. "vůdčími sektory" jako jsou např.: exportní odvětví nebo odvětví vykazující velké úspory z rozsahu výroby. Jakmile začnou tyto sektory rychle růst, nastává proces sebeudržujícího se růstu. Výhodou nově industrializovaných zemí je možnost využít technologie rozvinutějších zemí, což je konkurenční výhoda.

Bariéry růstu

Bariéry růstu (Limits of growth)
1) Ekologie
2) Vyčerpání neobnovitelných zdrojů
3) Relativní vyčerpání surovin a energií z omezených zdrojů (půda, voda, prostor, vzdušný kyslík apod.).

Pokud je celý produkt spotřebován nebo investován, nabývá multiplikátor nekonečně velkých hodnot a tempo růstu je determinováno nejbližší růstovou bariérou. Obvykle to je bariéra pracovních sil, ale mohou to být i suroviny nebo některé vzácné přírodní zdroje.

Kromě toho existují úzké profily ekonomiky - nedostatečná kvalifikace pracovních sil, absence výkonných technologií nebo překážky mezinárodního obchodu. Závažným problémem je růst vzácnosti některých neobnovitelných zdrojů, což zvyšuje jejich ceny a představuje tzv. "nabídkové omezení" (drahá ropa). Řešením je využívání alternativních zdrojů, substitutů a alternativních technologií.