Logistika
Zápisky z předmětu Logistika. Výuka ve čtvrťáku na FSE od M. Hobzy
Předmět logistiky
studium materiálových toků, představujících pohyb materiálu od dodavatelů, přes výrobní a obchodní podniky až k odběratelům, který zabezpečují samy výrobní, obchodní a specializované dopravní organizace.
Obsah logistiky
organizace, plánování, řízení a kontrola všech činností souvisejících s těmito materiálovými toky (případně proudy cestujících). Zabezpečení tohoto úkolu je možné pouze na základě získání zpracování a přenosu informací o těchto činnostech, které svým pohybem mezi jednotlivými subjekty tohoto procesu vytváří informační toky.
4 vývojové etapy pojetí logistiky ve světě:
1. Optimalizace distribuce (Phisical Distribution),
kdy bylo třeba při zvýšení požadavků trhu
optimálně uspořádat průběh dodávky zboží.
2. Změna trhu prodávajícího na trh kupujícího
(přechod k zakázkové výrobě) vyvolala nutnost
vzájemného sladění zpracování zakázek, výroby (plánování a řízení výrobního procesu) a dodávky zboží.
3. Uzavřený systém materiálových toků
s cílem minimalizace zásob (skladování), kde musí být jednotlivé prvky
přesně naplánovány z hlediska času i množství (Just in Time).
4. Tzv. celostní logistika
respektuje nadpodniková hlediska dodavatelů, zákazníků i nositelů služeb
a stává se nadpodnikovým integračním systémem materiálových toků široce využívajících výpočetní techniku
(CIL - Computer Integrated Logistik).
Definice logistiky
Logistiku (zaměřenou na manipulaci s materiálem) je tedy možno definovat jako vědeckou disciplinu zabývající se materiálovými toky. Spočívá plánovitém uspořádaní, provádění, řízení a kontrole všech materiálových, informačních a energetických toků s nimi souvisících tak, aby byla optimálně zajištěna výroba a dodávky zboží v požadované kvalitě, složení i čase s minimálními náklady.
Do problematiky organizace, plánování, řízení a kontroly materiálových i informačních toků, kterými se logistika v nejširších vzájemných souvislostech zabývá je možno zařadit:
- uspořádání a rozmístění výroby i dopravní infrastruktury
- dopravu vnitrozávodovou, závodovou i veřejnou
- technologické manipulace s materiálem uvnitř výrobního procesu zabezpečující pohyb polotovarů mezi jednotlivými výrobními operacemi
- ložné manipulace
- balení zboží
- skladování zboží
Základním cílem logistiky je optimalizace všech těchto procesů a nákladů na ně vynaložených.
Logistické systémy
zabezpečují realizaci logistických funkcí tak, aby bylo dosaženo žádoucích transformací logistických objektů k překlenutí prostoru a času v souladu se stanovenými cíli (ekonomickými a výkonovými).
Informační logistické systémy
jsou určeny k podpoře ostatních logistických systémů a procesů, které se v jejich rámci odehrávají. Jejich základním úkolem je poskytovat " správné informace na správném místě ve správný čas".
Logistickými funkcemi jsou základní činnosti, jejichž působením je dosaženo požadované transformace logistických objektů v prostoru a čase. Ke hmotným tokům se vztahují primární logistické funkce (doprava, balení, skladování, překládání, vážení, počítání apod.). K informačním a energetickým tokům se vztahují sekundární logistické funkce (pořízení, přenos, zpracování, uchování a kontrola dat i přenos, transformace a akumulace energie).
Základním cílem logistiky
je optimální uspokojování potřeb zákazníků. Zákazník je nejdůležitějším článkem celého řetězce. Od něj vychází informace o požadavcích na zabezpečení dodávky zboží a s ní souvisících dalších služeb a u zákazníka také končí logistický řetězec zabezpečující pohyb materiálu a zboží.
Výkonovým cílem je zabezpečení požadované úrovně služeb tak, aby požadované množství materiálu a zboží bylo ve správném množství, druhu a jakosti, na správném místě, ve správném okamžiku.
Ekonomický cílem je zabezpečení těchto služeb s přiměřenými náklady, které jsou vzhledem k úrovni služeb minimální. V praxi jejich vyšší úroveň dává naději na větší zájem zákazníků, současně však zvyšuje náklady, které na zákazníky působí opačně. Proto někdy uvádíme, že je třeba se snažit zabezpečit logistické služby s optimálními náklady. Tyto náklady pak odpovídají ceně, kterou je ještě zákazník ochoten za vysokou kvalitu zaplatit.
