Fondy peněžního trhu
Fondy peněžního trhu byly pro české investory nejoblíbenějším druhem fondů. Jejich velký rozmach nastal v druhé půli devadesátých let důsledkem vysokých výnosů 10 - 15 % ročně. To je však dávná historie, která byla dána poklesem úrokových sazeb, což je situace fondům peněžního trhu velmi přející. V první půli nové dekády investor mohl očekávat výnosy alespoň mírně nad úrovní inflace, poslední roky už ani to ne. V nejedenom případě investoři zažili i významné propady, což je důkazem i absolutní nekompetence některých správců fondů (zejména ze stáje Komerční banky). V době svého vrcholu spravovaly tyto fondy více než 50 miliard korun, dnes je tato částka pouze desetinová. Ovšem i díky tomu, že některé fondy se formálně přesunuly do dluhopisového typu - viz nejoblíbenější Sporoinvest.
V současné době jsou výnosy fondů peněžního trhu mírně nad nulou a jsou lehce poráženy i spořícími účty, které nabízejí mnohem vyšší likviditu a mnohem menší riziko. Výhodou zůstává, že po 6 měsících držení, jsou výnosy osvobozené od daně, která je jinak u vkladů 15 %.
Fondy peněžního trhu je třeba chápat vždy jen jako krátkodobé uložení dočasně volných peněžních prostředků a jako alternativa k vkladovým účtům. Jsou ideální pro krátkodobé spoření s možností výběru hotovosti v daný okamžik v blízké budoucnosti bez rizika ztrát a ztráty reálné hodnoty peněz inflací (toliko teorie).
Nízkou výši výnosů mělo nahrazovat zanedbatelné riziko propadu cen podílových listů fondu a vysoká likvidita spolu s nízkými poplatky. Vstupní a výstupní poplatek by vzhledem k charakteru fondu neměl být vybírán vůbec. Poplatek za správu se pohybuje do 1 % z průměrného ročního majetku fondu. I to však v dnešní době představuje většinu výnosů, čímž tyto fondy zůstávají výhodně pouze pro své správce, protože na dramatický propad výnosů v poplatkové politice příliš nereagovali. Proto právě výše poplatků by měla být jedním z hlavních vodítek pro investování do těchto fondů. Minimální výše jednorázových investic zůstává často na úrovni 5000 Kč, v případě pravidelných měsíčních plateb pak v průměru kolem 500 Kč.
Fondy investují do instrumentů peněžního trhu. Ty mají splatnost obvykle do 1 roku. Nejčastěji jde o vkladové účty u peněžních ústavů, pokladniční poukázky, krátkodobé obligace a depozitní certifikáty. Zejména u fondů peněžního trhu se vyplatí sledovat, zda fond neinvestuje do zahraničních měn. V takovém případě by očekávané další posilování české koruny mohlo významně snížit již tak malé výnosy. Přehledný vývoj výnosů v jednotlivých letech od roku 2000 dokumentuje Fondliga.
Vybrané OPF peněžního trhu
Po téměř 10 letech přidávám aktualizovanou původní tabulku (viz níže) pro dokumentaci vývoje těchto fondů. Hlavní změna je ve velikosti fondů. Po třech letech se výnosy došouraly alespoň nad 1 % p.a. Naopak poplatky, včetně téměř zločinných vstupních, zůstávají prakticky nezměněny.
28. 11. 2012
| 28.11.2012 | Majetek (mil.Kč) | Kurz | Výnos za rok | Vstupní | Odkupní | Správa* |
|---|---|---|---|---|---|---|
| ČS-Sporoinvest | 16 210 | 1,8708 | 1,46% | 0,3% | 0% | 0,6% |
| IKS peněžní trh (IKS krátkodobých dluhopisů) | 2 400 | 1,5636 | 1,44% | 0,6% | 0% | 0,8% |
| KBC Multi Interest Cash | 3 580 | 130,34 | 1,02% | 0,1% | 0% | 0,7% |
| Pioneer Sporokonto | 1 177 | 1,5987 | 1,68% | 0,5% | 0% | 0,6% |
7. 8. 2003
| Název | Majetek (mil.Kč) | Kurz | Výnos za rok | Vstupní | Odkupní | Správa* | Min.** |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ČS-Sporoinvest | 27 429 | 1,6684 | 2,27% | 0,3% | 0% | 0,9% | 5 000 |
| IKS peněžní trh | 13 123 | 1,4855 | 2,55% | 0% | 0% | 0,8% | 5 000 |
| KBC Multi Cash | 8 422 | 113,63 | 2,69% | 0,1% | 0% | <0,7% | 1 000 |
| ŽB - Sporokonto | > 2 000 | 1,4069 | 1,78% | 1,0% | 0% | <1,0% | 500 |
| 1.IN-fond PT | 441 | 1,1668 | 2,70% | 0,1% | 0% | <1.0% | 5 000 |
| ISČS-Merkur | 101 | 1,019 | 2,42% | 0% | 0% | 0,9% | 50 000 |
| Průměr | 3,53% |
** Minimální první investice, v Kč
Pozn.: Tento článek byl uveřejněn dne 25. 3. 2002 na finance.centrum.cz, v roce 2003 a 2012 byl upraven a aktualizován.