BORNEO 2018
(3. Bako NP)
28.4. Kuching
Ve městě přeskočím na bus č. 1 do Baka, který projíždí po nábřeží každou půlhodinu. V něm už není bílá noha. Odpoledne se do Baka nejezdí a většina lidí ho má jen jako jednodenní výlet. Venku je zatím další tropická bouře a ze silnic jsou jezera a řeky. Vymetáme okolní sídliště, kde jsou i novější paneláky úplně vybydlené.
U přístaviště to žije, kolem je vesnice, tak naberu poslední levné zásoby a oběd. Ale i rýže trvá neskutečně. Zas mi jako omluvu přináší průběžně melouny. Skoro jsem projedl i odjezd do Baka asi poslední ve dvě. I tak jedu sám. V pokladnách je řádná byrokracie, platí se vstup do parku (20R) i zpáteční lodička (2x20), předkládají se zaplacené rezervace z internetu (15/noc ve společné ložnici staré chýše). Malou loďkou opouštím divokými skoky přes vlny rybářskou vesnici skrz ústí řeky, kde vysoký příliv dvakrát denně obrátí její tok. Stačí mít jen přes půl řeky natažené obrsítě a pravidelně to vybírat.
Národní park Bako je na poloostrově, který je domovem skvělých nosatých Proboscis monkeys (Kahau nosatých). Sice se tam dá dostat jen lodí, ale lehce a je nejnavštěvovanějším parkem Sarawaku. A je to znát. Tam, kde před lety byla krásná dřevěná restaurace s terasou, je dnes betonové monstrum s kachlíkovou jídelnou a obrovskou vstupní halou. Ubytování se nezměnilo. Na chatky nikdo za 9 let nešáhl. A že ani předtím to nic moc nebylo. Jen občas něco zdemolovali makaci, kteří tady furt skákají a číhají na nezavřené okno a rozkrámování batohů. Navíc dvě třetiny parku jsou zavřeny, což ničí plány na nejdelší túry. Čekám nějaký důvod o ochraně životního prostředí. A ne, nejsou prachy na údržbu stezek. Zas tolik kilometrů to nebylo a údržba by spočívala v občasném průchodu s mačetou. Takže stezek tu moc z původních dvaceti nezbylo. A druhou změnou jsou krokodýli, kteří opanovali ústí řek a pláže, tak se silně nedoporučuje koupání. A krásné pláže tu byly.
Ale jsem tu kvůli zvířatům. A ty ještě nějaká jsou. Hned u centrály si hrabe ohromné prase bradavičnaté. Aspoň Pepa zůstal. Zůstali i zelení jedovatí chřestýšovci, kteří se líně válejí v keřících u centrály. Aspoň že to není u chajdy. U ní si na stromě hoví létající lemuři, kteří v krovkách schovávají mláďata.
Borneo
Vesnice před Bakem
Borneo
Ústí řeky
Borneo
Plavba do Baka
Borneo
Bako je rájem masožravek
Borneo
Létající lemuři
Borneo
Chodící větvičky
Vyrážím na lehkou stezku ve skalách podél pobřeží na pláž Teluk Peku, kde by měla být vyšší koncentrace Proboscis. Pláž je pěkná, ty krasové jehly jsou vždy parádní pro očko. Na koupání to není, tak se zabavím sbíráním plastů a petek. Proboscis jen slyším vysoko ve větvích nad hlavou.
Večeře je udělaná příjemně bufetově, 2.5 ringitu za velkou lžíci toho, co připraví. Vybrat se tu dá a na talíři to udělá solidní experimentální mišmaš. Pití je dražší, asi 4 ringoše za vodu nebo colu. Další opáčko v podobě noční tour. Je nás ale přes třicet. Skončím poslední v poslední skupince, takže jestli někde zvíře bylo, po průchodu davu zůstaly už jen mrtvý ulity, větvičky a echt lemry. Průvodcem je nějaký junior, který je vyjeven i z nálezu minipavouka. Po plaňkách je to ale hezká procházka k jeskyním a potůčkům. V noci je snad i zima a vytáhnu spacák. Potřetí za týden potkávám ty Němky, tentokrát rovnou na pokoji.
(ubytování v Bako 15, vstup Semmengoh 10, vstup do Bako 20, loď do Baka 20, bus á2, oběd ve vsi 5, večeře v parku 15, pití v parku á4. celkem 110 R = 550Kč)2. 5. NP Bako
Nechce se z postele, snídaňový mišmaš, 4 litry vody do batohu a vyrážím na zbylý malý Loop trail. Po plaňkách, pak přes kořeny a mravenčí dálnice. Pekelné to stavby přes skály, kmeny a stromy do mnohametrových výšin a zase dolů. Potkávám Němku, nějaký pššš, že bude točit. Cože? Jo, tu mravenčí dálnici, kterou jsem právě rozšlápl. Drobná zacházka na pláž Delima. Ani tady už po zemi neskáčou nosáči jako minule. Šplhám do výšin. Ani tahle cesta není hitem a za den jsem potkal max deset lidí. Kde ty lidi zespoda jako jsou? Míjím bosého chlapa jen ve slipech s obrledvinkou. Prý mu boty a batoh ukradli opice.
