Veřejné a místní finance
5. Státní rozpočet (vznik, současné pojetí, funkce a význam)
Vznik - potřeba oddělit hospodaření státu od soukromého majetku panovníka vedla k potřebě sestavovat SR
Postupně se vyvíjel v historických etapách. Státní rozpočet se měnil pod vlivem:
- obecné ekonomické teorie
- fiskální teorie (doktríny)
- změn v sociální a ekonomické struktuře
- pojetí člověka
- minimalizace státních zásahů
- povinnosti státu pouze v oblasti ochrany společnosti před vnějším napadením oblasti majetku, jednotlivců před násilím jiných členů společnosti
- formace státního rozpočtu - jediný dokument, který je platný na 1 rok, zveřejňovaný, vyrovnaný
Tržní selhání v 19.st. vedou k nutnosti státního zabezpečování statků o jejichž produkci nemá soukromý sektor zájem (právní systém, veřejné osvětlení…)
kdy stát měl však zasahovat je tehdy kdy jednotlivci nejsou schopni správně zhodnotit užitečnost některých služeb (získání gramotnosti)
Polovina 19. století
- A. Smith - zmínil se o tržním selhání
- stát má zabezpečovat některé záležitosti, kde nestačí trh
30. léta 20. století
- volná soutěž se mění na monopolní strukturu › negativní důsledek, autoregulace trhu je nulová (všechno je řízeno monopolem)
- hospodářská krize - nerovnoměrnost tržního rozdělování důchodů
- ekonom Wagner - zdůrazňuje zásahy státu do ekonomiky › stát má plnit redistribuční funkci prostřednictvím daňově-transferového systému
30. - 70. léta 20. století
- hledá se poučení se světové hospodářské krize
- ekonom Keynes - stát má plnit i funkci stabilizační › uplatněno prostřednictvím fiskální politiky státu
- zdůrazňuje tzv. schodkové financování (během 10 let by měl být SR alespoň 1x vyrovnaný)
- v současnosti - tendence k chronickému deficitnímu rozpočtu (důsledkem je vyšší daňové zatížení)
- ekonom Friedman - zdůrazňuje přístup monetární politiky
- principem je regulace nabídky peněz
80. léta 20. století
- kombinace fiskální a monetární politiky
Charakteristika státního rozpočtu
- nejvýznamnější finanční rozpočet, ale i plán
- nejdůležitější finanční nástroj, který vláda využívá při hospodaření státu
- je to centralizovaný bilanční fond
- od 20. let je významným nástrojem rozpočtové politiky
- všechny příjmy a výdaje se realizuje na jednom běžném účtu - clearingové centrum ČNB
- státní pokladna řídí rozpočtovou likviditu
- v případě přebytků může státní pokladna provádět investice (většinou krátkodobé)
- v případě záporného salda › státní pokladniční poukázky
Funkce státního rozpočtu
Funkce alokační
- projevuje se v postavení státu jako produkčních subjektů, které zabezpečují a financují pro své občany veřejné statky
- alokační netržní funkce = snaha decentralizovat na jednotlivé samosprávné celky
Redistribuční funkce
- spojeno s nenávratným přerozdělováním peněžních prostředků prostřednictvím státního rozpočtu
- snaha státu zmírnit nepříznivé dopady na občany, např. sociální nerovnost
Stabilizační funkce
- aktivní zásahy státu do fungování hospodářského mechanizmu › výdaje ze SR např. formou vládních dotací
Rozpočtový proces
- sestavení návrhu příslušného veřejného rozpočtu
- projednání
- schválení
- hospodaření podle rozpočtu během rozpočtového období (v ČR = 1 kalendářní rok)
- průběžná kontrola plnění rozpočtu + následná kontrola
Charakteristika rozpočtového procesu
- sestavení návrhu by mělo probíhat přibližně půl roku před jeho projednáním popř. schválením
- rozpočet se stává finančním plánem pro danou oblast
