• HOMEPAGE
• CESTOVÁNÍ
• SEMINÁRKY
• AKCIE

CESTOVÁNÍ

SEMINÁRKY

AKCIE

 

Aktuální cesty a fotky na Instagramu...

Rovníková Afrika

Přes léto většinou nikam nejezdím, všude plno turistů. Ale občas někam ještě ten overturismus nedorazil. Většinou tam nedorazil ani turismus. A ani bílé huby moc, což třeba Středoafrická republika docela splňuje. A i vedra jsou tam menší než tady. Středoafrická byla nejlepší, ale okouklo se i malé Kongo, Gabon a decentně Kamerun. Tak se aspoň zas jednou obarvil landlist.

Anglie

Roadtrip za starou dobrou Anglií do národních parků, na Cornwall a Devon a s kartičkou na vstupy do románských hradů a gotických ruin opatství, které padly všechny roku 1536.

Východní Timor

Letošní hlavní zimní cesta se po dlouhé době vrátila do horoucí Jihovýchodní Asie na jeden malý, zapadlý, krásný, demokratický a pohodový stát s krvavou nedávnou historií. Dnes tam už ale místo okupujících Indonésanů vraždí jenom krokodýli. Dva týdny tam a tři pak přeskakováním indonéských ostrovů a ostrůvků směrem na odletové Bali.

Aljaška

Malý zázrak... další cestopis se tvoří. Není to špatný si takhle připomenout cesty a konečně se podívat i na fotky. Tak se z paměti lopotí zpětně psaný deníček ze zářijového 2týdenního roadtripu po Aljašce, začínající v NP Denali... dále

Cruiseshipem na Bahamy

A poslední tři dny cesty za Guyánami končí na echt truristickém kýči - víkendové plavbě z Miami na Bahamy. A tím končí první pokovidový cestopis. A dopsat další cesty asi bez další epidemie a zákazu vycházení se asi jen tak nepovede.

České dividendy

Aspoň nějaká aktualizace i v necestovní sekci, když už tam držím ten největší přehled českých dividend na internetu.

Eveglades a Key West

Pokračování guyanského spisku se přesouvá do Severní Ameriky na Floridu. Den v národním parku Everglades, přejezd stomílových mostů na Key West, vznášedlo po bažinách a pak ještě něco...

Seychelly a Katar

Aj, tady to vázne... Druhou zimní cestu vyplnily na 10 dní Seychelly, kde se na třech základních ostrovech dá nejen slušně vyfelit, ale pár treky do vnitrozemí či po pobřeží se i hodnotně zmordovat. A když už se letí s Qatar Airways, dala se dvoudenní zastávka cestou domů v příjemném hlavním městě Dauhá, čímž se Katar zapsal na 150. místo v landlistu.

An-Guyana

Na anglickou Guyanu díky jejich ambasádě, v zásadě naštěstí, zbyly jen 4 dny, které stačily na prolezení hlavního města Georgetownu bez ztráty peněz či života a na výsadek do džungle u čtvrtkilometrového Kaieteurského vodopádu.

Cayenne a Kourou

Další dny ve Francouzské Guyaně, v opuštěných vietnmských kempech, ve vesnicích v džunglích, po koloniálním dřevě hlavního města, na odpalovacích rampách evropských raket až po půlnoční závěr na pláži mezi obrovskými želvami kladoucími vajíčka želvátek.

Francouzská Guyana

Týden ve Francouzské Guyaně byl ve znamení roadtripu a projetí většiny asfaltových cest země, vymetení všech značených turistických okruhů, dechů historie trestaneckých kolonií i evropské budoucnosti vesmírného dobývání ve víceméně opuštěném kosmodromu v Kourou.

Kolem Paramariba

Další dny kolem Paramariba na kole či na loďce, než se konečně získalo jedno razítko do pasu a mohlo se vypadnout k hranicím Francouzské Guyany.

