Dluhopisové fondy
(23. 8. 2003) Dluhopisové fondy by měly být dobrou kombinací pro ty, co chtějí dosáhnout vyšších výnosů než u bank či fondů peněžního trhu. Při této investici není veliké riziko významných ztrát. Přesto je minimální investiční horizont stanoven alespoň na dva roky. Průměrné zhodnocení za poslední rok dosahuje 5.25 procenta. Je tedy výrazně vyšší než u bankovních vkladů či fondů peněžního trhu.
Pohyby nejsou zapříčiněny pouze vyplácenými úroky jako u fondů peněžního trhu, ale i pohyby kurzů jednotlivých dluhopisů. Tyto kurzy mají tendenci se pohybovat inverzně ke kurzům akcií a často se doporučují jako ideální investice při ekonomickém poklesu. Velmi významným stimulem pro pohyby kurzů jsou též změny úrokových sazeb. Při jejich poklesu kurzy dluhopisů většinou silně rostou a naopak. Toho jsme byli svědky v minulých letech, kdy díky silnému poklesu českých úrokových sazeb dosahovaly fondy nezřídka výnosů i přes 15 procent ročně. Bohužel v současné situaci jsou pravděpodobně úroky na minimu a nelze předpokládat jejich další významný pokles, a proto ani výnosy jako v minulých letech.
Dluhopisové fondy investují hlavně do dluhopisů s různou dobou splatnosti, případně do nástrojů peněžního trhu či bankovních účtů. Variabilita dluhopisových investic je však již dosti široká - bezpečné státní dluhopisy, firemní dluhopisy. Rozlišují se podle doby splatnosti, určení vyplácených úroků, ratingů zemí či měnového rizika. Proto existují i dluhopisové fondy, které se profilují ve vybraných částech trhu. Nejvýznamnější čeští správci však zatím nabízejí pouze všeobecné fondy. První vlaštovkou je ČP-invest, která přišla s podílovými fondy korp. dluhopisů a státních dluhopisů. Mnohem větší nabídku mají zahraniční správci. Tam je však třeba často počítat s vyššími poplatky za nákup a vyššími požadavky na minimální investici. Zato dosahují v průměru vyšších výnosů, díky daňovým výhodám jejich domovské země.
Vzhledem k posilující koruně je třeba zvážit, zda investovat do fondů, které investují i do zahraničních dluhopisů (a to i v současnosti velmi oblíbených zemí jako Polsko či Maďarsko). Do svých investic bychom tak přidávali další rizikový element. Právě fondy, které jsou tímto směrem zaměřeny, byly v minulosti ztrátové (ISČS Trendbond, IKS Plus bondový). Vyšším výnosům totiž brání případné posilování české měny. Naopak pokud koruně nevěříme a očekáváme její pokles, můžeme takto dosáhnout dalších zisků.
Vzhledem k podobnosti investiční strategie našich nejvýznamnějších fondů a možnosti jejich zisků, hraje významnou roli výše poplatků. Nejhůře vychází IKS Plus bondový s dvouprocentní srážkou při odkupu, navíc roční správcovský poplatek dosahuje maximální hranice dvou procent, ke které se žádný jiný fond ani zdaleka nepřibližuje.
Vybrané dluhopisové OPF k 19.8.2003
| Název | ČOJ (mil.Kč) | Kurz | Výnos za rok | Vstup | Odkup | Správa |
|---|---|---|---|---|---|---|
| ISČS-Sporobond | 14002.0 | 1.5126 | +4,65 % | 0,5 % | 0 | 1,2 % |
| ISČS-Bondinvest | 405.1 | 5305,0 | +4,64 % | 0 | 0 | 1,2 % |
| ISČS-Trendbond | 1758.3 | 1.0686 | +5,60 % | 1,5 % | 0 | 0,8 % |
| ING čs. fond obligací | 5409.8 | 1934,8 | +4,64 % | - | - | - |
| IKS dluhopisový | 6240.0 | 1.4922 | +4,85 % | 0 | 0 | 1,5 % |
| IKS Plus bondový | 1024.0 | 1.2087 | +7,14 % | 0 | 2,0 % | 2,0 % |
| průměr | +5.25 % |
Pozn.:
Tento článek byl uveřejněn dne 29. 6. 2002
na finance.centrum.cz, v roce 2003 byl mírně zaktualizován.
Pozn.2: Současná výkonnost fondu nezaručuje výkonnost budoucí
a hodnota investice a příjem
z ní může stoupat i klesat. Není zaručena plná návratnost původně
investované částky.