SEMINÁRKY

Makroekonomie

Mikroekonomie


Miras.cz - Seminárky - Mikroekonomie - Typy firem

9. Typy firem a jejich cíle

Typy firem v tržní ekonomice z hlediska vlastnických vztahů a právních forem. Zisk jako hlavní podnět podnikání. Alternativní cíle firmy. Financování firem (vnější a vnitřní zdroje financování). Vlastnictví, problém "pán a správce".


Typy firem v tržní ekonomice

Z hlediska vlastnických vztahů rozlišujeme:
1) Státní a municipální firmy
vlastníkem firmy je stát nebo obec. Institucionální vlastník může být též vlastníkem většinového podílu akcií.
2)  Firmy v individuálním vlastnictví
podnikatel hospodaří sám na vlastní účet, ručí celým svým majetkem za své závazky. Výhodou je pružnost, nevýhodou je omezenost zdrojů na rozvoj (závisí na kapitálu majitele a úvěru).
3) Obchodní společnosti (partnerství)
jde o sdružení kapitálu dvou i více osob. Výhodou je větší dostupnost kapitálu, nevýhodou větší právní složitosti vzniku firmy.
4) Akciová společnost 
větší možnosti získání kapitálu vydáním akcií (akcie - CP přináší majiteli právo spolurozhodovat, právo na dividendu, právo na likvidační zůstatek). Zisk a.s. se tedy dělí na nerozdělený zisk určený na rozvoj firmy a na zisk rozdělený mezi akcionáře v podobě dividend. Problémem u akciových společností je střed zájmů akcionářů s managementem (akcionáři chtějí dividendu z investování, atd.)

Zisk jako hlavní podnět podnikání

Zisk je hlavním cílem firmy a jako takový představuje hlavní podnět k podnikání. Prostřednictvím zisku firma prokazuje svoji úspěšnost nejen ve vztahu ke svým vlastníkům či pracovníkům, ale i k partnerům a konkurenci. Zisk je předpokladem tvorby dalších zdrojů, investicí, technického rozvoje apod.

Nástroje maximalizace zisku můžeme rozdělit na dvě složky:
1) Snižování nákladů na výrobu, vyhledávání úspor
Ve velmi dlouhém období pak velikost zisku ovlivňuje uplatňování technického pokroku, které vede ke zvyšování produktivity práce a tím ke snižování nákladů.

2) Maximalizace příjmů. V podmínkách dokonalé konkurence je cestou ke zvyšování příjmů zvyšování objemu výroby. V nedokonalé konkurenci růst objemu výroby může vést dokonce k poklesu příjmů. Proto v nedokonalé konkurenci není maximalizace objemu produkce jedinou možností zvyšování příjmů, používají se hlavně:
a) cenová konkurence - snížení ceny z důvodů zvýhodnění před konkurenty
b) necenová konkurence - různé metody, je nákladná (reklama, nekonvenční formy prodeje)
c) dále se např. používá pohyb cen hlavního výrobku a komplementů. Snížení ceny hlavního výrobku vyvolá růst poptávky, a tím i růst poptávky po zdraženém komplementu.

Alternativní cíle firmy

Jelikož v praxi není dost možná maximalizace zisku, jelikož firma nemá dostatečné množství informací.

Nejčastější alternativní cíle firmy:
1) dosažení uspokojivé výše zisku
2) dosažení určitého podílu na trhu
3) snaha dlouhodobě přežít
4) růst a expanze firmy

Teoriemi popisujícími alternativní cíle rozhodování firmy jsou manažerské a behavioristické teorie. Rovněž jsou možné varianty chování firem založených na jiných principech - zaměstnanecké firmy, neziskové firmy).

Manažerské teorie firmy

Zaměřují se na chování velkých firem, které nejsou řízeny vlastníky, ale profesionály - manažery. Zahrnuje různé koncepce, které mohou být odlišné od zájmů vlastníků (např. ziskový cíl firmy se může měnit v úsilí o maximalizaci celkového obratu (příjmů) firmy).

Model firmy maximalizující obrat
Vysvětluje chování firmy v nedokonalé konkurenci, které je podmíněno cílovou funkcí manažerů v podobě maximalizace celkového příjmu: TR=P * Q

Graf 9-1: Firma maximalizující obrat

Firma, která maximalizuje obrat, má své optimum v Q2, kde MR=0. Pokud by byl objem produkce vyšší a MR < 0, docházelo by ke snížení obratu. Jedině v bodě MR=0 nemá firma důvod měnit objem produkce. V části kde MR < MC se firma maximalizující obrat vzdává části zisku (0 <= MR < MC).