Surinam

Přelétávám konečně do první Guyány, té Holandské, což je dnes Surinam. Hlavním jeho hotspotem je dřevěné bílé hlavní město Paramaribo, které je sice fajn, ale těch 8 dní byrokratického "vězení" tam bylo přece jen zbytečně moc.

Trinidadské vody

Druhá část Trinidadu byla hlavně koupání na nejrůznějších pustých místech v moři, jezerech i pod vodopády spojených jedním perfektním roadtripem přes hory a venkov.

Trinidad bez Tobaga

Během cesty jsem výjimečně psal deníček i v průběhu, tak je to asi ukecanější než obvykle a i jen předúvod z Trinidadu udělá dvě strany. Ale on ten Trinidad byl možná to nejlepší z cesty. Ehm...

Tři Guyány

Začínám po delší době deníček z, po ještě delší době, klasické batůžkářské cestě. Poslední končila úderem covidu na severu Kolumbie před 4 lety. A teď začínám jen o fous vedle. I když i tato cesta bude mít dost bonusů a odboček. Pro začátek nějaké úvodní výkecky...

...Stány

Letenky po tisícovce od Pegasusu konečně po 10 letech zaplácly jeden dávný rest v Kyrgyzstánu, o který jsem přišel zlomeným kotníkem týden před odletem. Místo hor byla ale hlavní misí uzbecká města Hedvábné stezky. Za ty roky se jak Uzbekistán, tak Tadžikistán staly pohodové a levné země bez byrokratických víz (ale s různě uzavřenými hranicemi kvůli věčnému mlácení se Stánů mezi sebou). Tak tady zatím landlist vybarvil své 147 políčko.

Guyany

Poprvé od covidu došlo na klasickou zimní cestu, která projela poslední nenavštívené pevninské americké státy, což byly všechny tři Guyany - francouzská, anglická a holandská AKA Surinam. Nejsou to zrovna turistické hity. A není divu. Nejzajímavější z cesty byly vlastně tradiční letenkové bonusy - Trinidad bez Tobaga cestou tam a zpět týden na Floridě s krátkým cruisem(ehm) na Bahamy. Zní to strašně, ale ono je v podstatě to nejlevnější ubytování v Miami. Je z toho i deníček, tak možná se dostane i sem.

Dakar a Gorée

Z jednoho čedokářského týdne tady udělat 3 stránky a nemálo fotek... No, ale tak proč ne... určitě lepší než drátem do oka, respektive českým listosincem do všedních dní. Tak ještě trocha kajaku a okolí Dakaru (dále...)

Safari a Atlantic trail

Ale i na čedokařině se dá vyfotit něco víc než bufet, bazén a pláž. A z těchto dní byla trocha zvěře na safari a slušný pobřežní trek přes místní vesnice a rezervace(...)

Čedokář v Senegalu

And now for something completely different… Pocovidové letecké rozjezdy byly velmi zvolné, ale utéci do tepla o hnusný listopad to už chtělo, aspoň trošku, kamkoliv… Zájezdy jsou leckdy levnější než samotné letenky, tak proč ne. Zkusit se má všechno, tak se vkročilo poprvé do pobočky cestovní kanceláře...

Přechod Madeiry

Covidový absťák zamazává další resty. Jedním z nich byl v dubnu přechod Madeiry, kde se na pár kilometrech dá projít několik vegetačních pásem a přitom nenastoupat výškový metr díky cestám podél vodních kanálků. Ale už při první návštěvě před 10 lety jsem ty levady chtěl spojit od východu k západu ostrova, což už pár výškových metrů přihodí. Sice to není vedené jako nějaký dálkový trek, ale zkombinovat se to dá perfektně, i když to prakticky nikdo jiný než Češi nechodí. Týden na to stačí a letenky díky lastminutovkám s čedokem vychází přímo z Prahy/Brna pod 4 tisíce i s báglem. Oproti klasice jsou tam dvě změny - nepoužívaná tunelová varianta podél levady Norte (schůdné to bylo a nahoře celý den lilo) a protáhnutí na nejzápadnější mys Madeiry místo obvyklého cíle v Porto Moniz (nebo nedejbože začátku). Mapka tady a nakonec aspoň fotoreport na facebooku.