Teoretický základ logistiky jako vědní discipliny pak tvoří:
- matematické modelování a automatizované zpracování informací
- technický a technologický rozvoj v dopravě, manipulaci, skladovém hospodářství i balení
- uplatnění systémové teorie řízení
- růst konkurence v národním i mezinárodním měřítku
- marketing vyjadřující potřeby trhu
- zhodnocení postavení a funkce distribuce v závislosti na vývoji struktury výroby a trhu
- analýza vlivu distribučních nákladů na celkové náklady a zisky
- intenzifikace reprodukčního procesu a z ní vyplývající požadavky na distribuci
- reakce oběhových procesů na změnu struktury výroby vyvolané potřebami trhu
- zobecnění poznání v procesech oběhu
Logistické řetězce
zabezpečují pohyb materiálu, případně energie, nebo osob ve výrobních a oběhových procesech s využitím informací a financí k tomu potřebných. Jejich struktura a chování vychází z požadavku pružně a hospodárně uspokojit potřebu finálních zákazníků. Tento pohyb se uskutečňuje pomocí manipulačních, dopravních a pomocných prostředků. Pro řízení všech těchto logistických procesů je nezbytné získávání, zpracování a přenos informací včetně pokynů a informací přispívajících k usměrnění těchto procesů (zpětné vazby) žádoucím směrem.
Základní členění manipulačních prostředků
1. Zařízení na přetržitou manipulaci s cyklickým provozem:
- dopravní vozíky
- jeřáby
- lopatové rypadla a buldozery
- výtahy
- shrnovací mechanické lopaty a lanové shrnovače
2. Zařízení na přetržitou manipulaci s periodickou oběžným provozem:
- podvěsné dopravníky
- visuté lanovky
- podlahové dopravníky
3. Zařízení na plynulou nepřetržitou manipulaci s kontinuálním provozem:
- dopravníky s tažným nosným prostředkem (pásové a článkové,elevátory)
- dopravníky s tažným vlečným prostředkem (hradlové a záchytkové,
redlery)
- dopravníky bez tažného prostředku (dopravní skluzy,válečkové a kladičkové tratě,závitové,vibrační a vrhací dopravníky)
- pneumatické dopravní soustavy
- hydraulické dopravní soustavy
4. Doplňková manipulační zařízení:
- zásobníky
- uzávěry zásobníků
- podávače
- nakladače a vykladače
- zakladače a vyskladňovací stroje
Logistická technologie
- Just in Time
- Kanban
- Quick Response
- Efficient Consumer Response
- Hub and Spoke
- koncentraci skladové sítě
- kombinovanou přepravu
- automatickou identifikaci
- počítači integrované technologie přípravy a řízení výroby i oběhu
- komunikační technologie
Doprava
Doprava je jednou z nejvýznamnějších složek logisticky chápaných materiálových řetězců od dodavatelů surovin až ke konečnému spotřebiteli. Její funkcí je zabezpečit pohyb zboží v rámci oběhových i výrobních procesů. Je tedy i významnou součástí spojovacího článku mezi výrobou a zákazníkem, kterou se zabývá fyzická distribuce zboží. Můžeme jí charakterizovat jako záměrnou pohybovou činnost , která spočívá v přemístění věcí, nebo osob prostřednicvím pohybu dopravních prostředků po dopravních cestách.