- při sestavování rozpočtu se berou v úvahu příjmy a výdaje v minulosti, a skutečný vývoj 3 roku › odhad plnění příjmů a výdajů
- v úvahu se také bere: vývoj inflace, dopady změn daňových zákonů, vliv možných změn v potřebách rozpočtu
- kvalita rozpočtu závisí na kvalitě odhadu budoucnosti
- sestavení plánu a projednání ve volených orgánech na příslušné vládní úrovni
- schvalování rozpočtu je dlouhodobá záležitost
- pokud se nepodaří rozpočet schválit do začátku rozpočtového období › hospodaření podle tzv. rozpočtového provizoria
Zásady státního rozpočtu:
1. zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu
2. zásada reálnosti a pravdivosti rozpočtu
3. zásada úplnosti a jednotnosti
4. zásada dlouhodobé vyrovnanosti rozpočtu
5. zásada publicity
6. zásada účelovosti a současně propadávání nevyužitých peněžních prostředků (pokud poskytnuté dotace nejsou vynaloženy na daný účel, na který byla poskytnuta › vrácení dotace)
7. zásada efektivnosti a hospodárnosti
Státní rozpočet - průběh schvalování
- návrh SR podává ministerstvo financí (vychází z podkladu od ostatních ministerstev a požadavků obcí, měst)
- návrh SR je projednávám ve vládě - předkládán poslanecké sněmovně
- projednávání v poslanecké sněmovně probíhá v jednotlivých výborech PS (na tzv. plenární schůzi)
- SR je projednáván ve 3 čteních
Plnění rozpočtu - členění
a) pokladní plnění
- uskutečňuje se na účtech u banky, na kterých jsou vedeny prostředky, popř. účty CB
- během hospodaření může docházet na účtech ke schodku
(vyrovnáváno tzv. kontokorentním úvěrem)
- pokud dojde k neplánovaným výdajům během rozpočtového období - možno uhradit
1. změnou rozpočtu
2. rozpočtovým opatřením - přesuny mezi příjmy a výdaji v rámci schváleného rozpočtu
3. použití prostředků z mimorozpočtových zdrojů
b) účetní
Se státním rozpočtem souvisí Státní finanční aktiva a pasiva. Není bilancí a od r. 2001 tvoří samostatnou kapitolu SR.
AKTIVA
- přebytky SR z minulých let
- všechny CP, které jsou ve vlastnictví státu
- pohledávky státu z poskytnutých úvěrů a návratných finančních výpomocí
- majetkové účasti v obchodních společnostech
PASIVA
- povinné závazky státu u bank - úvěry
- vládní a jiné přímé závazky státu vůči zahraničí
- závazky z emitovaných státních dluhopisů
- ostatní státní pasiva
Příjmy státního rozpočtu
- člení se podle rozpočtové skladby
- v ČR se člení podle kapitol (41)
- běžné příjmy (95 %) a kapitálové příjmy
- cla - mají charakter jednorázově placené dávky z celní hodnoty zboží
při průchodu státní hranice (povaha nepřímé selektivní spotřební daně)
nenávratné výdaje
- tvoří největší část (jedná se o tzv. veřejné výdaje)
- jsou směřovány do vládních nákupů (nákup zboží a služeb pro zajištění veřejných statků)
- výdaje mohou být běžné i kapitálové
návratné výdaje
- mohou být běžné nebo kapitálové
- jedná se o určitý typ půjčky
Transfery - výplata starobních důchodů, státní sociální podpora
Dotace na výrobu výrobků - např. dotace na energii, souvisí s cenovou regulací
Dotace na krytí ztrát státních podniků (tj. organizačních složek podniku) - např. krytí ztrát ČKA
Dotace do rozpočtů územních samospráv
Dotace do mimorozpočtových fondů - jedná se o platby zdravotního pojištění za státní pojištěnce (např. důchodci, studenti)
Státní rozpočet poskytuje nenávratné (mohou být účelové i neúčelové) a návratné dotace (jsou poskytovány většinou bezplatně, účelově). Poskytování peněžních prostředků ze SR je upraveno zákonem o rozpočtových pravidlech.