S poklesem ceny klesá elasticita poptávky a růst prodejů není vyvážen klesajícími cenami. To znamená, že je-li poptávka elastická, obrat s růstem objemu produkce roste, je-li neelastická, obrat klesá. Obrat je maximální, jestliže se elasticita poptávky rovná jedné. Firma maximalizující obrat vyrábí vyšší objem produkce za nižší cenu, než firma maximalizující zisk.

Graf 9-2: Elasticita poptávky a obrat firmy

Bod jednotkové elasticity je bodem maxima obratu, vyšší objem produkce vede k poklesu příjmů, jelikož při poklesu ceny se nejprve celkový obrat zvyšuje a po dosažení maxima klesá k nule.

Behavioristické teorie firmy

Východiskem je předpoklad, že cíl firmy je výsledkem střetávání zájmů a cílů jednotlivců a skupin ve firmě. Cíl se může měnit se změnami cílů jednotlivých skupin a se změnami jejich relativní moci uvnitř firmy (jako koalice). Cílová funkce není maximalizace určité proměnné, ale dosažení její uspokojivé výše.

Ostatní - založené na jiných principech

Model zaměstnanecké firmy
cílem je maximalizace důchodu (mzda + podíl na zisku) připadajícího na zaměstnance. Mzda je určena trhem práce a na firmě nezávislá, variabilní je tedy podíl na zisku a počet zaměstnanců.

Neziskové firmy (organizace)
jejich cílem není zisk. Společnost je obvykle potřebuje pro jejich služby (produkty), obvykle jsou financovány ze státního rozpočtu (pošty, telekomunikace, železnice). Mohou fungovat i subjekty na zcela netržní bázi, které přispívají k uspokojování potřeb společnosti jako celku, přičemž jejich činnost není řízena trhem (školy, církve, kulturní zařízení, nemocnice).

Financování firem

1) vnitřní (interní) financování
z vnitřních podnikových zdrojů (zisk, odpisy)
2) vnější (externí) financování
" vnější (externí) financování - zdroji získávanými vně podniku (úvěry, jiné dluhy, emise akcií a obligací, dotace, atd.)

Další dělení financování podniku z různých hledisek na:
1) financování běžné
spočívá v zajištění běžného provozu podniku
2) financování mimořádné
zajištění peněz na mimořádné výdaje (pořizování pozemků, budov, strojů, rozšiřování podnikových aktivit, financování při spojování či sanaci podniku, financování při likvidaci)

Tři způsoby financování podniku:
1) vlastní kapitál
(emise akcií a obligací, vklady společníků, atd.)
2) cizí kapitál 
(úvěr od banky, obchodní půjčka, zálohy dodavatelů)
3) samofinancování 
(financování ziskem, odpisy, popř. dalšími vnitřními zdroji)

Vlastnictví, problém "pán a správce"

Charakteristickým rysem dnešních velkých akciových společností je oddělení vlastnictví majitelů akcií od řízení a správy společností profesionálními manažery. Řízení společností majiteli akcií je takto jen zprostředkované, a to hlasováním na valné hromadě akcionářů. Je zřejmé, že cíle profesionálních manažerů směřují k posílení kapitálu firmy, zatímco akcionáři sledují maximalizaci dividendy. Vzniká tak dichotomie zájmů manažerů jako správců firem a zájmů vlastníků firem, jako pánů nad majetkem firem.

Problém oddělení vlastnictví od řízení podniků označují ekonomové jako problém "pána a správce" (principal - agent problem). Oddělení vlastnictví od řízení při slabé kontrole ze strany vlastníků nad manažery může vést ke špatnému hospodaření podniků. Jelikož existuje "trh manažerů", kde odměny manažerů jsou stanoveny podle výsledků hospodaření a velikosti firem, zmírňuje se tím nebezpečí, že manažeři budou svého postavení zneužívat na vrub vlastníků firem.


Literatura:
Macáková, L.: Mikroekonomie - základní kurs, str. 139 - 154.
Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D: Ekonomie, 18. vydání, str. 192 - 193.
Hladík, R.: Ekonomie - základní kurs, RENECO 2008, str. 130 -134.
Synek, M.: Nauka o podniku, str. 225-227 (financování podniku)
a FSE-UJEP kol. a www.Miras.cz