Slovník ekonomických ukazatelů
GDP - hrubý domácí produkt
GDP (Gross Domestic product) / HDP (hrubý domácí produkt) představuje hodnotu veškerého zboží a služeb vyprodukovaných během daného období na území určitého státu, vyjádřenou v peněžních jednotkách.
Hodnota GDP je čtvrtletní ukazatel. V USA je nejprve zveřejňován první, základní odhad, po kterém následují dvě dodatečné úpravy hodnoty. První odhad bývá k dispozici zhruba 4 týdny po skončení sledovaného období. Upravená hodnota je k dispozici dva měsíce po skončení sledovaného období a konečná hodnota GDP je známa asi čtyři měsíce po skončení čtvrtletí. Vzhledem k tomu, že pro první odhad nejsou k dispozici některé klíčové údaje, může být tento odhad značně odlišný od konečné hodnoty.
Vzorec
GDP = C + I + G + (X - M)
C = celkové výdaje na spotřební zboží a služby
I = investice
G = celkové vládní výdaje na zboží a služby
X = export
M = import
C - SPOTŘEBA
Celkové výdaje na spotřební zboží a služby tvoří zhruba dvě třetiny GDP. Zahrnují výdaje na služby, výdaje na zboží krátkodobé spotřeby a výdaje na zboží dlouhodobé spotřeby.
Výdaje na služby tvoří více než jednu polovinu celkových výdajů na spotřebu. Jsou poměrně stabilní částí C, a jejich procentní zastoupení má v delším časovém horizontu vzestupnou tendenci. Patří sem zejména výdaje na nájemné a další služby domácnostem (elektřina, plyn,..), výdaje na zdravotní péči a na dopravu.
Nákupy zboží krátkodobé spotřeby představují méně než jednu třetinu celkových výdajů domácností na spotřební zboží a služby. Rostou v meziročním srovnání rychleji než výdaje na služby. Tempo růstu se zvyšuje v obdobích expanze a oslabuje v obdobích recese. Hlavní součást tvoří zejména výdaje za potraviny, oblečení, benzín. Výdaje na služby a na zboží krátkodobé spotřeby jsou úzce svázány s růstem důchodů a většinou rostou i klesají zároveň. Některé výdaje na služby a zboží krátkodobé spotřeby se však s poklesem důchodů nesnižují - jedná se o nezbytné výdaje, tzv. necessites.
Výdaje na nákup zboží dlouhodobé spotřeby tvoří pouze jednu osminu spotřebních výdajů, ale jedná se o nejvolatilnější položku. Jsou vysoce citlivé na změny hospodářského cyklu - rapidně vzrůstají v období expanze, v období recese dramaticky klesají. Stejně jako předchozí dvě součásti spotřebních výdajů, i výdaje na nákup zboží dlouhodobé spotřeby odrážejí vývoj příjmů domácností. Zároveň jsou citlivě reagují na změny úrokových sazeb. Přestože nákupy zboží dlouhodobé spotřeby tvoří jen malou část celkových výdajů na spotřebu, výkyvy hodnoty mohou být velké, což způsobuje výrazné změny rytmu vývoje celkových spotřebních výdajů, a to zejména při srovnávání čtvrtletních hodnot. Zboží dlouhodobé spotřeby zahrnuje mimojiné osobní automobily, nábytek, či elektroniku.
I - INVESTICE
Investiční výdaje tvoří méně než jednu šestinu GDP, jsou však velmi volatilní. Součástí investic jsou fixní investice podniků, investice do bytové výstavby a změna investic do zásob.
Fixní investice podniků (Business fixed investment) jsou tvořeny investicemi do neobytných staveb (továrny, kancelářské budovy a užitkové budovy) a investicemi do zařízení dlouhodobé spotřeby jako jsou (počítače, nákladní vozy, soustruhy).
Náklady na podnikové fixní investice jsou vysoce závislé na hospodářském cyklu. V období expanze se zvyšují zisky společností, výrobci zvyšují výrobní kapacitu investicemi do nových zařízení a budov. V období zpomalení ekonomického růstu se pak výrobci potýkají s nadbytečnou výrobní kapacitou a nižšími zisky, takže naopak snižují své investiční výdaje.
Zatímco velká část spotřebních výdajů domácností je nezbytná bez ohledu na aktuální ekonomickou situaci, společnosti mají podstatně větší prostor pro snižování nákladů v období recese. Vzhledem k tomu úroveň fixních investic podniků roste mnohem strměji než GDP během expanze, a naopak klesá prudčeji než GPD během období ekonomického poklesu.
Bytové investice zahrnují výdaje na obytnou výstavbu, včetně úprav a přístaveb. Jsou závislé na fázi hospodářského cyklu podobným způsobem jako fixní podnikové investice. Zároveň jsou závislé na demografickém vývoji. Při zvýšení porodnosti lze očekávat v budoucnosti vyšší výdaje na obytnou výstavbu.Rozhodnutí investovat ovlivňuje vedle fáze hospodářského cyklu i výše úrokových sazeb - výše investičních výdajů je nepřímo úměrná výši úrokových sazeb. Pokles úrokových sazeb snižuje cenu půjčky a tím podporuje investiční výdaje. Dalším faktorem je výše daňového zatížení. Například možnost odpočtu úroků z hypotečního úvěru z daňového základu činí vlastnictví domu žádoucím v situaci, kdy jsou daně vysoké. Pokud jsou daně nízké, není možnost odpočtu úroků přitažlivá a investice do obytné výstavby mají tendenci klesat.