Účelové běžné dotace
- omezující prvek pravomoci
- umožňují zajistit celoplošně potřebný standard daného statku (tj. všichni občané by měli být spokojeni)
- jedná se o nepřímý nástroj kontroly ze strany státu
- používají se tzv. předem vymezené alokace
Neúčelové běžné dotace
- jsou poskytovány podle souboru ukazatelů
- nejčastěji podle počtu obyvatelstva v obci nebo regionu
V současné době jsou obcím poskytovány dotace:
- které jsou schváleny zákonem (podle jednotlivých kapitol)
- ze zvláštní kapitoly Všeobecná správa - mimořádné dotace
- ze státních fondů - např. Fond rozvoje bydlení
Mezi nejvýznamnější dotace obcím a krajům ze SR patří:
- příspěvek k částečné úhradě výdajů spojených s výkonem státní správy (závisí na tom, v jakém rozsahu byla přenesena působnost na obec, kraj)
- účelové dotace na sociální dávky + dotace na dávky státní sociální podpory (pouze v případě, pokud je obec tzv. kontaktním místem výplaty dávek)
- dotace na správní výdaje v systému státní sociální podpory
- účelové dotace pro sbory požární obrany
- odvětvové vyrovnávací dotace na financování vybraných veřejných statků (aby byla celoplošně zajištěna stejná kvalita veřejných statků, např. zdravotnické zařízení, veřejné osvětlení)
- dotace na tzv. protiradonová opatření (poskytovány ze zvláštní kapitoly)
- dotace na dopravní obslužnost
- účelové kapitálové dotace (na tzv. domy s pečovatelskou službou)
Převody dotací upravují rozpočtová pravidla, mohou nastat tyto vztahy:
1. přímé finanční vztahy mezi SR a územní samosprávou
- státní rozpočet zastupuje příslušné ministerstvo)
2. zprostředkované finanční vztahy
- dotace, které jdou nejdříve krajům a následně jsou přerozděleny obcím
3. vztahy programového financování
- poskytování finančních prostředků od tzv. správců programů (ministerstva)
- vyhrazeno na cílené programy
Příjmy veřejných rozpočtů (fiskální příjmy)
- příjmy a výdaje představují vztahy v tvorbě veřejných rozpočtů, popř. mimorozpočtových fondů
- příjmy, které plynou do veřejného rozpočtu a zajišťují příjmovou stránku státního rozpočtu
- veřejné příjmy souvisí s nenávratným přerozdělováním HDP
- příjmy by měly být rozpočtovým omezením
Členění příjmů
1. hledisko návratnosti (popř. nenávratnosti a nenávratnosti)
nenávratné příjmy
- např. příjmy od občanů, firem, popř. jiných článků,
- daně, poplatky za poskytování smíšených veřejných statků
návratné příjmy
- pouze na určitou dobu jsou poskytovány a poté vráceny
- např. půjčky, úvěr na různé investiční akce
2. hledisko časové - členění na běžné a kapitálové příjmy
běžné příjmy
- každoročně se opakují
- mohou být daňové nebo ostatní (např. poplatek za užívání veřejných statků, dary)
kapitálové příjmy
- neopakují se, jsou výjimečné, jednorázové
- mohou být daňového nebo nedaňového (např. prodej obecního majetku, dotace) charakteru
3. hledisko členění na:
tzv. obligatorní (mandatorní) příjmy
- jsou povinné ze zákona (daňové příjmy)
fakultativní příjmy
- zavedení a výběr závisí na konkrétním rozhodnutí orgány veřejné správy
- např. uživatelské poplatky za veřejné statky, poplatek za využití veřejného prostoru)
4. hledisko členění na
plánované příjmy - tvoří rozhodující část rozpočtu a měly by být stabilní
neplánované příjmy - nemůže se s nimi přímo počítat
Daňové příjmy veřejných rozpočtů
Přímé daně
- důchodové (např. daň z příjmů)
- majetkové (daň z nemovitostí, silniční daň, daň z převodu nemovitostí, daň darovací, dědická)
Nepřímé daně
- univerzální (DPH, daň z obratu (existovala do 1992), dovozní (užívána pouze v některých zemích, ČR nemá)
- speciální/selektivní (spotřební, clo)
Sdílené příjmy
- peněžní příjmy plynou více obcím (např. zavedení plynu)
Parafiskální příjmy
- příjmy, které většinou plynou do mimorozpočtových fondů (v ČR např. zdravotní pojištění - plynou do rozpočtů pojišťoven, sociální zabezpečení plyne do státního rozpočtu, ale na zvláštní účet, jsou použity na dávky státní sociální podpory
Výlučné (svěřené)
- daně, které plynou do jednoho konkrétního rozpočtu
Daňová pravomoc
- kdo může uvalovat a vybírat daně (jaká vládní úroveň)
Jednoduchá daňová kvóta
- podíl vybraných daní na HDP v %
Složená daňová kvóta
- podíl daňových příjmů včetně místních poplatků, příjmů na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, cla na HDP