| Doprava | Přednosti | Nedostatky |
| Silniční | -rychlost -spolehlivost -schopnost zabezpečit přímou přepravu-různorodost vozového parku-vzájemná nezávislost jednotlivých přeprav -lepší ochrana zboží |
-rychle rostoucí náklady s přepravní vzdáleností -značná závislost na počasí -dopravní kongesce -problémy se současnou přepravou velkého množství zboží |
| Železniční | -možnost současné přepravy většího množ. - zboží v ucelených vlacích -nízké náklady při větších přepr. vzdálenostech -možnosti rychlejšího průjezdu městskými a průmyslovými aglomeracemi a přes hranice |
-menší možnosti zabezpečení přímé dopravy -menší pravidelnost a spolehlivost -menší přizpůsobivost měnícím se požadavkům -značná ovlivnitelnost celé železniční sítě při nehodách a provozních poruchách |
| Vodní | -velmi nízké náklady na přepravu -velká kapacita dopravních prostředků -schopnost zabezpečit přepravu těžkých a rozměrných předmětů |
-nutnost svozu a rozvozu jinými dopravními prostředky -nesoulad kapacit s dopravními prostředky navazujících doprav a nutnost skladování zboží -závislost na počasí (vodní stavy, mlha, mráz) |
| Letecká | -vysoká rychlost -jednodušší balení -schopnost přepravovat zboží bez otřesů |
-vysoká cena -závislost na počasí a někdy z toho vyplývající nepravidelnost -omezená kapacita -nutnost zabezpečení pozemní dopravy která snižuje rychlost |
| Potrubní | -vysoká spolehlivost a kapacita -šetrnost k životnímu prostředí -poměrně nízké náklady |
-značné investiční náklady -nevhodná pro menší množství -problémy při změně druhu přepravovaných substrátů (zvl. u chemických surovin a produktů) |
| Kombinovaná | -schopná zabezpečit dopravu optimální kombinací dopravních systémů -může přispívat k ochraně životního prostředí |
-prodražuje jí značná náročnost na překládku -značné nároky na organizaci přepravy -často vyžaduje soustředění množství zásilek stejného směrování (pro vlaky a lodě) |
Distribuční strukturu
vytváří soubor organizačních jednotek a externích zprostředkovatelů, jejichž prostřednictvím jsou výrobky, nebo služby prodávány. Vzájemně navazující jejich činnost při distribuci zboží pak vytváří distribuční řetězce. Na distribuci výrobků k odběratelům se tak podílí řada podnikových i mimopodnikových subjektů, které by na základě optimálního vzájemného sladění celého distribučního procesu měly co nejlépe plánovat a řídit činnost v rámci svých podsystémů. V distribučních řetězcích je nutno zajišťovat řadu následovných činností , které jsou popsány v doporučené literatuře: kompletaci zboží, přepravu, skladování, manipulaci a komunikaci.
Logistický controlling
zabezpečuje permanentní kontrolu hospodárnosti tím, že porovnává plán se skutečností hlavně u nákladů i výkonů a upozorňuje na nežádoucí vývoj. Vychází z plánovaných záměrů a možností logistických organizací, které mohou být stanoveny různými optimalizačními metodami. Průběžně pořizuje, analyzuje a zpracovává potřebné údaje pro rozhodování logistického managementu a tak poskytuje podklady k odhalení i nápravě nežádoucího vývoje v chování logistických systémů. Na jeho podkladě, v případě potřeby, mohou být upraveny i stanovené záměry.
Proces controllingu probíhá následovně:
1. Stanoví se operativní cíle, které musí být realistické a kvantifikovatelné. Musí být znám jejich obsah, rozsah i časové údaje.
2. Pro zjištění skutečné situace se vymezí rozsah měření, měřené veličiny , používané ukazatele a postupy měření.
3. Analyzují se odchylky mezi plánovanými a skutečnými hodnotami. V případě, že byly překročeny zadané toleranční meze je třeba zjistit příčiny těchto odchylek a tak získat podklady pro rozhodování o nápravě daného stavu.
4. Plánují se operativní opatření pro změnu nežádoucího stavu, určí se odpovědné osoby za jejich realizaci i závazné lhůty jejich provedení a vše se posoudí i z hlediska očekávaných nákladů.
5. Nejvhodnější opatření, které přispějí k nápravě dané situace jsou potom podkladem pro stanovení upravených plánovaných hodnot a stanovení postupů a cílů, které je účinně zabezpečí.
6. Vykáží se dosažené výsledky různými formami ( výkaz, sestava apod.), které informují o stupni dosažení stanovených cílů, případně potřebné návrhy na jejich změny.
Literatura:
Eisler J.,Hobza M.: Ekonomika podniku dopravy, VŠE Praha, 1994
Hobza M.: Organizace a řízení provozu dopravy 1. a 3. část, VŠE
Hobza M.: Logistika - materiály k přednáškám
Hobza M.: Technologie dopravy 1, ČVUT Praha 1999
Jindra J.: Obchodní logistika, VŠE Praha 1992
Pernica P.: Logistika, pasivní prvky, VŠE Praha 1994
Pernica P.: Logistika, aktivní prvky, VŠE Praha1994
Pernica P.: Logistika, Logistický management, Radix 1998
Časopisy:
Moderní řízení
Logistika