Změny zásob mohou být vysoce volatilní, zejména ve zlomových bodech hospodářského cyklu. Výrobci se snaží sladit úroveň zásob s očekávanou výší prodeje. Během expanze hospodářství výrobci zvyšují množství zásob vzhledem k vyšší úrovni prodejů, v období recese pak výrobci objem zásob snižují.
G - VLÁDNÍ VÝDAJE
Celkové vládní výdaje na zboží a služby představují asi jednu pětinu GDP. Celkové vládní výdaje se dělí na výdaje obranné a ostatní. Do obranných výdajů jsou zahrnovány nákupy zbraní, platy vojáků a nevojáků pracujících pro armádu. Ostatní (neobranné) výdaje zahrnují veškeré další státní výdaje. Vládní výdaje jsou dlouhodobě poměrně stabilní složkou GDP, i když v meziměsíčním srovnání mohou být volatilní.
(X-M) - DEFICIT PLATEBNÍ BILANCE
Jedná se o celkovou hodnotu vyvezeného zboží a služeb sníženou o celkovou hodnotu dovezeného zboží a služeb. Podíl této části GDP na celku se v USA zvyšuje poměrně rychlým tempem. V roce 1960 tvořil 8,6% GDP, v roce 1996 26,4% GDP. Záporná hodnota obchodní bilance snižuje hodnotu GDP.
Export i import jsou závislé na aktuální fázi hospodářském cyklu. Při snižujícím se výkonu ekonomiky se celkově oslabující poptávka projeví i ve snížené poptávce po dovezeném zboží. Naopak při ekonomickém růstu se poptávka po dovezeném zboží zvyšuje. Při zdravém vývoji okolních ekonomik se zvyšuje možnost exportovat do těchto zemí, je-li hospodářský vývoj v okolních zemích negativní, možnost exportovat klesá.
Export i import jsou citlivé na změny směnných kursů. V případě vzrůstu hodnoty domácí měny v poměru k měně zahraniční, se snižuje objem exportu a vzrůstá objem importu (zahraniční zboží se stane levnějším). Naopak se při poklesu hodnoty domácí měny zvyšuje objem exportu a snižuje se objem importu.
CELKOVÉ PRODEJE
GDP je významným měřítkem celkové produkce. Někdy, zejména ve zlomových bodech hospodářského cyklu, kdy je nejasné další směřování ekonomiky, je upřednostňován ukazatel růstu objemu prodejů. Celkové prodeje jsou rovny GDP sníženého o změnu zásob. Monitorují celkovou poptávku a jsou vhodným východiskem pro odhad budoucí výroby. Jestliže růst celkového objemu prodejů převyšuje růst GDP po delší období (min. 2 čtvrtletí), naznačuje silnou poptávku a signalizuje zvýšení produkce. Naopak je-li růst celkových prodejů mnohem nižší než růst GDP, jde o signál slabé poptávky a lze předpokládat zvýšení objemu zásob. Obecně tato kombinace signalizuje oslabení růstu produkce.
REAKCE TRHU
Obligace
Trh obligací reaguje na silný ekonomický růst negativně. Nárůst GDP předpokládá zvyšující se inflaci a budoucí striktní měnovou politiku centrální banky. Negativní reakce znamená propad ceny dluhopisů a vzrůst výnosů. Slabý růst, nebo pokles ekonomické aktivity, má za následek posílení cen dluhopisů a pokles výnosů.
Akcie
Pro akciový trh znamená silný ekonomický růst pozitivní zprávu, neboť se dají předpokládat příznivé výsledky jednotlivých společností. Ceny akcií rostou při silném růstu GDP, není-li tento růst doprovázen inflačními tlaky. Pokud je silný růst GDP doprovázen zvyšujícími se cenami, je to i pro akciový trh negativní zpráva spojená s obavou o růst úrokových sazeb. Pokles ceny obligací (růst výnosů) je negativní signál pro akciový trh, kdy může nastat odliv peněz z trhu akciového na trh obligací. Při slabých hodnotách GDP ceny akcií klesají.
Měny
Pro devizový trh je příznivou zprávou zdravé ekonomické prostředí. Rostoucí ekonomika naznačuje budoucí zvyšování úrokových sazeb, při kterém vzrůstá poptávka po dané měně. V okamžiku, kdy se k rostoucí ekonomice připojí inflační tlaky, poptávka po měně klesá. Slabá ekonomická aktivita vede ke snižování úrokových sazeb a tím k poklesu poptávky po měně. Negativní reakce trhu obligací vede k pozitivní reakci peněžního trhu.
Roste-li GDP v důsledku zvyšující se úrovně zásob, při snižujících se celkových tržbách, trh obligací vidí signál oslabující ekonomiky, kdy se neočekává zvýšení úrokových sazeb. Celkový objem tržeb odráží celkovou poptávku. Propad celkové poptávky za současného zvyšování se objemu zásob je nežádoucí a nutně bue vést ke snižování výroby. Pro ceny akcií ani pro hodnotu domácí měny na peněžním trhu není taková zpráva pozitivní.
Zveřejněná hodnota GDP nebývá většinou překvapením, proto reakce trhu může být nevýrazná.