Dánská pevnina

Cesta z Faer se protáhla na týden postupným očmucháváním dánského pobřeží a barevných měst na Jutském poloostrově. A ta Kodaň s pannou a hradem se nakonec nechala na příští víkend. A tím jest konečně hotov první pocovidový cestopisek.

Upršené traily

Poslední dva faerské dny už byly propršené dost, ale na jeden kopcový výlez za ostrovníma panoramatama nad Klaksvíkem a jeden trek na ostrově Vagar za útesy Dunnesdrangar a k jezeru Sorvagsvatn to stačilo.

Bahrajn F1, Kuvajt a Saudská Arábie

Repete cesty za formulkami, kterou covid před 3 lety zamázl 3 dny před odletem. Jen z jednoho týdne byly tři a přihodila se otevíraná Saudská Arábie a moderna abudhabského Emirátu. Foto na IG

Severovýchodní ostrovy

Na zlatý hřeb Faer stačil jeden den. Stačí, aby svítilo slunce, do toho zrovna týden zamluvený přelet ostrovů, trek přes nejzapadlejší ostrov, plavba lodí, autostop a nejlegendárnější sunsetové místo celých ostrovů i s puffíkama.

Nejjižnější ostrov Suduroy

Po deštivém treku ze Saksúnu se přeplouvá na nejjižnější ostrov Suduroy, ještě opuštěnější, ještě divočejší - prostě esence Faer.

Ostrovy Eysteroy a Vagar

Cesty mezi kapkami deště na vedlejších ostrovech, dřevěné baráky a kostely, divoké útesy, vodopády, ovce... prostě další tři faerské dny.

Hlavní ostrovy Faer

První dny na Faerech mají dost okecávacích informací, tak třeba se to někomu bude hodit. Hlavní papuchalčí mise byla splněna už druhý den, tak teď je dost času na louky, útesy, kostely, vodopády a kaňony.

Cestopis z Faerských ostrovů

Konečně jsem se dokopal k cestospisku z Faer. Začínáme zvolna úvodem a krátkou cestou k trajektu. Žádná jiná větší cesta už letos nebyla, tak není kam spěchat. Nicméně ono to letos stejně na 200 výletních dní dalo i v teritoriu exmonarchie, což je taky důvod proč se na to tady nějak kašle.

Faerské ostrovy autem

První větší polockdownová cesta vedla na Faerské ostrovy autem rovnou od baráku. Furt je ještě záhodno se obejít bez letišť. Je to sice trochu z ruky do dánského přístavu Hirtshals, lodí pak přes 30 hodin, ale ty dva týdny v mlze a pršavu na Faerech za to stojí. Najezdil jsem tam přes 1200 kilometrů. Pak ještě týden v pevninském Dánsku, které zatím z evropských zemí bylo nejméně pokryté. No, bude časem po dlouhé době spisek. Pár zelených fotek zatím na instagramu.

5. etapa Moravia Crest Trailu

Malý zázrak... další minicestospisek. Z paměti se pokusilo vylovit pár řádku z podzimní 3denní etapy obcházení Moravy po hranicích. Díky smrti komárů se mohlo vyrazit do jejich království v Moravské Amazonii a pak přidat pár epesních valtickolednických baráků.

Burza a dividendy v 2021

Akcie se rychle oklepaly z covidového zásahu. Česká burza vzrostla za rok 2021 o 40 procent a překonala výjimečně prakticky všechny ostatní trhy. Dividendy se vzpamatovávají pomaleji. Česká burza vystavila tradičně několik úmrtních listů. Pegas dokázal, že akciový středověk u nás stále neskončil, a byl vyvlastněn za směšnou částku... trochu z akcií