FIŘ má čtyři hlavní úkoly:
FIŘ je ovlivněno:
Finanční rozhodnutí jsou taktická a strategická.
Druhy financování:
Podle pravidelnosti rozeznáváme financování:
- běžné - nákup materiálu, energií, výplaty mezd, nájem, daně....
- mimořádné - při zakládání podniku, jeho rozšiřování, spojování, sanaci, likvidaci...
Financování:
- vlastním kapitálem (emise akcií popř. věcné vklady)
- cizím kapitálem (bankovní úvěr, obligace, zálohy)
- samofinancování (zisk, odpisy...)
Do FIŘ patří dále:
- řízení cash flow
- finanční analýza (hodnocení fin. výkonnosti podniku)
- finanční plánování
Cíle a principy finančního řízení
Cíle finančního řízení:
- strategické (základní)
- udržení finanční stability
- finanční cíle
- maximalizace hodnoty majetku (akcionářů)
- integrace činností
- uspokojení zákazníků
- dosahovat stálé likvidity
likvidita - schopnost splácet vklady věřitelům (u bank);
likvidnost - schopnost přeměnit finanční instrument (akcie) na peníze
K úspěšnému zajišťování cílů je nutné se opírat o základní principy finančního řízení. Rozlišujeme jich několik.
1) princip peněžních toků
- tento princip zdůrazňuje, že pro finanční řízení jsou důležité peněžní
toky (jak podnik získává příjmy a jak je vydává)
- podnik sice může vykazovat zisk, ale může být ve velice špatném finančním stavu
- tento princip se prosadil i v našem účetnictví (CASH FLOW)
2) princip čisté současné hodnoty
- mělo by se investovat jen do činností, které vykazují čistou současnou hodnotu kladnou (pozitivní)
- čistá současná hodnota představuje rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy
z určité činnosti a výdaji na tuto činnost
- z tohoto pohledu zohledňuje nejen výši peněžních prostředků a výdajů, ale i jejich časové rozložení
- současná finanční teorie upřednostňuje tento princip před hlediskem návratnosti peněžních prostředků
3) princip respektování faktoru času
- zásada, která se dá zejména v bezinflačním prostředí vyjádřit pravidlem, že koruna,
kterou mám teď, nemá stejnou hodnotu, jako kdybych ji získal zítra
- jde o investování a získávání zisků
4) princip zohledňování rizika
- v každém podnikání existuje riziko
5) princip optimalizace kapitálové struktury
- musí se najít optimální bod (poměr) mezi vlastním a cizím kapitálem
6) princip zohledňování stupně efektivnosti kapitálového trhu
- vychází z teorie efektivnosti kapitálových trhů
- z tohoto pohledu se rozlišují 3 stupně efektivnosti: vysoce efektivní; středně efektivní;
neefektivní
- žádné trhy se nikdy nemohou chovat zcela efektivně, kvůli existenci určitých anomálií
7) princip plánování a analýzy finančních údajů
- při finančním řízení se musí plánovat a jejich plnění analyzovat
Počátkem 20. století se začíná finanční řízení oddělovat od ostatních činností.
V této době začíná převládat názor, že finanční řízení je vrcholem celého řízení
firmy (dříve bylo chápáno pouze jako doplněk).
Finanční řízení se vyděluje jako samostatná vědní disciplína, začínají vznikat
samostatné řídící útvary, které se zabývají finančními toky a finančním řízením.
Z hlediska vlastního vývoje se přibližně ve 30. letech soustřeďuje jak teorie tak praxe
z oblasti získávání kapitálu, a to v souvislosti se vznikem podniku.
Teoretici řešili problematiku externího a interního kapitálu a jejich vazeb.
Od 30. let v souvislosti s hospodářskou krizí se věda začala opírat o získávání
cizího kapitálu a s tím spojených rizik. Zároveň dochází ke koncipování prvních metod finanční analýzy.
Velkým dopadem na vznikající koncepci finančního řízení mělo zavádění informačních technologií
(v 50. letech). V současné době je snaha vylepšovat dané metody a zlepšovat přístup
k informacím, racionalizovat finanční řízení.