Nahoře se úplně mění vegetace, džungle je pryč a jsem na náhorní vyschlé skalnaté plošce, druhy lesů se střídají, občas obrovské chomáče nejrůznějších masožravek. Zacházka na vyhlídku na skále je už taky utajená, ale proplést se na ni dá. Vyhlídka má drobnou chybu. Stromy ji přerostly a není z ní výhled. Ale furt ideální na polední siestu a rozhled do korun stromů. Docela zabouřilo, vedle prší a je pěkná dvojitá kruhová duha kolem slunce.
Borneo
Stezky v Bako
Borneo
Stašilky a spol
Borneo
Žabizny
Borneo
Pláže Pandan
Borneo
Pandan Kecil
Borneo
..
Borneo
Masožravky
Borneo
Proboscis monkeys
Borneo
aneb Kahau nosatý
Borneo
Staré fotky ze stejného místa starým krámem
Borneo
Aneb f*ck Lumix
Borneo
Pláž před centrálou
Došourám se nad obě pláže. Výhled na Velkou je jen z útesu, pod nohami nádherná pláž a zátoka s ústím zrzavé říčky. Na Malou se dá sejít. To mě s těma krokodýli ale letos neláká, i když dole je loďka a pár lidí se koupe. Ale mě by ti krokouši vadili. Prý je ráno viděli.
Skalnatými vyschlými rovinami k centrále na závěrečný sešup. Ale je večer a nad hlavou to začíná šramotit. Nacházím i své vyhlídkové místo. Dnes už beznadějně zarostlé, ale vymlátil jsem tu výhled do korun stromů, přes které vede hlavní dálnice Proboscis. A doskáčou. Strašný rány a pády, jak skočí do korun stromů. Nejen že jsou to nosáči, ale i hrozní pupkáči. Ale nasraně na mě syčej. Předtím jim člověk nevadil ani z pármetrové blízkosti. Celá rodinka prošla, nejdřív malá, na závěr fotr. Bomba na konec. Mise splněna.
Na chatu zrovna probíhá makací útok. Obsadili střechu a zábradlí, rychle dovnitř, nemám klíče a starej už je blízko. Ty hovada jsou schopní na člověka skočit. A pak vzteklina, injekce a ták. Naštěstí se musí věnovat svoji rodince, protože se mu zrovna servaly obě manželky. Už jen rudý západ slunce nad pláží, trochu pozlobit kraby, véča a vypít vše studené, co se dostane do tlapky. A dopsat deníček. Z Bornea ho mám téměř komplet, to se už dlouho nestalo, taky je to ještě delší a blbější než normálně. (40R)
3.5. Kuching
Ráno makaci i giboni zas řádí u chat a jejich skoky na plechovou střechu nenechají dlouho spát. Ještě jdu číhat na pláž na Proboscis, ale je tu jen Pepa a hic. A vlastně jedu domů. Ale rychle to nebude. V jedenáct opouštím Bako, než bude úplný odliv, což cestu umí zkomplikovat. Přístav už teď nefunguje a máme se nalodit na pláži. Co ty krokouši?
Borneo
Pepa zůstal
Borneo
Dlouhoocasí giboni
Borneo
Chřestýšovec
V Kuchingu jdu zas do toho boutique švábík hotelu. Venku prší. Sláva. Můžu se beztrestně válet na posteli s wifinou. Přejdu na druhou strany řeky, když už máme ten most. Fakt nikam nevede. Kongresové centrum je neprodyšně uzavřeno, stejně jako vše ostatní, co ještě nebylo zbouráno. Na jediné silnici dál je aspoň Orchid Garden, vlastně jen prodejní zahradnictví, ale nádherné tisíce kytek. Nucenou pořádnou oklikou dorážím k malé pevnosti s policejním muzeem Fort Margarita neomylně těsně po zavíračce. Kolem je to hezký, bílé stavby, parčíky, posekaná travička s rozšmelcovanými plasty. Bloudím po zbořeništích a přes opuštěné školy a domy k obydlím se žrádelnicí.
Všude vlají volební plakáty a domácky vyrobené megaboardy podél silnic moc důvěryhodně nevypadají. Transparenty na balonkách plují v řece. To zas bude bordelu. A všechno patří jedné straně. Ona ta Malajsie je vůbec demokracie jak víno. Ale kupodivu volby dopadly trochu jinak, premiérem se stal 94letý mladík Mahathir Mohama a dokonce propustili i nadějného opozičníka, kterého před lety zavřely kvůli údajnému homosexualnímu poměru se svým řidičem na dvacet let. Podporu získal nejvíc od mladých a činskoindické menšiny, která byla poslední roky trochu šikanována. Trajektem přejedu řeku Sungai Kolok zpět do centra, pokecám s místní studentkou a vlezu do obchoďáku. Fakt nemůžu za to, že první obchod je sweetshop. A před ním obrwafle. Na téhle cestě se nezhubne. (ubytování DIY 25, loď z Baka 20, bus z Baka 2, ferry 1.... celkem 60R)